Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Fukušimští a očekávaná dávka
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Pitřík 27.4.2011 10:52dávka roční dávka větší než 20 mSv (uvedeno jako 2000 mrem), tedy více než průměrný roční limit pracovníka se zářením průměrný roční limit pracovníka se zářením je 50mSv |
|
|
J. Bakala 21.4.2011 18:01Hormese Co tak Hormese.....Radiačni |
|
|
V. Goliáš 21.4.2011 4:29dávka versus účinek Nepochybuji, že je dávka vypočtena zhruba správně. Mezi vědeckou komunitou jsou ovšem velmi diskutovány účinky těchto nízkých dávek (přírodní pozadí či srovnatelné hodnoty). Podle současného paradigmatu radiační ochrany - lineárního modelu dávka/účinek lze sice vypočítat nějakou pravděpodobnost onemocnění, v praxi to ale potvezeno nebylo. Je to jen velmi konzervativní odhad. Ve skutečnosti se neděje do cca 200 mSv (jednorázově ) nic. Nad tuto dávku jsou vidět první změny v krevním obraze, tedy lehká forma nemoci z ozáření. Pokud je dávka rozložena, pak také nic. Např. na epidemiologické studie (ruská a běloruská) na obyvatelích po spadu z Černobylu žádnou závislost neprokázaly. Spíše to vypadá že pozaďové záření je biogenní povahy. Potřebujeme ho. Kdyby nebylo, pravděpodobně by jsme všichni zemřeli. Něco takového např. naznačují studie nemocnosti na skupinách ponorkových námořníků, kdy je vrstvou vody odstíněno jak záření z podloží i kosmická složka, takže během plavby obdrží naopak neobvykle nízké dávky. Není to tak přímočaré a jednoduché jak se na první pohled zdá... |
|
P. Rada 21.4.2011 7:44Re: dávka versus účinek S tím, že podprahové dávky navíc rovnoměrně rozložené nevykazují změny v krevním obraze souhlasím a také mám za to, že problematika není vůbec tak jednoduchá jak se zdá. S tou pravděpodobností, že bychom všichni při absenci záření "zemřeli" už pokládám to tvrzení za pokroucené minimálně o rozdíl ke slovu "vymřeli".míněnému na dlouhé generace... Další nesoulad mám u absence hodnocení vzhledem k vnímavosti různých tkání. Hlavně ty které jsou vy vývoji/množení buněk - jako sliznice, gonády, kostní dřen... jsou rizikové a poškození se může projevit až v další generaci. |
|
|
V. Goliáš 21.4.2011 20:14Re: dávka versus účinek Nikoli že pod 200 mSv není nic vidět v krevním obraze, ale neděje se NIC ani jinak. Tělo dávku vstřebá, metabolizuje. Ať si říká lineární model co chce. Epidemiologické studie žádnou závislost dávka/účinek u nízkých dávek nepotvrzují. Lineární model je prostě nepotvrzená vědecká hypotéza. Úředníkům se ale výborně hodí pro jejich "perzekuci" lidí a firem, co by si chtěli se zářením něco začít, t.j. brání širší aplikaci radiačních činností. Také mám problém s tvrzením, že se poškození projeví až v další generaci. Přesně rétorika úřadníků a normalizátorů při pohrávání s neprokazatelným. Tedy "co kdyby" a ihned na to "radši zpřísníme". Podmínky bez záření by se naopak projevily inhed, nikoli v další generaci. Živé organismy jsou na přirozenou úroveň adaptovány již od vzniku života na zemi (tehdy byla úroveň záření dokonce výrazně vyšší než dnes). Prostředí bez záření lze označit jako zcela abiogenní podmínky. |
|
|
P. Rada 21.4.2011 20:49Re: dávka versus účinek Souhlasím s Vámi v tom, že záření patří nepochybně k biogením podmínkám. Otázkou je míra, typ... Neznám ale žádný experiment dokazující, že podmínky bez záření by se projevili "ihned". Bylo by také korektní specifikovat co pod pojmem záření míníme a také rozlišovat účinky různých typů na různé druhy orgánů a organismů. Je známo, že rozsah tolerantnosti některých bakterií či rostlin k některým druhům přesahuje dokonce o mnoho řádů to co je pro člověka smrtelné. Přesto se právě záření používá také ke sterilizaci. Máteli nějaký odkaz na to, že např při pobytu v prostředí kde je radiace podstatně nižší jak na povrchu - např. v místech experimentů s detektory neutrinového záření... dochází "ihned" ke změně krevního obrazu či jiné prokazatelné reakci... dejte ho prosím sem. Děkuji. |
|
|
P. Rada 21.4.2011 2:45Typické číselné klamání. Autor jaksi předpokládá, že v uvedené oblasti se nikdo během roku nenadechne, ničeho se nedotkne a nic s okolíniho neveme během roku do úst. Až pak má naprostou pravdu v přirovnání s tomografem či letem v letadle. Proč asi pracovníci opravující elektrárnu nosí na sobě přetlakové oděvy? Myslí si pan Škoda, že je ten přetlak vzduchu či tlouštka obleku chrání proti gama záření? Věřím, že nikoli - jen se mu zřejmě nechce referovat o podstatě problému na veřejností a tak raději podává neúplnou informaci. To podstatné je v biologických metebolických transformacích a v následném ozařování zevniř organismu. Například Jod se jen při nedostatku kumuluje ve štítné žláze ale stroncium 90 se kumuluje v kostech namísto vápníku a Cesium 137 s poločasem rozpadu 33let se kumuluje namísto draslíku... http://cs.wikipedia.org/wiki/Stroncium...http://www.evs.anl.gov/pub/doc/Cesium.pdf Proč se asi se tyto aspekty k opublikování autorovi nehodí? |
|
|
J. Kadeřábek 21.4.2011 18:38V článku je česky uvedeno to co si můžete v anglickém originálu počíst také. Autor nic nezměnil z původní informace, které zpracovávají kromě Japonců i mezinárodní týmy. Nikdo nepopírá Vámi popsané účinky nuklidů zejména jodu a cesia. Jsou obecně známy. Japonci jsou vysoce pečliví a odpovědní a své lidi do vyloučených oblastí pustí až budou mít jistotu, že jim nehrozí kontaminace ve styku s prostředím ve zdraví nebezpečných dávkách. Zde bych neměl obavy. Nyní spíše sleduji jejich problém s "výrobou" radioaktivní vody. To je velmi závažná věc. |
|
|
P. Rada 21.4.2011 19:48Re: V článku je česky uvedeno to Nemáte tak docela pravdu pane Kadeřábek - autor sice nic s původní informace nezměnil ale přidává k ní právě ten svůj komentář a své porovnávání vlastností kontaminované půdy s dávkami od tomografu.... a svůj bagatelizující přístup i tvoření tendenčních závěrů jež dál předkládá pro veřejnost a právě toto se mi ale vůbec nelíbí. Rovněž je dán odkaz na vědecké - univerzitní působení autora jako váha k jeho závěrům - ale nekorektnost kazí punc jiné daleko reálněji uvažující části vědecké komunity která rizika pro populaci vnímá a hodnotí podstatně jinak. Kumulativní vlastnosti radionuklidů pro znovuosídlení oblasti jsou sice jak správně říkáte obecně známé ale právě i o návratu obyvatel autor spekuluje a právě tuto podstatnou okolnost pro možnost návratu autor nediskutuje ani okrajově, jako by jemu kupodivu známá nebyla. Proč? Osobně jsem zastáncem využívání JE ale pokud vidím, že u profesionálů vládne nekritičnost a nechut podívat se pravdě do očí - vyvolává to ve mě averzi ke křivě proklamované profesionalitě - jakoli se dílčí údaje článku jeví zajímavé. |
|
|
I. Vitula 21.4.2011 21:49Re: V článku je česky uvedeno to Autor má naprostou pravdu. Možno srovnat s Černobylem http://proatom.luksoft.cz/ Na Zemi jsou místa, kde je přirozené pozadí srovnatelné se zakázanou zónou Černobylu, přesto tam lidé nepřerušeně žijí a ani o svém riziku neví. Na jejich zdravotním stavu se to nijak neprojevuje. |
|
|
P. Rada 21.4.2011 23:46Naprostou pravdu? Přirozené Zemské pozadí není s radionuklidů Jodu, Cesia.... které se v potravních řetězcích a nakonec v lidském těle kumulují a způsobují místní intenzivní ozáření - v tom je podstata výhrad k postojům pana Škody. O tomto na stránkách proatomvebu psáno není. |
