zana 4.7.2009 8:46

Re: Jedno jo, jedno ne.

to je jazykově hodně náročná kombinace

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 4.7.2009 2:06

Re: Jedno jo, jedno ne.

hřebík.

Z jakeho jazyka to vlastne je netusim. Prarodice pochazeji z ukrajinske mensiny na polskem uzemi u slovenskych hranic. Takze ceeert vi. Nekde u Noweho Sacze. Z druhe strany hranic Bardejov a Stara Lubovna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 23:53

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Přicházejí o velice moc. Žádná holt nemá univerzálního přeborníka, chudinka.... no musí se spokojit se skorouniverzálním. A co říkají oni, to už se nedozvíme...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 23:49

Jedno jo, jedno ne.

Kam jste zatarantili ten - co?! Vzdávám se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

radanova 3.7.2009 23:34

Re: Velká kočko - tady to máš

když nechci ztratit příspěvek používám kombinaci Word (nebo jakýkoli jiný textový editor) a dva rychlé příkazy- tzv. dvoukliky Ctrl+C (do paměti vložit označené) a Ctrl+V (vložit načtené), Ctrl je nejvíc levé a spodní tlačítko na klávesnici zmáčkne se zároveň s písmenem C nebo V.Internetový prohlížeč nemám na celé obrazovce, zmenším ho a vedle otevřu Word do kterého píšu, soubor je dobrý si průběžně ukládat třeba na pevný disk, může to být pořád znovu přepisovaný soubor, když mám příspěvek hotový označím ho myší nebo dalším dvojklikem Ctrl+A, pak zmáčknu Ctrl+C aby se načetl do paměti PC, myší najedu kursorem do příspěvku, pak zmáčknu Ctrl+V a dám odeslat, když to nevyjde pořád je text v tom Wordu a můžu to zkusit znovu. Vypadá to složitě, ale po pěti příspěvcích se člověk už moc neplete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kadlus 3.7.2009 22:44

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

A tuhle znáte : To Vám byl přeborník na všechno, i na manželský život ! Neznáte ? Tak to jste o dost přišla- i s tím chlapem, kuchaříkem amatérem. Takovejch je ! Jak říkám, přicházíte o dost !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 3.7.2009 21:55

Re: vás svými meruňkovými koláči naprosto zdemoralizovala Xerxová

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 3.7.2009 21:47

Milá Vave, těžko ze mě po horkém týdnu

něco duchaplnýho vypadne. Ale osvobození moderní hospodyně a následná debata jsou tuze příjemný lék. Díky moc za něj

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 3.7.2009 21:39

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Tak to je hezké. Ale ta o Smolíčkovi je taky hezká. Já ještě neviděla vařit chlapa nařivo. Jen profíka, který se tím živil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 3.7.2009 21:17

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Tuhle vykládala kolegyně, jak její muž byl na pánský jízdě na kolech. Jeden z těch chlapů prej je vášnivej kuchař a hodlal si to užít. Vezl sebou šílený zásoby a vařil věci jako knedlo-vepřo-zélo, snídaně na vidličku a tak... Dokonce prý i párkrát jel na kole.

A její muž z tý cyklistiky ztloustnul

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 3.7.2009 21:11

Re: Kuthan, prosím,

No jo, tohle jde. Ale co byste delaly kdyby se vas děda ptal kam jste šmarily ten čvak?

Jo, obcas me deda posilal nekam pro neco a ja nevedel ani kam ani pro co.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 3.7.2009 21:03

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Ani jedno, jsem jen matka dvou nenažraných dětí. Ale po čtyřech dnech prázdnin sním o životě na samotě

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hanča 3.7.2009 20:59

Re: Děkuju všem

Ale to víš, že má , jen je musím nacpat na rajče. Tak zítra nebo pozítří, uvidí se, jak to stihnu - musím ještě zítra vypravit přednostu na pánskou jízdu do Norska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 3.7.2009 20:35

Re: Velká kočko - tady to máš

Zase jedna krásná vzpomínka - taková hebká kočenka posedavá. Umíš, milá Velká kočko!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 3.7.2009 20:34

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Buď bydlíte na samotě, milá děfčátka moje krásná , nebo jste NÁPADITÉ hospodyně.

Nebo vás svými meruňkovými koláči naprosto zdemoralizovala Xerxová.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 3.7.2009 20:13

Re: Děkuju všem

No a nějaké fotky nemá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 20:10

Re: Kuthan, prosím,

No kdybyste byli  o p r a v d u , jaksepatří, pořádně chudí - tak mícháte prstem. Jak jste měli vidličku - joj, to jste byli grófi!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 3.7.2009 19:52

Re: Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Mně to pobavilo taky, hlavně když jsem teď vytáhla z trouby třetí plech meruňkového táče- kdybych to stejně množství kupovala u pekaře, nedoplatila bych se A navíc to nejsou buchty od maminky, že ano

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 3.7.2009 19:43

Re: Vnesu poněkud chaos- na dovršení

To jste mi připomněli mého dědečka "sprosťáka", který nebyl vyznavačem zeleniny (zemdleniny( a tvrdil, že kedluben, kapusta, květák atd. je jen vycepovaný zelí. On měl vlastně skoro pravdu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 3.7.2009 19:38

Teda Vavís, to jsi mne pobavila.

Snad nejvíc jsem ocenila větu - Dnes již snad žádné hospodyňce, leda té, která je bydlením na samotě k tomu odkázaná, nenapadne časně ráno péci buchty ke kávě a pod., raději kupuje denně čerstvé pečivo od pekaře. Myslím, že se budu nejvíc smát zítra kolem 4. hodiny ráno. Já se rozhodla, že si přivstanu na výrobu dukátových buchtiček. Budu jich vyrábět trošku víc. Z 5 kg mouky, jako první oběd pro tábor mrňat (40 lidiček). Loni jsem pro ně dělala to vánoční cukroví. Tak si vzpomeňte, jak se do 6. nebo 9. pekáče zapeču sama. Prostě se přikreju těstíčkem a upeču se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 3.7.2009 19:31

Re: Kuthan, prosím,

Jáááák městská vymoženost??? Já, když jsem byla v hlubokých lesích a potřebovala jsem na vaření nad ohýnkem kvrdlačku, tak jsem se prošla po lese a stačilo odříznout vchní patro soušky smrčku, oškrabat kůru a bylo kuchyň ské nářadí. Já totiž na ohýnku vařívala od pudinku po borůvkové knedlíky. O nějaké polívce nemluvě. Ale to jsem zase moc mimo. Chtěla jsem jen podotknout, že u nás to vždyckky byla kvrdlačka a s ní se kvrdlalo.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 3.7.2009 17:22

Re: Velká kočko - tady to máš

Ale jdi - vždyť to nic není. Označíš si myší text, který chceš přenést (sjedeš po něm, až pozadí zmodrá), klepneš na ´Úpravy´ - druhé zleva na nejhořejší liště, klepneš na kopírovat,  přejdeš kam potřebuješ (v tomto případě na zvířetník) označíš si kam to chceš vložit a zas pod Úpravy, kde klepneš na vložit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra-san 3.7.2009 17:20

Re: Já v továrně bří. Zátků byla těsně po revoluci a pár věcí mě tam naprosto fascinovalo.

Ta "potašárna" byla sama jedno muzeum... Včetně kalcinační pece a tak. No, škoda. Nejspíš máš pravdu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 17:16

Re: Kuthan, prosím,

Kvedlačka - Brno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 17:14

Re: Brukev

Ale co máš z červenání. Standardní odměna za pochavlu je jedno kafe. A pokluzené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 17:13

Re: Kuthan, prosím,

Bubu ty si kůň! Právě sem si chtěl vzít do ruky hrnek! Hrozné, ty východočešky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Velká kočka 3.7.2009 17:13

Re: Velká kočko - tady to máš

Milá Rputi, jsem ti nadosmrti zavázána. Tisíceré díky!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 3.7.2009 17:05

Re: Před válkou brukev určitě znamenala prostě kedluben.

Jo. Nejhorší je široká duše slovanská. Ja drugój takój straný něznáju, kdě tak vólno dýšit čelovjék...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 3.7.2009 17:05

Velká kočko - tady to máš

Jo, tak abyste věděli, tady ani ty kedlubny nebyly, až teď v posledních deseti letech nebo tak nějak se v krámech objevily. Toužila jsem po nich téměř stejně moc jako po meruňkách. Mladá kedlubnička to je lahoda. Její chuť mě vrací do dětských let. Tatínek měl svůj první krámek dole pod Širokou ulicí naproti bývalé Spořitelně hned vedle mostu. Já jsem tam s ním sedávala v dílně a pilně jsem cosi letovala. Tedy letovala a letovala, spíš jsem si pálila prsty, ale to mi nevadilo, připadala jsem si jako kouzelník, plamínek hořáku a drátky se navždy spojí. To je přece kouzlo, ne?

No a nedaleko byl obchod se zeleninou, dokonce v domě, kde se můj tatínek narodil a kde míval krám jeho otec. Tam jsem chodila s padesátníkem v hrsti a už tehdy silným hláskem jsem vychovaně hlásila panu prodavači : "Dobrý den, prosila bych kedluben!" Těch cest bylo za den nepočítaně a já v krámě do omrzení opakovala své : "Dobrý den, prosila bych kedluben!" A tatínek dodával padesátníky a trpělivě mi kedlubničky loupal. Docela bych se na chvilku vrátila do těch zašlých časů. Nějak mě zatěžuje být nejstarší. To totiž prohlásil můj manžel vědom si zodpovědnosti své generace když zemřela jeho matka : "Tak a teď jsem nejstarší!" Bylo v tom trochu děsu z tíhy nabyté funkce v rodině. Chtěla bych na chvilku být pod ochrannými křídly, chtěla bych mít někoho stojícího za mnou, chtěla bych mít ty jistoty které rodič poskytuje. Ale jsem nejstarší a při tom cítím že mi chybí ta moudrost a rozvaha, která té funkci náleží.

Když jsem v Chrudimi zajdu do bývalého tatínkova království, kde jsem já byla kedlubnovou princeznou. Ale tatínka tam nenajdu, krámek se proměnil v čajovnu a tak jen mohu sedět a vzpomínat a marně toužit po návratu do minulosti nad šálkem dobrého voňavého čaje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 3.7.2009 17:03

P.S.

míněno   SEM   , nikoli pod druhý dnešní článek zvířetnický

• reagovat
• nahlásit příspěvek