Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZPRÁVA: Kulový blesk poničil záchrannou stanici
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Maťa 14.7.2009 19:22Re: Dnes se Garykova operace definitivně ukončila Tak držím palce zo Slovenska, nech je už len dobre, lepšie a najlepšie. |
|
|
zana 14.7.2009 18:01Re: Dnes se Garykova operace definitivně ukončila Milá Velká kočko, vypadá to, že se Garykovi ulevilo |
. Tak si to oba užívejte a ať už je veseleji|
|
Velká kočka 14.7.2009 17:51Dnes se Garykova operace definitivně ukončila Je mi líto, že kulový blesk zasáhl zrovna záchranou stanici a zničil co dobrovolníci vybudovali. Jakoby neměli ve své práci dost jiných překážek. Ocenila jsem ale jejich postoj k dané situaci. Ti se hned tak nedají. bylo mi jako kdybych četla Hemingwayovu knihu Stařec a moře. Já jsem se v Čechách kupodivu tolik bouřky a blesků nebála. Všude byly hromosvody. A vyrůstala jsem v domě s kamennými zdmi o síle víc jak půl metru a tam jsem se mylně cítila jistá. Ale tady ve Švédsku jsem opravdu dostala strach. Nic hrozného jsem nezažila, jen jednou nám na venkově ve Smalandu bouchlo do telefonu, ale tady téměř nikde neníl hromosvod a já pevně věřím, že hromosvod chrání. Jistě jste mysleli, že kapitola Garykovy operace je uzavřena. Já taky. Po vytažení drenáže to tak vypadalo. Ale stejně jsem se ještě po pár dnech zastavila na klinice, abych se ujistila že tomu tak opravdu je. Ne, už nemusíme přijít pokud se něco nepředvídaného nestane, bylo nám řečeno. Ale co ty kovové svorky? Tady jim říkají "agraffer". Později jsem zjistila, že se ten název používá v architektuře, jestli jsem to správně pochopila. Zavolala jsem znovu na kliniku a pochopitelně, že musíme přijít aby Garyka osvobodili od agraffer. Rána byla dlouhá, měl těch 9 svorek. Již je osvobozen. Jak se svorky jmenují jsme se dozvěděli od paničky Bamseho, Garykova milovaného padesátikilového kamaráda. A moc jsme se při tom nachechtaly. Bála jsem se, že si to slovo nezapamatuji a papír nikde, tužka nikde. Dobře agraffer zní jako švédsky giraffer, moje jméno začíná "ag" dám pryč "gi" (vlastně "ži") vyměním za "ag". A co mám? AGRAFFER. A víte že jsem si to tím pádem zapamatovala? |
A musím ho pochválit, začíná být dospělák. Ani ve městě už ho auta neděsí, do autobusu a tramvaje ho nemusím vnášet jako zavazadlo za kšíry. 
|
|
Maťa 14.7.2009 17:01Zažila som ho ako decko - vrazil nám do bytu, chvíľku sa pomotal v rohu izby vedľa rádia, potom vyletel von otvoreným oknom a buchol do železnej brány oproti nám. Rana ako z dela a my dve s maminou sme sa leteli schovať k susedom. Mali sme šťastie!! |
|
|
Karolína 14.7.2009 16:24Re: Tak zkušenost mé maminky: Já byla malá holčička, když kulový blesk vletěl "dědovi" naproti do chalupy - bylo to naštěstí bez velkých následků - prolétl komínem, ven vylétl dvířky vespod, rozmetal skřínku na potraviny a ztratil se kdesi ve sklípku, tehdy jsme všichni měli podlahu ve sklípku i v síni vyloženou placáky, vysypanými v mezerách pískem. Bylo to děsné na uklízení, ale praktické - podlaha "pracovala" a "žila" s námi. Když jsme pak viděli tu spoušť z té skřínky, ze které zbyly doslova očouzené třísky a zbytky mouky, rýže a těstovin, nebylo nám dobře po těle! Kulového blesku se tedy opravdu bojím! |
|
|
Zdena b.p. 14.7.2009 15:33Achjo, Ani klasický blesk není něco, co se dá vypočítat. Kamarádi si postavili přístřešek ve 2/3 Malého Rozsutce. Přivalila se hrozná buřina a oni zapadli do těch přístřešku (vandráckých hrobečků). Jeden z nich si zapomněl na malé skalce pár metrů před sebou boty. No, prásklo do nich, ale zůstaly tam stát. Když se kluci trochu rozkoukali, protože byli po ráně slepí jako koťata, tak pro ně šli. Po nepatrném doteku se boty sesypaly a byla z nich jen hromádečka popela. Jak rád šel bývalý majitel do vsi v ponožkách. |
|
|
Alex 14.7.2009 12:58Re: Tak zkušenost mé maminky: Śmánkote, Jakube, to bych asi nerozdýchala. Já se kulových blesků bála už jako malá holka, když mi bylo vysvětleno, co jsou zač! Fuj! |
|
|
zana 14.7.2009 11:46Re: číslo účtu děkuji |
|
|
Jakub S. 14.7.2009 10:21Tak zkušenost mé maminky: Jela s kamarády-lékaři Želechovicema, najednou průtrž mračen, a najednou se odkudsi začala k jejich Pobědě pomaloučku zepředu valit žlutá koule. Krve by se v nich nedořezal. Zastavili a čekali, co bude. Koule chvíli vypadala, že se chce vyšplhat na kapotu, pak si to rozmyslela a líně se sesunula na krajnici. Po nekonečné chvíli mrazivého čekání řidič, dr. Soyka, pomaloučku sešlápl plyn a pak bleskově přidal, co to šlo, a už to viděli kymácet se na krajnici za sebou a pomalu to zmizelo v dáli... V Naší pravdě (okresní plátek tehdy) pak nic o tom jevu nebylo, tak snad se rozplynul bez následků. |
|
|
Jitka 14.7.2009 9:31číslo účtu Hezký den všem, číslo účtu je na stránce http://www.droserabublava.cz/index.php?page=pomoc dole a je to 175279787/0300. Velký dík předem všem za případnou pomoc. |
|
|
PetraK 14.7.2009 8:39ach jo, příroda je letos hodně naštvaná :-( Jdu to hodit mezi další lid, ať je to co nejvíc na očích. |
|
|
zana 14.7.2009 8:29Re: taky eee, nemám čas a nemůžu se na stránkách zorientovat. Nemůžete sem, prosím, dát číslo účtu? |
|
|
zana 14.7.2009 8:26taky něco málo pošlu |
|
|
Medvídek 14.7.2009 8:07:o( Proč to pokaždý odskáče někdo nevinný. |
Pokusím se, jak obvykle činím, pomoci penězi, ale sám jich teď moc nemám, takže to nebude bůhvíco. Kulový blesk je vzácný jev, nikdy jsem ho neviděl a ani bych asi moc nechtěl. I když jsem se jednou kdysi z morbidní zvědavosti pohyboval v oblasti kde se občas vyskytují, ale (ne)měl jsem štěstí.
