Š. Hašek 1.6.2011 17:33

Vážený pane Rybáku!

Nebyl jsem v Africe.

Co tahle něco věcného?

Nejste náhodou po zájezdu do Egypta?

Co takhle oprášit znalosti základní školy o lese mírného pásma, nikoliv Afriky?

Já vo voze Vy vo koze!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 1.6.2011 9:31

Re: Zrušit NP Šumava!

Udělejte si pokus pane Rado. Vyluhuje rozkládající se (trouchnivějící) rostlinnou hmotu a změřte pH. Bude to kyselé (ten váš pokus jde "mimo mísu", na Šumavě přece nehořelo, v popelu už nejsou např. aminokyseliny). Z buků ještě kyselejší než ze smrků. To opravdu nemáte nic lepšího než kyselost (té bychom dokázali bránit v krajním případě i vápněním lesů). Pokud problematiku Šumavy opravdu nezaujatě sledujete, pak Vám nemohlo uniknout, že díky ochraně kůrovce se těžilo (logicky nevyhnutelně a předvídatelně) v lesích přiléhajících k bezzásahové zóně víc než před tím (nebyl to záměr?). Těžilo se (tajně) i v zónách bezzásahových.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 1.6.2011 9:09

Re: Vážená paní Marková,

Doporučuji Vám Saharu, tam to člověk vůbec nereguluje. Než ji Vaši kamarádi vytvoří na Šumavě přeci jenom chvíli potrvá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 31.5.2011 22:10

Vážená paní Marková,

zelená apokalypsa se, dle mého soudu, nekoná.

V minulých dnech jsem s kamarádem prošel část Böhmerwaldu od Ferchenhaidu (Borová Lada) až po Osser (Ostrý). Několik dní. Stubenbach, Mader, Pürstling.

Všady, kam nevkročily Státní lesy, a.s to bylo boží (samozřejmě z hlediska tzv měkkého pěšího turisty). tam, kde se to řešilo "bojem" s kůrovcem byly jen vyježděné erozní rýhy a snaha opět to hospodářsky zalesnit za každou cenu - smrkovou monokulturou. Hurá bojovat s přírodou.

Cestou jsme nechali vydělat několika penzionům. Pokud bude Šumava parkem  s cestičkami, jedu do Karpat. Rumunsko. A nechám vydělat tamním "hlupákům" a zelené přírodě.

Toť vše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Janoušek 31.5.2011 21:22

Re: Ty oxidy dusiku.

To se mi náramně líbí. Dřepákujete u počítače, využívaje el.energii a nadáváte na její výrobu.

Doufám, že si svítíte lampičkou jako já.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 31.5.2011 19:29

Pan Rada blábolí,

protože je za to placenej. Je to jen pěšák v nátlakové akci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 19:15

Re: Kdo že to tu blábolí?

Bezzásahovost jsem já nikde nepovyšoval, nepropagoval... a už vůbec né na "zlatý grál". Račte se naučit rozumět psanému textu pane Skála a až poté nevybíravě kritizovat.

"Normální lesnické postupy"  - co se tím myslí v lese po cca 200let osazeném monokulturně?!

Nebudeteli si vědět "rady" doporučuji knihu:

http://www.vurv.cz/opacsql/zaznam.php?detail_num=3166&vers=3&lang=ger

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Marková 31.5.2011 19:05

Re: Chybějící data J. Markové.

To P.Rada

Víte, nemůžu být nevraživá. Nemohla bych léčit. Mohla bych pak maximálně  vypouštět bacila tyfu do populace oslabené hladomorem a čekat až vymře, stejně jako vy čekáte na to, až vymřou oslabené monokultury po vypuštění kůrovce v Národním parku Šumava.

A jeden dotaz: k čemu jsou dobré Vaše poznámky? K čemu jsou dobré poznámky Bláhy, NGO, Mika a jeho příznivců?  Je vás velmi málo, snažíte se vytvořit dojem, že reflektujete zájem celé planety. A přitom Miko si hraje na svém písečku s bábovičkama, do kterých umí jen kopat a nové postavit neumí. Vy mu děláte poslušné panáčky.

Chtělo by to trochu sebedůvěry, pane Rado a vlastní názor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 31.5.2011 17:10

Blábolíte, pane Rado.

Kyselost půdy je jen jedním z faktorů. Tím hlavním je ovšem tzv. bezzásahovost, kterou jste povýšili na zlatý grál. Normálními lesnickými postupy by Šumava poskytovala i to dřevo (bububu), i rozumné prostředí pro organismy i lidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 13:20

Re: Ty oxidy dusiku.

V tomto ohledu je věcí k DISKUSI konkrétní lokalita a konkrétní EROEI i použité výrobní a stavební technologie. JE potřebují velmi čisté a specielní materiály a právě proto jsou při výstavbě energeticky náročné. Větrníky naopak dosud prožívají rozvoj a tato technologie proto zlevnuje. Mám to na mysli všeobecně - nikoli jen v podmínkách ČR.

Znovu opakuji, že nejsem zastáncem překotného rušení JE v Německu ale mám prostě za to, že tato technologie dnešnímu vesměs konzumem zhýčkanému, vnitrodruhově agresivnímu a neodpovědně k okolí se chovajícímu druhu homo do rukou zatím nepatří i pokud by byla vyvinuta s vysokým koeficientem efektivity těžby energie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 13:10

Re: :Oslavte svou rakovinu ?...

Pane Langer pletete si neexistenci s rozšířeností a pak tomu věříte.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Civiliza%C4%8Dn%C3%AD_choroba

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 13:05

Re: Zrušit NP Šumava!

Pokud jde panu Skálovi o momentální vytěžení maxima dřevní hmoty pak by zrušení NP opravdu pomohlo. Záchrana krásy je ale pojem dost suběktivní.  Pokud si chce ale pan Skála udělat jednoduchý pokus necht si koupí v akvaristice pH TEST - nalije do kádinky trochu destilované vody a tu promíchá s popelem s ohniště. Dostane hodně zásaditý roztok - to sou projevy minerálů o které se těžbou půda ochuzuje. Podobně necht si zajede na Šumavu a otestu je si kyselost půdy či potůčků. nemusí pak věřit žádným odkazům co sem dávám. To, že je kůrovec v tisících druhů s tisíci typů nahosemenných na této planetě už nějakých 66mil let a za  tu dobu se ani kůrovec ani dřeviny vesměs nepřemnožily ani nezanikly - se testuje obtížněji - to mám proto také jen vyčteno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 12:51

Re: Ty oxidy dusiku.

Ano pane Seibl - normy jsou přísnější ale NOx nevzniká jen spalováním v dopravě ale všude při vyších teplotách a tlacích... Také ale uvolnováním s přehnojované půdy... Další okolností  jsou depozice. Ty rostou nerovnoměrně a právě na horách - kde je větrněji - vyčesává hlavně jehličnatý les suché i ty mokré depozice celoročně a tím ke své škodě efektivněji. Např pouhým vykácením na holinu místní depozice výrazně klasne. Je to komplikovanější ale zajímavá problematika. Např i to, že se elektrárny odsířily ale i odpopílkovaly zároven, způsobilo, že ten popílek který je zásadotvorný dnes už nesnižuje svým spadem kyselost a proto efekt okyselení půd od elektráren poklesl jen cca 4x. Hodně také záleží na půdním typu, proudění vody...  Potoky Šumavy jsou ale dodnes prakticky bez ryb, které tam nemají běžnou potravu i když se dělaly opakovaně pokusy se zarybněním odolnější populací. Problém je hodně zažraný doslova do hloubky. Souvisí to právě se změnou mikrobiologické struktury půdy tím i s nasákavostí deficitem vláhy...atd. Články s touto tématikou vycházejí jak ve Vesmíru, tak v Lesnictví... a je příznačné, že prakticky nikdo s odborníků v oboru není sto dát pro složitost problému jednoznačný a jednoduchý recept. Toto se pak někdy pro komunikační averze zvrhne až po tzv "bezzásahovost" ačkoli zásahy do systému z venčí de facto pokračují. Homo se na problému podepsal a dnes prostě neví jak to stejně ryhle a jednoduše uvést do rovnováhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Seibt 31.5.2011 12:32

Ty oxidy dusiku.

Emise pri stavbe a provozu JE jsou nizsi nez ze stavby a provozu VE. Na VE, ktere budou mit stejny ekvivalent vykonu spotrebujete 10x vice betonu a oceli nez na stavbu JE.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 12:29

Re: Chybějící data J. Markové.

Onen článek pojednává o lesích všeobecně. Asi jste i lecos přehlédl či nedomyslel - např obrázky ze kterých je vývoj depozic mezi roky 1995 a 2005 vidět. Máte zřejmě za to, že pokud depozice jen stagnují - kyselost se nemění - to je ale omyl - ona mnohde roste dál a v horských polohách právě nejvíce. V úvaze totiž chybí míra uvolnování minerálů s podloží see kterou je právě velikost depozic teprve možno porovnávat.

Není to prostě také tak, že za vývojem by byl jen vývoj kyselosti. Je za tím i dnes i rozeštvanost obou táborů které v oblasti Šumavy mají co do vývoje mluvit. Článek J.Markové přilévá tendenčním výběrem tématiky jen další "oleje do ohně" a důsledkem bude spíše stupnování averzí a tomu se při záměrnému vynechávání faktů nelze divit. Na Šumavě pak vedle imisí řádí i paní Markovou podporovaná nevraživost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 12:11

Re: Ty oxidy dusiku.

Ona i jaderka potřebuje obsluhu co tam dojíždí autem... ale hlavně když se staví tak to spolkne předně spoustu energie a až v druhé řadě hodně materiálu. A s tohoto procesu vzniká také odpad.... Jen toto vše někoho nebaví domýšlet - že pane Langer?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 31.5.2011 11:35

Zrušit NP Šumava!

To je jediný způsob, jak zachránit to, co zbylo z krásy, kterou jsme znali v (bohužel dávno) minulých letech. To, o co se starali lesníci a jiní odborníci a ne zelení blouznivci. Pa Rada se bude asi ohánět svými dvěma články z Vesmíru, které si přečetl a nepochopil, ale je to asi jedno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Seibt 31.5.2011 10:37

Ty oxidy dusiku.

Ano pri spalovani vznikaji oxidy dusiku, ale normy na emise u elektraren jsou stale prisnejsi, uhelnych elektraren je mene a mene, takze mnozstvi emisi oxidu dusiku z elektraren klesa. Ve spalovacixh motorech emise take klesaji jak prichazeji normy EURO 4 a 5 a hlavne snad 6. Emise klesly od 50 let vyznamne, od roku 94 do 05 klesly o 30% a nyni stagnuji a nebo mirne klesaji. Emisi oxidu dusiku je nejvice ve mestech, kde je nejhustsi doprava. Pokud mate jine informace sem s nimi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 31.5.2011 9:23

Re: Chybějící data J. Markové.

Z článku mj. vyplývá, že Šumava je dlouhodobě nejméně zatěžována imisemi NOx a ani po roce 1990 k žádnému horentnímu navýšení depozice NOx nedochází - jak se to má k Vašemu tvrzení o imisemi oslabených smrkových porostech?

Chtěl jsem tím naznačit, že na Šumavě neřádí imise, ale něco jiného (že by  Správa NP Šumava?)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 31.5.2011 9:05

Re: Ty oxidy dusiku.

Kromě elektráren atomových, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 31.5.2011 9:04

Re: :Oslavte svou rakovinu ?...

Jo rakovina dřív nebyla? Ha ha ha. Rakovina je civilizační choroba asi tak, že se projevuje u civilizaci od prvopočátku. Také se projevuje u zvířat, a tam je civilizační obzvláště. To jsou zase teorie. To si jako myslíte, že někdo uvěří, že rakovina dřív neexistovala? :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 8:59

Re: Ty oxidy dusiku.

Nepřeháním, neoháním jen stojím na svém pane Seibl. Imise dusíku rostou úměrně hustotě motorismu.... Vznikají ve spalovacích motorech i v elektrátnách...  http://www.vesmir.cz/clanek/dusik-v-lesnich-ekosystemech

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 8:55

Re: Chybějící data J. Markové.

S tím tvrzením o okyselení po roce 1990 je to Váš omyl. Např jek n imisím NOx je zde:

http://www.vesmir.cz/clanek/dusik-v-lesnich-ekosystemech

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 8:52

Re: :Oslavte svou rakovinu ?...

Jste s tou analogií úplně vedle. Rakoviny a kardiovaskulární nemoci jsou civilizační - nikoli tradiční. Nahosemené a kůrovec jsou tu pospolu miliony let. Vaše bílé krvinky kde jakou poškozenou tkán také sežerou....Pravidelně se u Vás přemnožují při každé infekci - viz krevní obraz....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Seibt 31.5.2011 8:07

Ty oxidy dusiku.

Kdyz vidim jak se neustale ohanite temi emisemi oxidu dusiku, tak musim rici, ze to opet  ponekud prehanite. Od 50 let minuleho stoleti emise oxidu dusiku klesaji, od roku 2000 do soucasnosti vicemene stagnuji a nebo mirne klesaji. Napriklad od roku 1994 do roku 2005 poklesly emise oxidu dusiku o cca 30% a to kvuli utlumu prumyslu. To co se ale meni je skladba zdroju techto emisi, uz to nejsou elektrarny zly CEZ, ale automobily a politika uprednostnovani dieselovych motoru kvuli mensi produkci CO2. Takze oxidu dusiku je mene nez pred 50 az 60 lety, ne vice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mrázek 31.5.2011 8:06

Použiji Vaši argumentaci:Oslavte svou rakovinu ...

...a podporujte její růst, neboť je to přirozený proces očisty organismu.....Bože !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 31.5.2011 8:02

Ona Šumava a svět přežily už staletí, přežijí i bláznění zelených idiotů... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 31.5.2011 6:59

Re: Chybějící data J. Markové.

Jinými slovy a ve zkratce - prostě se někdo rozhodl chovat se v hospodářském lese jako v pralese a dneska o hospodářský les přišel a prales je v nedohlednu. Kromě to na Šumavě zaniko to nejcennější - zbytky porostů, které přírodní prales připomínaly.

Vite co je zajímavé Pane Rado? Že do roku 1990 se na Šumavě žádné oteplování na smrku neprojevovalo, ani okyselení půdy imisemi (to ostatně na Šumavěbylo minimální ve vztahu k ostatním částem republiky); vše nastalo až po roce 1990.

Pro smrk jako dřevinu není až tak  limitující obsah živin v půdě, jako dostupnost vody, včetně významného podílu horizontálních srážek. Na stanovištích suchých, byť bohatých na živiny, roste smrk neduživý, na stanovištích vlhkých, byť  jinak  na živiny chudých, smrk prosperuje velmi dobře. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 31.5.2011 1:14

Chybějící data J. Markové.

Pečlivým výběrem vzhledem k závěru si J.Marková připravila půdu pro svou hru. Jsou zde však i herní okolnosti další,  zásadnější avšak asi nepohodlné a tak se do seznamu nedostaly. Např: Srkové porosty i kůrovec - tito dva partáci už od konce druhohohor - mají svá kritéria pro souhru docela jiná. Smrku nevyhovuje okyselené podloží od masivních imisí s dob 80tých let, nevyhovuje mu růst teplot výrazný od 60let, Nevyhovuje mu krmení NOx pro vyší lámavost porostů - imise tohoto rostou doposud, Tak smrk raděj uvažuje o znovuzrození - zmlazení za pomoci tradičního kámoše ... Lýkožrouta toto vše stimuluje a navíc mu vyhovují monokultury aby se moc nenalétal.... Kůrovcova tradiční transformační úloha jako bílé krvinky na masivně a velkoplšně oslabeném organismu se už nedá zvládnout jinak jak adekvátně masivním namnožením. Tak to dělá jak jen umí...

Je tu ale i homo sapiens vychytralý co ty kultury smrku uměle vysadil, podloží okyselil.... a ten dnes čeká na dividendy s dorůstajícího lesa, s kapsou plnou vonavé chemie a motorovou pilou za zády.

Jak tohle dělení zájmů asi může dopadnout? J. Marková si situaci zjednodušila jen aby na Homo... zbylo co nejvíce. Docela pochopitelný ale jen maskovací tah. Ale co dál, když těžba okyseluje podloží dál podobnou měrou jak imise a pak vše v další generaci jen hůř roste... A co dál když výsadba smíšených kultůr a hlavně jejich údržba i výtěžnost už zdaleka nedosahují hodnot při monokulturní velkovýrobě? Lepší proto moc nemudrovat a zaměřit se na momentální zisk - tedy radikální těžbu - a po nás potopa!

Jen je pro hladký a efektivní průběh akce ještě třeba odstranit úhlavního podnohyklackonosiče dřevotunelářů typu homo-eko-zelený. A i k tomu se může článeček J. Markové hodit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek