V. Kain 24.9.2010 20:57

Re: TENTO STÁT MI SMRDÍ

Proti korupci se dá bojovat jedině slušností a ta tady několik desetiletí nebyla  a dalších několik desetiletí nebude.Stačí se podívat na některé naše politiky jak se vykoktávají z nějaké finanční špíny.A ne jenom politici ale i jiní dovedové co si pomohli ke stovkám milionů a v případě vyšetřování nic nemají a jejich manželka a nebo děti mají obrovské majetky a přitom když se věc dostane k soudu,tak se zjistí,že manželka byla v domácnosti.Už se stalo,že by někomu z výše jmenovaných byl majetek zkonfiskován a jeho prodejem byly uhrazeny dluhy? Kdyby tady bylo nastaveno právní prostředí hned zkraje,tak jsme si ušetřili spoustu dnešních problémů.Jenomže " kdyby" ti kteří se dostali na špici po 89 vůbec netoužili po hře která by byla "košer".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hofman 24.9.2010 16:53

TENTO STÁT MI SMRDÍ

Už mně to začíná unavovat. Všude slyším: korupce, korupce, korupce a ho... se děje. O tom, že tady kolem nás slídí kam se podíváš už sakra víme. Tak konečně začněme mluvit a psát jen o tom, jak ji kur.. porazit či alespoň zásadně omezit.

Výběr slušnějších politiků, jiný způsob financování politických stran, zákon o státní službě, absolutní transparentnost státních zakázek, speciální kriminalistické týmy, nulový vliv politiků na policii, st. zástupce a soudy, vysoké tresty, majetková přiznání, žádné akcie na doručitele, atd. atd. atd. Nejsem expert a tak chci slyšet jenom názory odborníků, ne snaživých diletantů či zametačů stop (tím nemířím na autora článku).

HOWGH

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Machala 24.9.2010 12:41

ok, ale něco mi tam chybí

Je třeba tepat do zadlužovací mentality, to ano. Ale myslím, že nejde o problém s konkrétními lidmi. Ti se najdou všude. Je možné, že většině lidí se při určité nabídnuté částce protočí panenky a podlehnou. Příležitost dělá korupčníky. Problém je hlavně v tom, co už nositel Nobelovy ceny za ekonomii M. Friedman trefně popsal jako problém nakládání s cizími penězi a rozhodováním o cizích záležitostech. Podle něj existují čtyři možnosti: 1. utrácím/spravuji svoje peníze/záležitosti pro účely svoje a své rodiny (minimalizace neefektivity, nulový prostor pro korupci). Zkorumpuje mne někdo, abych si koupil špatné auto nebo dražší auto než je nezbytně třeba? Tohle prostě nejde.

2. utrácím/spravuji svoje peníze pro účely někoho jiného (např. nákup dárku) 3. utrácím cizí peníze pro svoje účely

4. utrácím/spravuji cizí peníze pro účely někoho jiného

Tady budeme nejvíce neopatrní, nehospodární, nepozorní a případně ke korupci náchylní, když budeme utrácet násilím odebrané cizí peníze (daně), nad nimiž nemá jejich původní vlastník kontrolu, pro účely lidí, které ani neznáme. To je případ veřejného sektoru - stát/obce, veřejnoprávní instituce, apod.

Tj. omezit korupci nejde významně ani drakonickými zákony (viz Čína), ani slovním "bojem", ale jen a pouze omezením písečku, na němž si lze korupčně hrát. Tj. omezením rozhodování o cizích penězích a regulování cizích záležitostí, jinými slovy seškrtáním nadměrných daní a výdajů rozpočtů a zbytečných regulací. Nejsou-li cizí peníze a rozhodování o druhých pod mojí/tvojí mocí, není žádná příležitost ke korupci. Je-li jich méně, bude korupce méně. Nic jiného nebude významně fungovat. Proto největším podhoubím korupce je ve skutečnost přetavený názor socialistů všech stran (včetně části "pravice") podporující rozšiřování přerozdělování a regulací. Nemůžou za to jen ti politici, ale i voliči, kteří tohle po nich chtějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek