Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Stefansruhe
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
huhu 31.12.2009 9:03Re: jo, jo, hezké no pokud byly ty děti stále v uniformách Hitlerjugend, tak se nedivte |
|
|
huhu 31.12.2009 8:52Re: Úchvatné, plastické, dokonale živé líčení. ještě toho nácka litujte....v článku chybí životopis Wernera aspoň od roku 1933, jak je v těch kruzích obvyklé...té tetě osvobozené z cely smrti to bylo jasné, dnes dělají sudeťáci a jejich užiteční idioti vše, aby to dalším generacím jasné už nebylo. |
|
|
huhu 31.12.2009 8:49Re: jo, jo, hezké podívejte se na nějaké staré fotky z vlajkami vyzdobených sudetských měst v roce 1938, vítání Hitlera tamtéž po Mnichovu a neplácejte nesmysly, jak ti Němci nevěděli o co jde |
|
|
NevericiTomas 31.12.2009 8:27Re: jo, jo, hezké No uplna selanka....Oni ti sudetaci ovsem nezmenili nazor ani po obsazeni, kdyz se nazivo seznamili se skutecnosti ktera v Risi panovala. |
|
|
Mirek F. 31.12.2009 8:23Re: jo, jo, hezké V době, kdo ho volilo 90% SN, tedy v roce 1938, že byl Henlein pročeskoslovenský a protinacistický politik? Tady si někdo na Silvesttra dělá kozy, co? |
|
|
Fleischer 31.12.2009 7:54Re: jo, jo, hezké Ano, přes 90% našich německých spoluobčanů volilo Henleina. Ovšem Henlein v té době byl sice zastáncem německé autonomie, ale byl stále ještě pročeskoslovenským a protinacistickým politikem. Také lákadlo sousedního Německa bylo: Zatímco v ČSR (a zejména právě v pohraničí) panovala krize a velká nezaměstnanost, v Německu byla plná zaměstnanost. Nacisté zaváděli mnohá dosud nevídaná sociální opatření pro zaměstnance. Před zabráním pohraničí odešli do vnitrození ti Češi, kteří sem přišli po r. 1918 jako státní zaměstnanci (vojáci, policie, soudci, pošťáci, železničáři) případně novopečení majitelé zemědělských podniků, získaných při pozemkové reformě. Ti všichni brali místním lidem zaměstnání a obživu, proto také nebyli oblíbeni. Ve velké většně je nikdo nevyháněl, odešli sami. Státní úředníci byli spořádaně evakuováni čsl. úřady. Starousedlí Češi, kteří žili v pohraničí ještě před r. 1918 (o jedné takové rodině píše autor článku) odejít nemuseli a také většinou zůstali. Pokud se nepřihlásili k německé národnosti nemuseli ani narukovat do války. Tak jako v každé společnosti, tak se i mezi místními Němci našli radikálové, kteří se k vyhánění Čechů propůjčili. K vyhánění Čechů však ve stejné době docházelo např. na Těšínku, ale i na Slovensku. |
|
|
M.S. 31.12.2009 7:39Re: jo, jo, hezké P.S. Mně matka vyprávěla, jak v Praze hnali Češi Němce po 9. květnu Holečkovou ulicí na Strahov a cestou věšeli některé na lucerny. Přesto však mi připadá, že pro stromy nevidíme les. Neustále se zdůraznuje jak Češi ublížily Němcům a zamlčuje, co dělali Sudeťáci. Naše budoucí generace nebudou tušit co to byly Lidice. |
|
|
bh 31.12.2009 7:09Re: jo, jo, hezké Můj táta vedl koncem května 45 jakousi skupinu německých dětí ve věku cca 6-12 let ze školy v Praze, kde byly soustředěné na jiné místo. Vyprávěl, jak z baráků vybíhali lidé a házeli na ty děti dlažební kostky, nakonec musel on i jeho dva kamarádi střílet do vzduchu.... |
|
|
M.S. 31.12.2009 6:58Re: jo, jo, hezké Všichni Sudeťáci takoví skutečně nebyli, ale přes 90% jich skutečně volilo Henlaina. Sudeťáci vyháněli Čechy po 20letém soužití v demokratickém státě, Češi po období likvidace národa, které se Sudeťáci účastnili . Snažím se myslet hlavně objektivně. |
|
|
Jarda 31.12.2009 6:38Re: jo, jo, hezké Stejne tak, s klacky hnali Cesi Sudetaky pri brnenskem pochodu smrti. Jen tam nebyl ten nakladak, vysileni hynuli v prikopach. Byli vsichni Sudetaci takovi jako ti co hnali Vasi babicku? Byli vsichni Cesi takovi jako ti z rabovacich gard co hnali Sudetaky k rakouske hranici? Zkuste vic myslet a min nenavidet. Od 21 srpna 1968 nemam rad Rusaky, ale to neznamena, ze bych s obycejnym Serjozkou nesel na pivo. S Putinem bych nesel ani na hajzl. |
|
|
J. Bakulová 31.12.2009 5:08V roce 46 vedl můj tatínek takovou školu v přírodě pro děti, podvyživené válkou. V pohraničí, pochopitelně. Naši byli nuceni odejít před válkou z Fryštátu u Karviné, který se stal polským územím. Původně chtěli najít v pohraničí nový domov, ale když jim přidělili chalupu s nábytkem, peřinami a hrníčky po Němcích, dokonce i s hračkami německých dětí. naninka to vzdala. Nikdy to nebyla schopna vysvětlit, ale nedokázala se tam zabydlet, spát v německých peřinách a pít kafe z německých hrnečků. Vrítili se zpátky s holýma rukama, všemi posmívaní. Ale já jí rozumím, asi bych se chovala stejně |
|
|
aliB 31.12.2009 1:44Vyborne, hluboke skvele napsane. |
|
|
doc 31.12.2009 1:19jo, jo, hezké a já zase vzpomínám, jak mojí babičku s její dcerou (moje budoucí matka) hnali klusem v září 38 sousedé sudeťáci klackama (a s nimi dalších par desítek starců, žen a dětí, ... neb dospělí muži byli mobilizování) k nové české hranici, která byla vzdálená přes 20 km. "Nevinna " ... a proto plně chápu tu tetu pisatele, která nepustila sudeťáka přes práh. JEDINÁ smysluplná existence sudeťáka v ČR je ta, která je označena náhrobním kamenem |
sudetská dítka a "nevinné"|
|
Jakub S. 31.12.2009 0:27Úchvatné, plastické, dokonale živé líčení. A navíc, je-li to pravda - ovšem takových Wernerových bylo... |
