Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZDRAVOTNICTVÍ: Standardní a nadstandardní pacient
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
P. Zeman 24.4.2011 22:02Reforma zdravotnictví musí být reformou financování Při reformních krocích nelze vynechat způsob financování: Ze zákona platí zdravotní pojištění zaměstnanci (vč. OSVČ) a zaměstnavatelé. Stát platí za skoro 60 % uživatelé služeb jek si sám rozhodne. A peníze, které do systému stát nalije si odčerpá prostřednictvím DPH, které si nemocnice nemají jak odpčítat z nákladů na rozdíl od podnikatelských subjektů. A pokud pojišťovny, které jsou černou dírou systému, zdrojů účelově určených na financování zdravotnických služeb samy rozhodují, kolik zaplatí za "bod", je iluze, že lze docilovat zisk nutný k rozšířěné reprodukci ( korunová hodnota "bodu" nekryje úplné vlastní náklady nemocnic, přičemž rozdíl mezi pojišťovnami je i 25% v hodnotě bodu). Předpokládané zvýšení DPH k financování penzijní reformy tuto situaci ve finančních zdrojích ještě zhorší (u nemocnice, kterou znám je to cca 2 mil za jeden % bod zvýšení DPH) Paradoxně tak reforma důchodového systému bude financována ze zdrojů určených k financování zdravotnických služeb. Rozhodně nelze pominout také to, že na solidaritě se systémem se podílejí z právnických osob jen "zaměstnavatelé" U fyzických osob ze solidarity vypadávají příjmové skupiny mající příjem z nájmů, úroků, dividend ad.To je pozůstatek socialismu, kdy jsme byli všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé |
M. Gavlák 19.4.2011 15:21Nejdříve je potřeba přestat krást! V tom to celé spočívá. Jestliže máme ministra, který stále dokola sděluje veřejnosti, jak málo je peněz v systému a přitom si jím přímo řízená organizace dělá neprůhledná "výběrová řízení", která vyhrává za tím účelem založená firma - překupník, pak nemůže čekat, že mu to bude veřejnost s pochopením baštit! Ať přestane vláda žvanit o boji proti korupci a začne s ním přímo u sebe. Vím, že je to naivní představa, že by si tihle šmejdi sami odstřihli penězovody, ale už je toho docela dost! |
K. Janyška 19.4.2011 13:22Samotný termín pacient je Vaším husem, profesore... Dzp. |
O. Rychlík 19.4.2011 13:16Věc je ve skutečnosti prostá a pan Profesor to jistě ví, nebo aspoň cítí. Neexistuje žádné neosobní, státní "nemáme" Prostě někdo má a někdo nemá.Vždycky to tak bylo, je a nejspíš bude. Jenže pro každého politika by bylo sebevražedné si to veřejně přiznat. A tak se kecá: "standardy, základní péče pro každého, základní úkony nemohou být závislé na příjmu," atd., atp. Houbeles. Na tom "základním" se nikdy politická reprezentace shodnout nemůže. Se "základním" se dá pracovat pouze v hypotetické rovině. V praxi je to něco jako pevný bod ve vesmíru. Neexistuje.Pamatujete na heslo z osmdesátího devátého "VŠUDE JAKO V SANOPSU"? |
S. Ševeček 19.4.2011 9:37Už to tady má pan Matějka Připravte si peněženky! ... a neptejte sw ZA CO ! |
Z. Ležatka 19.4.2011 9:03Když je "financování zdravotní péče v naší zemi nedostatečné", je třeba nejprve využít všech jednoduchých možností, jak ušetřit. Například: po ukončení naší léčby poskytnout informaci o jejich nákladech. Za ten kontroverzní poplatek bychom pak dostali výpis poskytnutých standardních služeb. Těch, které jsou posílány pojišťovnám. A hned bychom provedli kontrolu zdarma. Místo pojišťoven, které by pak z vybraného pojišťení dostali méně na provoz. Není to nakonec tím hlavním důvodem, proč okamžité informace o nákladech mít nemůžeme? Co kdyby se časem zjistilo, že mezičlánek pojišťoven je pro standardní léčbu drahý luxus? Podrobnosti návrhu a o jeho dalších efektech na: http://lezatka.blog.idnes.cz/c/183721/ |
J. Kulheim 19.4.2011 8:50Zdravotní péče není jenom péče o nemocné. Je to taky tzv. aktivní tvorba zdraví". Té něvěnuje min. zdravotnictví téměř žádnou pozornost. Dnešní systém zdravotní péče nemá se zdravím populace málo společného. To platí i o práci ministerstva zdravotnictví. Výstižnější než ministerstvo zdravotnictví by bylo ministerstvo pro zajištění léšení nemocných. Zdraví a nemoc jsou dvě rozdílné kategorie. Zdravotní péče se podílí na zdraví lidí cca 8-15%, genetika 20%, životní prostředí 20% a životní styl 50%. . Zdraví je majetkem každého jednotlivce a záleží zejména na něm, jak o svoje zdraví pečuje. Podpora zdraví zahrnuje veškeré snahy o pozvednutí celkové úrovně zdraví, a to jak posilováním plné tělesné, duševní a sociální pohody, tak i zvyšováním odolnosti vůči veškerým (infekčním i neinfekčním) onemocněním. Zdraví je nahlíženo jako zdroj každodenního života, nikoli jako životní cíl. Systém zdravotnictví, který neklade důraz na zdraví prospěšný životní styl,nemůže vést ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že se na zdravotním stavu populace v největší míře podílí životní styl, je neúčinná jakákoli reforma, která není zaměřena na změnu životního stylu. Vzhledem k tomu, že se na zdravotním stavu populace v největší míře podílí životní styl, je neúčinná jakákoli reforma, která není zaměřena na změnu životního stylu. |
R. Kříž 19.4.2011 7:31autore... a co byste rekl zruseni ministerstva zdravotnictvi, povinneho zdravotniho pojisteni a ponechani zdravotnictvi normalnimu trhu? najednou by o poctu luzek, postupech zdravotni pece atd. rozhodovalo neco objektivniho... zadny priblbly urednik ci politik, zadny lekar, honici si "body"... a kazdy platici zakaznik by byl "VIP persona"... coz? |
J. Kilian 19.4.2011 8:28Re: autore... no, nevím, jal byste v bezvědomí diskutoval o smlouvě o dílo, zejména o jeho ceně. Tudy cesta nevede. K autorovi : Vše OK, beru. Problém ale vidím v obecnější rovině : o standardech a nadstandardech s e mluví a píše dvacet let. Pořád nic. Zato nikdo dosud nedefinoval zdravotní péči a bez té definice lze těžko určovat, co je navíc. Ani se to našim reformním umělcům nedaří a dařit nebude. A že by opsali něco od sousedů, na to jsou příliš hrdi a krom toho by neměli o čem tlachat. |
R. Kříž 19.4.2011 9:04Re: autore... hmm... vzdycky nekdo prijde s timto prikladem... normalni by bylo asi byt pojisten v ramci normalniho komercniho pojisteni, navic by bylo asi v zajmu kazdeho mit svoji identifikaci vc. identifikace pojisteni pri sobe... kdysi tu na diskusnim foru diskutoval i jeden lekar z usa a ten hezky popisoval, jak si jejich privatni klinika nemuze dovolit nechat nejakeho bezdomovce s infarktem chcipnout (jak si to vetsina neznalych "tvrdych pomeru v usa zdravotnictvi" predstavuje), protoze by to znamenalo negativni reklamu... takze akutni osetri i zadara a pak poslou jinam/pryc, jinak prakticky vsichni maji pojisteni.... |
P. Boublíková 19.4.2011 7:13S vyzněním článku souhlasím ale mrzí mě, že autor článku - renomovaný lékař - může napsat: "Protože dnes jsme ze zákona všichni pojištěni prakticky na vše (snad s výjimkou estetické chirurgie a části stomatologické péče),"... tudíž neví, která bije. Nejmodernějším trendem kompenzace diabetu (týká se zejména autoimunitnígho diabetu 1. typu, kterým často onemocní i děti a jde o nemoc, proti které neexistuje žádná prevence) je kontinuální monitoring glykémie pomocí glukózaoxidázových senzorů. Jeden senzor vydrží pracovat asi týden, pojišťovna v optimálním případě hradí pacientům 4 senzory ročně, tudíž pacient, pokud chce využívat tuto nejmodernější léčbu, si musí ze svého zaplatit 48 senzorů ročně. V současnosti jsou v ČR dostupné dva typy senzorů - jeden stojí 800 Kč a druhý 1400 Kč. Spoluúčast pacienta (např. i malého dítěte, školáka, studenta....) na léčení je tedy v rozmezí cca 38.000 až 67.000 Kč ročně. To vše má samozřejmě svůj sociální rozměr - ne každý (ne každý rodič) může tuto léčbu zaplatit. Průměrná doba dožití diabetiků 1. typu v ČR byla v letech 2000-2005 (kdy senzory ještě nebyly v ČR dostupné, prodávají se od roku 2006) 49 let. V duchu článku lze tedy uzavřít, že zatímco standardní pacient s DMI má průměrnou dobu života necelých 50 let, nadstandarní pacient si ji může prodloužit - snad až víceméně někam k normálu... Jednolůžkový pokoj s televizí v nemocnici bych v této souvislosti opravdu neřešila. |