O. Havlíček 3.11.2012 10:28

Humanitní x přírodní vědy

Z pohledu dnešního středoškoláka, vyrobeného předimenzovaným systémem středních škol, je  volba humanitního studia naprosto pochopitelná. Hodnocení jeho schopností a dovedností je z podstaty humanitních věd neobjektivní, závislé na zkoušejícím. V matematice buď je výsledek správně nebo ne, přístroj či pokus funguje jak má nebo nefunguje. To samozřejmě v humanitních vědách neplatí, hodnocení výkonu studenta vždy bude subjektivní. Pan docent někdy bude dobře naladěn a uzná studentovy znalosti za dostatečné, jindy je v "deprézi" a tak tam ( na zkoušku) nemá smysl chodit. No, pro příště to pojistím tou novou blůzičkou......   Tak to bylo, je  a bude. Problém, co s těmito  nezaměstnatelnými musí řešit ten, kdo platí jejich studia a následně jejich "pobyt na pracáku" - stát. Jak ? Nevím, vím jen, že dosud tento problém neřeší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 2.11.2012 18:26

Oprava

nadprodukcí nezaměstnatelných (frustrovaných) vysokoškoláků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Martin 2.11.2012 10:38

Re: Proč se bavíme o vysokých školách?

Paní Boublíková patrně jste nic nepochopila vy.Myslíte že ten kdo vystudoval humanitní vědu je schopen založit firmu a vytvořit pracovní místa? Já si myslím že malé procento vyučených řemeslníků když nebude moci sehnat práci se o to třeba pokusí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 2.11.2012 0:29

Re: Proč se bavíme o vysokých školách?

Takhle nějak uvažovali ve Španělsku, kde dokonce vznikl smělý plán jak vytvořit "vzdělanostní společnost" a stanout na čele přinejmenším EU. Výsledkem je cca 50% nezaměstnanost těchto "vzdělanců". Pochopitelně. Společnost může mít jenom tolik sociologů, psychologů, krajinných ekologů, strážců, úředníků, advokátů, kontrolorů, revizorů.., kolik jich dokáže uživit, ošatit,..., tedy na kolik vyprodukuje pomocí dělníků, techniků, inženýrů, programátorů, matematiků, přírodovědců.., kteří musí mít něco víc než schopnost "to okecat". Také věříte tomu, že vysokoškoláci mohou tvořit víc než 50%, (nebo dokonce 80% společnosti?)

Ještě před tím (už v r. 1945 v Evropě a v šedesátých letech v USA) tu byl pokus zničit kapitalismus nadprodukcí nezaměstnatelných (frustrovaných). Viz např. P. Johnson, "Intelektuálové" nebo "Dějiny 20 století".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kersch 1.11.2012 22:49

Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy

Milý pane Veltrubský, z oboru Pedagogika volného času se mi rozhodně špatně nedělá. Uvažte, že absolvent tohoto oboru asi nezačíná hned speciálními disciplínami, nýbrž musí projít aspoň v prvním ročníku a možná i v dalších semestrech základními předměty. Troufám si odhadnout, že mezi nimi je psychologie (obecná, dětská), zdravověda (aby vedoucí dětského kolektivu, kroužku, domova (!) ) své svěřence nepřepínal, ale ani v nich nepěstoval kult pohodlí); tělesná a sportovní příprava, základy ochrany životního prostředí, rétorika (!), základy rukodělných prací, jeden nebo dva cizí jazyky aktivně (např. výlety do Německa), historie dětských a mládežnických organizací (Sokol, Junák, Pionýr, ČSM, SSM, Orel, DTJ - ve všech byli zkušení a úspěšní organizátoři, publikovali o svých zkušenostech, dělali chyby nebo se dopouštěli zneužívání své autority) atd. Absolventi takového oboru se musejí snadno uplatnit všude, kde jsou děti a mládež, musejí ovšem vytáhnout paty z útulného domova od maminky, odvážit se být zpočátku skromnými, zkusit v příhodných podmínkách získat živnostenský list (aspoň na "volnou" živnost), nekouřit, nechlastat, nebýt obézní, umět se chovat ve společnosti, být dochvilný, držet slovo - protože jeho svěřenci - děti nebo dospělí - ho budou poslouchat jedním uchem, ale o to pečlivěji a stále ho budou pozorovat.

Tak tohle by mohl být velmi náročný obor, nemyslíte? Zčehož vyplývá ponaučení: nezáleží na názvu oboru tolik, jako na učitelích, kteří ten vysokoškolský studijní obor budují a provozují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Veltrubský 1.11.2012 19:44

Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy

Omlouvám se za možná hloupí dotaz, ale co říkáte oboru studia Pedagogika volného času není Vám trochu jako technikovi z toho špatně ? Technici mezi které se skromně počítám tuto zemi drželi a posilovali, ale asi je to problém celého světa. Matika a fyzika je těžká, lepší je si hrát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 1.11.2012 19:38

Re: Vysokoškolské studium by mělo být zásadně hrazeno studenty.

Nejsme v rozporu. Váš návrh jak už považuji pouze za technický "detail" - až bude základní princip na cestě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 1.11.2012 19:34

Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy

Pane Kerschi, mám podobný názor.

Troufnu si říci, že studium plodů "humanitních oborů" mi mnoho dalo, ač jsem strojník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 1.11.2012 19:31

Re: Studenti vs. nezaměstnaní

Pěkně jste se vykroutila, vážená paní Boublíková.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Václavíková 1.11.2012 19:19

Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy

Výtečně popsáno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Marek 1.11.2012 19:00

Re: Nikdy jsem se tolik "nenabifloval" matematiky jako na matfyzu.

Ta smůla je v tom, že si mnozí pletou matematiku a počty. Matematika je vysoce logická a jako průprava k analytickému myšlení nezbytná. Chce to ovšem na střední škole opravdu dobrého učitele, jinak se to moc těžko dohání. To, že je matematika na středních školách v posledních desetiletích jaksi stranou hlavního proudu je celkem logickým důsledkem toho, že naše školství v zásadě nemá ambice učit studenty přemýšlet. Po dlouholeté ekonomické praxi jsem se stal externím učitelem na VŠ a musím říci, že myšlení (zejména analytické) je největším problémem současných ročníků, jistě se světlými výjimkami ovšem v rozsahu tak do 10% z celkového počtu studentů. Je to smutné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 1.11.2012 18:07

Re: humanitní vědy plus přírodní a technické vědy

Ano, je to tak.

Sama učím na přírodovědecké fakultě a mohla bych pohodlně tleskat názorům na neužitečnost humanitních oborů.

Bohužel svět je trochu složitější, pan Novák dole o tom píše také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 1.11.2012 18:04

Re: Proč se bavíme o vysokých školách?

Vy jste vůbec nepochopil, o co jde,

Jde o to, že pracovních míst je plus mínus pořád stejně (nezaměstanost je tuším kolem nějakých 8 %, přesné číslo se mi nechce hledat, ale nějak dramaticky se nemění). Záleží samozřejmě na síle populačních ročníků, které jsou v práceschopném věku.

Každoročně odchází určitý počet lidí do důchodu a na trhu práce jsou nahrazovány absolventy škol. (nev šichni samozřejmě seženou místo v oboru, který vystudovali.) Kdyby se na trh práce dostalo znenadání o nějakých 200.000 - 250.000 lidí víc, bylo by to sakra poznat. 

Jde o to, že vysoké školy průběžně zmenšují počet uchazečů o práci. Doba práceschopnosti vysokoškoláka je kratčí než nevysokoškoláka.

Nevím, jeslit jsem to už vysvětlila srozumitelněji, ale líp to neumím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 1.11.2012 17:59

Přesně !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 1.11.2012 17:57

Ale ať studují, i kouknou do světa. Ale za své..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovský 1.11.2012 15:29

Jen jim ty humanitni skoly nechte

Studenti si alespon uzijou, popijou, zapari, mozna se podivaji i do sveta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kersch 1.11.2012 15:17

humanitní vědy plus přírodní a technické vědy

Jsem inženýr chemie se specializací na chemii kovů, 40 let praxe, z toho 3 + 6 roků učitel na průmyslovkách. Jsem penzista, píšu a publikuju povídky a fejetony. 20 let jsem na živnostenský list doučoval individuálně středoškoláky matematiku, chemii a fyziku. Překládal jsem technické texty do češtiny a české texty do angličtiny. Přes ty kovy vidím do strojírenské technologie, ochrany životního prostředí, ekonomiky. Přes ty študentíky vidím do pedagogického řemesla. Prosím o prominutí - nevytahuju se tady jako guma na klice. Chci jenom solidně podložit svůj názor na námět, o kterém se tady diskutuje.

Když se řekne "humanitní vědy", tak to je objemná množina oborů. Jako kdybyste řekli "on je strojař". Konstruuje mikroskopy? Nebo lokomotivy? Nebo obráběcí stroje? Nebo rakety dlouhého doletu? - Protože humanitních oborů je moc, neosobujte si právo rozhodovat o tom, který není "užitečný". Proč? Protože musíte uznat, že těm oborům, které vy považujete za naprosto zbytečné, zkrátka nerozumíte tak, aby o jejich zavržení jste mohli objektivně jednat, neřku-li rozhodovat. Byla tady řeč o kunsthistorii - tedy o historii umění. Že je to příklad oboru, jehož studium by si měli adepti tohoto oboru hradit. Byli jste se někdy podívat na aukci starožitností? Sledovali jste v denním tisku články o dražbách obrazů? Rozumíte tomu, proč za obraz s nefigurativním zobrazením zaplatí sběratel osmnáct milionů CZK? Není to nakonec plagiát? Znáte příklady plagiátorství? Přijmul byste jako dárek originál kresby od Josefa Čapka? A tak dále... Nechte "humanitní vědy" žít vedle přírodovědných a technických oborů. Buďte k oběma stromům přívětiví. Určitě obojí plody sami jste už mnohokrát jedli, jíte a budete jíst. Howgh

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 1.11.2012 15:01

Když tak "kunsthistorii".

Bez kunsthistoriků budeme státem nekulturních pařezů, nahrazujících intarzovaný stolek umakartem , porcelánový servis plastovými talířky a kachlová kamna wafkama. Dost jsme se v tomto smyslu naposmívali komunsitům - vy ne?

Problém je, je-li kunsthistoriků mnohem víc, než státní a soukromé instituce dokáží využít. A ještě větší problém, pokud jsou to polokunsthistorici, polovzdělanci, jak tomu u našich humanitně vzdělaných bývá. Ne nutně a ne vždy - proto píšu "bývá" a ne "je". Ale "je" často.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 1.11.2012 14:54

Nikdy jsem se tolik "nenabifloval" matematiky jako na matfyzu.

Do té doby jsem byl přesvědčen, že co nevím, to si odvodím. Jenže co když se po mně chce důkaz věty, který vymýšleli chytří pánové desítky let? Někdo je možná chytřejší než oni všichni dohromady a odvodí to. Já přiznávám, že tak chytrý nejsem.

Příklad "odvoditelného" - goniometrické součtové vzorce. Samozřejmě, že ho odvodím. Tedy tenkrát jsem odvodil. Jenže když není účelem vyplivnout vzorec. ale zintegrovat nějaký složitěší výraz se siny a cosiny, tak musím mít všechny ty vzorce tak zažité, aby mě při pohledu na výraz napadlo, jo ono se to dá rozložit podle vzorce ABC a integrovat každý člen zvlášť. Což mě ovšem nenapadne, pokud ho neznám jako "Zemřela matka, do hrobu dána...".

Samozřejmě se nesmí matematika "procvičovat", jak jeden známý doktor cvičil svou dceru na přijímačky na gympl - měli Sbírku příkladů a vyznačeno kolikrát který příklad spočetla. Věřm, že ke konci je znala jak tu básničku o mateřídoušce. A dopadla jak sedlák u Chlumce, protože tam dali samozřejmě typově stejné příklady - jenže s jinými konstantami... Tak to byl příklad extrémně hloupého cvičení matematiky. Ale na vině byl nejen otec, ale hlavně matikářka, která nedokázala vysvětlit, že matematika není botanika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 1.11.2012 14:42

To je přecxe hloupost.

Ve světě, kde je hlavním problémem prodat (ne vyrobit), případně získat zakázku - a současně v zemi, terá je životně závislá na exportu, potřebujete spoustu lidí, znalých cizích jazyků, politiky, ekonomiky a zvyků vzdálených zemí. Humanitních oborů.

Do Číny nevyvezete ani ň, pokud budete postupovat způsobem, který vašeho čínského partnera urazí. Když budete odkázaní na angličtinu, kterou nebude dobře zvládat ani jeden. Nebo pokud budete chápat jejich "ano" evropsky, a ne jako "možná", nebo "abych nezarmoutil, tak zalžu" - což je jejich způsob myšlení.

Jinak musíte pracovat s Vietnamcem, Korejcem nebo Japoncem. A vynikající způsob, jak přijít o kšeft je zaměnit Korejce s Japoncem (pro Korejce je Japonec nepřítel a vrah, pro Japonce je každý gaidžin barbar). Zaměnit Vietnamce s Číňanem vám taky nemusí přinést dobrý výsledek.

K tomu všemu potřebujete lidi vzdělané v humanitních oborech, třeba v teritoriálních studiích, jež jsou pro některé blby, jejichž schopnost končí u vybroušení hladké plochy pilníkem, příkladem neužitečných oborů.

Jinak dopadne stát jako za komunismu s jistým Kusým, z něhož udělali velvyslance v Jemenu (už tohle byla idiocie, poslat člověka s jeho příjmením do arabské země) - a on měl stále problémy s "tým zložitým to be" (čti jak píšeš). Samozřejmě nic nedohodl a nikdy nezjisil, proč ho ohlašovali vždy tak hlasitě... No, v Jemenu to tak nevadilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 1.11.2012 13:35

Re: Je to tak

Základní součástí ekonomie je bohužel zase ta "složitá" matematika. Bez ní to prostě nefunguje. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Martin 1.11.2012 13:17

Proč se bavíme o vysokých školách?

Níže tady paní Boublíková psala že je lépe ulít studenty na vysoké školy studovat humanitní vědy než aby byli armádou nezaměstnaných.Ale tu armádu  po vystudování rozšíří protože pro ně stejně nebude uplatnění.Nebylo by lepší tyto studenty se špatným prospěchem umístit na učňovské obory kde by získali alespoň základy zručnosti které by jim byly v životě o mnoho užitečnější než humanitní nebo genderová studia?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Lyčka 1.11.2012 13:08

Re: Matematika se musí trénovat

Obávám se, že pokud chcete zvládnout trošku vyšší matematiku, tak se bez toho trénování s tužkou a papírem neobejdete. Protože tím tréninkem získáváte určitý přehled, jak který problém řešit co nejsnazším způsobem, abyste se v budoucnu lépe vyhnul postupům, které vedou do slepých uliček.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 1.11.2012 12:44

Re: Studenti vs. nezaměstnaní

Nejsme v USA a nikdy nebudeme, bohužel.

Kdo chce, může ovšem do USA na studia odjet (aspoň něco - dříve nebylo možné ani to).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 1.11.2012 11:52

Re: Studenti vs. nezaměstnaní

A jak třeba fungují lékařské nebo stomatologické "fakulty" na universitách v USA, vážená paní Boublíková? Taky jenom za symbolické školné?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Slanina 1.11.2012 11:48

Re: Studenti vs. nezaměstnaní

Smutné, ale pravdivé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 1.11.2012 11:38

Re: Studenti vs. nezaměstnaní

I pro pana Boleslava: v některých zemích EU (tuším Polsko a možnáí i další), se na veřejných vysokých školách otevírají obory, které část studentů (ti nejlepší) studuje "zdarma" (tj. za peníze daňových poplatníků), zbytek zájemců si studia plat (a zkusit vystudovat za své peníze může kdokoliv)í. Čili kombinovaný systém. Podle mého názoru ideální, avšak v našem rovnostářském a závistivém Čechistánu nereálné (chudí a součansě blbí by řvali - a takových je v populaci nejvíc).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Slanina 1.11.2012 11:25

Jó, dřív se říkalo....

....jsi blbej, půjdeš na řemeslo. Dnes se říká - jsi blbej, půjdeš studovat teritoriální studia.

http://fsv.cuni.cz/FSVTEMP-126.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Eliáš 1.11.2012 11:17

Re: Deset filosofických fakult

Gymnázium dříve chodily studovat děti, které na to měly. Kantoři na gymplech nestraší matematikou, to ji jenom dnešní studenti nezvládají a musí být doučováni. Matematika vyžaduje pravidelnou domácí práci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Eliáš 1.11.2012 11:12

Re: Vysokoškolské studium by mělo být zásadně hrazeno studenty.

Ano, ale ti nejlepší by měli mít stipendium, které by jim náklady pokrylo. Ti hloupí nechť platí jak mourovatí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek