24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

FEJETON: Bylo tomu tak, nebo nebylo?

Na své autobiografii pracuji už nějaký čas. Když píši o matčině straně rodiny, dost mi při tom pomáhají memoáry, které kdysi sepsala moje babička a jejichž podstatnou část mám u sebe. Babička se narodila v roce 1882 a zemřela, když mi bylo šestnáct, v roce 1959.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Dvořák 7.3.2013 21:02

Tak na tyto příspěvky vždy čekám !

Jak na boží smilování,mělo by jich být víc !I ty webové stránky pana Korejse jsou čtivé a vracím se k nim s chutí !Díky Voyene Korejsi !!!

E. Došlík 7.3.2013 10:33

Pro pana Voyena . . .

buďte pozdraven. Člověk, kterého jse požádal o zaslání informací o mém otci a jeho bratrovi -Došlíkových se dodnes neozval . Moje teta Alžběta Došlíková měla pravdu, když odšla z Klubu v Brisbane, že tam vládnou nehezké vztahy. Pokud můžete mi napsat na emos1a2@email.cz budu rád. Děkuji.

Z. Kulhánková 7.3.2013 0:12

Memoáry ze starých časů jsou úžasné

Píšu historický román, který začíná roku 1765 na Moravě a ve Vídni. Jestli je to náhoda nebo řízení osudu, to nevím, ale v našem zapadlém městečku na pobřeží Pacifiku jsem potkala dámu, která se narodila ve Vídni a jejíž babička sepsala paměti své prababičky, narozené roku 1750. Nádhera, příběhy humorné i smutné, a hlavně popis každodenního života měšťanské rodiny, co jedli, jak se oblékali, jak se bavili.

V. Koreis 7.3.2013 6:25

Re: Memoáry ze starých časů jsou úžasné

V moderní jungiánské psychologii je tohle známo jako synchronistická událost. V každém případě se něco takového při psaní historického románu náramně hodí. Zlomte s tím vaz!