28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

FEJETON: Moje malá, noční, jazzová…

V polovině osmdesátých let nyní již minulého století jsem bydlel na kolejích v Králově Poli v Brně. Snad proto mě zaujal inzerát v Lidové demokracii, že někdo prodá staré gramodesky. Byla tam totiž přímo uvedena adresa, kam si má zájemce přijít. Slovanské náměstí. To bylo kousek od mého studentského bydliště.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Koreis 16.9.2012 0:26

Re: Pane Blažku

Věřím pane Hrbku, já jsem takovou viděl někdy koncem 50tých let. Pořád to ale byly v podstatě akustické kytary. Také se jinak užívaly. Jednoduše bych to řekl tak, že tu nebyly jen k tomu, aby dělaly rámus!

A. Hrbek 15.9.2012 18:17

Re: Pane Blažku

Vážený pane Koreisi,

elektrická kytara, přesněji řečeno elektrifikovaná akustická kytara byla u nás k dostání již v roce 1946. Měl ji například Arne Balon, Jirka Novák (Jirmal) a měl jsem ji i já. A dokonce i s některými efekty, například regulací výšek a hloubek, šlapkou na regulaci síly tónu, další cívkou na zpětnou vazbu, neonkové vibráto, atd.

Dala se nastavit i tak, že ji někdy bylo těžko rozeznat od klarinetu nebo dokonce od kontrabasu.

S pozdravem

V. Koreis 15.9.2012 9:11

Re: Pane Blažku

Orchestr za okupance existoval, i když všechno bylo trochu jinak. Škvorecký o tom píše dost právě v té eseji , kterou přeložila paní Poláčková, Headed for the Blues. K jednotlivým postavám ve Zbabělcích a v Příběhu inženýra lidských duší tam dokonce dává až po mnoha letech skutečná jména lidí, kteří jim byli předlohou. Tak například Benno Mánes, trumpetista, je Pavel Bayerle. Dlouho jsem to tušil, ale nevěděl naurčito, až jsem si to přečetl právě v té eseji. Pavla jsem znal dobře, byl totiž naším kapelníkem ve vojenském souboru, kde jsem zpíval v 62-3 roce. Píši o tom trochu víc ve své autobiografii zde:

http://www.voyenkoreis.com/vk-muj-bibr.html

Pavlovu smrt, k níž došlo skutečně na jevišti o několik let později, to když už Škvorecký z Česka odešel (a já také), popisuje v Inženýrovi zřejmě celkem tak, jak se o tom dozvěděl. Až na to, že se to nestalo kdesi na Slovensku, jak píše Š., ale v sále olomouckých kasáren, jak se mi podařilo dodatečně zjistit.

To je příklad toho, jak Škvorecký psal – řekl bych, že skoro všechny jeho důležitější postavy měly skutečné předlohy, ty se někdy různě prolínají, občas jsou úplně vymyšlené, to ale ne moc často.

P. Kolář 15.9.2012 7:29

Re: Škvorecky, byl to PAN spisovatel!

zase jsem něco odklepl blbě

P. Kolář 15.9.2012 7:27

Re: Škvorecky, byl to PAN spisovatel!

Podívejte se na překladatele.je to Káča Poláčková,moje nyní kanadská a předtím pražská kamarádka,jejíž celý život je vlastně taky román.

P. Kolář 15.9.2012 7:06

Re: Škvorecky, byl to PAN spisovatel!

Podívejte se na překladatele,je to moje nyní kanadská,předtím pražská kamarádka Káča Poláčková.Její život je vlastně také román.

L. Písařík 15.9.2012 5:12

Zapomněl jsem

Ta kniha se jmenuje ZBABĚLCI.

L. Písařík 15.9.2012 5:11

Pane Blažku

nevěřil bych, že by někdo jen tak kradl ty desky, musel to být někdo, kdo o nich věděl a kdo byl při stěhování. Zálohovat, zálohovat...atd. Až dopadnete jako já, položí se starý PC, koupíte nový a hele, polovina programů nejede, protože ten nový má rytmus 64 a máte po zálohách. Jinak Škvorecký je špička neznáte tu historku, jak popsal osvobození Náchoda tak dobře, že se občané přes změněná jména poznali a chtěli ho žalovat? Tam taky píše o jazzu, myslím si, že existence orchestru za okupace patří k autorskému bájení, ale moc dobře se to čte a poslouchá, jednou to vysílal na pokračko rozhlas a tak se mi podařilo část natočit, pouštím si to i v autě. Good luck. lap.

V. Koreis 15.9.2012 2:06

Škvorecky, byl to PAN spisovatel!

Ano, Škvorecký. Právě včera jsem si znovu pročítal Headed for the Blues, to psal česky, ještě dřív než si konečně troufl na to napsat Two Murders in my Double Life anglicky.

Tohle bylo tak přeloženo do angličtiny a vyšlo to uprostřed 90 let, v jednom svazku s deseti povídkami, většina z nich o jazzu. Nevím vůbec pod jakým názvem to vyšlo v Česku, pokud to tam vůbec vyšlo jako soubor.

Byl to PAN spisovatel!

Moc pěkné vzpomínky. Jinak, s Oldřichem Novým jsem hrával v K. Varech v divadelním klubu pravidelně mariáš, když tam hostoval v 60-tých letech jako Elwood P. Dowd v Harvey a já. Oslovovali jsme ho zásadně "Mistře", když ale někomu prohrál betla bylo z toho někdy taky: "Mistře, ste vůl!"