Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Nahý král
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Rybák 30.7.2012 11:02Re: Zbytečnéumírání stromů? Kulturní činnost, vždy byla a vždy bude činností ve prospěch lidského společenství a na jeho duchovní povznesení nad zvířecí pudy konanou. Nemusí být vždy úspěšná, ale pokud není dekadentní (záměrně amorální a destruktivní) je pochopitelně člověku nesrovnatelně prospěšnější než činnost vedená z pozic člověku (jeho vědeckému pokroku) nepřátelských. Takové činnosti jsou tím zhoubnější, čím jsou úspěšnější (zatím nejúspěšnější byl Pol-Pot). Nejnebezpečnějším, nyní vznikajícím ničitelem biodiverzity jsou výrobci biopaliv, výrobci sluneční energie (na jejich plochách je poušť), bojovníci proti GMO a jakékoli chemizaci v zemědělství (způsobují nárůst ploch zemědělských monokultur). Představa, že uprostřed kulturní krajiny se bezzásahovostí zvýší biodiverzita krajiny jako celku by pro svou hloupost měla sloužit k levnému vyloučení hlupáků ještě před nasazením drahých testů inteligence. To co se nazývá NPŠ je očividně uzurpováno mafií pseudovědeckou, která bohužel podlehla vidině snadných, i ze zahraničí přicházejících "jidášských grošů". Tato mafie očividně spolupracuje s (nelesnickou) mafií těžařskou, protože bezzásahovost vede k vynuceným rekordním těžbám dřeva v přilehlých oblastech. http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-jihocesti-vedci-a-sumavska-kauza-fgk-/p_ekonomika.asp?c=A110827_210914_p_ekonomika_wag P.S. Představa, že větší důraz na názor většiny občanů na to jak by měla jejich krajina vypadat, je totalitářský, není o nic hloupější, než ostatní ekologistické "myšlenky". |
|
|
V. Václav 29.7.2012 17:45PAnu Ulčákovi Vážený pane Ulčáku, je mi moc sympatické, že máte zájem o Šumavu nad rámec suverénních hospodských závěrů, nebo přivazování se řetězem ke stromu pod záminkou, že jste ekolog, tedy vědecký pracovník, zabývající se vzájemnými vztahy živých i neživých organizmů v daném biotopu. Pokud jste vlastníkem lesa a skutečně se vám jedná o jaho zdravou obnovu, pak je nutno zahloubat se do skutečně staré lesnické literatury, prosté různých "moderních" nedmyšlených a neozkoušených praktik dvou sdiametrálně se lišících názorů, což jest názor "superbetonový" a "superzelený" Víte, vichřice a kalamity zde byly, jsou a budou, jenže jejich dopad je různý prodle kondice lesa. Příroda nemá ráda líné lidi a vždy je za jejich lenost potrestala. Lidi, kteří si chtěli pomoci nevhodnou chemií či mechanizací, zrovna tak jako "ekology", požadující bezzásahové hospodaření. To mohou praktikovat země jako USA, CAnada, Švédsko, Finsko, ale ne maličká kulturní přelidnená zemička, jako je ta naše. Víte, co našim předkům dalo práce, než vytvořili ZDRAVÝ les? Co necháme my našim potomkům? Úhor místo polí, případně pole prvotřídní bonity zastavěná nesmyslnými sklady obchodních řetězců, eutrofovanou vodu, modrozelenou vlivem vodních květů sinic, sila, paneláky, snobská sídlišťátka rodinných domků podle USA místo krásné architektury, kterou nám zanechali naši předkové a cosi, co není ani prales, ani produkční kulturní les, plný soušek, bezinek, ostružin, a nemocných stromů. Ti "Ekologové", chtějící bezzásahové lesy, jsou velice nezpdpovědní, protože jejich "úrodu" budou sklízet až pravnoučata a určitě s kletbou na rtech. TAkže pane, vyhrnout rukávy a pokud budete chtím mít les, který bude pěkný a navíc vám dá užitek, vraťte se poněkud zpět a vyhledjte literaturu skutečných odborníků. |
|
P. Rada 28.7.2012 22:41Re: Zbytečnéumírání stromů? Pane Dostál všude jinde jde o kulturní les sloužící k produkci dřevní hmoty. To není o teorii ale o praxi - tam se postupuje jako ve výrobě s cílem maximalizace zisku! NP je území kde se chrání vše živé - tedy rozmanitost - nikoli produkční zájmy na prvém místě. Ten původní les právě existuje ve vrcholových partiíchjako je lokalita u ptačího potoka. Právě o tuto ale byl spor a právě tam bylo zbytečně káceno. Kácení je ale nutná metoda v okrajových částech parku na kterou navazují hospodářské lesy. Račte prosím rozlišovat. |
|
|
P. Rada 28.7.2012 22:37Re: Zbytečnéumírání stromů? Blábol spíš bude v představě že co dělá člověk a nazve kulturním je nutně dobré. Člověk už si uzurpoval prakticky celou planetu a sotva jen několik procent ponechal nedotčených. Na těchto několika procentech spočívá prakticky veškerá možnost udržet biodiverzitu. Zbytek se pomalu hroutí. To co se nazývá NPŠ není zatím uzurpováno lesnickou těžební mafií a donedávna bylo zvykem konsultovat lesnické zásahy s vědeckou radou parku. Jak vidno tak tyto zvyklosti někomu velice vadily a vadí. Takovéto "nedostateky" demokracie zlikvidoval Stráský totalitním přístupem a pan Rybák to hodlá uvést do souladu s tunelářksými praktikami. Odpor proti těžařsl¨ké loby nazývá "zločinem proti demokracii, zločinným útokem proti suverenitě národa i národního státu.".... Smutné. |
|
|
B. Rybák 28.7.2012 18:12Re: Yellowstonský národní park je občas zasažen požáry. Podle vynikajícího českého botanika V. Větvičky se v neošetřeném lesním polomu se kůrovec natolik přemnoží, že pak napadá i mladé a zdravé stromy. Ničí tedy i např. zbytky původních smrků na hřebenech hor. Jeho neošetření tedy bylo zločinem. Barbarským zločinem ostatně je a vždy bude každé ničení výsledků lidské (kulturní) činnosti. Doufám, že bude pro výstrahu budoucím darebákům potrestáno. |
|
|
B. Rybák 28.7.2012 17:56Re: Zbytečnéumírání stromů? Bláboly o tom, že v tisíciletí vytvářené kulturní krajině může hlupáckým zákazem jejího udržování vzniknout něco jiného než člověku i choulostivým a proto jím chráněným druhům nepřátelská spoušť už byly na NP přesvědčivě několikrát vyvráceny. To podstatné a naprosto nevyvratitelné ale je to, že v demokratické společnosti o tom jak má vypadat krajina, komu a čemu má sloužit, musí rozhodovat většina občanů. Její představy musí odborníci naplňovat (a informovat o nákladech a alternativách). Usurpace přírody elitářskou mafií je zločinem proti demokracii, zločinným útokem proti suverenitě národa i národního státu. |
|
|
B. Rybák 28.7.2012 11:05Re: Smrk je náš bratr a má právo na život Zkuste se pár let nebránit tasemnicím, škrkavkám, vším, blechám, štěnicím, plísním, bakteriím, virům... (i oni jsou přece příroda) a pak možná pochopíte, o co jde na Šumavě. Stejně jako my sami, ani krajina v níž můžeme úspěšně přežít bez pokračování našeho historického kulturního zápasu (zdivočelé smetiště kulturní krajiny opravdu k ničemu nepotřebujeme). |
|
|
V. Dostál 27.7.2012 22:04Re: Co autor zamlčel Podle mě o tom nic nevíte, normální postup ve obyčejném lese je tento - objeví-li se strom napadený kůrvcem, dobrý hospodář okamžitě odstraní nejméně 8 sousedních, Smrk naschlý se jen zřídka se uzdraví, to by muselo být opravdu velm vlhko, aby nadbytek pryskyřice zárodky kůrovce vytlačil. Občas se to stane, ale ve velmi teplých létech je to nepravděpodobné. Je li kůrovec ponechán sám sobě, spolehlivě během dvou až tří let sežere všechny smrky bez ohledu na jejich zdravotní stav |
|
|
V. Dostál 27.7.2012 21:55Re: Zbytečnéumírání stromů? vy jste taky teoretik, že? Všude jinde se napadené stromy odstraní, část dřevní hmoty, tak zvané nehroubí zůstane a ono hroubí se hospodářsky využije. Takhle by jednal normální člověk se zkušenostmi se sázením a výchovou lesa, třeba i přírodního, který ovšem na Šumavě prakticky neexistuje |
|
|
P. Rada 27.7.2012 21:49Re: Byla by to krása, kdyby to byla pravda. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-kalamita-aneb-srdecny-pozdrav-od-sumavy-k-tatram/ |
|
|
P. Rada 27.7.2012 21:44Re: Smrk je náš bratr a má právo na život Také jsem vyznavač ekologie a to už proto, že vím jak jsem na ekosystémech bytostně závislí. Ekosystémové služby dávajítotiž lidstvu zdarma několikanásobek hodnot jež vytváří člověk přes uvědomělou a dnes velmi sofistikovanou technologii. Těm ekosystémům jsme vesměs začali podkopávat podmínky pro stabilitu už před tisíciletími vypalováním lesů .... a před zhruba stoletím pak velmi razantně nástupem masivní těžby fosilů. V 80letech ta vlna ničení dosáhla maxima v síle kyselých deštů ale od té doby depozice poklesla jen na čtvrtinu a skrápí vzláště tenká horská podloží dál. V tomto ohledu ovlivnujeme od kyselosti oceánů až po změny složení ovzduší a s toho plynoucí dopady na klima prakticky celou planetu. Šumava je nemocná ale ten vřed co je tam nyní v podobě uschlých lesů vidět je důsledek nemocného systému s narušenou imunitou a nebude trvat déle jak jednu generaci vzrostlého lesa a smrk se s české kotliny bude mnucen vystěhovat severněji. Ten samý pohyb zaznamenávají i lesy Kanady, Aljašky... a všude je spolu se smrkem přítomen kůrovec jež je tu ale už 60milionů let. Smrkové monokultury mají proto předně problém s druhem homo - údajně sapiens co je tu pánem teprve pár století a už si jak vidno neví se situací rady. |
|
|
P. Rada 27.7.2012 21:30Zbytečnéumírání stromů? Autor příspěvku jak se to jeví "neví o čem píše". Jakoli používá líbivý sloh tak o stavu lesa nic neví a přitom se tváří jak znalec který to naopak ví a to je to nejsmutnější na celé kause. Předně stromy neusychají zbytečně. Usychají proto, že jsou napadeny kůrovcovou kalamitou a jejich tlející dřevo bude podložím pro další les. Ke kalamitě ale nedochází zbytečně ale jako důsledek přírodních vlivů v kombinaci s lisdskými. Jednou za století se přižene vychřice či spíše orkán a dynamika těchto jevů s růstem teploty planety poroste. Stojílo takovému orkánu v cestě les - padne. Jeli monokulturní a vzrostlý pak se na něm s největší pravděpodobností rozvine kůrovec a přejeli tomu klima teplého roku - pak až kalamitně. Pokud autor opravdu včelaří pak ví, že delnice se mu obměnují v sezoně co pár měsíců, matka mu při troše štěstí vydrží až pět let, sám při troše štěstí vydrží deset až dvacetkrát tolik ale ten les než se z něj stane vyvážený biotop a kůrovci odolný smíšený porost se do této fáze dostane až za několik století a to je také doba, kterou prožívají ti největší ze smrkových velikánů. Pro člověka a jeho měřítka je hustý smrkový porost ideálem zdraví a krásy lesa. Pro ekologa je ideálem stabilní rozmanitý a druhově četný porost. V rozdílnosti těchto přístupů kdy lesníci preferovali zisk kdežto s hlediska ekologie šlo o kaskadérství dnes přerostl na |
|
|
J. Hejna 27.7.2012 19:27Re: Co autor zamlčel Máte, samozřejmě pravdu; jeden brouček nemůže zničit zdravý les. A na to jste přišel sám? |
|
|
J. Hejna 27.7.2012 19:19Re: Smrk je náš bratr a má právo na život Vypadá to, že jste ... vyznavač ekologie. |
|
|
V. Šťastný 27.7.2012 18:59Re: Yellowstonský národní park je občas zasažen požáry. V poslední větě jste to řekl sám... Kdyby totiž na Šumavě rostl les původní, tak by kůrovec v podstatě neměl šanci.... Problém je v tom kdyby. V Yellowstonském národním parku nikdy neexistoval hospodářský les, proto se k němu mohou lidé chovat jako k přírodnímu, nezasahovat a nechat na přírodě aby si poradila sama. To na Šumavě nelze. Celá Šumava je hospodářský, z valné části monokulturní les. I tam si příroda samozřejmě časem poradí ale bude to trvat stovky let, než se vytvoří přírodní les. Žijou tam ale lidi, živí je turismus a mimo jiné práce v hospodářském lese, co podle vás mají po několik generací dělat? |
|
J. Rechnovský 27.7.2012 16:38Re: Byla by to krása, kdyby to byla pravda. Rozumím. Jedním slovem katastrofa. Asi jako např. na tomhle místě, pár set metrů od hranice: http://leteckaposta.cz/796685173...:-) |
|
|
J. Chaloupka 27.7.2012 16:13Yellowstonský národní park je občas zasažen požáry. Že jsou potřebné pro zdravý vývoj parku bylo zjištěno po létech, kdy se požárům bránilo. Dnes vidíte cedulky typu: "Ano, jedná se o lesní požár, víme o něm, není nutné jej hlásit." V 80. letech 20. stol. se jeden požár opravdu rozprostranil a shořelo 70% lesa parku. V parku se žádné zásahy nedělají, takže dnes již zde stojí od malých po vysoké stromy. Příroda nepotřebuje žádné zásahy, jen má trochu jiné vnímání času. Proto je směšné, že budeme dělat zásahy proti kůrovci. Ten se zde nachází jen jako následek lidské činnosti a to vysázení rychlerostoucích smrků. Je jedno, že to majitelé udělali už v 19. století. I dnes sklízíme plody jejich nenasytnosti. Kdyby totiž na Šumavě rostl les původní, tak by kůrovec v podstatě neměl šanci. |
|
|
M. Frank 27.7.2012 15:35Byla by to krása, kdyby to byla pravda. Ale podle mých poznatků z červencové návštěvy této oblasi tam nejsou vůbec žádné porosty a místní mi dokonce ukazovali, že déšt spláchnul za dvacet let všechnu lesní půdu do údolí a na holině jsou jen těžké jíly a kamení. Zde již nikdy žádný les nevyroste, ani za tisíc let. |
|
|
P. Urban 27.7.2012 15:18Smrk je náš bratr a má právo na život zatímco kůrovec z nějakého neznámého důvodu náš bratr není a právo na život nemá. A kůrovcen zničený les není příroda - proč ? Protože nám se to nelíbí a příroda je to, co je hezké ? Odmítá-li někdo bezzásahovost například s ohledem na místní lidi, pak to má svoji váhu. Ale tahle filozofie si může podat ruku s těmi nejpitomějšími vyznavači ekologie. A to je co říci. |
|
|
J. Kárník 27.7.2012 13:16Re: Chyba se stala již při vyhlašování parku! Přesně tak, kde budem brát dřevo na baráky a do štěpkových bioelektráren, když se nebude smět nikde těžit? |
|
|
J. Kuka 27.7.2012 12:46Re: Chyba se stala již při vyhlašování parku! Presne to je i muj nazor . Vyhlasovat tento typ parku zrovna na sumave byla kardinalni blbost .. |
|
|
E. Tocháček 27.7.2012 12:40Re: Na dalmatských horách, kde před Řeky rostl les Nemyslím, že by tu nezásah znamenal nevratnou změnu ( Záleží na časovém měřítku pochopitelně, pro některé z nás to opravdu může být poslední stav co spatří. Né tak pro Šumavu, ta už jistě viděla ledacos ). Pokud se rozhlédnu po naších lesích, taky se mi zdá, že "zásahové" hospodaření má docela slušné výsledky. A "nepovedenosti" v podobě rozzsáhlých stejnoletých monokultur je určitě možno napravit i zásahem. Jak už jsem psal dříve, není mi úplně jasné, kde se v těch dnešních rozzsáhlých plochách smrku vezme dostatečné množství semen pro přirozenou druhovou pestrost náletu vysokých dřevin. Tak jak by odpovídalo lokalitě. |
|
|
P. Brodský 27.7.2012 12:39Re: Pochybný článek Pane Rechnovský, na argumentaci srovnáním s bavorskou stranou tu věcně nikdo nezareaguje. Nacházíte se v úlu ODS "teroristů" a ty nezajímá příroda, ale boj proti"ekoteroristům". Pohled na bavorskou stranu se nehodí do krámu jejich světového názoru, a tak se tam prostě nepodívají. Raději se zeptají otce zakladatele, jak to vidí on. |
|
|
V. Novák 27.7.2012 11:58Na dalmatských horách, kde před Řeky rostl les a pak ho Řekové pokáceli na své lodě, roste po dvou tisících a spoustě let tak leda prd a křoví. Některé zásahy - a jak vidno i nezásahy - jsou nevratné. |
|
|
V. Novák 27.7.2012 11:55Ne - zdravý les opravdu kůrovec nezničí. Jenom les napadený kůrovcem. Rakovina taky zabije jenom člověka rakovinou napadeného, nikdy zdravého... |
|
|
E. Tocháček 27.7.2012 11:05Re: Co autor zamlčel Rozumím a rád čtu, že řízená výsadba smíšeného lesa se i vám jeví patřičná. Rozhodně nemám nejmenší problém s tím, že jsou lokality, kde je smrková monomultura přirozená. Jen bych s bezzásahovostí v těchto místech počkal na dobu, kdy okolím těchto lokalit nebudou ve většině 80 let staré smrky. Ustavením desítek nevelkých bezzásahových zón, rozsetých po ploše s jinak převládajícím smrkem ( mnohdy v soukromém, hospodářském lese ), je podle mne zakládání si potencionálních chráněných líhní kůrovce. |
|
|
B. Hejda 27.7.2012 10:28Re: Co autor zamlčel Méně obecně bych se vyjádřil tak, že se na Šumavě hospodaří přesně jak píšete - smrková monokultura je postupně nahrazována jiným typem lesa. Jenom na určitých územích je ponechávána, protože tam, veřte nebo ne, přirozeně patří. Zbytek příspěvku v zásadě nebyl určen Vám, omlouvám se za zmatení. |
|
|
J. Rechnovský 27.7.2012 10:19Pochybný článek Autore, nejsem ekolog ani hospodský rozumbrada. Jsem jen fanda přírody a suchý ekonom, který se zaměřuje na fakta. Dozvěděl jsem se, že zatímco NP Šumava se zmítá v nerozhodnosti jestli těžit v 1. zóně nebo ne, sousedé z NP Bayerischer wald se již rozhodli. Prošel jsem si proto část Šumavy v okolí Knížecích plání. Mrtvý šedivý les a holiny opravdu nebylo nic pěkného. Vypravil jsem se proto do Finsterau zjistit stav v Německu. Tam totiž platí bezzásahovost již více než 20 let. Jak jsem se dozvěděl, po kontroverzní volbě smrkový les postupně chcípnul (kůrovec, polomy, kllima...). Asi jako u nás. Jenže mezi stojícími či ležícími mrtvolami stromů se zakrátko začaly objevovat náletové dřeviny. Tak 2/3 listnáčů a zbytek jehličnanů. Z nějakého neznámého důvodu tento nový porost celkem vydržel i v náročných klimatických podmínkách výšky kolem 1000m. Dnes jsou z těch nejstarších semenáčů tak 10m vysoké stromy. Dokonce jsem viděl na jednom návrší šedý les na České straně a o pár stovek metrů dál zcela zdravý les na Německé... Takže. Myšlenka návratu k původnímu Šumavskému lesu je zajímavá, přínosná a velmi pravděpodobně udržitelná. Za nějaký čas pustiny to určitě stojí. Autore, pokud jste skutečně aktivní typ jak popisujete a vidíte si dál než na špičku nosu, neztrácejte čas sepisováním ideologických žvástů, pohněte zadkem a projděte si třeba lokalitu o které píši. |
|
|
M. Frank 27.7.2012 10:01Pane Hejdo kůrovce poznám od doby, kdy se s ním úspěšně bojovalo ještě za komančů ve Slavkovském lese. Zrovna tak poznám chytrolíny, se kterými debata nemá smysl a jediné na co slyší je pár facek. A věřte, že vy si nic jiného nezasloužíte, jse obyčejný lump! |
|
|
E. Tocháček 27.7.2012 9:59Re: Co autor zamlčel Četl jsem vaši reakci 3x a vůbec nechápu co chcete říci. Můžete se prosím vyjádřit méně obecně. |
