A. Hrbek 5.8.2010 9:56

Pane Hanzlíčku,

když kopete za uhelnou  a energetickou lobby, tak cíleně zapomínáte, že:

1. Po spuštění jaderné elektrárny Temelín mělo dojít k odstávce významné části uhelných elektráren. Namísto toho se z rabovaného hnědého uhlí vyrábí elektřina vyvážená do Německa a Rakouska.

2. Teplárny měly dostatek času se na tuto situaci připravit a ne si brát občany jako obranný štít. Kam šly jejich zisky? Lokální patrioti neměli zájem na racionálním využití tepla se současných zdrojů (například z Temelína v Českých Budějovicích), protože šlo o jejich zisky z podílu na teplárnách. O výstavbu kogeneračních elektráren teprve ne.

3. Uhlí je příliš cennou surovinou na to, aby se z něho vyráběly emise. Proto je výhodnější dovážet energetické suroviny ze zahraničí, například z Polska, jak to již funguje na Ostravsku. Také ukončení výroby briket a vývoz prachového uhlí do Německa svědčí o tom, že těžařům jsou energetické potřeby občanů zcela fuk.

4. Šprýmovné je trvdit, že dojde ke zdražení "dnes již neúnosných"  cen energie. Pokud si pamatuji, tak výrobci energie vždy mluvili o tom, že ceny energie neurčují náklady, ale poptávka po energii na světovém trhu. Pokud jde o strašení nezaměstnaností, tak rozhodující je strach těžařů, že by při propouštění museli platit finanční náhrady.  Skrachovala již řada podniků, proč by neměli zkrachovat i těžaři? Inu příjdou o své enormní zisky. Proto budou bojovat všemi finančními prostředky o to, aby mohli dále rabovat na úkor budoucích pokolení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavel 5.8.2010 9:55

Polemické těžební limity

Pokud jde o stanovení těžebních limitů, jedná se o problematiku charakteristickou tím, že vstupní veličiny ke správnému rozhodnutí jsou v čase trvale proměnlivé. Kolísavá je momentální cena uhelného produktu na světových trzích, náklady na těžbu nadloží a uhelných zásob - tedy na provoz těžební techniky /elektřina, nafta, mzdy atd/, proměnlivé jsou i technickoekonomické možnosti optimálního využití vytěžené suroviny - pouhé primitivní spalování, či efektivnější využití v chemickém průmyslu, vč. možného zplynování, či dokonce zkapalňování, apod. Proto nikdy nelze určit "nejlepší" variantu těžebních limitů. Samozřejmě z toho pro někoho vyplývá možnost nekončícího diskutování o tom samém. Má to své výhody i nevýhody. Čas od času však formou "kolektivního rozumu" se musí rozhodnout, kam až těžbu připustit a tedy stanovit linii, kde se nákladná skrývková velkostrojová technika zastaví a postupně zdemontuje. Je dobré pochopit, že vždycky bude možno o správnosti určené linie polemizovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šimek 5.8.2010 9:15

Nojo, Hanzlíček.

Nikdo ho nechce za experta, za kterého se vydává. To je už let a vlád, co mu to mudrlantství ne a ne pomoci ke státem dobře placené plkací funkci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek