Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Jak studenti zachránili Karlštejn
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Prokop 16.3.2013 17:34Zajímavé, kolik pitomců se k tomu tažení proti břidličnému plynu připojuje. |
|
P. Han 16.3.2013 18:36Re: Zajímavé, kolik pitomců Pitomci se pořád k něčemu připojují. A tohle je téma pro pitomce jak stvořené. |
|
|
B. Hudzieczek 17.3.2013 0:29Zajímavé, kolik pitomců Tomu se říká princip předběžné opatrnosti, některými zlehčovaný jako princip "předposranosti". Je to věc nová, neodzkoušená, informace nejsou nebo od lidí, jejichž názor nemůže být považován za nestranný (zástupci těžařských firem). Lidé mají obavu co to s jejich okolím provede. Proto ty akce. Podal někdo přesvědčivý argument, že těžba BP opravdu neohrozí podzemní zdroje pitné vody? Bez plynu se obejdeme, bez pitné vody ne. To je to poměřování ekonomických užitků, o kterém autor hovoří. Happeningové akce mohou připadat někomu směšné nebo demagogické, ale je třeba přesvědčovat, komunikovat. |
|
|
P. Sulc 17.3.2013 0:51Re: Zajímavé, kolik pitomců Spodni voda, to je otazka. Bridlicove vrstvy jsou 1000-2000 metru hluboko. Normalne je spodni voda jen par desitek, v nejhorsim pripade nekolik malo set metru hluboko. Velice rad bych cetl pojednani od geologa, jaka je cirkulace spodni vody , jak se dostava na povrh a jestli ta hodne spodni voda, od tech bridlic, se vubec nekdy na povrch dostane. A ten plyn, ten nikdo neukradne. Az treba za 200 let nebude zadna nafta, tak se hodi. |
|
|
M. Kosejk 17.3.2013 7:13Re: Zajímavé, kolik pitomců Veškeré odborné studie tvrdí, že voda ohrožená není. A pokud jde o pánovu "předběžnou opatrnost", tak být lidstvo jako on, tak jsme ještě na stromech - však to tam bylo vyzkoušené a bezpečné - tak co na zemi?! :) Hlavně by mne ale zajímalo, kde byl princip předběžné opatrnosti, když se v EU a USA začaly rvát miliardy do podpory biopaliv, které jsou neekologičtější při výrově a při samotném spalování, než je výroba a spalování fosilních paliv. Nebo když se z veřejných peněz začala podporovat výroba a provoz solárních článků, jejichž výroba vypustí do ovzduší víc emisí, než kolik potom "ušetří" při provozu (o nutných záložních zdrojích k OZE nebudu ani mluvit). |
|
|
B. Rybák 17.3.2013 13:13Re: Zajímavé, kolik pitomců Každého by to mělo zajímat! |
|
|
J. Jurax 17.3.2013 23:16Re: Zajímavé, kolik pitomců Hlavně by mne ale zajímalo, kde byl princip předběžné opatrnosti, když se začaly rvát miliardy do podpory biopaliv - ale tady šlo o miliardové kšefty pod blbou sice, ale ušlechtile znějící záminkou, tady přece není místo pro nějakou předběžnou opatrnost. A soláry totéž. Kdežto u toho plynu jde akorát o levnou energii pro lidi a snížení závislosti na dovozu, to se musí v každém vzedmout spravedlivý hněv, zvlášť když je radní a/nebo nějaký pošahaný environmentalista. Ruští dodavatelé zemního plynu si mnou ruce, jak se z blbosti u nás brání jejich zájmy a zadarmo! No a ti študenti - mladého nevzdělance na nějakou módní kravinu lze zblbnout nejpozději do hodiny a na používání logiky holt nejsou školení - to přijde až v budoucnosti - možná ... Zelení nejrůznějších odstínů jsou zemští škůdci - ovšem k tomuhle poznání se jeden dopracuje vědomostmi a zkušenostmi ... třeba s těmi soláry a biopalivy ... |
|
|
B. Rybák 17.3.2013 12:58Re: Zajímavé, kolik pitomců Princip předběžné opatrnosti musí být použit především při postoji k ekologismu. Lidstvo se bez jeho "zelené dekadence" dosud dobře obešlo. Jeho negativní postoj např. k moderním technologiím těžby, k vědeckému pokroku (GMO, JE...) je nejhorší přinejmenším v dějinách novověkých demokracií a jeho nenávistný postoj k lidstvu jako celku je bezprecedentní v celých lidských dějinách. Bojovat např. s průmyslovými jedy (Hg, Pb..) se lidstvo naučilo dlouho před zjevením ekologistů. Mnohem víc než nepravděpodobného a ostře sledovaného úniku látek z těžby zemního plynu do spodních vod se obávám jejich znečištění (biopěstiteli) např. močůvkou, nebo biopotravin otrávených např. mykotoxiny. Při tomto návratu do středověku při němž se "divá zvěř" může opět pohybovat v blízkosti dětí a domácích zvířat nám hrozí m.j. i návrat středověkých epidemií a hladomorů. |
|
|
P. Novák 17.3.2013 20:58Re: Zajímavé, kolik pitomců V podstatě se tomu říká "Not in my backyard". To blokuje veškerý pokrok. |
|
|
P. Novák 17.3.2013 20:56A hlavně: výnosy z těžby plynu, při dobře uzavřených smlouvách, hravě pokryjí vodovod třeba ze Šumavy. Proč by třeba součástí smlouvy nemohl být zdarma surový plyn pro okres Beroun, nebo třeba pro celý středočeský kraj? |
|
|
V. Braun 16.3.2013 13:53Nekonzistentost autora volajcícho po konzistenci Přečetl jsem, ohodnotil a vydal verdikt - intelektuální cvičení autora, které je zajímavé,ale spíše jako podnícení diskuse, než jako intelektuální dílo. K té diskusi, tedy spíše polemice. Autor volá po konzistenci a také říká, že se vše musí poměřovat okamžitým užitkem, jinak je to vlastně sociální inženýrství. Nepřímo lze z článku vyčíst, že on vidí užitek v těžbě plynu, neuvádí ovšem žádné zdroje nebo odkazy na analýzu, ze které vyplynulo, že těžna je užitečnější než netěžit. V tomto smyslu mne zaujal příspěvek níže, kde se říká, že místní stejně žádný užitek z těžby mít nebudou, resp. že externality těžby pro ně převáží případné výhody (zjednodušeně - levnější plyn nevyváží snížení příjmů z turistiky). A teď se dostáváme k tomu podstatnému. Kdo má posuzovat užitečnost a z jakého pohledu? Mají to být lidé v místě žijící nebo všichni lidé potenciálně ovlivnění? Mají hodnotit užitek z "okamžitého" pohledu nebo z celkového dlouhodobého? Zkrátka, místní vyjádřili názor ze svého pohledu a užitek v těžbě neshledali. Teď je na druhé straně aby užitek prokázala, a to i pro místní, nejen pro těžaře, a to nejen po dobu těžby ale celkově, protože takových "akcí", které vypadají při lokálním pohledu výhodně, ale dlouhododobě jsou velmi nevýhodné známe z historie dost (např. kontaminace těžbou v Ralsku, abychom zůstali doma, nebo důsledky používání DDT, abychom to vzali z globálního pohledu). |
|
|
V. Vovák 16.3.2013 14:00Re: Nekonzistentost autora volajcícho po konzistenci důsledky NEpoužívání DDT k hubení komárů Anopheles jsou ovšem rozkošné. Asociace hrobníků hrdě hlásí několikamilionový nárůst obratu v tropických oblastech díky opětovnému rozmnožení přenašečů malárie. |
|
|
B. Hudzieczek 17.3.2013 0:21Volat po znovupoužívání DDT může dnes už jen opravdu hodně nevzdělaný ignorant. Rezidua DDT přežívají v koloběhu živin minimálně několik desetiletí, naproti tomu jeho účinnost se snižuje tím, jak se selektují jedinci, kteří jsou vůči němu odolní. Jinými slovy, to co dokázalo DDT v padesátých letech, už je minulost. |
|
|
V. Vovák 17.3.2013 12:30Re: Volat po znovupoužívání DDT když myslíte... Ale doporučuji vám přečíst si článeček, který o kousek níže anoncuje pan Nejedlý. Mmch. o tom, že vědecká studie o vlivu DDT na slabou skořápku dravého ptactva je podvrh se ví už docela dlouho... |
|
|
P. Sulc 17.3.2013 0:47Re: Nekonzistentost autora volajcícho po konzistenci Vzhlem k tomu ze za 75 let je nas z 2.5 miliardy miliard 7 a ze populace v Africe se za 60 let nekde ztrojnasobil i pres vzajemne vrazdeni, je jen litovat, ze tech zlych komaru neni desetkrate tolik.A bohuzel, nepomaha priliz ani AIDS, v cerne Africe dosti rozsirena. Proto ta zaplava menecennych lidi v Evrope. |
|
|
P. Nejedlý 16.3.2013 18:10Jenom faktická poznámka k DDT Podle názoru Trewavase a spol. uveřejněného v časopise Nature lze nepodloženým obavám z DDT přičíst 60 až 80 milionů úmrtí za posledních 40 let, v převážně většině dětí. Vycházím z informací uveřejněných v textu jednoho z autorů NP, který se na originální zdroje v Nature odkazuje (http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-ekologicky-mein-kampf-po-padesati-letech-fnt-/p_veda.asp?c=A120629_204549_p_veda_wag). Takže DDT asi nebyl ten správný příklad... |
|
|
P. Han 16.3.2013 18:35Re: Jenom faktická poznámka k DDT Možná je to myšleno tak, že Zemi hrozí přelidnění, obzvláště pak v zemích třetího světa. Takže nepoužívání DDT a následné větší rozšíření komára Anopheles je ku prospěchu zbytku lidstva. :) |
|
|
P. Vaňura 16.3.2013 12:47Ve Spojených státech jede těžba plynu z břidlic naplno, zatím co se pitomí Bulhaři upalují proti vysokám cenám elektřiny, namísto aby vzali kladiva a krumpáče a zničili fotovoltaické tunelárny. A chtít po EU, aby jim dodávala eletřinu za stejnou cenu, jako na příkaz EU uzavřené reaktory VVER-440/230 v Kozlodiji! |
|
|
Š. Hašek 16.3.2013 13:43Re: Ve Spojených státech jede těžba plynu z břidlic naplno, Nevím, jak s těma kladivama ...... Ale jinak to sedí. |
|
|
J. Chaloupka 16.3.2013 9:59Ze životní zkušenosti soudím, že Berounští by byli poslední, kdo by na těžbě plynu profitoval. Z ekonomického hlediska je pro ně zajímavější zachovat tuto pestrou krajinu, která přivede mnoho zejména pražských turistů, než nechat vydělávat nějakou (obvykle) zahraniční firmu, nejlépe nizozemskou nebo kanadskou. Jejich úvaha je ryze ekonomická, tak by jí autor mohl pochopit. I když forma je zřejmě emocionální, protože rozum je v této krajině málo akceptovatelný. |
|
|
M. Kosejk 16.3.2013 10:14Re: Ze životní zkušenosti soudím, že Berounští by byli poslední, kdo by na těžbě plynu profitoval. Berounší chtějí mít pěknou krajinu, ale určitě zároveň nechtějí, aby se jim neustále zvedaly ceny za energie. A zároveň přepokládám, že mezi Berounskými není moc zastánců absolutní energetické závislosti ČR (zejména na Rusku). Jejich úvaha není ekonomická, ale sobecká. Ovšem v případě tohoto lukrativním regionu si tu sobeckost Berounských dokážu vysvětlit. Ale když proti průzkumu břidlicových plynů protestují např. na východním Trutnovsku, kde je nezaměstnanost jedna z nejvyšších v republice, tak si vyloženě klepám na čelo. Odpor proti geologickým průzkumům nese všechny znaky zelené hysterie. |
|
|
B. Hudzieczek 17.3.2013 0:32Už jsem to uvedl výše: Bez plynu se obejdeme, bez pitné vody ne; opravdu těžba BP nepoškodí podzemní zásoby pitné vody? |
|
|
M. Kosejk 17.3.2013 7:05Re: Už jsem to uvedl výše: A jste si jistý, že Vaše dítě jednou nezpůsobí třeba nějakou hromadnou nehodu se spoustou mrtvých? Jestli ne, tak si žádné dítě nepořizujte, ale pokud už děti máte, tak je okamžitě utraťe, je to bezpečnostní riziko. :)) A že plyn nepotřebujeme, to ani neříkejte, nejsem úplně blbý, abych tohle mohl přijmout. |
|
|
M. Prokop 16.3.2013 17:38"I když forma je zřejmě emocionální, protože rozum je v této krajině málo akceptovatelný. " Jo, to je z těch protestů vidět. Melouni jsou proti jakékoliv těžbě čehokoliv, kdekoliv. "Zpět na stromy!" Ti ostatní vzdělanci si zřejmě myslí, že se ten plyn těží v povrchových dolech jako uhlí. |
|
|
P. Čížek 16.3.2013 8:54Lidi neblbněte Nejdříve bychom museli zjistit, jestli tady nějaký plyn vůbec je a kolik by takové zjišťování stálo. Pokud bychom na to měli, a ten plyn tu byl, tak kde je, kolik ho je, s jakými prostředky se dá vytěžit a kolik by to stálo i bez bezpečnostních opatření. Potom co by mohla taková těžba způsobit tam kde je a kolik by stálo, aby nic nezpůsobila. Je to hrůza, dokud byla povinná základní vojenská služba, tak tu bylo pár procent khaki mozků, ale co jí zrušili, tak jí nahrazují ty zelené. |
|
J. Vyhnalík 16.3.2013 18:04Re: Lidi neblbněte Pro jistotu je třeba zakázat i geologický průzkum. Pokud se žádná ložiska neobjeví, nehrozí ani těžba. Pokud se průzkum nepodaří zakázat, tak ho alespoň maximálně znesnadnit byrokratickými průtahy. Hlavní je masírovat veřejnost a vymývat mozky. |
|
J. Novak 16.3.2013 7:22Metan z hydrátů Jenomže oni ten metan v Japonsku (zatím zkušebně) vytěžili z mořského dna a určitě budou ještě zkoumat, jaké by ta těžba mohla mít důsledky pro samotné japonské ostrovy. Těžba zemního plynu krakováním může mít vážné důsledky v podobě zničení zdrojů pitné vody, podle rozsahu také třeba pro velkou většinu území ČR. A to už je více než vážný důvod k opatrnosti. |
|
J. Krásenský 16.3.2013 7:24Re: Metan z hydrátů A kde došlo k "zničení zdrojů pitné vody"? |
|
|
P. Lenc 16.3.2013 8:49Re: Metan z hydrátů To by mne také zajímalo. |
|
|
P. Labaj 16.3.2013 9:35Re: Metan z hydrátů Ano, nové nevyzkoušené technologie bychom raději neměli používat. Takže těžbu krakováním zatím taky raději odmítám. Při krakováni ze zkracují uhlíkové řetězce, a protože řetězec metanu se už krátí opravdu špatně, tak od toho raději pryč. ;-) Pro začátek bychom ale mohli používat těžbu frakováním, tím si zásoby vody nezničíme a Karlštejn nám nespadne. |
