Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KNIHA: Prověřená fakulta v normalizaci
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Vyhnalík 3.12.2012 14:47Nemám rád zjednodušený antikomunismus Osobně jsem se úspěšně vyhýbal i členství v SSM, ale přesto je mi protivné novodobé kádrování lidí podle toho, jestli byli v KSČ nebo ne. V KSČ byly miliony lidí a co člověk, to důvod. Někteří tam vstoupili z naivity nebo hlouposti, v době normalizace většina lidí alespoň částečně z vypočítavosti. Ovšem je potřeba pochopit, že pro řadu povolání bylo členství ve straně podmínkou a lidé se museli rozhodnout, jestli rezignují na vědeckou a odbornou kariéru, emigrují nebo ohnou hřbet. Řada lidí do KSČ nevstoupila kvůli tomu, aby si budovali nějakou oslnivou kariéru, ale pouze proto, aby mohli nadále dělat práci, kterou umějí a kterou milují. Byla jich menšina, ale byli. Měl jsem štěstí, že jsem studoval odbornou VŠ, na které rozhodovala hlavně vědecká a odborná kvalifikace a kde nikdo nemohl udělat kariéru jenom na základě stranické příslušnosti. Přesto i tam KSČ dosáhla a stanovila "objektivní" podmínky pro její fungování. Mladí vědci mohli na škole působit jenom dva nebo tři roky v pozici asistentů a pokud měli zůstat déle, museli získat titul docent a pro přijetí k docentuře bylo vyžadováno alespoň kandidátství ve straně. To nezasáhlo starší profesory, pouze ty, kteří v té době začínali. Docházelo k paradoxním situacím, kdy nestraníci přemlouvali své doktorandy, ať vstoupí do starny a nekazí si život. Vzpomínám i na příppad, kdy na celé katedře byl ve straně pouze její šéf a ten už byl v důchodovém věku. Celá katedra se sešla a protože bylo jasné, že pokud nebudou mít ve svém středu straníka, tak přemluvili jednoho ze svého středu, aby se do strany přihlásil a měl reálnou šanci katedru dál udržet ve stavu v jakém fungovala. Na vlastní oči jsem viděl, jak dotyčného ten ústupek hlodal a kolik zdraví ho těch pár let, které tehdy zbývaly do listopadu 1989 stálo. |
V. Ondys 3.12.2012 10:30:))))) Zásadní obrat v přístupu a k smyslu vzdělanosti se komoušům geniálně podařil po jejich nástupu v 1948 a potom už jenom následovaly dobové tanečky mezi různě přijatelnými v duchu mocenských soutěží nejvlivnějších soudruhů... Alespoň tu stále máme neochvějně socialistické školství především v zájmu :))))))) posvátných jistot státních zaměstnanců a nejdůležitosti potřebného papíru k :))))))) světlejší budoucnosti. |
V. Němec 3.12.2012 8:53Proč Proč se v některých autorů stále dokola hovoří jen o době po 1968 vždyť komunistická hrůzovláda a to daleko tvrdší začala již po čtyřicátémosmém dvěstěosmdesát poprav |
I. Schlägel 3.12.2012 8:09Potřebná kniha. Doufám, že další budou následovat. Doufám, že je budou lidé číst. Alespoň ti vnímavější. |
P. Pavlovský 3.12.2012 1:00FFUK jsem absolvoval na podzim 1972 Diplomní práce byla uznána za rigorozní bezezměny a bylo mi nabídnuto setrvání na Katedře divadelní a filmové vědy jako asistent. O dva měsíce později jsem dostal od děkana vyrozumění, že nejsem přijat, a to "pro malou politickou aktivíitu" - nevstoupil jsem ani do SSM. Bylo mi ovšem už 28 let, PŘED VŠ STUDIEM pracoval jsem 5 let jako dělník a 2 roky jsem byl na vojně. Na pár let jsem skončil u kotle, mezi těmi, které vyloučili z KSČ. Já, odevzdy antikomunista! To jsou PARADOXY! Když jsem byl na jaře 1990 na katedru přijat jako 45 letý asistent, můj kolega z ročníku, dolistopadový šéf KDFV, byl zástupcem vedoucího katedry. |