24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

KOČKY: Somálský kocourek v nouzi aneb neznámý Mňoukal

Nevím, jak se jmenuje, nevím, kdy a kde se narodil a kde a jak prožil svůj život, než se dostal do útulku. Co vím, je to, že je v útulku, kde trpí velkým stresem a potřebuje nutně nový domov. Stálý domov u milujících lidí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
MaRi 16.7.2008 9:47

Re: Re: Re: Re: Mňoukale,

Li, dovolím si využít tvé poznámky k prosbě: mohla bys, prosím, při chvilce napsat, jak se má člověk - tedy alfa exemplář ve smečce - zachovat při sporech ve smečce, jestli striktně nechat "podšéfa" komandovat ostatní a sám "jednat" pouze s tímto "podšéfem", jestli má nechat mančaft, ať si svoje záležitosti řeší sám, nebo jestli má v některých případech zasáhnout. Hlavně by mě zajímalo, co bys doporučila LA, jak by měla řešit Rijino provinění, o kterém se zmiňuješ. Ráda bych totiž věděla, jestli to, co dělám, je správné nebo kde jsou moje chyby. Já vím, že toho máš hodně, ale zase zkušenosti vás, co se zvířaty zabýváte intenzivně a delší dobu, jsou nedocenitelné.

LA 16.7.2008 10:15

Re: Re: Re: Re: Re: Mňoukale,

U nás je nechceme nechat, aby si to vyříkaly mezi sebou. Na jaře si to totiž spolu řešily Rija s Kiminou a Rija přežila jen díky tomu, že měla silný obojek. Od těch dob se žádné větší kontroverze ve smečce netrpí. U Riji by to totiž mohlo být sebevražedné. Pokud se někde porve s Viky, tak ve střetu jagteriéra s jezevčíkem jsou šance vyrovnané. Jak Kimina, tak Anežka jsou zcela jiná váhová a velikostní kategorie. Mohlo by se stát, že se opravdu naštvou (a při tom, jak má Rija ve zvyku útočit pořád dokola, to není vyloučené) a překousnou jí vejpůl.

EvaŽ 16.7.2008 10:28

Re: Re: Re: Re: Re: Mňoukale,

Mám o něco méně zkušeností než Li, ale něco můžu poradit. Pokud spory mezi podřízenými nejsou o život nebo vážné zranění, neřešila bych to. Tu hierarchii pod tebou stejně nenastolíš násilím. Tu si musí vyřešit psi mezi sebou. Komunikobat jako alfa můžeš s kýmkoliv, poslouchat TEBE musí každý jedinec. Není ale dobré ze soucitu před ostatními preferovat slabšího, to můžeš jen když tam ostatní nejsou. Ve smečce taky nedává přednost alfa pátému před třetím. Proto pozor při krmení, silnější slabšího může vyhnat podle psí hierarchie BEZTRESTNĚ. Pokud to uděláš jinak, je to porušení hierarchie. Citlivost na něj je různá podle plemen. Obecně čím ostřejší pes, tím hůře.

A hlavně. Každé provinění se musí řešit IHNED. Teď se už Rii provinění řešit nedá. Co musí člověk udělat v takovém případě je skočit po provinilci, chytit ho a nejlépe přitisknout k zemi (nejlépe za krkem, případně za zadek) dokud nezačne dělat podřízené polohy. Pak uvolnit a pokud by zavrčel, tak znovu. Pustit, teprve až se úplně podřídí mně jako alfě. Já musela tohle použít jen jednou v životě na Nicka. Jiný z mých psů se po mně v životě neohnal. To jsem ho ale držela za kůži na krku přiraženého na zeď a řvali jsme si chvíli do obličeje. Pak to postupně vzdával. Nakonec se podřídil a od té doby jsem s ním neměla problém. Ale akce to byla dramatická a citliví ochránci zvířat by ze mě neměli radost.

Jenže ve smečce (i pidismečce) platí kdo z koho. Když si psa podřídíš včas, jako štěně, k tomuto nemusí vůbec dojít. V dětství stačí, když štěně zavrčí, přitisknout hlavu za krkem k zemi, nenechat spratka vykroutit a počkat, až přestane vrčet a podřídí se (někdy překvapeně se obrátí na záda bříškem nahoru). Prostě na pána se NIKDY NESMÍ VRČET!!!

EvaŽ 16.7.2008 10:45

Re: Re: Pokračování

Nelze si myslet, že je štěňátko citlivé a že to tak nemyslí. Myslí, chce se dostat na vyšší příčku. To člověk nesmí připustit. Nejhorší je, že dominantní pes v rodině nikdy není skutečná alfa. Neurčuje ti, co máš jíst, kdy jít do práce. Neumí otvírat a už vůbec ne naplnit lednici. Proto je tak napůl a má v hlavě zmatek. Takový pes je opravdu nešťastný. On je totiž ve světě, kde některým věcem (auta, vlak apod.) nerozumí a NEMÁ PÁNA, na kterého je spoleh, který zařídí, že se jemu, psovi, nic nestane. Když totiž pán neošéfuje jeho, jak může zvládnout jiné hrůzy, kterých se on, pes, bojí? Takže přílišnou měkkostí ubližujete svému psovi. Vůbec nehoruji pro tvrdý výcvik. Nikdy jsem k němu nesahala, psy nebiju ani jim jinak nezpůsobuji bolest. Místo násilí by se mělo spíš říci autorita. Násilí působí surově. Podle mě třepnout, když mi pes leze do talíře není násilí. Ovšem na tvrdého psa, který je ochoten jít do konfliktu i s pánem se musí autorita prosadit taky tvrdě. Tak tvrdě, aby to pochopil, ale ani o kousíček víc. Bití většinou nic nečeší. Nejúčinnější je úchop za kůži na krku a pokud možno povalení pod sebe. Tomu pes rozumí.  Při menším konfliktu přitlačím psa tlakem na kohoutek k zemi. Ne moc, ne bolestivě, ale musí se sehnout. Pokud vrčí, zesílím tlak případně okřiknu. Pokud je pes dobře podřízený, rychle se srovná. Pokud se nesrovná, nezbývá, než povalit a přinutit se podřídit.

Bití je většinou na nic, pes to bere jako rvačku rovnocenných (rozehnat klackem je první pomoc, která ale nic neřeší). Je to v člověku, nakolik se dokáže prosadit a jakými prostředky. Já volím nejmírnější účinné. Každý pes je jiný, na každého platí něco trochu jiného. Proto je to tak zajímavé.

MaRi 16.7.2008 11:11

Re: Re: Re: Pokračování

Díky, Evo, za napsané. Jsou věci, které je třeba opakovat, sdělovat, opakovat, opakovat, sdělovat a to až do z.b.l.b.n.u.t.í.  My člověci - jakožto živočišný druh - se nevzdáme soužití se zvířaty a stále přicházejí noví, kteří prostě neznají ta správná pravidla soužití a jsou vděční za rady a objasnění určitých situací. A je velmi smutné, když malý psí záškrt tyranizuje rodinu nebo psík napadá kohokoliv ve svém okolí apod. Kromě toho je velká škoda, když se nedostanou dál ověřené způsoby, jak se chovat. Je fakt, že je hodně specializovaných fór, ale ne všichni jsou ochotni a schopni si je vyhledat.

Li 16.7.2008 11:37

Re: Re: Re: Pokračování

No jo, pod Evu Ž. se mohu, jako vždy, jen podepsat ;-) Ale jednu poznámečku přece jen mám. Jeden balík je vztah já a pes. Druhý balík je já + smečka. je důležité vědět, že ke skutečnému souboji, rvačce ve smečce nedojde jen tak, na lusknutí prstma. Samotná rvačka je nebezpečná a sama zvířata se jí snaží vyhnout, pokud to jen jde. A aby se mohla vyhnout, mají neuvěřitelně pestrou škálu výhrůžek a všichni členové smečky všem gestům rozumí. Člověk je v nevýhodě, ale když chce mít smečku, pak se musí naučit toto  znát . Jde o postavení těla, krok, pohled, přímý pohled do očí je hrozba už nejtěžšího kalibru! U jelena je hrozna například i olizování;-P Doba mezi hrozbama a skutečným soubojem je různá,  pokud to člověk zachytí včas, se v této době dá zasáhnout bez ztráty květinky ;-)

A taky je dobré, aby všichni členové smečky věděli, že jsem skutečně tou alfou nad všemi. A k tomu může posloužit i taková blbost, jako přerušit vycházku - to dělám já - holky v řadě uvázat a pak si je po jedné brát na kratičké "pořadové" cvičení. Chůze s obraty, obraty na místě, sedni, vstaň a nejdůležitější povel LEHNI ! Tento cvik dělají psíci velmi neradi, v jejich očích je to veliké ponížení, na povel se vzdát....Smysl tohoto povelu se na cvičácích ztrácí....

Doufám, že jsem se vyyžvekla trošičku srozumitelně, zrovna tadyy počítám dominance jelenů ;-D A je toho strašně moc.

MaRi 16.7.2008 11:45

Re: Re: Re: Re: Pokračování

:-) budu se ptát dál: ta "pořadová" berou holky  převážně jako "prima zábavu, kdy mám paničku jenom pro sebe", nebo "co jsem zase vyvedla, že tu musím šaškovat" ?

Li 16.7.2008 11:58

Re: Re: Re: Re: Re: Pokračování

Berou to radostně, dobře také vědí, že mám nacpanou ledvinku piškotkama, a že když budu jejich výkony nadšená, tak nebudu šetřit ;-) A já jsem nadšená vždy, poněvadž nehledím na důsledné provedení cviku, je mi fuk jak jestli se mi na povel posadí u nohy nebo šejdrem, jestli si lehne předpisově, nebo na záda ;-D Důležité je to, že cvik provede. Ále, někdy "pořadovky" použiju jako trest. To se od prvního případu líší v tom že nejsou piškotky a nejsme v přírodě, ale jsme tam, kde se dotyčná něčím provinila a je to obdoba vytahání za kůži jak popisuje Eva. To jsem používala třeba u Ajvíka, ale takového Dráčka bych jen příjemně drbala ;-P

EvaŽ 16.7.2008 11:56

Re: Re: Re: Re: Pokračování

No jasně, na pořadová cvičení a povel lehni bych zapomněla!! Pro denní ověření nadřízenosti naprosto nezbytný povel. (mám známou, jejíž pes, nevychovaný z*metek, si nikdy!!! před nimi nelehne, prý ho studí bříško:-/:-/, houby!). 

U LA nebude problém ona a smečka, spíš vztahy uvnitř smečky. Ria by se asi opravdu nechala překousnout vejpůl a je sebevrah. V přírodě by žila s podobnými a od štěněte by dostávala svůj díl školy dobrého chování. Jasné je, že se to spustilo jejím háráním. Ale co s tím na dálku poradit nedokážu. Přesně jak říkala Li, je spousta drobných signálů, kterým psi perfektně rozumí. Na rozdíl od divokých zvířat se ale u psů mohou objevit poruchy chování včetně toho, že nemají zábrany ke rvačce. Přírodní plemena mají zábrany v daleko větší míře, než ta kulturní. V přírodních podmínkách by takový pes dlouho nevydržel (i když podle toho, co psala LA o známých jagdteriérech, kteří se nechali prasetem rozpárat, je někdy přirozený výběr i v kulturních plemenech:-()

Li, já ti tak přávidím počítání dominancí. Já místo toho mám dělat recenzi bl/bé studie a popis bezpečnostních rizik na pracovišti:-(. Proto jsem tu tak často;-) Zlatý Zvířetník.

LA 16.7.2008 12:11

Re: Re: Re: Re: Re: Pokračování

Máš pravdu. Běžně probíhá vyjasňování pozic (nejen u psů) tak, že zkusí druhého zastrašit. Když se nepovede, jdou do opatrné rvačky (tak aby se nezranili). Obvykle je jeden silnější a ten "zbouchá soupeře pod sebe" a trochu "podachmá". Tím dá najevo dominanci, slabší ji uzná a je klid (na nějakou dobu, obvykle to po čase prověří znovu). U Riji to nefunguje: přestože je slabší a podlehne, odmítá to uznat a poddat se. Snaží se být dominantní za každou cenu a útočí znovu a znovu. Sice vyrůstala s Kiminou (ta je sice ostrý hlídač, jinak dost klidná, žádná hysterka), ale je příliš divoká a v takových chvílích nevidí, neslyší a nemyslí.

Li 16.7.2008 12:41

Re: Re: Re: Re: Re: Pokračování

Jestli máš qutrrro, tak se o dominanci ráda podělím ;-)

MaRi 16.7.2008 9:49

Re: Re: Re: Mňoukale,

LA, mohla bys, prosím, připomenout stáří holčiček? Pamatuji si dobře, že Rija je vlastně jen o něco málo starší než Anežka?

LA 16.7.2008 10:03

Re: Re: Re: Re: Mňoukale,

Kimina 9 let, Rija 1 rok + 4 měsíce (po prvním hárání), Anežka 9 měsíců (třesu se, kdy začne hárat)

Xerxová 16.7.2008 11:25

Re: Re: Re: Re: Re: Mňoukale,

Hlavně si sedněte doma všichni lidi, co do toho musíte být zapojeni a dohodněte jednotnou strategii a taktiku ;-P. Alfa zřejmě bude dědeček pro Riju a Kiminu, ty pro Anežku. Je tam i babička a bratranec?? (od jezevčice??). Smečka lidí musí postupovat pokud možno v souladu

LA 16.7.2008 11:49

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mňoukale,

Babičce patří Kimina. Pravidelně se tam objevuje strejda s bratránkem (otec + syn), ti mají Broka (jagteriér o trochu mladší než Rija, tak trochu trouba, ale má dost rozumu, aby se nepletl mezi ženské) a Vikinu (jezevčice krátce po štěňatech, od té doby, co se s Rijou poprala nad prasetem, se holky nerady).

Xerxová 16.7.2008 6:44

hezký den

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Vave 16.7.2008 6:43

Je to opravdu

nádherný Mňoukal, ale já bohužel nemohu. :-/ Doufám, že nalezne co nejdřív dobrý domov.R^

Rpuť 16.7.2008 5:22

Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

První byla nalezená mourinka. Asi nebyla zvyklá na víc koček a když si kakala i vedle vlastního pelíšku, bylo jasné, že je zle. Našli jsme jí "místo" v jedné hájovně, kde měli holčičku, která jí "trápila" oblékáním do šatečků pro panenku a vozila jí v kočárku. Mourinka byla bez sebe blahem ... a dokonale čistotná ...

Další byla černá angorka Cecilka, kterou jsem vezla od sousedů z chalupy jedné cikánské rodině v Praze. (Tři vymydlené, vychované děti, opečovaný černý angorák a z podlahy se tam dalo jíst). Cecilka byla velmi dominantní a už u nás byla velmi nespokojená s výskytem ostatního kočičího plebsu. Odvezla jsem jí nové rodině, všichni včetně kocoura byli Cecilkou nadšeni, ale Cecílie trucovala a kálela jim po celém bytě. Po čtrnácti dnech celí nešťatstní volali, že už si nevědí rady. Tak jsem se pro Cecilku rozjela. Jenže vždycky, když jsem řekla: "Tak pojď Cecilko, půjdem", okamžitě mi nalili slivovici. Po třetím frťanu jsem pochopila, že mě třeba opijou do němoty, ale kočku nedaj. Tak jsem to vzdala a čekala, co bude. Za dalších 14 dní opět volá paní Ferencová. "Tak si Cecilku vzal náš děda s mladým a už druhej den mi volali, co jsme tý kočce prováděli, že u nich neudělá ani loužičku. A představte si ty dva starý cigoše", chechtala se, "který normálně dlabou tlačenku z papíru, jak Cecilce kupujou šunčičku, filátko a pribináčka. Vona je normálně zvotročila!"

A třetí případ byla Titinka, vždy dokonale čistotná, která ale neměla ráda návštěvy. Vždycky se nějak dostala do pokoje, kde spaly, soustředila se a vyrobila hromadu neuvěřitelných rozměrů i puchu. "Koukejte vypadnout!"

Takže bych si tipla, že by ten váš kocour byl nejradši sám....

terra 16.7.2008 11:14

Re: Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

Souhlasím - také bych to bral buď jako projev nesouhlasu ("chci být sám a jediný" nebo prostě "chci něco jinak" - a teď, můj člověče, hádej CO chci jinak:-D), nebo jako potřebu mít dvě toalety a každou jinde (to dokonale zafungovalo na Taze blahé paměti, který jako kotě míval problémy s tím, "strefit se" do záchůdku. Dostal druhý záchod na chodbu za dveře - a byl klid. Třetí případ, kdy jsem se s podobným chování setkal, byl chovný (tedy nekastrovaný) perský kocour, který jako velká část příslušníků jeho plemene normálně močí neznačkoval - ani v říji. Značkoval ale lícními žlázami a každý kousek v bytě měl takhle popsaný (výměšek lícních žláz lidský nos necítí vůbec nebo jen nepatrně) a běda, když se mu pohnulo s nábytkem! Přestavbu interiéru komentoval vydatným značkováním, ale poměrně brzy s tím sám od sebe přestal. Jen majitelka se musela spokojit s nenáročnými úpravami bytových dekorací. Kdepak - přestěhovat stůl. Nebo knihovnu. Hrůza kocouří... A ten toaletní stolek taky zůstane, kde je, nebo....:-Dsssss...mňau!

LA 16.7.2008 11:24

Re: Re: Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

A mohla se přesunout aspoň váza nebo polštář? Moje kočičky, blahé paměti, to neměly rády, ale nedělaly z toho žádnou tragédii.

terra 16.7.2008 11:48

Re: Re: Re: Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

Nevím, paní majitelka se zmiňovala o nábytku:-D Naše kocourstvo vždycky přemístěný předmět očenichá, pak ho zařadí "do inventury" jako rozpoznaný - a dál to nekomentuje. Takže takhle drsnou osobní zkušenost nemám ( a nechybí mi, nemusím mít všechno, co vidím u druhých).

Rpuť 16.7.2008 13:03

Re: Re: Re: Re: Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

Tedy, zaplať bůh, tohle mě nepotkalo....8-o;-D

LA 16.7.2008 13:36

Re: Re: Re: Re: Re: Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

Mě naštěstí také ne, jenom jsem obdržela takový ten pohled, co se po něm člověk cítí, jak zpráskaný pes, ve vážnějších případech (přesunutí spacího polštáře) vynadáno.

Velká kočka 16.7.2008 18:07

Re: Re: Zažila jsem a téměř vždycky to byl projev nesouhlasu.

Také souhlasím, že jde o kočičí nesouhlas. Moje kočička Laila bydlela první 4 roky svého života v bytě u rodiny, která se početně stále měnila, rodila se nová nemluvňátka. A také to byla rodina, kam neustále chodily návštěvy a při takové příležitosti milou Lailu zavírali do šatny, což byla ovšem dost velká místnost. Pokud tu místnost nezamkli, Laila si sama otevírala tím že skákala na kliku tak dlouho až se dveře otevřely. No a Laila protestovala proti všem těm změnám tím, že jim počůrávala kde co. Pak se rodina stěhovala do Kanady a já jsem Lailu převzala jako kamarádku ke svému vykastrovanému kocourkovi Puňťovi. Jeho kamarádkou se nikdy nestala a nikdy si ho neoblíbila. A i když se naučila tolerovat štěně (to byl malý Einstein) tak byla na Puňťu nepředstavitelně zlá. Nakonec obývali každý jedno patro a byl klid. I záchůdek měli každý pro sebe a pochopitelně svoji misku. A Laila se chovala po celou dobu "civilizovaně". Ale asi dvakrát třikrát jsem ji omylem zavřela v ložnici a než jsem na to přišla dopadlo to jak to dopadlo. To opravdu nebyla vina Laily. Pak jsem byla vloni dva měsíce v Čechách a Laila bydlela u mého syna. Vše bylo v nejlepším pořádku ale asi po měsíci se to Lailince znelíbilo a tak to dávala synovi najevo tím že mu močila na polštáře v obývacím pokoji a na přehozy kožených křesel, ale kupodivu nikdy ne v posteli, tam se synem totiž spávala. Měla jsem z toho špatné svědomí a musím říci že jej mám do dnes. Ale nikdy se nám nepodařilo vypátrat důvody jejího náhlého protestu. A nikdy nám to ta naše čičurína nevymňoukla, takže nevíme.:-/:-/:-/

Hana W 16.7.2008 2:08

Pokracovani s dotazem

Mame starsiho domaciho kocurka. Byl u naseho veta, 2x vraceny, protoze cural mimo budku. Bylo mi ho lito, cely cerny, velmi chlupaty a s hrbem nebo aspon strasne vystouplyma lopatkama. Vsede vypada jak hrbata veverka. Smilovala jsem se a vzala si ho na zkousku. Meli jsme kocku Kiddinku, drzela jsem Kocurka chvili oddelene, kazdy mel svuj zachudek a Kocurek chodil vzorne na svuj.  To bylo v r. 1996. Dlouha leta zadny problem. Pred 4 lety prijela neter s pritelem a Kocurek obcas cvrnknul do jejich kufru. Dostal lehce na zadek, bylo na nej tleskano, coz on nerad a byl klid s obcasnym drobnym ujezdem minuly podzim. Vysetrili ledviny a nic. Posledni mesic zacal curat na nase sofa. Ne vzdycky, ale tak 1az 2x za den. Cistime a susime vetrackem. Vzdala jsem to a zakryli jsme sofa pruhlednou plastovou folii.Je to pro mne kulturni sok. Chudi cernosi si koupi svetle sofa a cely zivot sedi na plastiku.  Kdyz se nekdo blizi k domu, tak ten plastik shodime, a jen co odejdou, umelohmotna hruza jde zpatky. Mame mladeho kocurka Kuliferdu, ale ten uznava Kocura za hlavniho a chova se k nemu submisivne. Tam cert zasity neni. Uz jsme mu dali jeho osobni zachudek do obyvaku;-( - nepomohlo to.  Jdeme v pondeli na veterinu prosetrit ladvi, ale v tom to asi nebude taky - protoze obcas pouzije tu budku hned vedle sofa, cili nejde o spontanni vymesovani. Cistime po nem specialnim pripravkem, ve kterem neni ani stopa amonia. Jsem z toho na pepku. Obcas mu vyhrozuju, ze pojede tam odkud prijel. Ale samozrejme ho nevyhodim. Myslim ze je to tim, ze nevynika inteligenci. Obcas zertujem, ze 3 mozkove bunky proplouvajici hlavou obcas do sebe tuknou. Ale e strasne hodny a miluje mne, ovsem souziti je ted ponekud komplikovane. Nastrazila jsem stary rucnik  v pradelne - treba ho tesi textilie, ale ani tuk.

Mate nekdo podobnou zkusenost?

gill 16.7.2008 5:15

Re: Pokracovani s dotazem

Letos nám umřela kočička na selhání ledvin. Celé roky si občas ulevovala na tiskoviny a oděvy. Jinak byla úžasná, takže jsme se s tím jejím zlozvykem nějak vyrovnali - odnaučit to nešlo.

Bylo nám řečeno, že pokud kočka chodí mimo misku, je to buď tím, že misky potřebuje 2 - na exkrementy a na moč. Alebo tím, že má ledviny v nepořádku...

:-(

Přeji, aby to byl ten první případ.

Hana W 16.7.2008 1:24

To nepochopim + dotaz

Jako ze nezodpovedny clovek necha svou kocku mit kotata furt dokola, aniz by mel plan, jak nalozit s kotatama a je z toho mnozstvi premozen, to jeste pochopim (i kdyz nesouhlasim). Ze si lidi nevsimnou divokych kocek a jejich mladat, to jeste taky pochopim, protoze proste vsechno zachranit nejde. Ja jen prispivam svou troskou do mlejna. Ale ze nekdo mel u sebe doma leta zvire a pak ho jen tak odhodi, tak to teda uz nepochopim a ani pochopit nechci. To je gauner. A ted si predstavte, ze by si nejaka z vasich dcerenek nekoho takoveho vzalaRv 

Mnoukalovi preju stesti na lepsiho cloveka na furt.

Karolína 16.7.2008 7:14

Re: To nepochopim + dotaz

To nepochopí nikdo, tyhle lidi! Cida - bílého kocourka, zřejmě čistokrevnou tureckou angoru (psala jsem tu o něm) si vzala kamarádka z útulku proč? Protože majitelé ho 8 let měli doma, pak si předělali byt a vyměnili nábytek a dali nové koberce a kocoura odvezli do útulku, aby jim to náhodou nezničil! Hnus fialovej! Přitom je to zlatíčko a v životě u Jany, své nové paničky, ani pacičkou o nábytek neškrábl a čistotnější zvířátko už asi nemůže být. Vyhodit zvíře jen tak pro nic za nic, to nepochopí žádný normální člověk!

zana 16.7.2008 18:54

Re: Re: To nepochopim + dotaz

tak...Rv