Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

25.4.2024 | Svátek má Marek

Diskuse k článku

EKOLOGIE: Bio, či nebio? To jest, oč tu běží?

V době, kdy William Shakespeare psal slavný verš o tom, zda "být či nebýt", žilo na Zemi asi půl miliardy lidí. K 31. říjnu 2011 oficiálně vyšplhal počet obyvatel naší planety na sedmi miliard. Možná k tomu došlo o nějaký ten den, týden nebo měsíc dříve a možná nás překročení této hranice teprve čeká.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J. Dlouhy 7.11.2011 22:10

Autor se zasadne myli v nekolika aspektech:

- Nejedna se jen o biodiversitu zemedelskych plodin, ale hlavne o diversitu vsech druhu zivota v zemedelske (kulturni) krajine.

- Jidla je dost i pro 7 miliard, problem je v tom, ze se (nad)produkuje s uspechem jen ve vyspelych zemich. Tranport k hladovejicim v primitivnich zemich je technicky (logisticky, organisacne) nemozny. Zvyseni produkce potravin ve vyspelych zemi neni reseni.

- Africti zemedelci na drahe vstupy proste nemaji penize. Zbyva jen bio, kde vstupu netreba, jen know-how.

- V Sahelu zadne lesy nejsou, neni co kacet (osobni z kusenost z pobytu v Burkina Faso) a dle provadenych pokusu tam je dokazano, ze je mozne zvysit vynos o 50 - 100% jen pouzitim nekterych opatreni ekologickeho zemedelstvi (kompostovani vsech organickych zbytku, intercropping s leguminosami etc etc).

- Africkym vedcum a zemedelcum se splni vize nasycene Afriky teprve az se zbavi totalitnich neschopnych vlad a diktatoru a jejich kriminalnich valek. Hlad v Africe je otazka jen a jen politicka, to jest oc tu bezi. Do te doby je ekologicke zemedelstvi schudnejsi reseni nez konvencni zemedelstvi, ktere je zavisle na drahych vstupech (umela hnojiva a pesticidy a za chvili i GMO), na ktere proste Africane dnes penize nemaji a zrejme dlouho mit nebudou.

B. Rybák 9.11.2011 19:03

Re: Autor se zasadne myli v nekolika aspektech:

Investice do hnojiv se vyplatí všude, a měly by se tedy vyplatit i v Africe. Afričtí zemědělci ale nezbohatnou, na hnojiva mít nebudou, (banky jim nepůjčí) dokud budou čelit likvidačním cenám dotovaných potravin z EU. Pomoci by jim mohly i geneticky modifikované plodiny (z USA). Tomu ale vyděračsky brání EU svou diskriminační dovozní politikou. EU se nemůže divit, že svůj boj o Afriku s Čínou prohrává na celé čáře.

J. Dlouhy 7.11.2011 22:08

Clanek neni neutralni,

autorova nechut k ekologickemu zemedelstvi je evidentni. Autor presto tvrdi, ze jen cituje. De Schutter (pravnik) take zrejme jen cituje. Proti pokusum, na ktere se odvolava pan Breman se da poukazat na jine pokusy, ktere ukazuji opak. Jak uz to ve vede byva.

[http://www.naturskyddsforeningen.se/upload/Foren]

A citovane prohlaseni pana Sanginga je jen vagni politicky zvast.

J. Charvát 7.11.2011 20:53

Není cesty zpět

Ono by bylo nejlepší, neplést se Afričanům do života. Ti co by přežili by se nějak uživili, ostatní by přirozeně pomřeli. Jenže to už nejde, motáme se jim tam už nejmíň 500 let, cesta zpátky není. Je to začarovaný kruh.

J. Kanioková 7.11.2011 20:37

Ať jdou s eko, bio do háje,

Africe můžou pomoct GMO - http://www.osel.cz/index.php?clanek=5964

J. Kanioková 7.11.2011 20:28

Proboha,

což se nenajde síla smést z povrchu ty zelené komunisty?

Z. Bílý 7.11.2011 12:49

Skvělý článek

Ještě že dneska se kacíři neupalují.

P. Sulc 7.11.2011 3:11

African nerozmnozuje priliz potraviny, to chce praci

ale sam sebe, to mu jde bajecne. Veru nevim proc pobloudili lekari stale hledaji vakciny na malarii ci HIV a raduji se, kolik milionu lidi rocne zachrani. Kdo ty desitky, pozdeji stovky milionu bude zivit, premejsli pani doktori o tom? Ua ted je problem cernochy uzivit, a to se navzajem vrazni s neobycejnou vervou, v tom jim ovsem drzim palce.