Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
LITERATURA: Kult nad kulty. Školák Kája Mařík
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Míša 30.10.2008 14:35připomíná mi mou babičku Vždy když sahnu po knize Školák Kája Mařík, vybví se mi moje babička, od které jsem tuto knihu dostala k vánocům. Byl to opravdu nejhezčí dárek, který jsem kdy dostala. Četla jsem ho již několikrát a vím už teď, že ho ještě mnohokrát číst budu. Teď ho čtu své malé půlroční dceři. Ona si přitom hraje a tiše poslouchá. Moc si přeji, aby si tuto krásnou knížku jednou přečetla také. |
|
|
Helena 16.10.2008 21:15Re: Hledejte třídílné vydání ! Děkuju za info, mám fotku tohoto vydání a už dost dlouho pátrám, co je to zač. Občas se tohle vydání objeví v internetových aukcích. To info přidám na kajamarik.xf.cz Díky, díky, díky |
|
|
Lada 4.10.2008 20:45Mařík Co to je proti knize,ČUK a GEK |
|
|
Ivanka 3.10.2008 16:12Kája Mařík Kniha mě provázela celé dětství,ale i později.Četla jsem ji dětem a teď i vnoučatům.Mám všech 7 dílů a opatruji si je.Nikomu bych tuto knihu nepůjčila. |
|
|
bp 2.10.2008 17:19Díky za osvěžující připomenutí! Asi mi nezbyde, než si Káju zase přečíst... |
|
|
jap 30.9.2008 17:37Hledejte třídílné vydání ! V roce 1948 vyšlo v Brně v Nakladatelství brněnské tiskárny třídílné vydání redigované prof. Jiříčkem ? , ilustrované Vilmou Vrbovou - Kotrbovou. Cituji ze záložky : Prof. Jiříček zhustil ... vyprávění do tří svazků, vypustiv rozvleklé nebo opakující se partie vydání prvotního, a který také provedl pečlivou úpravu textu po stránce jazykové. Možno říci, že teprve toto vydání, obohacené krásnými ilustracemi Vilmy Vrbové, je důstojné této populární knihy. Souhlasím, žebříček : Třídílný Kája ....... mnohodílný Kája ................... Márinka. Starší příbuzní redukce textu želeli. Uváděli také, že vyšší díly byly mládeži nepřístupné !!! Kdo je prof. Jiříček ???, kdo je Vilma Vrbová ? Škoda, že se ve vydavatelské euforii nepřišlo na třídílného Káju. Nebo to bylo málo dílů ? V době postmoderní snad srovnatelné s taťkou Larkinem. |
|
|
Klokan03 30.9.2008 17:27Dodneška, když si žena dává druhou dvojku vína, nezapomenu podotknout že dopadne jako stará Hromádková. A to jsem neměl KM v ruce 40 let. Jojo, to byly časy. |
|
|
Eliška 30.9.2008 16:23Nejvíc mne pobavilo, že se Maříkovic rodinky chytli i úchylové :-) Potěšte oko sami, některé stripy jsou dost dobré. http://eleferno.cz/content/view/697/133/ http://eleferno.cz/content/view/689/133/ http://eleferno.cz/content/view/644/133/ , ten je zvlášť vypečený |
|
|
Kajda 30.9.2008 15:50Miluju Káju Maříka
|
Babička vlastnila pět dílů Káji Maříka i Řídících Márinku. V dětství patřily tyto knížky k mým nejoblíbenějším. Je to i dnes pro mě skvělé čtivo na odpočinutí, lepší už je jedině Švejk.
|
|
Ovi 30.9.2008 14:39Re: Re: Re: Kája a ti druzí Aha, rozumím. Je fakt, že tatínek hajný se "moc neprojevuje". Jsou samozřejmě výjimky - co mě tak z hlavy napadá - "mast" na prvňáka Káju pro pana řídícího (lískovky pod kabátem přinesené), potom sem tam něco málo v souvislosti s jeho povoláním (pohlídání dřeva dětmi apod.), a asi jediné místo, kde hajnému vidíme trošku hlouběji do hlavy, je v době Kájova dospívání - viz srovnání situace Maříků otce a syna v souvislosti s poohlížním se po nevěstě.. Jinak je tatínek hajný člověkem bohabojným, přísným ale spravedlivým, těžce pracujícím, ale nezávidějícím ostatním, milujícím svoji rodinu a ženu, se kterou jsou prakticky skoro vždy ve všem zajedno. |
|
|
korsika.korsika 30.9.2008 14:29Re: Kája Mařík mi padal rovnou do ledvin Káju Maříka jsem četl daleko dřív než Vy, ale pocity mám úplně stejné. Jsem už starý pán, ale dodnes mně stejně jako Vám jde dobré jídlo přímo do ledvin a když si na Káju a Zdeňu vzpomenu, tak utřu slzičku. |
|
|
Schumacher 30.9.2008 14:28Taky postiženej
|
|
|
Ivo Fencl 30.9.2008 14:00Re: Re: Re: Fencl, jakžtakž, ale ten slovník: Ahoj. Čet jserm to synovi, a to zdaleka ne v první řadě, ale překvapivě to velice zabralo. Je to normální současné dítě, takže mě to vlastně překvapilo. |
|
|
Klára 30.9.2008 13:44Miluju Káju Maříka, resp. tyto knížky od dětství a vždy, když jsem byla nemocná, šla mi je maminka vypůjčit. Pán Bůh uznal, že je mám ráda, až když mi bylo po čtyřicítce a tehdy jsem je - celou sedmidílnou řadu - dostala rovnou 2x. Jedno hodně staré vydání a jedno to nové. Bylo to v jednom týdnu a já jsem vděčně neprotestovala. Díky za krásný článek. |
|
|
duii 30.9.2008 13:19Re: Díky Přidávám se k velkému poděkování za velmi pěkný článek.Také já jsem jako malá holka milovala Káju a Zdeňu,měli jsme doma snad všechny díly.Je zajímavé,že moje 3děti už to nadšení nesdílely.Knížky byly vydány ve 30.letech a slovoslet byl mým dětem už cizí. Někdy v 70.letech jsem se obrátila na časopis Naše Rodina s prosbou o podrobnosti z autorčina života i o tom co je fikce a co pravda.Sice slušně,ale bezvýsledně mi odpověděli.Moc vám ještě jednou děkuji-je to takové pohlazení na duši!!! |
|
|
Mig21 30.9.2008 13:03Re: Re: Kája a ti druzí Přesně tak, jenže pan lesní je už přeci jen muž študýrovaný, jde šlo mi právě a jen o málo prokleslenou postavu jednoho z Kájových rodičů |
|
|
Gormie 30.9.2008 12:58Díky Díky za pěkně zpracovaný článek, takových popularizačních počinů je nám třeba. |
|
|
Ovi Ivoda 30.9.2008 12:53Re: Kája a ti druzí To mi moc nesedí. Např. se Zdeniným tatínkem, vzácným pánem, se vyrovnala stejně dobře nebo možná ještě lépe než s Kájou a Zdeňou dohromnady. Pan lesní Stanislav Rédl je pro mne psychologicky nejlépe propracovanou a nejvěrohodnější postavou ze všech. Viz zejména 5., 6. a 7. díl Káji... |
|
|
Mig21 30.9.2008 12:45Kája a ti druzí Všimli jste si, jak se paní autorka nějak nemohla vyrovnat s tatínkem, hajným Maříkem? Maminka, vzácný pán, vzácná paní a pak dlouho, dlouho nic, tatínek je v lese. Možná, že byl jako hodný, ale prostý muž z lidu mimo autorčinu osobní zkušenost ... |
|
|
Baghíra 30.9.2008 12:45Re: Dík za článek! Na adrese http://kajamarik.xf.cz/cmss/ si můžete všechny knihy zdarma stáhnout, případně vytisknout pro vnoučata. Ano, nevím jakým kouzlem dokázala autorka vyčarovat tak působivou atmosféru. Ovšem ty poslední díly, od puberty přes namlouvání, sňatek atakdál, už jsou hrozné. Z toho kape kýč jak sirup. Byl tam vždy, vím, ale v prvních dílech to byla součást kouzla. Má babička kvůli Kájovi schraňovala Naši rodinu, měla u postele celý štos. |
|
|
pH 77 30.9.2008 11:21Masožravá poznámka Z Káji Maříka jsem si taky odnesl poznání, že ještě před sto lety lidi jedli maso třeba jen jednou týdně. Dávám ten poznatek k dobru při různých debatách o přirozené lidské masožravosti, o tom, kolik masa je člověku zapotřebí. |
|
|
pH 77 30.9.2008 11:17Kája Mařík mi padal rovnou do ledvin Káju Maříka jsem četl někdy na začátku devadesátých let, když mi bylo okolo třinácti. Vždycky když vytiskli nový díl, přišel nám domů poštou, přelouskal jsem ho já a hned jsem ho předal mámě. Pak jsem se nemohl dočkat až (a jestli vůbec) vyjde další. A že těch dílů nakonec bylo! Všechny se mi líbily (byť nekteré více než jiné). Dodneška mi dobré jídlo padá přímo do ledvin a při návštěvě Mníšku pod Brdy jsem uronil slzu jak jsem se dojal. Asi se nechám inspirovat panem Fenclem a Káju Maříka zkusím někde najít. |
|
|
A. 30.9.2008 10:30Dík za článek! Káju Maříka jsem četl jako kluk někdy kolem roku 1950. Vyvolával ve mně pocity pohody a značně kontrastoval s okolní sprostotou, zaváděnou bolševiky. Rád bych si tu knihu přečetl s odstupem desítek let a také bych ji rád dal k přečtení svým vnoučatům. Jenže již v těch padesátých letech si Káju někdo půjčil a nevrátil. Podívám se po knihkupectvích. |
|
|
Ovi Ivoda 30.9.2008 9:39milé setkání Zdravím Tě, milý Leo, svět je opravdu malý. A Káju Ti mohu opravdu vřele jenom a jenom doporučit - pokud ho už neznáš. Ale může se klidně stát, že se Ti líbit nebude - ono je to možná dáno i okamžitým rozpoložením a možná i věkem, kdy se člověk s Kájou prvně potká. Tak se předem omlouvám Tobě i ostatním, pokud třeba to Kájovo kouzlo nezafunguje :-) |
|
|
Trhač 30.9.2008 9:33Re: Re: Fencl, jakžtakž, ale ten slovník: Kde my se, Ovi, všude nepotkáme! Díky, Ivo, v životě by mě nenapado, že na Káju dostanu chuť, ale Tobě jako čtenářskému a diváckému poradci věřím … |
|
|
Ovi Ivoda 30.9.2008 9:29Pozvánka Doufám, že to není proti bontonu, a tak pokud někoho Kája Mařík zaujal, dovoluji si ho pozvat na stránky věnované Kájovi a jeho autorce: http://www.lopuch.cz/klub.php?klub=kaja_marik&to=0 a http://www.kajamarik.xf.cz/ nebo přímo http://kajamarik.xf.cz/cmss/ |
|
|
Ovi Ivoda 30.9.2008 9:26Kája Mařík, Zdeňa Rédlová a Manka Wagnerová - to je láska na celý život Kája je skutečně kultovní záležitost, a kdo si ho jednou přečetl a zaujal ho, musí ho číst znovu a znovu, a zkouší tu svoji krásnou zkušenost předávat dál, např. u svých dětí. Samozřejmě to není četba pro každého - dovedu pochopit, že se každému nemusí líbit. Ale to, jestli Vás chytne za srdce nebo ne, nesouvisí podle mého soudu vůbec s věkem, s inteligencí nebo se vzděláním, a to ani uměleckým. Dýchá z těch knížek spolu se závanem starých odešlých časů touha po lásce a dobru, a jejich všudypřítomná oslava. Možná právě proto, že si autorka obojího moc neužila, vložila do svého Káji všechny své představy, sny a touhy po lepším světě. Existují bezpochyby literárně mnohem hodnotnější díla, ale jedno je jisté - z Káji vyzařuje taková radost a klid a idyla, až neskutečná, že po něm s úlevou sáhne ve chvílích smutku i dospělý člověk, jako po nejúčinnějším medikamentu. A vrací se k němu zas a znova, i když zná ty knížky skoro nazpaměť. Musí v nich být nějaké kouzlo - nikdy neomrzí. |
|
|
PetrM 30.9.2008 9:20knizka meho detstvi, ktera me zjevne dost poznamenala. Litani po lese mi zbylo doted a hledani klidu a pohody taky, i kdyz to vlastne mam Jinak: „I ve 45 letech by mi byl odpuštěn nový kožich, snad i milenec. Nikdy však, že píši." Tohle je, tusim, v dilu Kajovy deti a prohlasi to pani malirka, ktera bydli ve stejnem dome jako Marikovi a oni ji pozvou do Lazova na vylet |
|
|
pája 30.9.2008 9:08Re: mě ho četla teta když jsem ještě neuměl číst a pak uměl jen trochu no jo teď si uvědomuju, že z té doby pochází můj zvyk pohybovat se po městě rychle, dříve i během, dnes alespoň svižnou chůzí. Tehdy a vlastně i dnes si v duchu udám kam se chci dostat, bleskne mi hlavou "a vezmu to trapem" a mažu. Je na tom příjemné že nemusím řešit tramvajenku a tak... |
|
|
Bobík 30.9.2008 9:03Re: Re: Fencl, jakžtakž, ale ten slovník: Já nemám nic proti článku jako takovému, jen proti přimíšeninám nevhodného výraziva. Myslím, že by autor článku neměl čtenáře urážet. Pokud nepozorujete, že je autor v tomhle tak trochu vedle a ztratila jste už určitý jemnocit pro to, co je vhodné a co ne, není Vám pomoci. S konfesí to nemá zas tak mnoho společného, je to věc elementární slušnosti. |
