15.12.2017 | Svátek má Radana, Radan



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


VZPOMÍNKA: Množiny



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 95, poslední: 24.3.2009 0:07, přehled diskusí

Re: Jedním z hitů koncem 60.let byly také:
Autor: fren440 Datum: 24.3.2009 0:07

V 70.letech vyšly programové učebnice elektroniky od Siemensu. Byly vynikající, ale předpokládají motivaci. Jsou určeny pracujícím, kteří si rozšiřují kvalifikaci. Předpokládá se určitý stupeň samostudia.

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: K. Datum: 18.3.2009 10:50

No vidíte. Jak se pak měli v grupách vyznat chudáci učitelé a učitelky pro 1.stupeň základní školy, o kterých píše Míra.

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !:
Autor: Liberta Datum: 17.3.2009 21:48

No to jste, Kanuku, s tatínkem skoro spolužáci! To je ta škola! Pomíchané to mám, protože to znám jen z vyprávění. Taťka tam chodil za války a o té "střídačce" taktéž mluvil. Musím se ho tedy zeptat, zda to byla reálka. Maturoval někdy okolo 1947 a na medicíně myslím končil v 1952. -  Francouzštinu na SŠ určitě neměl a naopak latinu měl (umí dodnes dobře). Učil se samozřejmě němčinu (ta byla za války povinná všude) a umí docela anglicky (a základy italštiny a ruštiny).;-)

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Liberta Datum: 17.3.2009 21:40

Grupy (a věci související) mi přednášel pan prof. Hájek, čelný to český matematik (na MatFyzu, pochopitelně). Tak, jak věc podával, to jednoznačně vyznělo jako teoretický aparát sloužící pro důkazy, abstrakce, odvozovačky celých teorií, dokazování úplnosti, bezspornosti atd . (teď se možná dopouštím nějakých přehmatů a matematik mi to natře) a tak dále. Nebohý technik z toho byl docela paf...8-o

Re: reformy ve švédských školách:
Autor: portwyn Datum: 17.3.2009 8:54

Nojo...pardon  ;-D

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Kolemjdoucí (J.Š.) Datum: 17.3.2009 7:43

Ono je něco jiného, když máte nějaký reálný důvod, třeba ty krystaly, proč se o grupy zajímat. Něco jiného je zabývat se jimi jako pouhou abstrakcí. Je to vlastně pokračování algebry, která místo konkrétních čísel používá písmena. U ní si ale žáci mohou ověřit její užitečnost na matematických vzorcích a úpravách matemat.výrazů. V algebře se abstrahuje jen od čísel, početní operace sčítání, odčítání, násobení, dělení, atd. zůstávají zachovány.

Grupy a podobné pojmy jsou dalším stupněm abstrakce, kdy se abstrahuje i od těch konkrétních operací a zkoumají se jen jejich obecné vlastnosti, bez ohledu na praktické použití. A to je ten problém. Nejdřív by se měla předvést „poptávka“, tj. praktická potřeba studia grup, a pak teprve teorie.

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 23:06

Liberto, já teda nevím, ale nemáte to pomíchané? Já studoval v Praze 7 na Strossmayeráku a to byla reálka jako brno, před válkou. Za války tam pak chodily dvě školy na střídačku. Co se s ní stalo pak, to nevím. Pokud vím, teď je to nějaká "základka". Jestli to nebylo tak, že váš p. otec měl na reálce francouzštinu a musel dělat doplňovací zkoušku z latiny, aby mohl na medicinu.

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 22:58

Liberto, kdybyste se zabývala určováním struktury krystalů pomocí rtg diffrakce, asi byste svůj názor změnila. Jedna z prvních struktur takto stanovených, byla struktura penicilinu. Jestli se nemýlím, to pomohlo k jeho syntetické výrobě. Ale hádat se nemohu, není to tak úplně moje parketa.

Re: Ano, logický prográmatorský:
Autor: Liberta Datum: 16.3.2009 22:29

:-DR^

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !:
Autor: Liberta Datum: 16.3.2009 22:27

Myslím, že "obyčejná gymnázia" byla. Tatínek studoval nějaké na Štrossmayeráku, říkal, že měli latinu a že mu pak chyběla řečtina (kterou neměli), a pokračoval na medicíně (což by znamenalo, že neabsoloval ani reálku, ale ani klasické gym.).

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Liberta Datum: 16.3.2009 22:18

Tohle si stačí zapamatovat, tomu netřeba rozmět. - Grupy jsem jako ing. strojař/kybernetik musela trochu studovat až v postgraduálním stupni (CSc.) a bylo mi to stejně nanic. Přiznám se, že jsem to moc nepochopila a praktické využití mi uniklo. Tvrdím, že jejich znalost má význam výhradně pro matematické teoretiky.

Děkuji:
Autor: Barry Goldwater Datum: 16.3.2009 21:49

autorovi a diskutujícím za krásné počteníčko. Už dlouho jsem se tak nepobavil.:-)

Re: Jablka hrušky:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 21:16

Hafusaku, nevím, jak se p. Hawking tváří na Einsteina, ale určitě měl výhrady k teorii velkého třesku (Stručná teorie času, u konce 3. kapitoly - Rozpínající se vesmír. V ang. vydání str 50) Jestli je má dosud si nejsem jist.

Re: reformy na běžícím pásu:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 21:06

Slušně zdravit má dítě umět dávno před tím, než přijde do školy. A stejně s tou babiččinou portmonkou. Když je to doma učí, tak škola zmůže velký kulový.

Re: reformy na běžícím pásu:
Autor: Prozřel Datum: 16.3.2009 20:58

Jenže, pokud je mi známo, škole není nic po tom, když žák mimo školu podrazí staré babičce nohy a obere ji o portmonku. Také věci jako slušné zdravení a další snad do školní výchovy patří.

Re: Jablka hrušky:
Autor: hafusak2 Datum: 16.3.2009 20:58

Myslíte toho pána na vozíku co se tuším jmenuje Stephen Hawking?

Re: Pokud to bylo takhle,:
Autor: hafusak2 Datum: 16.3.2009 20:55

Obyčejná kalkulačka ukáže 8, ta lepší 6. Pak ještě zkusit odmocninu záporného čísla: Když ukáže číslo, špatná, když E, tak je to ta lepší. Tyto dva příklady bohatě stačí k poznání co koupit a co ne. Počítat jde samozřejmě na všem, ale proč si to neulehčit, když cenový rozdíl je minimální?

Re: Umět počítat a rozumět matematice jsou dvě podstatně rozdílné věci.:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 20:44

Čtenáři, sice chápu váš názor, ale rád bych vás viděl, jak si pokaždé odvozujete Pythagorovu větu, nebo nedejbože, nějaký integrál. Jinak, já zastávám názor, že kdyby lidi rozumněli matematice, nikdy by volby nemohla vyhrát ODS.

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 20:35

Jo, to by odpovídalo. U právníků se předpokládalo, že by mohli studovat římské právo z originálů, nebo tak nějak. Ale jestli to bylo po 48. roce, tak už to mohlo být jinak.

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 20:28

Jako dodatek. Co jsem tak slyšel, na SŠ se vyučovaly základy krystalografie v přírodopisu, a tam študentíci měli znát 32 možných tvarů krystalů. Tam to je taky grupová záležitost.

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 20:19

Kolemjdoucí, teorie grup má dost velký význam v krystalografii. Tam dokazuje, že existují pouze 232 (jestli se nemýlím) způsoby, jak atomy mohou být uspořádány do krystalů.

Re: Pokud to bylo takhle,:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 20:13

Hafusaku2, mýlíte se. Nezkouší se kvalita počítátka, ale kvalita uživatele, t.j. jak s počítátkem umí zacházet.

Re: Umět počítat a rozumět matematice jsou dvě podstatně rozdílné věci.:
Autor: čtenář Datum: 16.3.2009 20:01

Na matematice je krásné, že pokud jí člověk rozumí, nemusí se ji učit.  Nevím, co je příčinou, že to většina lidí nedokáže, zda špatní kantoři nebo předpojatost nebo jejich neschopnost. Možná kombinace všech tří faktorů. Kdyby lidé více rozuměli matematice, nikdy by socani nemohli vyhrát volby.

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !:
Autor: Kolemjdoucí (J.Š.) Datum: 16.3.2009 19:35

To je na mne moc složité. V tom Slaném asi bylo reálné gymnásium, strýc pak šel na práva.

Re: Jablka hrušky:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 19:30

No, já bych zastával spíš názor, že ji když ne posunul dozadu, tak posunul na nesprávnou kolej. Ale je moc málo lidí, kteří to připustí. Fakt ovšem je, že jeho teorie byla první, která vzala v úvahu vliv konečné rychlosti světla.

Re: Pokud to bylo takhle,:
Autor: hafusak2 Datum: 16.3.2009 19:28

Problém byl v tom, že učiteli ani tolik nezáleželo na výsledku, ale na správném použití množin v postupu počítání. Jinak ten druhý příklad je to, čím se zkouší kvalita kalkulaček: 2 + 2 x 2 = buď 6 nebo 8.

Re: reformy ve švédských školách:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 19:23

;-D

Re: Zavzpmínal jsem na PF v UL:
Autor: Kolemjdoucí (J.Š.) Datum: 16.3.2009 19:19

Osobně si myslím, že grupoidy, grupy apod. mají význam jen pro teoretiky. Týkají se abstraktních vlastností operací, číselných, geometrických – obecně množinových. Pro žáky ZŠ, studenty stř.škol, ani pro vyskokoškláky nematematických směrů nemají podle mne význam.

To je myslím zřejmé ze stručného poučení z brožurky Cesty moderní matematiky (Havlíček a kol, 1960, str.37 – 40). Ať si každý vyzkouší, jestli mu to něco dává.

Existují poučení, za která je člověk vděčný, protože usnadňují myšlení. Tohle mezi ně nepatří.

Re: Prosím Vás vraťme se ke KOMENSKÉMU !:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 19:17

Kolemjdoucí, reálné gymnasium bylo něco jiného, než reálka. V základě se jednalo o to, že na reálce byly jen dva cizí jazyky - němčina a francouzština - na jakémkoliv gymnasiu byly jazyky tři, jeden z nich latina, obvykle s němčinou a francouzštinou. Reálka proto měla jen sedm ročníků, gymnasia měla osm. Ten jeden jazyk dal dohromady skoro celý školní rok, takže podstatný rozdíl v ostatních předmětech nebyl. Nicméně, reálky byly zaměřeny na studium na technice, jejich absolventi nemohli studovat některé obory universitní, jako medicinu. Ale mohli studovat MatFyz. Nějak si neuvědomuji, že by byla "obyčejná gymnasia". Byla určitě reálná gymnazia, kde v primě se začla němčina, v tercii latina a v kvintě francouzština. Na reformovaných reálných gymnasiích se francouzština a latina přehodily. Na klasických gymnasiích se místo francouzštiny učila řečtina.

Re: reformy na běžícím pásu:
Autor: Kanuk Datum: 16.3.2009 18:57

škola je tu od vyučování (tedy ke kvalifikaci), a nic jí není po výchově. Ta je prý věcí rodiny. ...Tak s tím plně souhlasím, a nejsem žádný mlamoj. Protože když se  škola plete do výchovy, může se dostat do konfliktu s výchovou v rodině. Děcko pak neví, komu věřit  a řeší to tím, že nevěří nikomu.

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly....Zastánci "výchovy ve škole" si asi vzali za příklad anglické internátní školy. Ovšem tam studovali většinou žáci, bydlící ve školním internátě, pro které škola byla "in loco parentes" (nebo tak nějak - místo rodičů. To mám z Kiplinga, latinu jsem nikdy neměl).