Kolemjdoucí (J.Š.) 16.3.2009 18:51

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !

Nebyl úřední název "reálné gymnásium"? Náš strýc na takové reálce studoval, ve Slaném. Bohužel se ho nemohu zeptat, žije v Austrálii a internetové diskuse nesleduje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Míra 16.3.2009 18:45

Zavzpmínal jsem na PF v UL

když se budoucí učitelé a učitelky 1. stupně ZŠ učili grupy a pologrupy. Za skoro 25 let jsme na to nepřišli. Mohl by nám to někdo vysvětlit? Díky miroslav.vojta@volny.cz

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 16.3.2009 18:45

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !

Moje řeč. Jediná reforma, která by měla nějaký význam, by byl návrat školství - snad s malými změnami  v obsahu - na úroveň 20. let minulého století. Včetně reálek, o kterých většina současníků ani neví, co to bylo. (Rakouskou "Realschule", kde nějaký cvok střílel, psáč přeložil jako "reálná škola". Reálka byl úřední název, jako gymnasium).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolemjdoucí (J.Š.) 16.3.2009 18:37

Jedním z hitů koncem 60.let byly také

programové (nebo programovací, programované?) učebnice a příslušný způsob učení. Byly skutečně vydávány, několik jsem jich viděl. Žák se podle nich měl chovat velice samostatně a postupovat nikoliv tak, jak text napsali autoři, ale měl listovat knihou tam a zpátky podle své vlastní potřeby, podle toho, co potřeboval objasnit. Ten hit se taky neujal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dědek 16.3.2009 18:32

Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolemjdoucí (J.Š.) 16.3.2009 18:21

Re: Blbost je to především proto,

Ano, je to v té abstrakci, ke které je třeba přirozenou cestou dospět. To si tehdy pedagogové nechtěli připustit. Mátlo je, že se prý množiny dají tak jednoduše názorně zobrazovat prostřednictví obrázků. Jenže to názorné zobrazování je zrádné, protože je spojené s abstraktními pojmy.

Projeví se to už u jednoduchého sčítání (sjednocení) dvou množin. Např. do jedné množiny - kroužku napíše učitelka čísla tři prvky: 1, 3, 5, do druhé množiny napíše čtyři prvky: 3, 5, 8, 10. Pro dítě je logické, že tři a čtyři prvky dají do hromady množinu o sedmi prvcích. A v názorném myšlení to tak je, ale v abstraktním matematickém myšlení se takhle uvažovat nesmí, protože číslo je abstrakce, která existuje jen v jednom exempláři, i když napsat se může mnohokrát. Jak to ale vysvětlit dítěti? Takže to znázorňování je už v samém počátku zavádějící, dvojznačné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dindik 16.3.2009 18:19

Re: Reforma je negativní jev

Kdysi se mně dostala doruky učebnie zeměpisu vydaná kolem roku 1907. Autor ( gymnaziální učitel někde z východních Čech) v ní děkoval CK Min. školství, že poté, co ji napsal v první verzi, dostal možnost jí používat asi 3 roky  ve svých hodinách. Pak se to rozšířilo na několik škol a po kladných hodnoceních dostal  2 roky placeného volna na to, aby procestoval popisované země a učebnici dopracoval do výsledné podoby. Pak teprve byla schválena k obecnému používání. Jó to prohnilé R-U, symbol byrokracie....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dindik 16.3.2009 18:06

Re: Smysl školských reforem

Dovolím si nesouhlasit. Pravý smysl množin je v  tom, aby se obhájila existence expertů. To myslím vážně. Vsadím se. že  Ministerstvo školství a dva hlavní ústavy ( zjednodušeně: jeden je pro gymnázia a druhý pro odborné školy) měly za bývalé Československé republiky  ( bylo nás 15 mil.) méně zaměstnanců než dnes. Kouzlo expertů je v to, že každý nový mínistr má pocit, že ON v to udělá pořádek  a oni mu nabídnou REFORMU. Tu tahají ze šuplíku, průběžně ji léta upravují, aby vypadala "nově" Ministr tomu houbec rozumí a než na to přijde, je vystřídán. A nová reforma  je na obzoru...Podívejte se na státní maturity. Specializovaný ústav to dává dohromady asi 10 let a nic. jediný výsledek je ten, že je veřejnost vyděšená a  z toho profitují organizace, které žáky " testují v přípravě na maturitu", při čemž věřím, že používají výstupů ze studie, kterou si u nich ministerstvo školství dalo udělat ( a zaplatilo).

Vždyť je to jednoduché: školní cykly jsou většinou čtyřleté. Proto první čtyři roky vlastně nemohu mít věrohodné výsledky  z efektu reformy. Potřebuji další 4 roky, abych se k nim dopracoval,  jenže to již je v běhu další - někdy i třetí reforma. Nacvíc: kolik lidí z MŠMT a výzkumných ústavů  stálo kdy za katedrou a jak dlouho? Oni pak žiji ve vlastním světě  představ a termínů, kterým začali věřit a za které bojují, protože by  jinak přiznali celoživotní omyl. Až expert ( jedno jeestli  z MŠ nebo výzkumník) bude schopný říci ve třídě: pane kolego dovolte a vystřihne hodinu výrazně lepší než jím poučovaný kantor, pak to bude OK. Obávám se, že  mu ale bude schopný maximálně vytknout špatné používání nové didaktické terminologie. Škoda, že nemůže  kritizovat špatné nástěnky, to se asi již nenosí a o to mát u kritiku chudák těžší. Ale zase, má na to léta přípravy  ve své kanceláři, tak to by bylo,aby to nezvládl, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jirka 16.3.2009 18:00

Re: Ano, logický prográmatorský

Kurt Godel by to řešil stejně, ale to by musel chodit nakupovat. Našel dokonce chybu v ústavě USA a  měl tedy problém s americkým občanstvím. Rakušák jeden z Brna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Němek 16.3.2009 17:55

Re: reformy na běžícím pásu

Pokud by někdo z Vás chtěl věnovat trochu času, najděte si na www.koneckoncu.cz  úplně poslední číslo (2008) časopisu s článkem prof. Petra Piťhy. Je mimořádně výstižný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pig 16.3.2009 17:55

Ano, logický prográmatorský

Manželka pošle svého choťe, povoláním programátora, do krámu se zadáním. Kup 10 housek a jestli budou mít jitrnice, kup 2. No nedonese on domů 2 housky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Němek 16.3.2009 17:55

reformy na běžícím pásu

Konečně jsem narazil na diskusi, která má úroveň, byť mohu s některými názory nesouhlasit. Samotné množiny však představují pouze zástupný problém. Jde o celkové směřování našeho školství. Tedy toho za minulého systému, ale i toho dnešního. Převážnou část 20. století se dělaly reformy jak na běžícím pásu. Kdosi tady napsal, že reformu lze hodnotit, až proběhne alespoň 7 let. Jenže naše školství se vyvíjelo metodou zednickou - ode zdi ke zdi - ostaně jako celá naše společnost. Kolik už nejrůznějších "nových" koncepcí chudák naše školství prožilo (hlavně chudáci děti a kantoři). Vždy s nástupem nových myslitelů se vyhodilo pokud možno vše předešlé a začalo se nějak úplně jinak, aby to vypadalo opravdu novátorsky. Jednou Makarenko (bez přihlédnutí k časovým a místním specifikám), podruhé americká volná škola (bez přihlédnutí ...). Jednou nesměla existovat hodina bez prvků branné výchovy, za měsíc zase musel být v každé hodině prvek internacilnální, pak něco o sexu, jindy mezipředmětové vztahy... Všechny ty "převratné nové koncepce" propadly, často ještě na samém začátku. Děsivé je, že co už několikrát propadlo, znovu je vytahováno na světlo jako geniální objev. Viz některé akce současného MŠ. Zdá se mnohdy, že by bylo jednoduché, kdyby se osnovy a učebnice jednotlivých předmětů postupně upravovaly podle zkušeností z praxe, odstraňovaly se nepovedenosti apod. Hlavně by měly před zavedením jakýchkoli změn proběhnout kvalifikované diskuse. Místo toho se postupuje vždy revolučně. Jenže každá revoluce, nejen ta školská, přináší mimo kladů také zápory. Většinou každá revoluční změna znamená krok zpět. (Kéž bychom to slovo v souvislosti s rokem 1989 raději nepoužívali.) Už po roce 1948  školství začalo přecházet od vzdělání ke kvalifikaci. Tento neduh se stále stupňoval, a bohužel dál výrazně stupňuje. Také se moderně razí téze, že škola je tu od vyučování (tedy ke kvalifikaci), a nic jí není po výchově. Ta je prý věcí rodiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kolemjdoucí (J.Š.) 16.3.2009 17:49

Re: reformy ve švédských školách

Neučíte je to špatně? Neměly by to být spíš tři setiny, a ne tři desetiny?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 16.3.2009 17:21

Re: reformy ve švédských školách

Ještě k těm zákazům kalkulaček - tohle prostě neprosadíte přes rodiče. Učím děti počítat jednoduché věci (30 . 0,001 = 0,3) bez kalkulaček, ale je to často marný boj. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 16.3.2009 17:19

Re: reformy ve švédských školách

Dělení deseti na kalkulačce - to je už i u nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 16.3.2009 17:15

Pokud to bylo takhle,

tedy "Synovec mi skutečně za několik let přinesl školní úkol k vypočítání, nebyl to sice problém, ale bylo to celé špatně: výsledek seděl, ale postup měl být úplně jiný.", byl vyučující blb. Na cestě nezáleží.

Platí ovšem zásada "musí to být pravda". Tudíž tvzení "10 + 3 . 2 = 3 . 2 = 6 + 10 = 16" je blbě, protože 2. a 3. rovnost neplatí. Jinak se má uznat jakýkoli postup, který vedek cíli a není jen náhodný (tj. že dítě udělá několik chyb, které se vyruší).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 16.3.2009 17:09

Re: ako vyrobit vakuum

Jo, jestli se nemýlím, tak je to takhle v jedné v učebnici ZŠ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 16.3.2009 17:08

Mne jednou jeden Slovák okradl,

proto mám na Slováky dost nelichotivý názor.

Pitomá úvaha, co říkáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

portwyn 16.3.2009 17:05

Blbost je to především proto,

že vývoj poznání jednotlivce má plus mínus kopírovat vývoj poznání lidstva:

Od konkrétního k abstraktnímu. Od speciálního k obecnému. Od experimentu k teorii.

Dítě se má učit počítat nejdřív předměty (tj. přirozená čísla), pak přidat desetiny (chytá je v praxi), poměr a trojčlenku, zlomky a záporná čísla, pak mocniny. Abstrakci (algebru) až později - před pubertou to nemá smysl. Nemá rozvinutý mozek...

Množinový počet ale není na začátku poznání, ale skoro na konci. Proto jsou množiny v 1. třídě jen čmáráním batevných koleček. Proto se to už zas učí normálně.

Že se děti tu normální matematiku od puberty nechtějí učit, je jiná věc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tomáš 16.3.2009 16:47

Re: Jablka hrušky

Jen tak na okraj, násobit hrušky s jabkama se může. Ale pak to musíte porovnat zase s něčím, co má rozměr jabka * hrušky.

A ten Einstein nenásobil prostor * čas (alespoň ne skalárně), ale uvažoval 4 rozměrný prostor, kde v tom 4. rozměru musel stejně mít čas * rychlost světla, aby mu vyšly jednotky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hafusak2 16.3.2009 16:43

Re: Jooo mnoziny ... kdyz se neco prezene ...

Jo jo ten Lysenko, to byl mozek, čemu všemu on rozuměl a k čemu všemu dával doporučení zda to je či není imperialistická pavěda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Prázdná množina 16.3.2009 16:34

Re: množiny

Ano, do pytle s Pytlem - je to prázná množina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hafusak2 16.3.2009 16:31

Re: Jablka hrušky

A právě v té Vaší poslední větě je nebezpečí: Albert Einstein ve škole množiny neměl, proto násobil prostor časem, čímž posunul vědu o hodně dopředu /ale i to může být relativní/.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

TBB 16.3.2009 16:22

Re: Výuka matematiky od množin je skvělá.

Chodil jsem na experimentální školu, kde průměr IQ byl asi 130 na žáka. Množiny neseděly ani študákům, ani učitelům. Psal se rok 68/69. Kam se poděla inteligence? Vzdělání se tehdy pokoušeli diferencovat, proto ty experimentální školy, které se zase rychle zrušily. Ale množiny jako nesmysl s tím neměly moc společného - ideální byla "prázdná množina" - tu dodnes úspěšně používají naši pisálkové v novinách všeho druhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 16.3.2009 16:15

Umět počítat a rozumět matematice jsou dvě podstatně rozdílné věci.

To si neuvědomuje mnoho lidí, zejména matematiků, přesněji matematických pedagogů. Ti si myslí, že úkolem výuky matematice je naučit žáky jí rozumět, zatím co žáci se mají naučit počítat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jm0 16.3.2009 16:04

Re: Vyučování množin v první třídě

ad 1) .. to si pamatuju. soudružka manželka předsedy mnv, 3 roky po důchodu. vždycky když brácha dělal úkoly z matiky ... když už se nám kolektivně podařilo vydedukovat, jak si píčelka přeje to mít namalovaný (to nebylo jednoduchý, označit množinu pěti čárek, ta hraniční čárka musela mít přesnej tvar .. a potom taky kterých pět čárek z těch deseti!), tak dostal aspoň pojeb, že to nakreslil pastelkou jiný barvy, než měla souška ve výsledcích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 16.3.2009 16:04

Re: Jablka hrušky

Ach jo. a jak muzete vubec scitat jablka? Vzdyt tohle jsou Jonatany a tamhleto Jamesgrief? A vubec, jak muzete cokoli scitat, dyt tohle jabko je vetsi nez tamhleto, a tohle je vic cerveny ...

Matematika (a nejen ona) je cela zalozena na tom, ze si odmyslite nepodstatne (pro tu kterou ulohu) vlastnosti a zjednodusite si tim zivot. A tudiz pet jablek plus tri jablka muzete pocitat uplne stejne jako pet hrusek a tri hrusky, protoze pro tu ulohu jsou podstatne jenom pocty.

A trvani na tom, ze nemate scitat jablka s hruskami chapete prilis doslovne. Jiste, pokud vam jde o to kolik maji vsichni ve tride dohromady jablek a kolik hrusek, tak je scitat nebudete. Pokud vam jde o to kolik kusu ovoce mate tak je naopak klidne sectete. Duvod onoho pravidla je jiny. Takovy abyste si (hlavne ve fyzice) dal bacha jestli nescitate metry a sekundy a podobne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

TBB 16.3.2009 16:03

Vyučování množin

Zahájil to vždy nějaký inovátor (bez ohledu na režim, protože já ten pokrok zažil v přelomových letech 68/69), jehož hlava představovala množinu prázdnou. Kantoři to nesnášeli, študáci si z toho dělali srandu a za čas to upadlo do zapomnění.

 Pak se nám to ještě pokoušeli vnutit na VŠ. Tam jsem měl 6 semestrů matematiky a ten naštěstí gramotný kantor, který měl v popisu práce nás poučit o množinách pravil, že existují i lepší teorie a nejlepší jsou ve vědách politických, tam se to taky obtížně zdůvodňuje, aby autor nebyl zcela za hňupa.

No schválně - pokud jste nechtěli urazit manželku - kolikrát jste použili výraz množina neprázdná?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Selim 16.3.2009 15:46

Re: Výuka matematiky od množin je skvělá.

Mě ty množiny trochu usnadnily vstup do objekt- orientovaného programování. Ale určité by to šlo i bez nich.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír Hromádka 16.3.2009 15:36

reformy ve švédských školách

Bohužel si nemohu odpustit komentář...v té zemi, kde jsem 30 let působil...také reforma stíhala reformu, ačkoliv zlé jazyky tvrdily, že školská reforma potřebuje působit 7 let, aby byly vidět výsledky....no bohužel reformy přicházely častěji a častěji až jsem nabyl dojmu, že účelem reforem je, aby žáci aniž by byli zatěžováni domácími úkoly a učením se doma, se ve škole pomocí grupparbete tedy skupinové práce sami všechno, ve vlastním tempu a hlavně všichni přístup k interneru, nejraději co žák, tak notebok...tak se to lehce naučí....Výsledek jsem viděl - první kalkulačky přišly v roce 1975 a byly na písemkách zakázané, v roce 1995 už žáci dělili dvěma nebo deseti na kalkulačce....to už na gymnasia dorazila generace ze základních škol, kde měli kalkulačky volně k dispozici. A hlavně NEZATĚŽOVAT ubohé děti nějakým biflováním násobilky a podobně. Škoda, že vám tady nemohu předvést švédský způsob dělení dvojciferným čáslem...takhle se asi učí dělit děti na pomocné škole v českých poměrech.

ale prý je švédské školství na úrovni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek