Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZLATÁ PADESÁTÁ: V Praze
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
conqueror 29.12.2008 20:35Je to paráda číst vzpomínky v diskuzi... Taky mě to inspirovalo ke krátkému zastavení a vzpomínání...i když jsem vyrůstal na Vyšehradě. |
|
|
R.J. 29.12.2008 22:46Re: Je to paráda Na Vyšehrad do katakomb jsme udělali výpravu na "poklad" , ten tam "určitě" byl, měli jsme majzlíky, kladiva, lana, teda lana, babičky přišli o prádelní šňůry na půdách, kuchyňské nože, na obranu před strašidly, svíčky a pár baterek. Bylo to na začátku prázdnin, šli jsme pěšky ze Žižkova až na Vyšehrad, do katakomb jsme šli z kaple, snad sv. Longina, nevím přesně, po schodech dolu, připadalo mě to tehdá jako "nekonečno", těch pár schodů. Křídou jsme si dělali značky, šipky a kříže, ty kříže proti strašidlům, třásli jsme se jak osiky, všude v té tmě viděli bezhlavé jezdce Vyšehradské, vrahy malých dětí, zkrátka, pouštěli jsme si do kalhot. A to jsme byly "oprsklí" ze hřbitovů, Olšanských. Poklad jsme nenašli, určitě tam byl, asi nám ho "vyfoukli místní raubíři, nemáš v tom pokladu coqurere svoje dětské prstíky ? Teda , to jsi nás se svými kamarády Vyšehraďáky vyšplouchl, s tím pokladem , a taková krásná výprava to byla. Jo, za ty šňůry byl pak večer vejřez, od babičky, teda, takové spíše babičkovské lechtání, ale za vše se holt musí platit, za "výpravu" zvláště. Žižkovák zdraví Vyšehraďáka. |
|
|
Jaromir 29.12.2008 19:58Stary Zizkov Jsem sice trochu mladsi generace, ale ve Stitneho jsem mel babicku, ktery jsem chodil dvakrat tydne nosit uhli. Babicka zase vodila kazdy vecer domu ozraliho dedecka, ktery naproti v hospode hral cvika. Jinak, vsechny prispevky se bezvadne ctou, a na vic ani jedna vulgarnost. Mile prekvapeni! |
|
|
Jiří Balej 29.12.2008 18:33ložisák Jsem o něco málo méně starší než vy, pane Neffe, jenom poznámku k "ložisáku". My ve Štřešovicích jsme tomu říkali "bugárna". Jinak čtu vaš fejetony, moc se na ně těším. Jen více ! |
|
|
Kanuk 29.12.2008 19:43Re: ložisák Pane Baleji, jestlipak víte, že existovaly závodní vozy Bugatti, podle kterých jste ty vaše závoďáky pojmenovali? |
|
|
JaS 29.12.2008 20:12Re: ložisák Ve Stromovce se těm bobům z bruslí říkalo "bogárna" a byly buď se dvěma bruslemi a to bylo jen pod zadek nebo luxusní se třemi nebo čtyřmi bruslemi, kde vpředu byl otočný díl se dvěma bruslemi a k němu byla šroubem otočně upevněna plošina , která měla vzadu jednu nebo dvě brusle a na ní se leželo na břiše (jeden jezdec nebo víc jezdců na sobě). A k těm žvýkačkám: nepamatuji, že by je někdo prodával, ale nosili je spolužáci, kteří měli někoho v zahraničí, o žvýkačky se dělili (každý dostal kousíček) a taky se dokonce žvýkačka půjčovala (z huby do huby) - taková to byla vzácnost. A obaly od žvýkaček se sbíraly jako se sbírají známky. |
|
|
Kanuk 29.12.2008 20:19Re: ložisák Tak mimochodem. Takové miniaturní saně, na kterých jezdec ležel na břiše, byly jeden čas disciplinou na zimních olympiádách, jezdilo se na bobových tratích. Nevím, jak se jim říkalo, a zda se ještě na olympiádě jezdí. |
|
|
R.J. 29.12.2008 21:58Re: ložisák Skeleton se to Kanuku jmenovalo, jinak jsme jezdili na "rozbíhačkách" také na břiše, bylo to ovšem o "šaistlich" , hůře se to řídilo, kopalo se nohama , do stran, ale moc to nešlo, na normální šlajfování to moc nereagovalo, člověk se párkrát vymáznul, naštestí z toho padal tak deset centimetrů, tedy výšky. |
|
|
Kanuk 29.12.2008 23:15Re: ložisák RJ, děkuji za připomínku. Ono "ošajslich" nebylo spadnout těch 10 cm, ale narazit hlavou do něčeho, co obvykle bylo bytelnější, než ta hlava. Mimochodem, kdybyste to náhodou nevěděl, tak Scheiss je německy to, čemu se učeně říká výkal. |
|
|
Loukotová Ljuba 29.12.2008 12:26Taky jsem vyrostla na Žižkově Pamatuji si, že dole u výtopen na Husovce u Bulhara, v posledním patře v této době již zbouraného domu byly lakem vyvedeny reklamní nápisy Plincner. Dle vyprávění vím, že Plincner byl bohatý obchodník, který věnoval velký pozemek Žižkovské obci pro hraní dětí, které si hrály na ulici. Ano, je to tentýž pozemek, který si zabral sporovní klub pro provozování fot balového sportu. Na tomto pozemku za žlutou prkennou ohradou se hrálo vše od kuliček, po několik přírodních kluzišť. Tady se žižkovké děti učily čutat, hrát hokej i panáka, bruslit a provozovaly různé aktivity. Chudák mecenáš pan Plincner skočil v 50 tých letech z okna svého domu na Husovce. Hřiště mělo i správce, který se staral o pořádek a zimě poléval kluziště resp. několik kluzišť, větších i menších aby se mohl hrát hokej, i krasobruslit nebo jen se učit bruslit. Byla to velká plocha zabírala i současný park až k chodníku. Velkorysý dar na lukrativním místě pro děti. Kde mají žižkovské děti místo na hraní vlastně náhradu za tento pozemek v dnešní době?? |
|
|
Jirka13 29.12.2008 13:00Re: Taky jsem vyrostla na Žižkově A na tom Plincneráku, který se jmenoval za bolševika napřed Údržba Žižkov, pak Slavoj, chytal v bráně můj tatínek, se také jezdila plochá na škváře a byly tam závody chrtů. Jako nezletilý jsem tam vyhrá 15 Kčs "v novejch". A chodil tam kočebrák s kyselými rybičkami. |
|
|
Kanuk 29.12.2008 19:52Re: Taky jsem vyrostla na Žižkově Paní Loukotová, nemohu se hádat, ale mám dojem, že se trochu mýlíte v prahopisu. U Bulhara, pokud se pamatuji, se říkalo oblasti kolem železničního viaduktu v blízkosti Wilsonova (Hlavního) nádraží. Ale dům pana Plincnera (s obuvnickým obchodem v přízemí) byl na Husovce v blízkosti karlínského viaduktu. Ale není vyloučeno, že se mýlím já. Je to už dost dávno. |
|
|
Jirka13 30.12.2008 1:15Re: Taky jsem vyrostla na Žižkově Bulhar je křižovatka před železničním viaduktem, (to je pitomost, co?) za kterým začíná Žižkov nynější Seifertovou ulicí. Tam byly městské hradby, když nebyl Žižkov součást Prahy, jak to krásně popsal p. Neff starší. Bulhar byl trafikant na tehdejší periferii. Dnes je křižovatka u Bulhara nejsložitější v Praze. Ve směru k Wilsonovu nádraží se na ní sjíždí hned za sjezdem na Těšnov. Vlevo dva směry na Žižkov vpravo do Hybernské a Opletalovy. To pro zámořské. |
|
|
Kanuk 29.12.2008 20:14Re: Taky jsem vyrostla na Žižkově Velkorysý dar na lukrativním místě ...Který dnešní pracháč něco dá ve prospěch veřejnosti? To byl pan Plincner, pan Frič (Ondřejov) a jistě jiní, o kterých nevím. Ti dnešní, tak na Bahamy, Seychely a já nevím kam. A socky ať si jdou spát pod most a děti si mohou čutat na ulici mezi auťáky. |
|
|
IH 29.12.2008 10:32Jsem o něco starší tak doplním. My jsme film nebalili do papíru, ale do prázdných patron, které byly po válce všude. Aspoň v Bráníku určitě. Čouhájící film z patrony se zapálil a vznikla raketa jezdící zcela nekontrolovatelně po zemi, třeba ve třídě. |
|
|
kája 29.12.2008 10:18Díky za vzpomínky! Já jsem bydlel až nahoře u Fošovky, ale přes kapslovnu jsem chodil celé dětství pěšky do hudebky v Jesenince. Pamatuji, že jsem se tam dost bál, hlavně na podzim a v zimě k večeru. Jinak jsem v zimě chodil hrát hokej a bruslit na hřiště "u dvojky" v Jičínské, tam, kde je dnes obchodní centrum Flóra. Tehdy fakt celé zimy mrzlo, však jsme také měli pár uhelných prázdnin, a hřiště tam bylo v zimě polévané a stál tam takový domek se šatnou, kde se člověk mohl přezout do bruslí a koupit si čaj nebo chleba s hořčicí za desetník! |
|
|
R.J. 29.12.2008 11:11Re: Díky za vzpomínky! Od jara do podzimu tam byl u "Dvojky" kolotoč a houpačky, měl ho pan Šámal, měli také střelnici, tu obsluhovala manželka Šámala s dcerou Števkou, byla postižená, duševně, jako smradi jsme se jí někdy posmívali, jak říkám hajzlíci. Děti jsou někdy kruté. Nahoře se hrál mezi stromy fotbal, to se pilovala technika, vyhýbat se soupeři a jěště stromům, nebo se za strom schovat, pak ovšem nešlo moc dobře nahrát. V tom dřeváku,po levé straně hlavního vchodu, co byl hydrant, byl totiž tenkrát správce, ten to tam kropil, udržoval a večer zamykal. Také se tam převlékalo.Potom bouda spadla a bylo po správcovství. A bruslení. Pan Šámal snad umřel,nebo se odstěhoval a bylo po kolotoči. Nakonec tu zpustlo, ale to jsem tam již nechodil,nebyl jsem již dítě, jenom když jsem šel okolo. Byly tam sklady nějaké stav. fy. , jako v Kapslovně. Na místě toho krásného sadu, ten pokáceli a udělali z něj snad na dvacet let sklad bordelu. |
|
|
Jirka13 29.12.2008 13:01Re: Díky za vzpomínky! Musím oponovat. Kolotoč na Jičíňáku měl pan Pištík. |
|
|
R.J. 29.12.2008 14:02Re: Díky za vzpomínky! Ano, máš pravdu, ale toho si pamatuji jen matně,podle jména, nevybavuje se mě, byl jsem moc malý. Potom tam byl Šámal, ten kolotoč měl orchestrion, na kliku, jinak byl kolotoč na proud. |
|
|
Nula 29.12.2008 10:04hořlavý film a "čuďáky" Bylo "vynalezeno" i propracovanější využití hořlavého filmu; po válce se všude povalovaly "hilzny" od ráže armádní pušky až po kulomet; vyráběly se "rakety", a to obdobnou technologií jak ji popisuje pan Neff - odpovídající množství filmu se nacpalo do nábojnice, zapálilo a kladívkem se "hilzna" zatloukla (ne příliš) do vhodného špalku; moc hezky to bouchalo. |
|
|
Joob 29.12.2008 9:56"za totáče říkalo Masaryčka, i mezi mladými lidmi. Zajímavé, Wilsoňák totiž říkali jen starší lidé." . Astone, Astone, ty už doopravdy senilníš. Wilsoňákem nazývali ti staří výhradně a pouze Hlavní nádraží...... A pak že jsi z Prahy. |
|
|
vita 29.12.2008 11:00Re: "za totáče říkalo Masaryčka, i mezi mladými lidmi. Zajímavé, A tady někdo neumí číst... |
|
|
karel 29.12.2008 12:27Re: "za totáče říkalo Masaryčka, i mezi mladými lidmi. Zajímavé, Místo čumění na NET a hanění ostatních , nauč se radši číst. Magore. |
|
|
Jojin 29.12.2008 15:54Re: "za totáče říkalo Masaryčka, i mezi mladými lidmi. Zajímavé, Jsem rodilý pražák přestože už třicet let v praze nejsem.Pokud se pamatuji tak Masaryčka bylo Nádraží střed (roh Hybernské a Havlíčkovy ulice) a Wilsonovo nádraží bývalo Praha hlavní nádraží nad Vrchlického sady. |
|
|
hoblinka 29.12.2008 17:57Re: "za totáče říkalo Masaryčka, i mezi mladými lidmi. Zajímavé, No a mluví se snad o něčem jiném?Aston jenom říká,že Masaryčku pro střed užívali i mladí,kdežto Wilsoňák říkali Hlavnímu nádraží jen staříci.Pro mladé a náplavu je to dodnes Hlavák (hnus,co?). Takže nejen dnešní postižení počítaci,komiksy,SMS a podobnými nešvary,ale už i ti starší s tím hnusným Němce,co jim furt něco schovává apod., pořádně nečtou..... |
|
|
Kanuk 29.12.2008 19:40Re: "za totáče říkalo Masaryčka, i mezi mladými lidmi. Zajímavé, Co byste na těch mladých chtěl? V r. 1995 jsem v Praze bydlel u jedné mladší slečny, asi tak kolem 30, a když jsem jí ukázal fotku TG Masaryka, která mi byla darována, tak se zeptala "Kdo to byl?". Komunistická výchova udělala své. |
|
|
R.J. 29.12.2008 2:55Jenom si dovolím upřesnit, vyrostl jsem na Žižkově, v Barance. Srdce Žižkováka krvácí, tak předně, Kalininova říkali jen snad "nový", co pamatuji, nikdo neřekl jinak než Karlovka. Ten rybníček nebyl vůbec špinavý, byly tam spodní praménky, dosti silné, bylo na dně vidět , jak se čeří písek, normálně jsme se tam v létě cachtali, někteří silní jedinci se i napili, bez následků. Ten "kanál", byla odvodňovací stoka spodní vody svahu , co jsou hřbitovy , jsou tam silné prameny. Lezli jsme tam pořád, v prostřed bylo koryto, tím pořád tekla voda. V druhém rohu byl také "kanál" , menší. Jinak v "Kapslovně byly také "katakomby", po prachárně, zavezli je někdy v půli šedesátých let. Tam jsme si chodili pro masky a helmy, vše po němcích.Ty uválené, špinavé, jsme si dávali na obličej, na to wehrmachťáckou helmu a šli "bojovat", třeba celé odpoledne, až jsem se teď otřásl , muselo to být hrozně ekl. Ovšem v deseti letech to tak človíček nebere. A co mě tedy nejde na rozum, jak jste mohl jezdit na bobech po sněhu ? Na nich se jezdilo po ledovce, tu jsme si museli vždy udělat, udupal se sníh,uhladil na hrubo rukama, potom se po něm klouzalo v botech, třením se rozpouštěl a hladil, někdy jsme chodili pro vodu a kropili, jemně, někdy čurali, ovšem až na závěr, to když jsme hladili. Na tom jsme se podíleli rukou nerozdílnou, všichni. Za rohem jsme se klidně poprali, ovšem když se dělala ledovka, šlo vše stranou. Jednou jsme jí měli od "Fošky" až dolu Jíčinskou k " sv. Rochovi. Na několika místech se vinula mezi kaštany, co tam byly. Nevešli jsme se s ledovkou mezi zeď hřbitova a kmeny kaštanů. To byla vzrušující jízda. Jinak se těm bobům "odborně" říkalo rozbíhačky, člobrda si je přitiskl na zadek, rozeběhl se a potom jenom sebou praštil na zadek a už to svištělo. Ovšem méně šikovní je někdy nechali za sebou a jeli jen po zadku, to jsme vždy odměnili huronským smíchem a nadávkami, v dobrém. Ale jinak dík pane Neffe za vzpomínku na starý Žižkov, na lumpárny, na krásné chvíle v té zkurwené době. Je mě teď nějak teskno, musím si dát cigaretu. |
|
|
Jirka13 29.12.2008 3:38Re: Jenom si dovolím upřesnit, vyrostl jsem na Žižkově, v Barance. Správně - žádná Kalininka, ale Karlovka, Koněvova byla celá Husovka, a Stalinova (Vinohradská) Fošovka (Fochovka). Do rybníka jsem jednou propadl ledem, čisté to moc nebylo, ale žádná tragedie. V létě tam bylo málo vody, ale nesmrdělo to a ani komáři tam nebyli. Kapslovna byla skvělá, na májových slavnostech v roce 1961 jsem viděl poprvé hrát bigbeat na elektrickou kytaru. Hrál na ní Bešťák Shadows. Kapslovna byla skvělá, chodili jsme tam ze školy z Lupáčovky kouřit a s holkama. A z vrchu sv. Kříže, jsme se snažili vlézt do nových bunkrů co tam komunisti udělali, když podvrtali Bezovku. A v Barance byl na rohu Kříšťanky až do sedmdesátých let soukromý švec! A v Sudoměřský a v Lupáčovce mi zbourali oba baráky, co jsem tam měl. Mohl jsem pozítří zvyšovat nájem. |
|
|
R.J. 29.12.2008 4:19Re: Jenom si dovolím upřesnit, vyrostl jsem na Žižkově, v Barance. No jasnačka, pan Charvát, v roce 70 mě přidělával nože na boty, kanady, krásně to tam vonělo, kůže, lep, krém na boty. Tehdá si mě stěžoval, jak ho "výbor" dusí na daních, že se již na to vykašle. Musíme se znát od vidění, také jsem chodil do Lupandy, jsem 53 ročník. Již pradědeček měl pronajatu dílnu ve dvoře domu č. 44. Výš byl Huněk holič, doleji potom brašnář a pekař , nevzpomenu jak se jmenoval. S posledním potomkem pekaře jsem se sešel před třemi lety , náhodou, slovo dalo slovo a byly jsme "doma". Jinak v Sudomce byl řezník Bušta, truhrálna Bendy, na rohu Křšťanky a Sudomky hospoda V pr/deli. Dole v Barance také hospoda , V rodině, nahoře U Lipan, Taky jsme tak dopadli. ještě hůř. Jinak dědeček byl truhlář švajfkář- řezbář, to samé jeho otec a můj otec a strýc.Již to mám , pekař se jmenoval Drahotínský, měli i cukrárnu, lepší, než ta v Lupandě. Pamatuješ na Gitlinga? Na "zámeček", hned proti škole. Udajně měli Gitlingové velké povoznictví a byly předlohou Neffovi staršímu pro Nedobylovi, to by nám mohl říci Aston, musí to vědět. Jednou jsem starému Gitlingovi rozbil okno, táta se to dozvěděl, zřezal mě jak koně, šli jsme za ním, musel jsem se panu Gitlingovi omluvit, vzít to okno a nést ho ke sklenáři, tatík šel vedle mě a kouřil. Pan Gitling byl chudák, kterému také svoloč bolševická zničila život, jako většině lidí. Pamatuješ v zahradnictví Jirko 13 na papoušky a šimpanze ? Jeden byl červený, druhý modrý, byly to Ara Ararovny, krásné. Jinak dědeček chodil v neděli do Kapslovny hrát mariáš. Scházelo se tam hafo lidí,hráli se šachy, dudák ,whist, skat, mariášek, čtyřka a liciťák. Když pak byla každá druhá sobota volná, chodili v sobotu. Ale původně chodili na Vítkov, nad tunelem někde byla dřevěná bouda, tam se scházeli bylo mě tak pět let, brával mě tam občas. Když to bolševik zboural, přesunuli se do té Kapslovny. Nevím,jestli v Bořivojce nebo Ondříčkové, měl pradědeček druhou dílnu, tu pak prodal , zůstali jen dole v Barance. Zdravím. |
|
|
Jirka13 29.12.2008 13:09Re: Jenom si dovolím upřesnit, vyrostl jsem na Žižkově, v Barance. Oni se jmenovalu Güttlingové. S jedním jsem chodil do školy. Güttlingův statek byla chráněná památka a když se stavěla obluda jménem Olšanka, úplným omylem do něho vrazil jakýsi buldozer a to víte, nemělo to ten fortel jako panelák. Tak to museli chudáci zastavět taky. Jasně, švec byl Charvát a pekař Drahotínský. Na rohu Lupáčovky a Chelčické Hospoda u Chlada, koloniál u Karkovského a řezník Vlačiha. Papírnictví Malíková - žena učitele češtiny z Lupáčovky, dole pod "policejním komisařstvím" Hospoda u Dudáka. Na rohu Chelčické zubař Habada. V Sudoměřské řezník Multerer a hospody u Zikmunda a Na Smetance. |
