Marketa 25.6.2008 16:42

Re: americké university vzor ????

Ja kdyz slysim Bushe, tak se divim, ze "dostudoval" patou obecnou. :-(

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 24.6.2008 21:53

Re: Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Individuálně. Hlavně se snažím zadávat úkoly, které mají smysl a nejsou jen mechanickým opakováním procvičené látky. Aby jim k něčemu byly. Aby je,což je ideál, zaujaly.Např.vlastní strukturované CV může být nuda kvůli škole a dá se naškrábat na kus papíru rukou o přestávce.Taky to může být perfektně vypracovaný základ, který si nechají v počítači a budou doplňovat, jak budou stárnout.Když jim to dojde, napíšou ho. Vlastně mě vyučili oni.

K jedné mé mladé kolegyni si děcka dokonce chodila pro úkoly navíc ( ne všechna, ale stejně).Už taky neučí, děvenka moje...

Je to těžké, hodně těžké. Až budu znát odpověď jak toho dosáhnout na 100%, dám si to patentovat.

Můj původní příspěvek byl ale spíš o tom, že zvládnutí jazyka ( včetně reálií...) by mělo být to hlavní,když hodnotím JAZYK na vysvědčení.

Tak zatím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 24.6.2008 21:36

Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Lído, jestli to tedy ještě budete číst,samozřejmě na reálie a literaturu bych se nevykašlala, navíc literaturu miluji a v té z angl. mluvících zemích je tolik skvělých autorů. Ale otázka je, jak se to učí a zkouší, tzn. zda jako statistika či telefonní seznam či tak, že se z toho díla něco přečte, protože podle mého a nejen mého, to je na literatuře podstatné. Mnoho kantorů bohužel končí u té statistiky, protože ve volném čase honí další výdělky a na čtení nemají čas. A ta chce HODNĚ času.

Pokud má mládenec CAE, měl tam pokud vím i doporučenou literaturu. Reálie, opět to základní, stejně jako historii, považuji za samozřejmou součást, protože jazyk je odrazem kultury a a bez jejich znalosti se IMHO učíme vlastně jen fráze. Ale to je nadlouho. Krásně o tom nedávno mluvil Martin Hilský v rozhlase.

Jde jen o to, jak, a že méně znamená více. Američan taky leccos líp pochopí, když si uvědomí, že je nás jak lidí v New Yorku a nepotřebuje nutně znát počet okresů a vyjmenovat Přemyslovce jak šli za sebou. O těch hlavních v kontextu dějin Evropy když bude vědět, pochopí, že jsme nebyli jen jednou z mnoha provincií "Východu" a nežili jsme na stromech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída 24.6.2008 11:06

Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Omlouvám se, až teď jsem si všimla, že jste učitelka. Jak teda řešíte ty úkoly?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lída 24.6.2008 11:02

Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Můj syn má spolužáka, který má zkoušku CAE, tudíž anglicky umí velmi dobře a u maturity dostal taky za 3. Právem, součástí maturity jsou i reálie a literatura a on se je holt neobtěžoval naučit ani trochu. Schopnost plynně a bez chyb hovořit se považuje na té škole za samozřejmost, na jedničku by musel umět fakta. Na tom není nic nelogického, ani on to nepovažuje za nespravelnost. Nelogické to začne být jedině v případě, že by na základě známky z maturity brali na vysokou školu a ta jeho trojka by se srovnávala s jedničkami z méně náročných škol.

Jak byste Vy jako učitelka řešila to, že se nějaké dítě neobtěžuje nosit úkoly?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 24.6.2008 7:55

Re: Velká iluze českého školství

Souhlasím!!! Souhlasím!!!

Souhlasím!!! Souhlasím!!!

Souhlasím!!! Souhlasím!!!

Souhlasím!!! Souhlasím!!!

Souhlasím!!! Souhlasím!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 24.6.2008 7:06

Re: Milý Kanuku,

Pane doktore, pracoval jsem dva roky jako "research engineer" (konstrukter experimentálního zařízení pro grantový projekt) na místní (kanadské) universitě, moje dvě děti vystudovaly tuto universitu, a já ve věku 70 let jsem absolvoval přednášky z matematiky a fyziky pro první ročník.  40 let jsem ve styku s "produkty" zejména kanadských, ale i amerických universit, jejichž výtvory občas vidím také na internetových forech. Dovoluji si požádati vás o vaše zkušenosti z amerických universit. Jak jsem si našel, vy jste profesionální vědecký pracovník ve FÚČSAV, já jsem pracoval vždy jen v průmyslových laboratořích. Dovoluji si poznamenat, že vy se ve vašem příspěvku zabýváte hlavně špičkami universit, já se zabývám spíš tím, co je dole, studenti a jejich studium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 24.6.2008 6:33

Re: Kanuku, mluvíte z cesty a dopouštíte se stejného prohřešku proti němuž brojíte

Pane Neumanne, pokud vím, tak sice snad na všech amerických středních školách je možno studovat infinitesimální počet, ale je to volitelný předmět, nikoliv povinný.  Student, který se chce věnovat chovu krav, asi nebude studovat vyšší matematiku. Tak aspoň je to v Kanadě.  Je však třeba brát v úvahu, že na mnoha, pravděpodobně většině, středních škol v USA/CA studují jak budoucí chovatelé krav, tak budoucí Einsteinové, potože studenty musejí svážet autobusy z desetikilometrových vzdáleností, i ve městech většina dětí dojíždí do školy na kole. Moje základní teze je, že americký system se vyvinul za určitých lokálních podmínek, které v Evropě všeobecně a v ČR obzvlášť, jsou zcela jiné, a je proto šlapáním do kravince americký system kopírovat v ČR. Řečeno jinak, v USA jedna škola musí stačit pro všechny.

Dovoluji si nesouhlasit s vaším tvrzením, že "Úkol vzdělání dne sleží jinde než v akumulaci aplikovatelných dat. Jeho úkolem je rozvoj kritického myšlení, metod poznávacího procesu a výběru relevantních informací." Úkol vzdělání byl a zůstává stejný. Poněkud se změnil obsah toho, co je dnes považováno za - řekněme - základní vzdělání, čímž rozumím souhrn informací, které by měl mít v paměti student vycházející ze střední školy. Jmenovitě, všichni by měli vědět, kde se píše i nebo y, což se zřejmě neděje. Ostatní znalosti jsou víceméně specializované, jako byla latina a zejména řečtina vašeho p. dědečka. A o kvantové mechanice má skutečné ponětí jen zlomek absolventů vysokých škol v ČR a zejména USA. Na druhé straně, i do středoškoláků hustějí základy Einsteinovy teorie, která je mnohde využívána k tvrzení, že Newtonova mechanika je neplatná, a že když se pánubohu uráčí, tak udělá zázrak, zejména na objednávku Billyho Grahama nebo jeho následovníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dušan Neumann 24.6.2008 5:30

Kanuku, mluvíte z cesty a dopouštíte se stejného prohřešku proti němuž brojíte

generalizujete lokální zkušenost. Většina amerických středních škol má infinitezimální počet jako součást vzdělávacího curriculum včetně derivací, diferenciací a základních metod integrování. Měla to i moje dcera, která se specializovala na biologii a medicinu.Ustrnul jste v padesátých letech a dynamika dnešního vzdělávání a jeho aplikace je vám cizí, ale to neznamená, že je horší. Můj děda, absolvent klasického gymnasia dokázal recitovat Iliadu v řečtině, Vergillia v latině a fausta v němčině, ale o kvantové mechanice, fyzikální chemii nebo genetice už nevěděl skoro nic. Záviděl jsem mu jeho kulturní rozhled. Jenže suma znalostí se od té doby snad zestonásobila a není v kapacitě jednoho, byť velice inteligentního, mozku tuto znalost absorbovat. Proto se specializace stále zužuje za soustavného prohlubování. Úkol vzdělání dne sleží jinde než v akumulaci aplikovatelných dat. Jeho úkolem je rozvoj kritického myšlení, metod poznávacího procesu a výběru relevantních informací. Americký vZdělávací systém je zaměřený tímto směrem, i když v praxi není vždy lokálně úspěšný. Systém kreditů dává studentu větší osobní svobodu výběru a zacílení studia. Naproti tomu zrušení maturit v Česku považuji za šlápnutí do kravince. Americký vzdělávací systém není bez chyb, úspěch vyžaduje osobní angažovanost, lenoch propadne roštem. Snaha ho federálně zglajšaltovat je koledováním si o velký malér.kdo se chce vzdělat avynaložit tím směrem úsilí a za cenu osobního nepohodlí, má dveře otevřeny. Hlupákům a lenochům je nikdo nedrží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Slavek 24.6.2008 4:34

Re: Ted momentalne sedim

Ta Sarka ta to umi vsechno tak dobre rozvest. Uz se nemohu dockat az nam sdeli, ze varila dnes k veceri kynute knedliky s povidlovou omackou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 24.6.2008 4:30

Re: No, presvedcil jste me.

Jak to vypadá, tak vám činí potíže porozumět psanému textu. Na rozdíl od některých vašich kolegů , kteří to napsali o mně, já o vás nepíšu, že jste blbec. Samozřejmě, že v USA  (a Kanadě) jsou studenti stejně blbí, nebo stejně chytří, jako v ČR. Jenže ti v USA mají blbý system, který se čeští hanumanisté vší silou snaží kopírovat. Nakonec, oni ani Američani za ten blbý system nemohou, protože tam začali zakládat vysoké školy asi o 2000 let později, než v Evropě, a velká většina učitelů, či spíše učitelek, které začínaly učit v USA (nemyslím tím university) byly ženy, pro které učitelství byla tehdy jedna z mála možností obživy pro ženu, která byla svobodná nebo vdova. Tyto ženy toho obvykle uměly jen o trochu víc, než jejích žáci. Zatím co v Evropě, a obzvlášť v bývalém R-U, učitelovali převážně muži, kteří na to měli několikaletou přípravu,  někteří i vysokou školu. Toho, že výsledky vyučovacího systemu v USA jsou katastrofální, jsou si vědomi i Američané, a snaží se tuto situaci vylepšit tím, že se čím dál tím více vzdalují od systemu evropského. Jenže čím víc se od něj vzdalují, tím jsou jejich výsledky horší, protože zkoušejí to, co v Evropě už dávno zapoměli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucifer 23.6.2008 23:00

vidím, že se to tady rozjelo ];-)

no hlavně že teď, když budeme mít na našich universitách ty správní rady v čele s nějakým významným podnikatelem, kupříkladu Krejčířem, tak na nás ta Amerika už s definitivní platností nebude mít nárok

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.6.2008 22:50

Re: No, presvedcil jste me.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.6.2008 22:48

Re: Mimochodem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zen 23.6.2008 22:47

Re: mysleni se nenaucil

Uprimnou soustrast.

Chapu, ze ten, kdo sam myslet neumi, ten tezko dokaze poznat mysleni, ale davat to takhle okate najevo ...

Nejsou voni z ODS?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.6.2008 22:46

Re: Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Jo, ti by brečeli jak želvy, mnozí. Vždyť šílí koncem prázdnin, aŤ už si je konečně vezmeme zase do školy a mají pokoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.6.2008 22:44

Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .část 3

4. Nezabere -li nic, ignorovat a maximálně se věnovat ostatním, pro zmetky nenapravidelné tam nejsem. Je-li dobrá třída, dostane se do izolace sám. Není-li taková, pomož mi J.A.Komenský. Bude mi špatně každý den, kdy je budu mít v rozvrhu.

5. Poznámku jsem za 18 let nenapsala a asi nenapíšu. Nic neřeší. Ale pokud jde o známku z chování, musí mu být jasné, že ji klidně navrhnu a nezabere-li to, navrhnu podmínečné či skutečné vyloučení ( můžu, jsem na SŠ). Jenže, tady jsem v úzkých. Kolegové mě třeba nepodpoří, vedení nebude možná souhlasit, je to příliš složité správní řízení a nebude se jim do toho chtít jít. Malé město, stěžující si rodiče, kolegové spolužáci táty či mámy...Na druhou stranu, děti tu většinou nejsou zmetkové. Facky nikdy! Mí žáci jsou od 11 do 19.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.6.2008 22:43

Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . . část 2

A teď zmetek:

1. pokus o spolupráci s rodiči

2. pokus o pacifikaci rozhovorem mezi 4 očima ale na veřejně přístupném místě ( chodba školy?). Opravdoví zmetci bývají zbabělí, když nemají publikum, není-li opravdový zmetek, nakonec si v klidu vymezíme pozice. Vyjasnit mu, že já s ním válčit nehodlám, nemá tedy cenu se vysilovat.

3. Nutit ho makat, makat, makat v hodinách. Opravdoví zmetci moc neumí, dá se to.

4. nenechat se vytočit, i když to je strašná dřina. Vytočená kantorka, toť jejich sen. Nesmí určovat pravidla hry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva D. 23.6.2008 22:38

Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Ten, o němž jsem psala, není zmetek. Chová se slušně, jen občas nenosí úkoly. Je to prostě 17 letý kluk se vším všudy.Anglicky mluví tak, že by mohl lecjakou učitelku/učitele zastoupit. To je možná jeho problém. Není to první takový případ,se kterým jsem se setkala. Šikovné děti někdy zlobí, protože je škola nudí. Klasická škola je nejlepší pro relativně průměrné snaživé tvory. To je můj názor podpořený praxí. Pokud jde o klasifikaci, je dokonce statisticky dokázáno, že hodné snaživé holčičky dostávají lepší známky, než kluci - obecně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mueller 23.6.2008 22:33

No, presvedcil jste me.

V Americe jsou sami blbci. A jak rikala moje babicka: Ty Cesi jsou nejinteligentnejsi narod na zemekouli ! Mate radost ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Libor 23.6.2008 22:13

Re: Kanuk

Jedno je vsak jasne: myslet se Kanuk na vysoke skole nenaucil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Libor 23.6.2008 22:05

mysleni se nenaucil

Jedno je vsak jasne: myslet se Kanuk na vysoke skole nenaucil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MZ 23.6.2008 21:48

Re: Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

No,

během stáže v USA musel kolega do místní "základky" pro svého syna - kluk se popral se spolužákem (kvůli nějaké hlouposti, prostě puberťáci), takže byl s okamžitou platností na den vyloučen z docházky (měl štěstí, mohl to být i týden). Rodiče si pro oba kluky museli okamžitě přijet a vyzvednout je v ředitelně. Možná by to na některé rodiče dobře zabralo, aby se o ty své sígry museli pár dní starat sami.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 23.6.2008 21:31

Pár poznámek - pokračování

8) Publish or perish. Publikuj nebo chcípni. To je pravidlo ovládající všechny americké university. Není vyloučeno, že v Evropě je to podobné, aspoň v současné době. Proto se často publikují ptákoviny, a mnoho článků má počet autorů na který by nestačily všechny prsty. Včetně, a zejména, vedoucího ústavu (nebo jak se to jmenuje), jehož "příspěvek" na výzkumu byl, že se pod něj podepsal. V mojí době přednášel fyziku p. prof. Beneš. Není mi známo, že by napsal něco jiného, než cyklostylovaná skripta. Ale v těch skriptech (pro první nebo nejvýš druhý ročník) už byly použity diferenciální rovnice, způsobem srozumitelným pro středoškoláka, který měl základy infinitesimálního počtu (to museli mít všichni, podle středoškolských osnov).  Jediná americká učebnice, pouřívající matematiku na asi stejné úrovni, jsou Feynmannovy "Přednášky". Ostatní jsou většinou okecávárny na křídovém papíře, 3 cm tlusté, kde okraje jsou větší než plocha tisku, a v tom tisku většinu zabírají obrázky místo rovnic. Cena kolem 100 $.

9) Úroveň absolventů. Absolvent bakalářského studia na americké universitě má úroveň asi českého průmyslováka (do r. cca 1950), spíš nižší. Můj syn, mající PhD v inženýrském oboru, se rozhodl pro PhD studium proto, protože během svých prázdninových praxí poznal, že jedině s PhD má naději na slušněji placené místo. Od jednoho profesora (analytické chemie) jsem slyšel, že všichni jeho PhD studenti mají místo zajištěné dřív, než dokončí studium, i v době, kdy v USA nebyla zrovna konjuktura a zaměstnání se shánělo obtížně. Jak někdo celkem správně napsal, že PhD nemusí znamenat, že jeho nositel je nějaký velký vědec, ale umí samostatně řešit problémy. Snad přesněji, umí problém formulovat a nalézt řešení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Chýla 23.6.2008 21:31

Milý Kanuku,

můžete mi prozradit, na které univerzitě v USA jste studoval?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 23.6.2008 21:01

Pár poznámek - pokračování

5) Je to trochu OT, protože se to netýká ani tak universit, jako středních škol. Absolvent americké střední školy, který zná obstojně nějaký cizí jazyk, je bílá vrána. Přesto, že v Kanadě je povinným jazykem francouzština (na anglických školách). Ale oni neumějí ani pořádně anglicky, VŠICHNI studenti universit mají v 1. ročníku POVINNOU angličtinu, a přesto je jejich angličtina dost mizerná, jak je vidět na různých odborných IN forech, kde VŠ je skoro předpokladem.

6) Někdo se zmiňoval o "přednáškách laureáty Nobelových cen". To má moc háčků. Za prvé, Nobelovy ceny jsou dnes v mnoha případech závislé na finančních zdrojích. V tomto oboru nesporně americké university vedou. Za druhé, vynikající vědec nemusí být vynikající pedagog. Za třetí, většinu práce, na které jsou Nobelovy ceny založeny,  provedli podřízení "postdocové", a mnohdy asi úspěch práce závisel pouze na nich. Těch háčků by mohlo být víc.

7) Výzkum. Fakt je, že mnoho amerických universit, tedy jejich - řekněme - technické větve (třeba včetně mediciny) jsou zaměřeny na výzkum. Protože na výzkum je možno dostat granty,  na nichž mnohdy existence university nebo dotyčného profesora je závislá. Proto nejvýše cenění nejsou profesoři, dosahující nejlepších výsledků ve výzkumu, tím míň ve vyučování, ale ti, kteří dovedou "vykoledovat" nejvíc grantů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zen 23.6.2008 20:55

Re: Re: V USA je anglo-saxonský systém školství . . .

Netrpelive cekam na Vas navrh, co delat s takovym zmetkem, ktery se stale aktivne snazi narusovat vyuku a nenosi ukoly. Poznamky evidentne nic neresi, spatna znamka z chovani take ne, par facek by sice vyresilo, ale je to zakazano, ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

hlupák Honza 23.6.2008 20:39

Re: Re: Re: Školné jest třeba

Jenže ti, jejichž děti nestudovali, na Vás platili.  Jaká to sociální spravedlnost?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 23.6.2008 20:17

Pár poznámek

Aby někdo nevyskakoval, co napíši o universitách amerických, platí i pro kanadské.

1) V mnoha případech "úroveň" university je dána výškou školného.

2) Financování. Milionářů je v USA víc, než v ČR, a jsou podstatně bohatší. Mnoho z nich dává hodně peněz universitám. Zatím jsem neslyšel, že by nějaký český milionář dal nějaké peníze některé universitě. S výjimkou p. Romana, který dal nějaké peníze škole, která patří synovi pana presidenta. To sice není universita, ale bylo by to aspoň něco, pokud by to nemělo politické pozadí, což není vyloučeno.

3) Já jsem vystudoval MFFKU, fyziku. V 60. letech jsme v laborkách měli přístroje tak ze začátku století. Přesto jsem přesvědčen, že jsem se v těch laborkách naučil víc, než současní studenti na kterékoliv americké universitě. V 70ti letech (věku) jsem absolvoval 1. ročník fyziky na zdejší universitě, s normálními studenty. Došel jsem k názoru, že laborky jsou plýtváním peněz a času studentů. V semestru se udělá asi stejně pokusů, jako na MFF. Studijní skupiny jsou stejně velké, cca 20 žáků, po skupinách ve dvou. Ale v laboratoři je zaměstnancem nainstalováno 10 stejných přístrojů, některé poměrně drahé (osciloskop). Na MFF jsme měli osciloskop nebo zesilovač, "sbastlený" asistenty, a na pevně instalovaných soupravách jsme "rotovali".

4) Fyziku přednášela jedna "profesorka", nějaká PhD astrofyziky, jejíž jediný experiment bylo vyhazování křídy do vzduchu a pak pokus s bicyklovým kolem na otočné sedačce. Na rozdíl od p. prof. RNDr Hruši, který nám NA REÁLCE předváděl pokusy s padostrojem, elektrickými a optickými přístroji skoro každou hodinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dvd 23.6.2008 20:07

Mimochodem

má Bc. z Yale a ne z Harvardu. A hodnocení úrovně Bc. z opravdu prestižní university jako "vyšší průmyslovka" celkem jednoznačně vypovídá, že o americkém školství víte p.r.d.l.a.j.s.

• reagovat
• nahlásit příspěvek