28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L 10.8.2009 11:25

Opet Jarnik

Vsude doporucuji Jarnikovy ucebnice. Napsal je akademik Vojtech Jarnik, cili z Akademie.

Tak se podivejme na Diferencialni pocet 1, Praha, 1963. Na strane 45 dole najdeme toto: "Slovo 'svobodne' nesmime zde prijmout jako vyraz libovule, nybrz spise ve smyslu Engelsova vyroku o svobode jakozto poznane nutnosti." Takze marxak v matice je snad jen na te jejich Akademii a dovolim si tvrdit, ze ten marxak v matice nenajdeme ani v Rusku. Ted tihle vedci prohlasuji, ze na ty sve blbiny potrebuji vic a vic penez.

certik 10.8.2009 11:53

Re: Opet Jarnik

Pozor, například jeden ze zakladatelů moderní analýzy Luzin měl ve třicátých letech politický proces za svou nedostatečně revoluční vědeckou činnost, kde ho soudili jeho kolegové, mezi nimi Alexandrov. Podle všeho ho od popravy zachránil jeden ze členů trojky osobní přímluvou, i když historici se přou o to co se vlastně stalo.

Jak Luzinova tak Alexandrovova práce byla nutná pro formalismus vedoucí k předpovězení možnosti řetězové reakce.

L 10.8.2009 12:29

Re: Opet Jarnik

To se jen tak rika, ze to neni mozne ani v Rusku. Jenze Rusko je tak velke, ze tam je mozne vsecko.

tam 11.8.2009 13:55

Re: Opet Jarnik

Věcně: ta poznámka v D1 je samozřejmě hloupá, ale to není těžiště těch celkem čtyř učebnic. Učebnice jsou to vynikající. Podrobné, precizní. Jazyk je dnes už možná trochu archaický. Jarník sám kdesi píše o nedostatcích a nedodělcích. Je to chyba českých matematiků, že se k podobnému dílu v modernějším hávu dosud nevzepjali. Částečně to kompenzují překlady Rudinových knih. Ono napsat základy infinitezimálního počtu tak, aby to mohlo sloužit léta, vyžaduje sakra sicflajš. V anglosaské literatuře existuje slavná Hardyho učebnice, která by se dala s částí Jarníkova pedagogického díla srovnávat. Ale ta se v GB nepoužívá, ptorože je pro studenty přý moc těžká.

Poznámka k citacím Fiedlera: V základních učebnicích lineární algebry najdete Frobeniovu větu, Sylvestrovo kritérium a podobně. Fiedlerovy příspěvky jsou poněkud pokročilejší a překračují rámec zákldních kursů algebry. Zajímají-li Vás, L., citace nějakého matematika, alespoň vybrané, jděte na MathSciNet.

A ještě jedna poznámka - někdo to tady už nakousnul: je skoro pravidlem, že poprvé s článkem, s grantovou žádostí atd. neuspějete. Není divu, grantová "úspěšnost" je kolem 20 procent a časopisy zamítají až 80 procent došlých článků (záleží na časopisu, samozřejmě).

L 14.8.2009 12:03

Prectete si Fichtengolce

Kdysi jeden dil stal asi 20 korun. mam je vsechny tri, je to rusky. Existuje mnoho ucebnic, ktere jsou lepsi nez Jarnik, ale v cizich jazycich. Faktem je, ze Integralni pocet 2 nema Jarnik dobre. Jeho konstrukce miry a integralu je hruzostrasna a na tom se shodne i vice lidi nez jen ja sam. Ani ten Riemannuv integral neni dobre. Dela se to takto: 1) Kazda spojita funkce na konecnem uzavrenem intervalu je stejnomerne spojita, dukaz je snadny a veta intuitivne srozumitelna. 2) snadno pak vidime, ze stejnomerne spojita funkce je Riemannovsky integrovatelna. 3) tim mame probrano spoustu pripadu, protoze elementarni funkce jsou spojite. 4) Pak teprve se muzeme zabyvat slozitejsimi kriterii integrovatelnosti, to je uz zajem teoreticky.

Podivejme se jeste na otazku casopisu Czechoslovak Mathematical Journal. Kdyz tam poslete prispevek a oni Vam ho zamitnou bez recenze po pul roce, tak je to proste neprijatelne, i kdyz je spousta casopisu, ktere to tak take delaji. Pak ten clanek jednoduse poslete jinam. Tam nekde jinde udelalj recenzi, potrebne nedostatky se opravi a tak vznikne jasny nazor, ktery zni takto: Lide, kteri maji radsi korupci nez radny chod casopisu zaslouci poradnou ranu pesti do nosu. Poradnou pecku, aby jim tekla krev a dobre si to pamatovali.

L 14.8.2009 12:20

Jak ja to delam

Kdyz napisu nejaky clanek, tak poslu pre e-mail abstrakt clanku do casopisu a zeptam se, zda jsou ochotni jej seriozne recenzovat. Tak to delam ja a nerikam, ze to doporucuji jinym. Je totiz dost mozne, ze je nejaky clanek vubec nezajima. Napriklad jeden madarsky casopis me kdysi odepsal, ze je to moc nezajima a navic maji preplneno, takze by to trvalo spoustu let. Tim je vec jasna. Z casopisu Czechoslovak Mathematical journal jsem dostal zpravu, ze je moje prace zajima. Pak pul roku nic a pak zamitnuti bez udani duvodu. Nechci, aby se takto chovali za dotace ze statniho rozpoctu.

Publikace vedecke jsou velmi vynosny obchod a vydelavaji se na tom obrovske penize. Jen na Akademii to musi byt dotovane ze statniho rozpoctu a jeste si ztezuji. Kdyz maji ke vsemu takovy pristup, at jsou zruseni.

L 14.8.2009 12:32

Jeste ke korupci v casopisech

Vsimnete si, ze nektere casopisy pisi, ze publikuji clanky s nejruznejsim zamerenim. Pak jsou casopisy, ktere jsou zamerenim vyhranene. Ty, ktere maji jasny smer se take k autorum chovaji slusne a autor vi, ze tam je to prave misto k publikovani. Na druhe strane casopisy, ktere nejsou vyhranene, publikuji vsechno mozne, ale hlavne od kamaradu. Tam vubec nema cenu neco posilat, protoze na cokoliv mohou odepsat, ze se jim to nehodi do jejich zamereni. Takovy je muj nazor a davam si na to pozor.

Jednou jsem dostal dopis o zamitnuti, ale recenze byla o uplne jinem clanku. Kdyz jsem jim napsal a popsal, co se stalo, oni mi odepsali, ze odmitnuty clanek jiz nemohou prijmout a hotovo. Tak tem uz nikdy nic neposlu.

tam 10.8.2009 15:10

Re: Je to ten matematik Fiedler?

Prof. Fiedler je náš prominentní a světově uznávaný odborník v lineární algebře a příbuzných oborech. Ve světové matematice se po něm jmenuje několik důležitých pojmů - to pro Vaši informaci. Je dodnes vědecky velmi aktivní - najděte si příslušné informace, jsou veřejně přístupné . Vy L., jste asi ve vědě neuspěl, že, proto kolem sebe kopete hlava nehlava.

L 10.8.2009 15:42

Re: Je to ten matematik Fiedler?

Tak je to ten matematik. Vida, ja jsem si z te matematiky lecos precetl, ale na nejakeho Fiedlera jsem nenarazil. Muzete mi citovat nejakou ucebnici, nejlepe zahranicni, ve ktere je nejaka Fiedlerova veta citovana? Jestli ne, pak samozrejme neni prominentni matematika ja se mu mohu jen smat. Tak jen do toho, chci tu ucebnici.

Pravdou je, ze v ceske vede jsem neuspel, v zahranici jsem uspel. To je na tom to legracni. To, ze jsem uspel se da prokazat prave na tech citacich v knihach a ucebnicich, nikoliv na nazoru nejakych pitomcu z Akademie.

Rudolph 10.8.2009 16:32

Re: Je to ten matematik Fiedler?

Aha! A je to venku. Proto ty příspěvky bez diakritiky, zato s pravopisnými chybami. OK, tak jste uspěl v zahraničí. Víte, to je docela běžné, že člověk neuspěje napoprvé. Je to spíš pravidlo.

A bylo by čestné říct: "Já tady celé dny plivu na Akademii věd z osobních důvodů, jsou totiž ee a jeden starej dědek mi nechtěl uznat práci, kterou jsem pak udal v zahraničí." A ne vymýšlet obchvaty, jak Akademii co nejvíc pomluvit jako celek. Jestli máte kritické myšlení, a jako vědec byste měl mít, víte, že generalizace prostě nefungují a jsou zavádějící.

L 11.8.2009 8:57

Re: Je to ten matematik Fiedler?

Otazka je, ze kdyz se tihle vedci chovaji velmi sproste a opakovane, nemohu ja delat jakesi setreni, jak to vlastne je. Jestlize napriklad v casopise Czechoslovak Mathematical Journal, kde je ten Fiedler redaktorem, maji takove zvyklosti, ze clanky zamitaji bez recenze a bez jakehokoliv zduvodneni, pak je mozne na to upozornit a pote je to proste zalezitost Akademie a ne moje. Pro me jsou to proste stari bolsevici a je vhodne je urazet.

Dodam jeste drobnost. Ptal jsem se, jestli ten Fiedler je citovan v nejake knize. Wikipedie neni kniha. V teorii grafu je standardem Bundy, Murphy atd. Tam je odkaz na Chvatala, ktery se podepisuje Vasek Chvatal a bydli v Kanade. To je nejaky emigrant, ale ceskeho puvodu, coz vy nemate radi, ale je proste na nej odkaz v knize. Chci videt ucebnici, kde je nejaka Fiedlerova veta. Jak proste. Dulezitych matematiku jsou desitky a stovky tisic. Jenze vysledek jejich prace je smesny. Da se to poznat tak, ze v zadne ucebnici nejsou.

tam 10.8.2009 20:38

Re: Je to ten matematik Fiedler?

Prostý dotaz na googlu Vám, L., dá přes 46 tisíc odkazů na tzv. "Fiedler vector". To je ovšem jenom malá část Fiedlerova významu. Zde několik základních odkazů:

http://mathworld.wolfram.com/FiedlerVector.html

http://en.wikipedia.org/wiki/Algebraic_connectivity

http://www.cs.utk.edu/~berry/order/node9.html

http://www.clairlib.org/mediawiki/index.php/Spectral_Partitioning_Using_Fiedler_Vector

tamm 10.8.2009 20:47

Re: Je to ten matematik Fiedler?

Předešlý příspěvek byl prý moc dlouhý. Tak sem přidávám ještě zbytek odpovědi. Je odvážné tvrdit, že někdo přečetl z matematiky leccos. I pokud byste se, L., celý život zabýval fyzikou, matematikou, chemií, ..., tak se i při velkém nadání seznámíte při dnešním rozsahu vědních oborů s velmii malou částí. Ovšem, pokud se rozhlédnete po lineární algebře a teorii grafů, tak na Fiedlera hodně brzo narazíte - ve fundamentálních souvislostech.

JH 10.8.2009 18:48

Pan L je těžký a nenávistný psychopat,

který se vyjadřuje k věcem a lidem, co vůbec nezná. A kdyby znal, tak by kvalitu nedokázal posoudit, např. pedagogickou kvalitu Jarníkových učebnic. Nebo má vztek, že se po Jarníkovi jmenuje ulice a po "L" ne :-)

L 11.8.2009 8:37

Re: Pan L je těžký a nenávistný psychopat,

A vite, ze v USA jsou ulice A Street, B Street a tak dale, urcite je nekde L Street. Jarnik byl komunista a marxista. Jeho ucebnice nejsou tak skvele, jak si Cesi mysli. Nekteri Cesi si to mysli jen proto, ze zadny jiny jazyk neznaji, jinym duvodem je to, ze jim to nekdo kdysi rekl a oni veri kdejake hlouposti a nakonec nasleduje i to, ze udelaji zkousku a pak se na to uz nikdy nepodivaji. Kdyby se zajimali, vedeli by. Pak take nemohou vedeti, ze je spousta lepsich ucebnic.

Podivejme se na to i takhle. Jarnik jako komunista mel znacny vliv a mel tu moc, krome jineho, prosadit si neustale vydavani svych ucebnic. Mel z toho take nejake penize. Kdyby nekdo prisel s lepsi knihou, jednoduse mu ji nikdo v takovem rozsahu nevyda.

IH 10.8.2009 9:35

S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Domnívám se, že chyba je v představě, že AV dělá jen základní výzkum. Chtělo by to definici, ale to by bylo dlouhé. Pracuji ve vědě téměř 50 let a vím, že hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem  je tak rozplizlá, že prakticky neexistuje. Čistý základní výzkum je jen výjimkou. Mluvím o technických vědách a tam je většina peněz.. Jinými slovy, v ústavech AV i VŠ se řeší převážně aplikovaný výzkum a ten by měl mít   z části ekonomické výsledky (příkladem může být často citovaná práce kolektivu prof. Holého) . To, že takových příkladů je žalostně málo, je vina vedení AV i VŠ, že se nestarají o dotažení výsledků vědy do využitelného stavu pro další vývoj v průmyslu resp. nejsou na tom zainteresováni.  Nestačí jen publikovat v renomovaných časopisech a sčítat počty publikací a citací. Vedení AV i když se mu nechce, se musí chovat manažérsky a přitom zajistit dostatečnou svobodu bádání a to je náročné. Přesto si myslím, že převádět peníze do úzce specializovaného výzkumu resp vývoje v průmyslu je cesta do pekel. To si musí průmysl hradit ze svého. Řešení, které navrhuje prezident a pokud je nějaké, jsem nepochopil.

L 10.8.2009 9:43

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Kdyz nekdo pracuje ve vede 50 let, tak zacal v roce 1959 a muze to byt jen komunisticky a normalizacni hajzl. Na te Akademii je takovych komunistickych starcu plno a je treba je vyhazet vsechn, protoze sami se nevyhazi a budou skodit dal.

Pepek 10.8.2009 10:08

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

R^

Rudolph 10.8.2009 10:12

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

S "managerskými" názory pana IH nesouhlasím. Ale bylo by docela zajímavé vědět, co jste vy za kapitalistického mladíka ;-D

para 10.8.2009 10:13

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku...

A nemůže to být "L" právě naopak? Např. proto, že ten kdo ve vědě vydržel tak dlouho a neutekl k nějaké firmě je vědcem opravdu se zájmem o nové poznání? Copak není a nebylo běžné, že firmy //mnohdy se sídlem v nějakém danovém ráji //  si kvalitní vědce přeplácejí nebo je alespon přitahují na část úvazku? A nenutí naopak nízká platová úroven vysokoškolsky a akademicky zařazených k takovémuto útěku od základního výzkumu či alespon sezení na několika židlích?;-)

L 10.8.2009 11:32

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku...

Pozor, na te jejich Akademii maji leckde volnou pracovni dobu. Kdysi se jim rikalo tretinkari, protoze meli na nekolika mistech zamestnani na tretinu uvazku. Tim se stavalo, ze meli treba 4 i vice tretinovych uvazku. Kdybyste je nahodou hledal, rekla by sekretarka, ze jsou v knihovne. Jenze knihovna je misto, kde byste je urcite nenasel, v knihovne urcite ne.

Chris Kelvin 10.8.2009 10:14

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Vaše příspěvky už se milé L opravdu nedají číst.

To ve Vámi citovaném roce 59 například moje maminka absolvovala vysokou školu. Dostala se na čtvrtý pokus alespoň na zemědělku (kádrově to neměla tak dobré jako převtělení žebráka ze známé forbíny Wericha a Horníčka) a to jen díky tomu, že právě otevřeli novou fakultu a neměli ji kým zaplnit. Na školy, na které se hlásila předtím, ji přes vynikající studijní výsledky nevzali, brali její méně schopné a kádrově bezchybné spolužáky. S komunisty vždycky zápolila a setsakra je neměla ráda. Člověk jako Vy by pak byl schopen říci, že vysokou školu v tomto roce mohl absolvovat jenom nějaký "komunistický a normalizační hajzl" (marně přemýšlím, kde by se v roce 1959 brala normalizace, ale budiž). U nás to přeci jen nebylo jako v Sovětském svazu, kde skuteční vědci a technici pracovali na dálku z vězení (pro ilustraci Tupolev, Koroljov...) a jejich tabulková místa zaujímali nějací příživníci. Podle Vašich měřítek by byl komunistický kádr i třeba Wichterle, který pro svůj "drobný" vynález kontaktních čoček nejprve musel u nás založit celý vědní obor makromolekulární chemie (a zřejmě zcela neprávem byl opominut při udílení nobelových cen).

L 10.8.2009 11:18

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

U mne to zacalo, kdyz jsem se hlasil na stredni skolu. Mel jsem zakazano se prihlasit, takze nemuze nikdo rikat, jsetli me nevzali z nejakeho duvodu jineho. Zatimco tihle vedci z Akademie si tam uz tenkrat badali a vymysleli nejruznejsi teorie a pritom neustale podporovali politiku KSC. Takze tak to bylo a ze i ja jsem vystudoval to, co me zajimalo, to byla jina otazka. Ja jen tvrdim, ze tihle normalizatori maji uz konecne vypadnou a drzet hubu o tom, jak co ma byt. At uz vypadnou.

tosek 10.8.2009 11:18

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Jistě vrchní samozvaný inkvizitore, všichni kdo vystudovali vysokou školu v Československu mezi léty 1948-1989 jsou bolševičtí hajzlové. Nejlépe by snad bylo je rovnou popravit, co vy na to. Jenom jste si v té rychlosti nevšimnul, že do téhle kategorie spadá i velký neomylný guru Václav Klaun. Co s tím uděláte?

L 10.8.2009 11:42

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Jiste dobre vite, ze na Akademii a do skolstvi bylo treba provereni Komunistickou stranou. Ten, kdo ziskal Csc, musel mit doporuceni od Okresniho vyboru KSC, v Praze Mestskeho. Kdo mel jen trochu maly skraloup v rodine, ten mohl mit smulu. Takze nehovorim o vsech dohromady, hovorim o Akademii a skolstvi.

Nekde jsem cetl, ze ti, co se komunistum znelibili behem normalizace, odesli na nejruznejsi zamestnani, ve kterych nemohli svou kvalifikaci pouzit. Moc se pak divili, ze tam uz maji sva mista nejruznejsi doktori a inzenyri, kteri se tam dostali v padesatych letech. To bylo prekvapeni. U nas byl kdysi nejaky Judr Jachymstal, spravce smetiste. No to je legrace, ze. Zatimco na Akademii si tam vymysleli ty sve blbiny a klaneli se komunistum az k zemi.

tosek 10.8.2009 11:50

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Jen buďte hezky důsledný, žádné milosrdenství. Abyste se dostal na vysokou školu, potřeboval jste doporučení ČSM (SSM) a uličního výboru KSČ.

IH 10.8.2009 12:39

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

L, mladík nejsem, je mi 72 let a ve výzkumu aplikovaném i základním pracuji od roku 1962 nyní jen na poloviční úvazek. V KSČ jsem nikdy nebyl dokonce ani v pionýru. Co ještě potřebujete vědět, aby jste se začal zajímat o obsah mého příspěvku ? Budete se divit, v AV pracovalo mnoho slušných lidí i za komunizmu. Podle Vás je třeba vyházet všechny starce lékaře, inženýry a nakonec i středoškoláky. Všichni přece studovali v komunizmu.

L 10.8.2009 13:07

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Vite co? At uz tihle starci prestanou rikat, co se ma a nema delat. Meli jste na to dost casu za bolsevika, kdyz jste byli plni sil a energie. Je to asi tak, jako ze dnes uz mlade lidi nebavi porady od Evy Pilarove a Karla Gotta. Protoze se spis rika: "Karel Gott, Karel Gott, podelal se do kalhot." Proste je to tak, ze svet uz funguje jinak nez jak to rika radio Moskva. Svet je drsny a konkurence neprijemne neuprosna.

Kdysi se zjistilo, ze strojirenske vyrobky zacinaji zaostavat. Soudruzi se sesli a zjistili, ze rozdil je v elektronice. Proto soudruzi zalozili ministerstvo elektroniky a vselijake vyzkumaky. Kde je ceska elektronika dnes? Tak je to i s tou jejich Akademii. Takova institucionalizovana veda proste nemuze fungovat, coz se vseobecne vi. Nebudu rikat, jak na to, ale vim, koho se neptat. Nebudu se treba ptat Fiedlera, kteremu je 83 let, jak se to ma delat. Uplne mimochodem, staci si zajit do slusne knihovny a tam si prohlednout nekolik knizek o tom, jak organizovat vyzkum, pro sociology je to jiste zajimava otazka pro studium.

Chris Kelvin 10.8.2009 13:41

Re: S výzkumem v AV i na VŠ není vše v pořádku

Fiedlera neznám a o Gotta se nezajímám. Nicméně ve Vašich příspěvcích "čtu" nějaké přišlánuté kuří oko spíše než rozumné názory.....

L 10.8.2009 14:19

ZOMBIE

Tak mi tedy vysvetlete, proc by do financovani Akademie meli mluvit lide pres 65 let. Jestli jsou jeste dobri ve svem oboru a ne uplne senilni a dementni, at si uzivaji svou penzi a pracuji si treba na nejakych vedeckych problemech. Je to proste otazka veku. Me je taky neco pres sedesat a tudiz mam s temito lidmi take nejake zkusenosti a vim, o cem mluvim. To moje uslapnute kuri oko zni takto: "Proc skodili lidem, kdyz jim do nich vubec nic nebylo?" At vypadnou a rychle, protoze to je nejvhodnejsi zpusob, jak se skudcu zbavit.

Nejlepsi je nazev ZOMBIE. Tak byli pojmenovani zpevaci, kteri udelali svou karieru za bolsevika. Clovek si myslel, ze uz daji pokoj a ze nastoupi nova generace. Oni ale maji tu telvizi porad obsazenou. Proto je vhodny termin zombie, protoze uz jednou byli mrtvi.