Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Úvod do diplomňaucie (2) Jsem agresivní..., ale léčím se
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Jakub S. 18.7.2009 17:34Re: Mily Terro Lidi, vy je dovedete tak pozorovat a sledovat a zkoumat a podněcovat a inspirovat a vůbec- Klobouk dolů! (Kam jinam, že...) |
|
|
Jana Bu. 17.7.2009 9:39Re: Před časem A kdo je Pusinka? |
|
|
HanaW 17.7.2009 0:48Mily Terro Clanek jsem s velkou chuti precetla, ale vubec jsem se pres den nedostala komentovat nebo i jenom zatukat. Ale moc mne to zaujalo, protoze to do urcite miry adresuje pocinani nasich dvou domacich kocouru, oba vykastrovani. Rozdil veku tak 10 - 11 let. ten starsi je takovy chrobacek - a vzdycky byl a zil pod prisnym dohledem vykastrovane, rovnez zcela domaci, ale vel,i sebevedome kocky zvane Statkarka. Kdyz Kiddinka statkarka umrela, tak chrobacek Kocur vladl domu. Pak se pritoulalo male kotatko, z ktereho je dnes Kuliferda Mohutny a Kocura to zmatlo. Ale Kuliferda se kupodivu choval ke Kocurovi uctive. Pak prisel Jakey, coz Kocura rozhodilo, ale vrcholne potesilo Kul;iferdu. On dokonce obcas mimikruje psi chovani. Kdyz se tu a tam dostane do styku s nasema venkovnima, tak dela takova submisoivni gesta, jako treba pes pred vudcem smecky. Jakey a Kuliferda jsou kamosi, navzajem se olizuji, zakusujou, a tak vubec. Kocur se jaksi citi vylouceny, a tak nam obcas (zase) zacal curat na podlahu. Takze nase vecerni hobby je surovat podlahy. Vet poradil dat ho na nejake uklidnujici prasky. Tak s tim zacnem dneska vecer. Smarja, mit kocoura na sedativech... |
|
|
Zdena b.p. 16.7.2009 22:04Re: FOTKY Z KOČETIE To je nádhera. Velice zdravím Kočetie a jeho oddanou poddanou. |
|
|
Vave 16.7.2009 22:02Re: R O Z V E R N Í Č E K . To vám ale upřímně závidím, Jovásci! |
|
|
Vave 16.7.2009 21:37FOTKY Z KOČETIE Poslední fotky z Kočetie jsou k vidění tady. |
|
|
JoVo 16.7.2009 21:29Re: R O Z V E R N Í Č E K .
|
Ahojky,Vave. V těch vedrech většinou ležíme na břiše a rovnáme si krovky.|
|
Vave 16.7.2009 21:26Re: R O Z V E R N Í Č E K . Jééé, krásný židovský Jovásku |
|
|
Xerxová 16.7.2009 21:19Re: Přenesená agrese a pro Li. prostě to není obyčkočka |
|
|
Lucka V. 16.7.2009 21:03Re: Přenesená agrese a pro Li. A taky prý aportuje, leze do vany a kouzelně kamarádí s malou Andulkou |
To, že se bojí ven, možná souvisí s tím, že se jako maličký pravděpodobně ztratil a hodně vymrzl, než jsme ho našli. |
|
JoVo 16.7.2009 20:38R O Z V E R N Í Č E K .
Roubíček vyhrkne:" Kohn, to oni nechali napsat na ceduli Židům brambory neprodáváme?" Kohn se pohotově ohradí: "Roubíček, viděli oni ty brambory?" |
|
|
veram 16.7.2009 19:56Re: Přenesená agrese a pro Li. Tak třeba tady |
|
|
Vave 16.7.2009 19:37Re: Před časem Děkuju všem Přednosta to ještě neví, ale já jsem čím dál víc rozhodnuta. A co se týče původu kočenky, tak nechci zatím předbíhat, ale máte za ušima! |
|
|
Vave 16.7.2009 19:27Re: Stresovaná útulková kočka Ano, prosím, potvrzuji ráda! A chtěla jsem to napsat, ještě než jsem dočetla celý Tvůj příspěvek, milá Jano. Opravdu ta zvířata u Jany nebyla vystresovaná, dokonce ani z nás ne, a Janin kocour (? nebo kočka?) si vlezl v pohodě do naší přepravky. U Jany nejsou žádný chudinky útulkový! |
|
|
Jana Bu. 16.7.2009 18:51Stresovaná útulková kočka terro , promiň, ale kočky u mne nejsou stresované (samozřejmě po aklimatizaci z nového prostředí). U nás totiž ty kočičky jsou součástí domácnosti, neděláme rozdíl mezi dočasnou - útulkovou a naší vlastní. Takže s námi spí, lezou na kuch. linku (kdo chce) atd. Docela by se mě dotklo, kdyby někdo o kočkách, které byly u mne, řekl něco ve smyslu "chudinky útulkový". Samozřejmě že je rozdíl, jak to bere kotě a jak starší kočka, ale ta nemá větší stres u mě než by měla kdekoli při změně bydlení a páníčků. Třeba Vave si ode mne brala kocourka a pevně doufám, že mi to potvrdí. |
|
|
Bětuláskovo! 16.7.2009 18:25Nejde to. :-( |
|
|
Bětuláskovo! 16.7.2009 18:24Ono mne to vyhnalo a sebralo mi to plno vět. Zkusím dodat konec řeči, ASPOŃ, sákryš. |
|
|
Bětuláskovo! 16.7.2009 18:22Pokr., sákr. ;-) Žily byly jsme si spolem šťastně, lenošivě až gurmánsky, než nás načapalo to nadělení s mamkou Pusinkou. Vztah mezi kočkami byl a je složitý a asi bych nevypíchla čas, kdy se Alfa Běta stala Betou Bětou a Pusinka ovládla pole, přiznám se vám, že jsem kočky zavírala do jiných místností i jen když jsem klusala na 48 vteřin čurat. |
|
|
zana 16.7.2009 18:17Re: Terro!!! Jo, to jsem taky četla ... jasně že ta souvislost musela existovat. Ono i dneska je vidět rozdíl a to už nejde o život. |
|
|
Bětuláskovo! 16.7.2009 18:15Do tak pěkného poudání musím přiložit, vlastníc (teda mne vlastníc!) smečku totálně rozdílných koček. Myslím, že kočky se rozzlobí zřídka, to už musí bejt; většinu dějů pojímají jako hru nebo špatnou hru nebo nedoraz nebo prostě něco podivnýho, co potřebuje urovnat. Nebo křivdu. Co páníček zvoral. To myslím naprosto vážně: kočka vám IHNED odpustí, když ji nakrmíte, pohladíte nebo jí provedete prostě právě to něco, proč je rozzlobená, že to postrádá... Naše kočetijní Bětulka je samotářka každým coulem a tak je s ní i nakládáno: nikdy se Běta nepřenáší, nezvedá a nemucká, pokud si to výslovně nepřeje, jakmile se nevine a zamručí - couvám a mumlám omluvy. Mimochodem, jsou to moc krásné chvíle, když si TO přeje. Teď jsme spolu půl hodiny ležely na linu, jediném chladném místě, a já vyčesávala až drasticky a královna držela a držela... ;-) A i když kejchám, tak když Bětí svalí svaly v posteli před mým obličejem, mezi mýma očima a knížkou, často jí dám za pravdu. Dočtu zejtra, šak to nehoří, je třeba muckat: vsunu lidskou tlapu pod krček a druhou tlapou přihladím její přední a tak usneme, no kdo to má... |
|
|
Jenda 16.7.2009 18:02Re: Přenesená agrese a pro Li. Myslim, ze to nemuze. Ted to nemuzu zkontrolovat, ale myslim, ze tohle je jedna z povidek, ktere v tom starem vydani Tezke planety nebyly. |
|
|
Apina 16.7.2009 18:02OT - pro Dede - letěl článek Dede, zrovna teď jsem odeslala povídání. Dej mi, prosím, vědět, až dojde, jestli dojde. |
|
|
Jenda 16.7.2009 17:55Re: Terro!!! Ona ta pomoc starym nebude tak mlada zalezitost. Ony babicky maji (mely) u homo sapiens dost dulezitou ulohu a pro preziti rodicky a deti byly dost dulezite. Cetl jsem o nejake studii ve ktere na zaklade udaju z matriky kdosi zjistoval jestli je nejaka zavislost detske a materske umrtnosti na tom jestli matka ci tchyne rodicky jeste zije. A ta cisla pry byla dost jasna. |
|
|
Jenda 16.7.2009 17:41Re: Ahooooj Mel jsem pred casem holandskeho sefa. Musim rict, ze kdyz vrkal s pritelkyni na telefonu, tak to bylo fakt neco. Stejne musela holandstina vzniknout v dobe spanelske nadvlady. Aby spanely presvedcili, ze jsou na tom spatne a zadne dane uz platit nemuzou tak se naucili mluvit jak kdyby je nekdo skrtil a uz jim to zustalo. Nebo ze by je ti spanele skrtili doopravdy? ;-) Pripadne jak rikal kdysi jeden znamy z Anglie kdyz jsme byli v Amstru. "Ja vim, ze existuji tri ruzne chrrr, ale ja je nejsem schopny ani rozlisit, natoz udelat." :-)) |
|
|
Jenda 16.7.2009 17:37Re: Ahooooj Sakra to bych mel vyzkouset ... misku s necim dobrym a nechat vyspat v me posteli ... ;-) |
|
|
Jenda 16.7.2009 17:34Re: Terro, díky Zadny div. Vzdyt si predstavte takoveho normalniho ridice TIRaku. Zdravy (to musi byt), dominantni (bez toho to taky nejde) samec v reprodukcnim veku, vetsinu casu daleko od smecky ... |
|
|
Jenda 16.7.2009 17:31Re: hezký den To je od ni ovsem chytre. Ono se vam to bude hodit az prijdou do zahazovaciho veku vnoucatka. |
|
|
Jenda 16.7.2009 17:27Re: Čtivá, vtipná a fundovaná No prinejmensim Naha opice je o lidech. Prestoze videnych z pohledu zoologa. A Catwatching (netusim jestli to nekdy vyslo cesky) taky neni tak uplne jenom o kockach. Mimochodem, rekl bych, ze vetsina zviretniku ma k interpretaci zvireciho chovani z lidskeho pohledu trochu zmateny vztah. Kdyz jde o vztah jejich zvirat k nim, zvireci lasku, vymysleni lumparen a tak podobne, tak sva zvirata polidstuji, ze by jim jeden skoro vystavil obcanku. A kdyz jde o jakoukoli agresivitu, tak vsichni sborem odmitaji jakkoli letmou myslenku, ze by snad bylo nedejboze mozne hodnotit chovani onoho zvirete z lidskeho hlediska. Ja bych to nevidel tak cernobile. |
|
|
Jiřina 16.7.2009 16:51kočky - psi Tak nejdřív dík za pěkné povídání o kočičkách.A pokud jde o chování kočičáků a psů,to se nedá srovnávat.Kočky jsou individualistky a pokud žijí ve smečce,není to jejich vlastní,dobrovolné rozhodnutí.Psi jsou smečkoví, to je právě ten velký,zásadní rozdíl.Kočky a psi mě provázejí celý můj život a mohu tedy posuzovat rozdíl.A když potřebuji ve vypjaté situaci zasáhnout,tak u psů to chce rázný povel,u kočičáků naopak klídek,šeptat ukecávat. |
|
|
tapuz 16.7.2009 16:50Re: Přenesená agrese a pro Li. Když byl náš Matýsek kotě (tak cca do jednoho roku), byl jedináček a tak jsem si s ním hodně hrála. Pořádali jsme i rvačky, aby nebyl ochuzen (z těch Mates vycházel naprosto nepoškozen a já jako kdybych prolezla ostružiním). Byl nadšený, hrozně ho to bavilo. A rvačka se zakončovala vždycky stejným způsobem. Já jsem tu zábavičku prostě ukončila, zvedla jsem se a poodstoupila. Ale Mates, jak byl rozjetý, tak se mi naprosto nezaměnitelným způsobem díval chvilku na nohu, pak charakteristicky kníknul, skočil jako tygr a do nohy se mi zakousl. Pak pustil a naprosto klidný odcházel středem. Přestože jsem to vždycky takhle odnášela, hrozně se mi tahle jeho koncovka líbila a nikdy jsem ho nezklamala tím, že bych odešla dřív, než on skočí. On prostě potřeboval ten zbytek agrese po rvačce ze sebe dostat, tohle byl jeho způsob a pak byl klidný a spokojený. Teď už je to moudrý pětiletý kocour a nedělá to. Navíc už má "bráchu", tak si občas zašermují spolu. |
