I. Haška 5.9.2011 16:45

Z čeho žijí????

Zajímalo by mě,z čeho samozvaní ekologové typu Bláha,Vlašín a spol žijí.Podle mě si udělali z ekologie byznys a terorizují a přiživují se na společnosti.Jejich chování je neskutečné,místo aby šli příkladem tak to co udělají je správně(i když protizákoné).Na všechno májí svje výmluvy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Nováček 1.9.2011 22:00

Poučení z blokády

Pan Brezina by si měl přiložit mokrý hadr na hlavu a dostatečně dlouho ho tam přidržet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 1.9.2011 20:30

Re: to je tedy zajímavé,

Pokud vím je přístupná. Jako ostatně všechny podobné parky na celém světě.   Po vyznačených cestách. Právě demagogické tvrzení o naprosté nepřístupnosti rezervace je blábol, úmyslně šířený drvoštěpy a jejich obhájci. Bavorský národní park, který je na druhé straně  téhož "kopce" navštíví ročně 750 000 návštěvníků. A  žádné problémy s tím nemají. A mají tam také bezzásahovou zónu. Mimochodem  v Krkonoších je prakticky tentýž  Národní park a podobné parky mají  I Slováci. Do Krkonoš ročně přijede asi 6 000 000 turistů. Slyšel jste někdy, že by je odtud někdo vyháněl? Pokud jde o přímo děsivou  loupež borůvek,  tak pan Just svou pokutu zaplatil. Že by trhal se svou ženou borůvky, aby je později prodal na trhu , jako to dělají  Poláci v Krkonošském parku , zatím nenapsal ani pan Březina. Kupodivu loupež "pár desítek vzrostlých stromů" vás nijak nepálí. A pokutu také nikdo nikdy nezaplatí. Uznávám, že ve srovnání se třemi borůvkami je to patrně  bezvýznamná prkotina. A to je právě ten problém o který jde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Veltrubský 1.9.2011 19:45

Re: to je tedy zajímavé,

Omlouvám se, ale  p.Just byl v I. zóně NP i s pí. Justovou ? Co tam dělal bez souhlasu správy NP ? Pokud vím I. zóna je nepřístupná veřejnosti, takže pokud tam byli bez souhlasu správy NP byli tam protizákonně. Pokud tam ještě trhali borůvčí a jedno kolik opět protizákonně. Obhajoba utrhla jenom XY větviček je stejné jako pokácíme jenom XY stromů

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vančáková 1.9.2011 18:12

Re: Brezina cituje a rozšiřuje lži.

V Německu asi těch bezzásahových míst zas tak málo nebude....

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/bavorsky-les-dostal-cas-a-oziva-lidove-noviny

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vančáková 1.9.2011 17:36

Re: Aha, konečně jsem díky vám pochopil,

Pane Gavláku,

máte naprostou pravdu, i já jsem s radostí zjistila, že v okolí Plešného jezera se mají čile k světu velmi vitálně vyhlížející mladé stromky. Rozhodně to byl povzbudivější pohled, než těžbou zničená lokalita Jedlové hory u Volar, místa, které jsem dlouhá léta milovala, jezdila jsem tam 30 let, rostly tam krásné, obrovské smrky a buky, po dlouhých letech se začala zmlazovat i jedle. Už tam nepojedu, les je vykácený, všude jsou vyryté obrovské koleje od těžkých strojů, celý ekosystém se bude vzpamatovávat léta, protože voda odnáší  zeminu, odhaluje se kamenité podloží a na tom toho mnoho nevyroste. Jestli takhle má vypadat péče lesáků o Šumavu, tak to potěš Pán Bůh.

Ano, vy všichni bojovníci proti zlotřilému brouku, jedˇte se podívat na Šumavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.9.2011 16:50

Re: Ha!?

To vypadá slibně ale bude to oproti spontánímu zalesnování něco stát. V okrajových zonách NP a hlavně na pomezí hospodářských lesů to zřejmě  pomůže. Jen zas vznikne problém se stejnověkostí a hlavně listnaté dřeviny pomaleji rostou, jsou pracnější na obhospodařování a nedávají zdaleka tak velký výnos jako porosty smrkové a tak se do takovéto výsadby zas tak moc nikomu s lesáků nechce.

To co ale panu I.S. uniklo je fakt, že pokud by se dřevo vzláště ve vyšších polohách s tenkou půdní vrstvou sváželo dojde k ochuzení půdního horizontu o bazické minerály v podobné míře jako činí dopad kyselé depozice. Na překyselené půdě pak dochází k otravě hliníkem a tak se na ni uchytí tak akorát tráva a to na velmi dlouhou dobu.

Blokáda tedy dosáhla minimálně toho aby půdní horizont měl tlením kmenů větší šanci vyživovat následný porost. Některé klády už byly nařezány na 4m kusy - jen je naložit...

Pan Brezina proto také lže o tom, že mělo jít o chirurgický řez - nikoli - mělo jít o krádeš za bílého dne pod záminkou boje s kůrovcem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.9.2011 16:35

Re: Nesmyslné hádání?

Oblast napadená kůrovcem přijde především o smrkový porost - ale nikoli zcela. Problém se zopakovat může ale v různověkém a různorodém lese je pravděpodobnost opakování podstatně nižší.

Kůrovec je latentně přítomen v kdejakém smrkovém porostu ale aby došlo ke kalamitě je třeba tento porost plošně oslabit např okyselením podloží, suchem, polomem... a také homogenizovat monokulturní stejnověkou výsadbou.... a teprve pak má kůrovec kalamitní cestu volnou.

V běžném zdravém byt hospodářském lese proto obvykle postačí feromonové lapače. Při kalamitním výskytu tato metoda už selhává. V různověkém a různorodém lese se kalamity nevyskytují tak často už proto, že takový porost je podstatně odolnější na hromadné vývraty, polomy....

Tato vývojová fáze ale Šumavu teprve čeká. Kůrovec zas čeká na další oteplení a sušší roky a dopady větrných smrští ve v šech hospodářských porostech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 15:11

Ha!

Návod pro ekologisticky zaměřené znalce zámků a řetězů, jak pro tu nebohou Šumavu něco smysluplného udělat. Schválně, kolik se jich seběhne a jak dlouho jim to vydrží. Včetně jejich předáků, samozřejmě.

http://zpravy.idnes.cz/na-sumave-vysadi-statisice-buku-i-javoru-maji-pomoci-v-boji-s-kurovcem-1ky-/domaci.aspx?c=A110901_114346_budejovice-zpravy_pp

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 1.9.2011 14:53

Re: Brezina cituje a rozšiřuje lži.

Pane Rada, zkrátka a dobře ve svých příspěvcích mimo jiné se oháníte demokracii a občanskou neposlušností. Vemte, prosím, na vědomí, že dnes většina společnosti a hlavně obyvatel Šumavy si NPŠ  v podobě bezsásahovosti nepřeje a vy jako aktivisté a demokraté byste to měli respektovat. Tzv. "bezásahových zón" je po celé ČR dost kolem nádraží a železnice vůbec, na pozemcích, které nikomu nepatří a podobně. Že by to byla místa na kterých by oko spočinulo se zalíbením je nesmysl, jak vy se nám tady snažíte vsugerovat. Jsem proti a  se mnou většina obyvatel této země, aby se tato tzv. bezásahová místa ještě více nerozšiřovala uměle, ale naopak aby jich bylo co nejméně jako v Rakousku nebo Německu. Zákonem o vzniku NPŠ se měla příroda na Šumavě chránit a ne ji nechat zničit jak ve svém příspěvku nedávno prohlasil Petr Pythard. Pane Rada buďte tak dobrý respektujte to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 14:14

Re: Nesmyslné hádání?

Každá oblast napadená kůrovcem o stromy přijde, pokud přírodní podmínky dovolí lýkožroutu přežívat a krmit se. To neznamená, že mezi uschlými stromy nemohou vyrůst nové smrčky. Mohou a rostou. Aby se za pár desítek let problém zopakoval. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 14:09

Re: Brezina cituje a rozšiřuje lži.

Naprosto s Vámi souhlasím, nicméně i já zde vidím malý háček, a sice, že totuto přirozenou cestou se zdravý funkční nestejnověký smíšený les bude tvořit cca 200 let a déle (což se mi jako rychlejší a efektivnější příliš nezdá) mimo jiné proto, že i nový porost má ve své "genetické výbavě" nízkou odolnost proti kůrovci, neb to není potomek úplně původních, odolných šumavských smrků z 19. století. Proto nemám problém s výběrovým kácením v ohrožených lokalitách a pokud možno masivním vysazováním jiných než smrkových dřevin. To samozřejmě neznamená, že je nutné vytvářet hektarové holiny. Problém je zřejmě také v tom, že bezzásahových zón vhodných k "pěstování" pralesa na český způsob je příliš mnoho a jsou relativně malé, tak že není možné kolem nich vykácet bezpečnostní koridory jako v Bavorském lese a zabránit přelétávání kůrovce v tak masovém měřítku. Je však naprosto nutné se zároveň mít na pozoru před zvlčilými dřevařskými firmami, které si mnohdy u nás mohou dovolit věci v Bavorsku nevídané. Ale boj proti lumpům dřevařům nesmí probíhat stylem, kdy se vše ponechá přírodě a za pár desítek až stovek let budeme mít krásný nový les jako z katalogu. Nežijeme v době kamenné a doufám, že nikdy nebudeme, Ale národní park v podobě různorodého pralesa na Šumavě nikdy nevznikne, ať už se to provede podle zlého pana Stráského nebo podle hodného pana Bursíka. Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Matula 1.9.2011 13:43

Re: Naprostý souhlas !!!

Také já vřele souhlasím!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Gavlák 1.9.2011 13:09

Re: Aha, konečně jsem díky vám pochopil,

Jistě, člověk se hned, má-li jiný názor, stane hňupem. S lidmi jako jste vy, jsou diskuse zbytečné. Možná, že až jednou zvednete pozadí, uvidíte na vlastní oči, co tam je...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.9.2011 12:57

Re: Nesmyslné hádání?

Váš omyl je v tom, že oblast o stromy přijde. To ale vůbec není pravda - viz záběry i komentáře:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-kalamita-aneb-srdecny-pozdrav-od-sumavy-k-tatram/20756223076/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.9.2011 12:53

Re: Brezina cituje a rozšiřuje lži.

Má to ale háček pane I.S. Přechod od monokulturního lesa na smíšený nestejnověký NP nelze efektivně udělat nuceným kácením a umělou výsadbou. Daleko rychlejší a efektivnější je ponechat vše přirozenému průběhu vyjma okrajových zon parku které přímo sousedí s hospodářským lesem a kde hrozí masivní přelet kůrovce.

Ne všechny smrky totiž podlehnou a ty zbylé jsou pravděpodobněji geneticky odolnější a jsou zdojem odolnější generace. Stromy co stojí stíní a chrání nový podrost před větrem, osluněním a  tím před vysycháním půdy a zároven jsou zdrojem minerálních látek i domovem mnoha organismů včetně přirozených predátorů kůrovce...

Dokladem tohoto je vývoj na územích s radikálním zásahem těžbou oproti těm kde se ponechala volnost vývoji. Soulasím jen s tím, že na holé pahýly není zprvu vůbec pěkný pohled a že oko těžaře tam vzláště teskní po ušlém zisku - ve vyších polohách má totiž smrk houževatější jinde nedostupnou formu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 12:01

Re: Aha, konečně jsem díky vám pochopil,

Problém je nejspíš v tom, že se jedná o pseudonárodní park.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 11:58

Re: Asi jsem ťal do živého . . . . .

Diskuze je přínosem, i když zdánlivě nikam nevede.  Cesta je cíl...  :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 11:57

Re: Brezina cituje a rozšiřuje lži.

Píšete, že "Až následná monokulturní a stejnověká výsadba smrku, klimatická změna a okyselení půd oslabily odolnost porostů do stavu kdy se kůrovec může a zřejmě i nadále bude v mírném pásmu severní polokoule a v imisemi tuplovaně zasažených Čechách šířit dál a vytlačovat smrkové porosty do chladnějšího a vlhčího pásma." Naprosto s Vámi souhlasím, proto není možné k lokalitám zasaženým kůrovcem přistupovat stejným způsobem, jako kdyby se jednalo o zdravý les se smíšenou monokulturou, který vznikl přirozenou cestou, protože se stávající porosty svou povahou spíše blíží tomu lesu neodolnému a spíše hospodářskému, i když se tam ve velkém nehospodaří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Bureš 1.9.2011 11:53

Re: Asi jsem ťal do živého . . . . .

Musíte si uvědomit, že diskutuje se Zeleným Khmerem . . . . . . a s těmi je to házení hrachu na zeď !!! 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 11:50

Re: Nesmyslné hádání?

Pane Rado, NP není oficiální hospodářský les, nicméně svou skladbou a kvalitou porostů není ani funkční národní park a je úplně jedno, jaký na to má kdo papír. Je jisté, že Šumava velmi chutná kůrovci a že za to valnou měrou mohou polomy původních odolných šumavských smrků a následné výsadby nových stromů před více než 100 lety. A pokud chcete chránit vše živé, jsem pro. V tom případě k té ochraně patří i ochrana živých stromů před kůrovcem (i pomocí nevyhnutelného kácení) a ochrana živých i mrtvých stromú před těžaři. Ponechat tento rádobynárodní park pouze přírodě znamená mít za čas od stromů pokoj na 200 let. Paráda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 1.9.2011 11:42

Re: Asi jsem ťal do živého . . . . .

Tak že autor článku je "dřevorubec"? Autor článku argumentuje doložitelnými fakty. Jeho argumenty lze vyvrátit pouze velmi obtížně a pouze s pomocí argumentů spíše ztevšeobecňujících až naivně ideologických. Totéž platí o panu Kremlíkovi, který udává jasná fakta, čísla a defakto pouze poukazuje na chybná fakta a čísla. Argumenty pana Gora odsoudil jako lživé tuším v 8 případech britský soud. Vše se dá na netu zkontrolovat. A kdo se chová k přírodě jako prase je zřejmé z nepřehledných lánů řepky, větrných elektráren a panelů fotovoltaických elektráren. Mimochodem, všechny tyhle pokrokové zelené technologie velmi vítají velké podnikatelské korporace, které pracují ruku v ruce s politiky. Na zjištění, že to tak je, na to nestačí pouze zdravý rozum, pane. Musíte pěkně do hloubky a oddělovat zrno od plev. Což ekoteroristé vedeni vírou často podceňují. Nevíte, proč jsou najednou zelení proti ekopalivům? Že tak najednou prozřeli. A nevíte, proč jim najednou nevadí elektrárny spalující plyn a uhlí a produkující CO2 (FUJ!!!!!) jako rezerva k nefunkční fotovoltaice a větrníkům, jenom aby se pro boha zeleného povedlo zavřít solidně fungující jaderné elektrárny? Můžete mi říci jediný důvod, proč bych jim měl věřit, když za vlastní chybná rozhodnutí nenesou a jako zájmové nátlakové hnutí ani nést nebudou žádnou OSOBNÍ zodpovědnost? A ti pěšáci, co se přivazují ke stromům jsou v roli užitečných idiotů, kteří zachraňují rostlinky a neví, která bije v té šlechetné a lukrativní činnosti jménem ochrana životního prostředí. Čest výjimkám, ale je jich příliš málo. Se zdravým rozumem si zkrátka nevystačíte. Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 1.9.2011 11:33

Re: to je tedy zajímavé,

Nějak vám unikl malý detail. Obrovské území Šumavy, které komunisti zabrali jako  hraniční pásmo, kde se nejdříve střílelo a pak teprve zkoumalo na koho. Jen vojenský výcvikový prostor "Boletice" zabíral území, kde před válkou bylo padesát vesnic.(!!) A že Šumava nejsou střední Čechy a od jedné vesnice ke druhé to vždy bylo pěkný kus cesty! Právě ten zákaz vstupu na druhé straně přinesl skutečnost , že příroda byla ponechána sama sobě. A to byl také důvod proč byla zřízena rezervace. Pokud mě paměť neklame, nikdo při jejím zřizování nemluvil o nějakém "pralese". Slovem "prales" v souvislosti se sporem zda kácet či nekácet mávají jako klackem právě lidé jako je pan Březina. Že by odpůrci kácení byli placeni drvoštěpy, kteří si chtějí namastit kapsy a bankovní konta  právě šmelením s kvalitním šumavským dřevem, je už absurdita jak z Rudého práva  padesátých let. Když bylo před časem zjištěno, že v bezásahové zoně se vesele těží a kmeny dokonce odváží vrtulník, komu ten vrtulník patřil, či kdo si ho pronajal a kde skončilo dřevo se nikdy nevyšetřilo. Jen pan Just, který tam  počítal čerstvé pařezy, dostal pokutu, že jeho manželka si na tom místě utrhla snítku se třemi borůvkami. Pařezy kupodivu nevadily nikomu, ani policii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.9.2011 11:13

Re: Nesmyslné hádání?

Dovolím si oponovat ve dvou dost podstatných hlediscích.

1. NP není hospodářský les a proto v něm primárně nejde o cíl tvorby kvalitní dřevní hmoty. Danému účelu se pak musí podřídit celý přístup správce. Tedy směrem k ochraně všeho živého.

2. Klasická lesařina do NP s výše uvedeného nepatří - s vyjímkou okrajových porostů - a i na jiných pozemcích je navíc proti minulosti nutné respektovat ve výsadbách dynamiku klimatické změny. Dnes vysazované smrkové kultury - a nejen ty...  už s vysokou pravděpodobností v Čechách ve zdraví do dospělosti nedorostou...

http://www.climips.cz/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Václav 1.9.2011 10:27

Nesmyslné hádání

Hádají se zde dva odlišné tábory, jeden z neznalosti, zblbnutí i mnohých poctivých lidí šílenci, jako je na příklad Mojmír Vlašín, který chodí po školách a učí je nenávidět auta. jsem zvědav, jak se dostal na Šumavu. Na oslu?? Navíc je ornitolog a o lesu ví minimum. O Šumavě coby moravák ví ono kulové, jak se říká. Ti lidé chtějí něco, což chápu, ale nevědí jak . ZAto druhá strana ví proklatě dobře, o co jim jde. Bezohledné plundrování lesů. nejen na Šumavě, kde aktérům jde čistě o mzký zisk systémem Po nás přijde potopa, je možná ještě horší podraz na lidstvo. V současné době těžká nevhodná mechanizace poškozuje půdou počínaje, přes půdní společestvo až po porosty. Bezohladně, necitlivě s vidinou pouze naplněných měšců.

 Na Šumavě s tím začal Ing. Žlběk s jeho synáčkem, vlastnícím těžařskou firmu, s Kužvartovým požehnáním, protže mu Žlábek umožnil střílet jeleny.

Nesmysl je jak plošné kácení, tak bezzásahové hospodářství. Chce to návrat ke klasické lesařině, kde dominovaly znalosti problematiky, pilná práce a cit k přírodě.Chce to selský rozum našich otců, obohacený novým poznatky vědy.

 Bohužel všichni tito aktéři, jak superzelení, tak supertechničtí kšefsmani budou dávno mrtví, až se našim vnukům a pravnukům zjeví jejich bezohledné a neodborné počínání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 1.9.2011 10:22

to je tedy zajímavé,

že všechny ty dřevařské loby a že jich za posledních pár století bylo (ať už za rakouského feudalismu a kapitalismu, 3. říše, komoušů), tu Šumavu tak zdevastovaly, že byla porostlá lesem a nutno podotknout, že na to co rostlo po Čechách a Moravě dost dobrým. Ostatně byly vyhlášená parkem právě zato jak vypadala před vyhlášením. Nikde jsem nečetl o národním parku ostravsko-karvinském nebo severočeskouhelném. Asi rozhodlo jak co zrovna vypadalo. Ale už nevypadá. Když už někdo chce mít na Šumavě smíšený les, měl by se chovat rozumně a ten les tam vysadit. A z jednoho "kulturního" lesa udělat "kulturní" les jiného typu. Třeba tak, že tam kde odtěží malé ohnisko kúrovce, vysází něco vhodnějšího. Až by byla půlka Šumavy porostlá smíšeným lesem různého věku, mohly by se právě tyto části vyhlásit za bezásahové.

  Konečně čísla hovoří. Těžba prudce vzrostla právě za správy těch největších "odborníků". ještě že tam nětěží ta zatracená loby. V zásedě jde o toto: jedni za svoje tam sází stromy a také je těží a mají tam dlouhodobý byznys - dříve se říkalo živobytí. Jiní za peníze nás všech z různých grantů = daní, těm prvním to živobytí ničí. A my na to čumíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.9.2011 10:16

Brezina cituje a rozšiřuje lži.

Tou prvou lží je ignorace zásady kdy v demokracii platí právo na občanskou neposlušnost jako pojistka proti zvrhlosti úředního rozhodnutí. Blokáda byla primárně pojata a vedena jako pokojný protest proti kterému ale bylo využito neadekvátní síly - jen v tom je podobnost s událostmi v Anglii kdz neadekvátní síla spustila lavinu neadekvátní reakce. Podotýkám, že se jednalo nikoli o soukromý pozemek ale o oblast patřící všem občanům státu - tedy NP. To je oproti událostem v Anglii principielní rozdíl a je s podivem, že si jej Brezina dovolí smazávat.

Druhou často tradovanou ale podstatnou lží je tvrzení, že pokácením jednoho se zachrání desítka jiných stromů. Takto explozivně se ale kůrovec šíří jen vyjímečně a jen v okrajových zonách parku by toto za situace velmi teplého a suchého léta mělo efekt ale zas jen pro sousední hospodářské porosty. Kůrovec žije spolu se smrkem už od druhohor - tedy 66milionů let a za tu dobu smrk nejen nevzhubil ale stal se součástí biotopu - jakousi bílou krvinkou co napadá jen oslabené.... Až následná monokulturní a stejnověká výsadba smrku, klimatická změna a okyselení půd oslabily odolnost porostů do stavu kdy se kůrovec může a zřejmě i nadále bude v mírném pásmu severní polokoule a v imisemi tuplovaně zasažených Čechách šířit dál a vytlačovat smrkové porosty do chladnějšího a vlhčího pásma. Kůrovec je tedy riziko především pro hospodářské lesy ale nikoli pro NPŠ kde se díky biodiverzitě i rozloze uplatnují samoregulační obnovné procesy - ale už nikoli monokulturního lesa a je zásadním omylem a chybou tyto trendy nerespektovat.

http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/

http://www.pik-potsdam.de/news/press-releases/archive/2010/weakening-sun-would-hardly-slow-global-warming

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10137347235-kalamita-aneb-srdecny-pozdrav-od-sumavy-k-tatram/20756223076/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Václav 1.9.2011 10:15

nesmyslné hádání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Václav 1.9.2011 10:15

Oba tábory jsou nesmysl, jedni z neznalosti, druzí z hrabivosti

 Problém Šumava je v poslední době jeden z nejvíce frekventovaných sporů v poslední době.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bezouška 1.9.2011 10:13

Re: Aha, konečně jsem díky vám pochopil,

pane Hejno, nechte ho bejt. S lidmi tohoto druhu nelze normálně mluvit. Vzrostlý prales na místě, kde víc než dvěstě let nerostlo nic jiného, než smrky! Kdyby mu někdo nakukal, že tam vyroste hrušňový sad, asi by tomu věřil taky. A přitom ta pravděpodobnost je zhruba stejná. Pokud ovšem někdo nepovažuje zpustlou, druhdy hospodářskou smrčinu za prales. Ad vocem prales: zeptejte se toho hňupa, jak by takový "prales" definoval. A bude v loji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek