J. Václavíková 28.7.2011 18:25

Váš článek mě velice příjemně překvapil.

Na toto téma se člověk většinou dočte jen něco útočných invektiv na druhou stranu, aniž by se jejich argumenty autor vážně zabýval. Co mi chybí, je právě racionální diskuze uvádějící argumenty a respektující oponenta. Jen tak se celá situace může někdy zdárně vyřešit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 28.7.2011 3:29

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Vážený pane, jak jste přišel na to, že jsem nějaký ideolog ekolog? Na to, aby člověk poznal, jak inteligentní je současné hospodaření v lese, člověk potřebuje jen oči a občas zajít do lesa. Rozrajtovat lesní půdu při těžbě koly těžkých mechanismů, jen aby se tato práce co nejvíc zracionalizovala, může jen někdo, kdo nemá tušení, jak funguje společenství rostlin a mikroorganismů, které tvoří to, co nazýváme lesem (a nebo je mu to srdečně jedno).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 27.7.2011 18:11

Je možné zachránit původní Šumavu?

Kůrovec i smrk spolu žijí od konce druhohor. Za tu dobu se v ekosystému vytvořil způsob soužití kdy kůrovec tvoří jakousi bílou krvinku selektivním napadáním oslabených stromů, které urychleně mění na půdní supstrát pro nové generace.

Problém dnešní Šumavy je v zásadním posunu celkové rovnováhy biomu ve kterém se zvláště za posledních 50let výrazně změnila acidita půd, srážkové poměry , průměrná roční teplota i struktura složení lesa. Smrky které jsou mnohde navíc monolulturně vysazené tvoří proto plošně oslabené společenství a kůrovec se je snaží plošně transformovat.

Člověk vidí hlavně napadené stromy, potenciál ztráty dřevní hmoty... ale málokdo už je schopen otestovat změny půdní i atmosférické a tak je pochopitelnou ale neadekvátní reakcí snaha likvidovat kůrovce jak jen to jde a doufat, že se tím problém vyřeší. Realita je spíše taková, že o smrky přijde postupně nejen Šumava ale celá Česká kotlina a dokonce se tento typ dřevin zřejmě celoplanetárně bude s chodem klimatu posouvat k severu či jihu podle toho, zda se bude dlouhodobě oteplovat či ochlazovat....

Právě proto je dvojnásob smutné, že bojovníci na obou stranách barikády nejsou schopni najít základní konsensus. Trochu se tomu ale nedivím vzláště po přečtení řady emotivních příspěvků na NP kde se to jen hemží vevybíravostí slovních výpadů i mezi těmi co nejsou do problému profesně vtaženi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 27.7.2011 18:09

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Produkční smrčák v NP již po staletí byl a protože přírodní pochody jsou velmi pomalé, tak se musí zase regulací a cílevědomě přejít v jiný typ lesa. Ono samo od sebe (tedy bez zásahu člověka) tam nic dobrého nevznikne. Na rozdíl od vás to chápe každý lesník,  přírodovědec a milovník přírody.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 27.7.2011 17:58

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Pane Vintr, jak jste přišel na to že člověk neumí pěstovat les, co tam asi bylo před příchodem a tzv. "ochranou" ekologů. Byl tam zdravý a produkční les, který chránilo a ošetřovalo mnoho generací lesníků, kteří o přírodě na rozdíl od vás dnešních ekologů něco vědělo. Co pak minimálně za posledních dvěstě let botanici, zahradníci a další přírodovědci nedokázali při pěstování a šlechtění nových odrůd všeho druhu, že přírodě rozumějí a zvládají? Na rozdíl od ideologů ekologů jejímž výsledkem je chráněný les na Šumavě. Věřím  v na rozdíl od vás v lidské poznání mnoha generacemi předávané, že lidé přírodě rozumějí a zvládají mnohem lépe a rychleji než by příroda by to samé vytvořila zcela náhodně za mnoho milionů let. Bylo by možná dobré, abyste začal také studovat přírodu a hlavně pozorovat a né ideologocky kecat, ale kecaní bez znalostí je jednodušší, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 27.7.2011 16:30

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Příroda "pěstuje" lesy minimálně pár desítek nebo stovek milionů let. A evidentně se jí to daří celkem dobře. Člověk se pokouší pěstovat lesy sotva dvě století a evidentně se mu to až tak suprově nedaří. Proč si tedy myslíte, že by to ti "kteří tomu rozumějí" zvládli lépe než ta příroda?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Andreas 27.7.2011 14:24

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

I já souhlasím, že má být mnoho typů lesa za různými účely. Někde smrčáky na produkci dřeva (pochopitelně většina). Někde něco jiného - třeba les ponechaný sám sobě kvůli ochraně přírody (nepatrných pár % lesů u nás). Někde manažovaný do podoby řídkého prosvětleného háje, aby nevychcípali poslední jasoni dymnivkoví (ještě nepatrnější zlomek % lesů u nás, v nějaké té rezervaci). Jen pořád nechápu, proč dělat produkční smrčák v NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 27.7.2011 14:14

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Toto je typická reakce laika, naočkovaného částečně nestrávenou zelenou ideologií. Navíc je vidět, že buď vůbec nečetl nebo nepochopil článek, na který reaguje. Tam autor vysvětluje, že proces samoobnovení lesa vůbec není jednoznačný a proč tomu tak je.

Pro zelené blouznivce jsou  důležitá hlavně hesla : Bezzásahovost, Biodiverzita, Zákaz ekonomického využití, Největším škůdcem je člověk atd. To vše jsou však hlavní hodnoty jen pro zlomek lidí. Národní park byl vyhlášen proto, že si lidé přáli zachovat Šumavu takovou, jaká je. To ovšem se nedá udělat bezzásahovostí, ale rozumnou péčí lesníků, jak to bylo kdysi.

Proto by bylo nejlepší statut Národního parku zrušit, a do doby obnovy svěřit péči těm, ktří tomu rozumějí. O hodnotě dřeva nediskutujme, to je opět jen heslo. Zelení to stejně chtěli nechat shnít .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Anděl 27.7.2011 14:08

Re: Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Tohle je už dávno jen otázkou víry a přetloukání argumentů. Lidé si povídají o salónních levičácích a intelektuálech, ale salónních pravičáků je zhruba stejné množství. Totéž platí o fanoušcích a odpůrcích JE, fanoušcích kácení a hubení kůrovce i odpůrcích atd.

Každému musí být asi jasné, že kdybychom do jednoho vymřeli, lesy se tady bez nás nepotentočkují a s tesklivým vzdycháním nezmizí z povrchu zemského. Svým tempem podle svých potřeb se příroda v dostatečně dlouhém čase promění. My ovšem jednak nechceme vyhynout (já nechci, abychom vyhynuli) a navíc obvykle chceme, aby se to věci děly přesně tak, jak chceme my, aby to vyhovovalo našim potřebám a našim představám. A neshodneme se na postupu. Někdo si představujeme les hustý a smíšený, někdo čistý a jasný, s vysbíranými větvičkami a harmonickými řadami štíhlých rovných kmenů, někdo vidí obrovský zdroj materiálu a financí, někdo prostředí pro rekreaci turistů, někdo i nebezpečné místo plné úchyláků, kanců a jedovatých zmijí. To jsme my lidé.

Jednotlivci dovedou nechat být. Ale jako celek to moc neumíme a asi ani umět nebudeme. Necháváme věci být jen tehdy, kdy na ně prostě nedosáhneme. A tohle je prostě taková přetlačovaná.

P.S.: aby to nevyznělo nesouhlasně, já to, co píšete, beru a souhlasím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Andreas 27.7.2011 10:28

Jak jste správně uvedl, tzv. Židovský les byl VYKÁCEN a DŘEVO ODVEZENO

Pak se tam též myslím nějakou dobu páslo. To je nejspíše důvod, proč vypadá tak, jak vypadá. Pokud se to nevykácí, tak mrtvé stromy dlouho stojí a stíní a lokalita tak nevysychá, jako vytěžená a znovuosázená holina. Posléze padlé kmeny tvoří také množství mikrobiotopů vhodných pro přežití většiny původní lesní fauny, která na lokalitě dál vcelku úspěšně funguje. Úplně trouchnivé ležící kmeny nasáklé jako houba jsou pak ideální pro klíčení malých stromků. (V místech nechaných dostatečně dlouho přirozenému vývoji jsou pak v těchto místech vidět "pruhy" malých stromků). Myslím si, že lokalita o které hovoříte je spíše ukázkou svědčící o tom, že nechat chcíplý les přirozenému vývoji je pro obnovu lesa lepší než to vytěžit, nechat vyschnout a kol vysazených, suchem zužovaných malých smrčků vyžínat trávu. Dostatečné přirozené zmlazení je ostatně vidět na všech lokalitách ponechaných přir. vývoji, kde uplynula dostatečně dlouhá doba od chcípnutí lesa. Takže, kdo má oči k vidění (a mozek k myšlení) může je použít a udělat si závěr sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Sekl 27.7.2011 8:03

Kůrovec i důchody !

Předem varuji, nejsem naprosto odborník v tomto oboru a diskuze sleduji pouze okrajově.Připadá mně však pouze podivuhodné a pro náš stát docela případné, že tento problém je po spoutě roků diskuzí, manifestací, hádek, přivazování se ke stromům etc etc stále na stejném místě, řekl bych v bodě nula.Připomíná mi to trochu kauzu důchodová reforma. Neustálé svolávání se k tentokrát už vážným diskuzím,...ala uděláme tlustou čáru a začneme znova, pořádně.

Vždyť analogické problémy nejsou naším specifikem.Kůrovec i důchody se určitě řeší i jinde a stačí se porozhlédnout a poučit.Chce to ovšem silnou osobnost. která by se nebála rozhodnout.Snad\ i trochu méně demokracie v rozhodování, ta stejně spíše připomíná anarchii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Marková 27.7.2011 7:43

Re: Neřízený požár na Šumavě

resp. Hojné Vody u Dobré Vody

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Marková 27.7.2011 5:19

Neřízený požár na Šumavě

Dobrý den.Zaujala mě nejvíce ta část o požárech. Předpokládám, že i Vaším názorem je fakt - že rozšížení kůrovcové kalamity do dnešních rozměrů je "požárem:" zcela neřízeným. Že řízený "požár" vypadá jinak: má očekávané následky.To, že několik desítek politiků a jihočeských přírodovědců chce ze Šumavy vymýtit pomocí kůrovce veškeré smrkové monokultury - nepovažuji za dostatečný důvod k diletantské likvidaci šumavských ekosystémů s tím, že nikdo neví, co ztráta mimoprodukčních funkcí lesa skutečně způsobí  Sám mluvíte především o hydrických podmínkách a změnách.Kniha Ing. Viceny je velmi cenná tím, že v historických souvisostech objasňuje  osud Židovského lesa, až dosud pokládaného za zářný příklad ekologické stability. Doložil to, co říkáte Vy - vznik řídkolesí a nikoliv plně zapojeného lesa. A dokonce i využití Řezné k exploataci těžko dostupných lokalit Šumavy. Tehdy omluvitelné, protože snad jediným tématem ochrany přírody - bylo- ochrana dobytka a jiných majetků před medvědy. Vyjímkou byl snad jen vzník Boubínského pralesa, Žofína a Dobré Vody.

Současná exploatace Šumavy nemá omluvu, protože je pouhou destrukcí něčeho, co vznikalo stovky let. A bez předvídání dopadů a následků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek