Š. Hašek 6.8.2011 23:33

Re: Bezzásahovost

Na jakých pustinách??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.8.2011 23:17

Re: Bezzásahovost

Máte pravdu. Trpím kontinuálními halucinacemi. A je vědecky dokázáno, že pokud někde člověk z lesní akciovky nic nevysadí, tak tam v životě nic nevyroste. A celé území zhyne. Možná i zmizí ze zeměkoule. Všady to vidíme, že?

Lžete si sám sobě. Takže pod padlými stromy není nic??? No dobře, nemá to cenu.

Pěkný víkend při katastrofách všude kolem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 6.8.2011 23:10

Re: Pane Pitharte,

Takže brouček kůrovec fakt způsobí, že tam ani za 500 let nic nevyroste?

Fakt?

Neplkejte o drogách a přemýšlejte, co bude za staletí po uschlém stromu. Vo tom to je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Trunecek 4.8.2011 23:53

Re: Poučte se z historie

Tehdy se kůrovec spaloval. Ale to už je na dlouhé čtení, jak předci zjištovali těch pár dnů v roce, v té které nadmořské výšce, kdy to má význam a taky jak dodržovali protipožární pravidla, aby od otevřených ohňů neshořel les.

Ale na to žádný odborník nejsem. Prostě jsem si to zapamatoval jako hodně zajímavou informaci, jak si předci uměli zajímavě pomoci i bez současných znalostí a moderních prostředků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kalina 4.8.2011 23:00

Re: Poučte se z historie

Když je to tak jednoduchý, tak to tady napište a nedělejte ze sebe chytráka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.8.2011 21:55

Re: Mají smrčiny šanci?

Obávám se, že ani jedna strana nemá naprostu pravdu ale fakt, že pro vývoj lesa v horské lokalitě s porušenou půdní aciditou (po kyselých deštích už od 80-tých let) je další těžba dřevní hmoty, která dál zhoršuje aciditu, hřebíček do rakve pro následující porost. Toto hovoří jasně proti odvážení dřevní hmoty která je ale cíleně připravována. Nakonec takový těžební zásah se musí z něčeho uhradit...tak by si měl na sebe vydělat - že? Ohrana přírody ale něco stojí a za současné stagnace si proto nědělám iluze o štědrosti investic takových trendů..

Jinou a zajímavější otázkou je, na kolik efektivní metoda v zásahu proti kůrovci je jen pokácení a odkornování na místě s ponecháním k zetlení. Toto by podle vlastnosti podloží i vzdálenosti od hospodářských lesů s přihlédnutím k roční době i vývoji klimatu měli rozhodovat právě odborníci.

Stráský ale vědeckou sekci prakticky rozpustil a protože se údajně obává sprodlení a tak "tlačí na pilu". Vědecká obec to ale vidí jako nerozumné a přiklání se spíše k aktivistům.

Další aspekt pak je, jaký typ lesa tam vůbec má šanci k harmonickému vývoji, když se klima mění a měnit ještě daleko více pravděpodobně bude a to v horizontu jen jedné generace porostu. Po této stránce to s vyhlídkou smrku na přežití je špatné ale v celé české kotlině. Na to ale navazuje další už politický fakt, kdy jakýkoli zásah dnes může být v budoucnu nekorektně označen za špatný protože kůrovec se zřejmě časem stejně rozšíří a donutí smrkové porosty k mnohasetkilometrovému posunu vlhčím a chladnějším směrem k severu. I tam to ale smrk nebude mít růžové pro krátkost vegetační doby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Trunecek 4.8.2011 21:02

Poučte se z historie

Již před sto až třemisty lety uměli naši předci v Krkonoších bojovat s přemnoženým kůrovcem. Stačí si přečíst v odborné literatuře oné doby, co na kůrovce zabírá, když se začne včas. Když nebudete chtít věřit tehdejším "odborníkům", sáhněte po kronikách podkrkonošských měst a obcí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Sedláček 4.8.2011 19:15

Re: Bezzásahovost

Jestli myslíte přenášení semen zvěří, tak mi řekněte, co by tam ta zvěř asi hledala, když žrádlo bude všude kolem, jenom tam na těch pustinách ne

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Eliáš 4.8.2011 19:01

Re: Pane Pitharte,

Pane Hašku, nepochybuju, že ty drogy vás napadly, protože s nimi máte své zkušenosti. Kde se ve vás bere ten optimismus? Nepříliš myslící bezzásahoví mudrlanti a pěstitelé kůrovce způsobili, že Šumava přestala být hodna kochání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Marešová 4.8.2011 19:00

Mají smrčiny šanci?

Pan Pithart má naprostou pravdu, stromy na Šumavě jsou 80 let staré, od našich předků bylo málo prozíravé, že sázeli pouze jehličnaté stromy. Viděli jsme to při té kalamitě na Slovensku, kdy vichřice smrky smetla. Správný les podle názoru odborníků má být smíšený, aby odolal povětrnostním kalamitám. Nevím co si aktivisté na Šumavě představují, jak si úříroda sama dokáže poradit s kůrovcem? Pokud jsem četla, podobná kalamita se za posledních 200 let, kdy se vedou záznamy  na Šumavě nevyskytla. Kůrovec se stává politickou záležitostí, kde si začínají neúspěšní politici dělat body. Jen by mne zajímalo, jestli tam ti aktivisté mají TOI toalety, nebo jestli v boji za Šumavu hnojí lesy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.8.2011 17:18

Re: Smrk je nemocný celoplošně.

Pane Hruška sebepokora vědců nezabrání růstu globální teploty planety a je jen otázkou pravděpodobného vývoje jak se změní klima na Šumavě a podle toho a půdních poměrů se tam bude ustalovat rovnováha.... Ti co chtějí mít z lesů hospodářský profit - preferují výsadbu a těžbu smrkových porostů ale dnes už s vysokou mírou nejistoty v zisku. Takovéto ekonomické fakty je také třeba respektovat ale především v hospodářských lesích kterých je drtivá většina. Jen o ten malý kousíček ale dnes jde a okolní majitelé lesů tlačí na likvidaci brouka "za každou cenu" - tedy i za cenu změny statutu NP a právě v tom je problém.

Pokud by ale zasloužila nějaká pseudivěda porážku - pak typuji klasickou ekonomii, která stojí na vratkých základech, zjevně není sto předvídat svůj vývoj ač dominantně ovlivnuje společnost.

Na rozdíl od toho jen hrstka ochránců zbytečku přírodních a už i tak člověkem devastovaných ploch sotva dominantně něco ovlivní a přitom kde komu v hlavě haraší nesmyslná fantazie o totálním vítězství nad kůrovcem silou.

Spíš bychom měli ale přemýšlet nad tím jak přírodě vrátit alespon kousek toho co jsme od ní dostali. Osobně mám před řadou vědců velkou pokoru - např před Cílkem.

http://zpravy.idnes.cz/vaclav-cilek-moc-neutracejme-a-vracejme-lidem-i-prirode-to-co-jsme-dostali-1qn-/kavarna.aspx?c=A090810_172616_kavarna_bos

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 4.8.2011 16:30

Re: Smrk je nemocný celoplošně.

Dobrý den pane Rada, takový Einstein přesvědčoval amerického presidenta o nutnosti výroby atomové bomby aby posléze bojoval za světové odzbrojení. Jsem zvědav, kdy přijdou šumavští "vědci" s podobným sebepoznáním a pokorou.-- Bez Cernu, ale zde. A i S.Hawking již koriguje své hypotézy, s pokorou přemýšlí i o svých chybách. Podobně jako Einstein neporazil komunizmus svým odzbrojením, ale Regan svým zbrojením, dojde se k míru na Šumavě porážkou pseudo vědců. "Vím jak ukončit tuto válku. Zvítězit!" Zdař Bůh, Josef.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 4.8.2011 16:04

Re: Bezzásahovost

Pane Hašek nemáte pravdu, co tady popisujete je váš sen a teorie, ale neodpovídá pravdě, Šumavu znám a nic takového jsem tam neviděl. Je to jen vaše zbožné přání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.8.2011 15:34

Re: Pane Pithart,

S panem Pithartem vlastně v ničem nesouhlasím.

Některé pasáže jsou jen emocionální (500 let a nic). Přírodopis pláče.

To jen tak pro zpestření.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.8.2011 15:30

Re: Totalitůra:

Ke stromům se nepřivazuji.

Nevlatním solártrárnu.

Řepka místo pšenice je dle mého názoru půčovina.

Počasí bych nechal na pokoji, zlaté počasí, klimaplánovači se pouze zhlédli v budovatelích zářných zítřků.

Soudím, že kůrovec v NP není státní škůdce. Pouze budí ze sna dřevoobchodníky a dnes opět i pana Pitharta. Dle něho tam dokonce i za 500 let nic nevyroste. No uvidíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.8.2011 15:22

Re: Bezzásahovost

Špatně pozorujete, na Šumavě jste nebyl.

Aby se objevil jeřáb, dub, bříza, javor atd, atd, takvůbec nemusí být vysazen za drahé peníze. Příroda to umí. Důkazy jsou na Šumavě všude. Dívejte se i na jiné dokumenty. Jeďte tam.

Lesnictví je samozřejmě obor pro slušný jednoduchý zdravý les vhodné. Problém je v tom, že možná to lesnictví není určující v NP. V lese/poli/zahradě je vše, co se nám nehodí škůdce. Platí to i o NP????

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Seibt 4.8.2011 15:14

Re: Smrk je nemocný celoplošně.

Vubec jste to nepochopil. Uvedomte si jednu podstatnou vec. Vedatori at jsou sebechytrejsi si casto neuvedomuji, ze jejich tak laskany experiment muze zasahnout i lidi, kteri ziji v miste jejich experimentu. Vedatori tam neziji, sem tam si zajedou prozkoumat strom, ker, pudu a zase jednou domu. Kdezto mistni obyvatele maji tzv doma ten experiment a protoze nemaji kam jinam jit a nemaji kde sehnat praci, protoze v parku se nic nesmi, tak se muze stat ze davaji vedet, ze se jim to moc nelibi. Navic to neni zadna divocina, ale uz mozna vic jak 500 let hospodarsky les.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.8.2011 15:13

Pane Pitharte,

napsat, že na dnešní Šumavě nebude ani za 500 let prales (pokud se v tom nebude šťourat Lesní a.s./politikové na 4 roky, lze jen pod vlivem drog, nebo při opojení vlastní velikostí. Případně  s pětkou z přírodopisu. Podtrženou.

Zeptejte se přírodovědce/nepolitika co vznikne v Evropě na území, které nechám samo sobě. Odpoví (i probuzen o půlnoci): no přece les! Co je to za hloupou otázku? Samozřejmě les obecný, nikoliv monokulturní smrková průmyslová plantáž. Jako pole zelí.

Tak ten NP zrušme. Byl by stejně zumoc divokej. Proč taky se kochat jen tou přírodou, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.8.2011 13:52

Re: Přesně tak.

V tom, že mladé tromy naočkovat nelze máte pane Mrázek svou primitivní pradu - ale to je tak vše..

To, že si to takto ..."zelení mylně (sami neočkováni proti hlouposti) domnívají .... :-)" - by jste měl doložit konkrétním tvrzením konrétní osoby - jinak je to jen Vaše fantazie kterou podsouváte dál a jen Vy snad víte proč?

Fantazií ale už není, že těžbou se s horských oblastí odnáší zhruba stejné množství bazických látek jako činí dlouhodobý spad a tak se dál zvyšuje kzselost půdy. Těžba proto snižuje šanci tvorby jakéhokoli nového lesa - ale o tom ani zmínka podobně jako o ochrané funkci uschlých stromů před větrem, osluněním... která napomáhá zmlazení podrostu.

Nevím jestli o toto jde všem zeleným ale podle toho co deklrují chtějí zabránit právě těžbě těžkou technikou která se u ptačího potoka do lesa zakousla pod záminkou, že každý neporažený strom přivodí Xdalších - ale toto je lživé  účelové  tvrzení platné jen za specifických ideálních podmínek na okraji zony šíření. Tomu odporuje už prostý fakt, že ani u spontálních kalamit kůrovce nedošlo dokonce od druhohor k vymizení smrku s planety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.8.2011 13:35

Re: Smrk je nemocný celoplošně.

Pane Seib rád bych aby jste jmenovitě konkretizoval "Nejlepsi jsou vedatori, kteri sedi nekde v kancliku a badaji"... Víte např o někom z těch co jsou podepsáni pod výzvou, že se takto chová?:

http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/

Pokud ne pak jsou to od Vás docela obyčejné pomluvy  a ve vztahu k tomu jaký mají v vysokoškolští profesoři plat i náln práce oproti stejně inteligentním kolegům ale usazeným na postech v průmyslu, dozorčích radách... je Vaše tvrzení dokonce sprostou urážkou.

Takoví jako Eistein, Planck.... také neměli možnost experimentovat obdobně jak se to děje dnes třeba v Cernu a přesto postavili základy moderní fyziky a dnes i S.Hawking je špičkou ve svém oboru astrofyziky a mohl by jste pro jeho nepohyblivost také tvrdit něco hanlivého - že?!

Než se do někoho začnete takto navážet zkuste si s ním někdy vyjít do terénu a nechat si ukazovat svět... Možná Vám pak dojde kdo, že je spíš tím kancelářským teoretikem jež ovlivnuje svou slepotou životy mnoha lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 4.8.2011 13:21

Bezzásahovost

Jak u hluchejch. Pokud necháme smrčinu bezzásahově sežrat lýkožroutem, co tam pod ní vyroste? Kde se vezmou semena BK (bukvice), DB (žaludy - ale to v daných vegetačních stupních lesního typu SM, SM/BK, BK/SM je itrelevantní), nebo JD, HB... ? Rád se nechám poučit o bezzásahovosti. Na blba, bivakujícího v koruně kůrovčáku, bych nebral ohled. Klidně smýtit. Třeba by se mu v lepeni pádovým úderem rozsvítilo. Bezzásohovost v původně hospodářském lese je zvrhlý nápad, který nemůže vést k zamyšlenému cíli. Je to jako "ledvináře" nechat napospas přírodě, utípnout mu dialýzu. Halt věc názoru, v lesnictví se angažuji od roku 1975. Les je složitý biotop, v Evropě je po staletí tzv. zkulturněn k hospodářskému využití. Představy, že některé lokality se stanou přirozeným bezzásahovým urwaldem, je zcestné (najsme Kanada, Aljaška či Sibiř). Řadu lesnických "odborníků" znám, jejich laboratorní teorie. Vše je o prášulích a grantech, takže "koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Jedni hót, druzí čehý, ale aby se našel přirozený kompromis, to ne. Systém "hýp-hop", ode zdi ke zdi, to je základní motto extremistů. Díky takovým tahanicím Šumava hnědne, samý suchar, spodní patra pak udusí buřeň a mráz. Asimilace CO2 pláče, jinak se s emisními povolenkami kšeftuje. Absurdistán. 

Lesnictví střední Evropy bylo vždy historicky na úrovni, vyváženost věkových stupňů, citlivé hospodaření, dřevoprodukční i funkční (mimoprodukční funkce lesa, třeba zvěř...). Jak se do tohoto vyváženého systému naboří politik, ekologista, ochranář či lobbysta, je po "žouželkách" vyváženosti systému. Za vším jsou "rychlé prachy", odbornost pak jde do hajzlu. Les není pole s mrkví a karfiolem, kde se dají dělat experimenty s bezzásahovostí, a kde se důsledky  v lebedě a bodláčí projeví v dalším roce, které lze pak rychle revidovat.

Nuž, tak blbněme s lesními porosty na Šumavě. Rád se nechám poučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mrázek 4.8.2011 11:54

Přesně tak.

Lze na holinách obnovovat nově smíšený les, ale znovu a znovu smrk, to nepůjde. Mladé smrčky nelze "naočkovat vakcínou" proti kůrovci, jak se zelení mylně (sami neočkováni proti hlouposti) domnívají .... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Šafránek 4.8.2011 10:37

Džob

Včera jsem se vrátil z dovolené na Šumavě. Ne, nebyl jsem na obhlídce míst, o která jde, ale mluvil jsem s místní paní, která si chválila, jakou získal její sedmnáctiletý syn skvělou brigádu - za 300 korun za hodinu se nechá přivázat ke stromu, nic nemusí dělat a je celý den na čerstvém vzduchu. Mezi místní mládeží je o tenhle džob velký zájem, ale ne na každého se dostane, ani pokladna Hnutí Duha není bezedná. Říkala ta paní...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rajman 4.8.2011 9:57

K zachování rázu stačí CHKO,

a NP se měl omezit pouze na malé ( ekologicky jedinečné ) území. Nikoliv málo, ale až příliš udělala vláda P. Pitharta pro Šumavu. Teď už se té kořisti ochranářsko-lesácko-úřednický kartel nepustí. Takže za krásu, která pro to co tam udělal stát krásou není,  budeme platit, platit a zase platit, dokud se nenajde odvážný a osvícený hospodář-ekolog, který dá to co patří lesu lesákům a to co patří ochraně ochranářům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 4.8.2011 9:55

Kýč??? --- Spiknutí!!!

Dobrý den přátelé. Nenazval bych tento výstižný článek "Kýč ...", ale "Zločinné spiknutí ..... "!! Hezký den i na Šumavě, Josef.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Schuh 4.8.2011 9:19

Totalitůra:

Když sakra něco vláda nařídí, tak bude ta pakáž ekoaktivistická poslouchat ! A bez diskuze !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Reček 4.8.2011 9:18

Je to tak.

Ovšem teď tam jel podívat se na to pan předseda strany Sobotka, který zajisté místním vysvětlil, za jaký konec mají táhnout.  Přece z Prahy ten problém vidí lépe, než nějaký hajný z hájenky tam na kraji lesa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Brabencová 4.8.2011 8:58

Konečně po létech

rozumná řeč. Doufám, že si to přečtou i ti přivázaní, jestli si večer ztuhlými prsty dokážou zapnout PC.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Seibt 4.8.2011 8:28

Smrk je nemocný celoplošně.

Predstava, ze kulturni les pestovany po generace udelame razitkem narodni park bez zasahu, je nesmysl. Tech kalamit bylo drive na Sumave vic a pokazde hrozil kurovec, ale drive se proste pouzivala hlava. Jeste nedavno existoval plan 10, 30 a 50 ktery predpokladal postupny prechod na smisenejsi les, ktery byl drive na Sumave bezny. Jenze eko/bio klika mela dojem, ze je to prilis pomale, takze z toho pak bylo 1,3 a 5 a honem rychle udelali bez zasahu velke uzemi. No nemohlo to dopadnout jinak nez spatne, jakmile prisla kalamita. Take se nikdo neptal mistnich obyvatel jestli se jim to libi nebo ne. Stejne jako vam by se nelibilo, kdyby se vedle vaseho baraku postavila silnice, tak jim se nelibi, kdyz les mizi a vsichni se tvari, ze je vse OK. Ze jsou slyset je tedy vice nez logicke. Nejlepsi jsou vedatori, kteri sedi nekde v kancliku a badaji. Tyto kancelarske teoretiky miluji, vubec jim nedochazi, ze timto experimentem ovlivnuji zivoty mnoha lidi, kteri tam ziji a ziji take z toho, ze u nich funfuje turisticky ruch.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 4.8.2011 2:01

Re: Smrk je nemocný celoplošně.

Brouček nemá žádné cíle s přípravou hmoty pro regeneraci lesa.Chce se jen nažrat a rozmnožit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek