Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Bodka Milana Lasicu 19
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Viola 26.6.2008 23:48Dekuji Pane Lasica, naprosto sdilim Vas nazor, ze tvorba pro deti je nesmirne dulezita a casto zaznavana. Detem patri to nejlepsi, to vsichni jako rodice vime a chceme detem dat. Kdyz deti nenaucime slusnemu chovani budou z nich dospeli hulvati, kdyz ty mrnouse nebudeme vodit do divadla tak jako dospeli si tam cestu treba nikdy nenajdou. Kdyz jim nebudeme ukazovat obrazky a nebudeme s nima poslouchat pisnicky tak treba nikdy nepujdou do galerie anebo na koncert. Tvorit pro deti je dulezite a vyzaduje to stejny talent jako tvorit pro dospele a dulezita je jenom kvalita. Nikdy by nikoho nenapadlo si myslet, ze doktor ktery leci deti, tedy pediatr, ma mensi talent nebo vzdelani protoze leci jenom deti, prave naopak. |
|
|
Julo 19.6.2008 15:22nazor Teraz sa to zadarilo.Fakt vyborne!!!!!!!! |
|
|
kmotr58 19.6.2008 7:52je super když my strejdové vzpomínáme na názvy knih, úryvky z nich.... Nezapomeňte na E. Štorcha, přeci Lovci mamutů, Hrdina Nik, Bronzový poklad, Minehava, vždyť to byly v našem předpolučním období neskutečné příběhy. A že něco bylo zakázáno, úpřímně kdo chtěl měl. Ty "saláty", které jsme si půjčovali byly často bez některých stránek, ale na dramatičnosti to neubralo, naopak. Mistře, myslím, že jste řadu z nás vrátil trochu zpět, do čel zpocených pod koženkovými čelenkami, chat v křovinách, tajných výprav či bojovných výpadů dřevěných mečů. Děkuji. |
|
|
jízlivec 18.6.2008 21:45Re: jojo, Jednoduše: zrak se používáním při špatném osvětlení nijak nekazí - akorát je blbě vidět... |
|
|
Servác 18.6.2008 20:56Re: Re: Re: Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto: Ne, bylo jich víc, aspoň pět: Pouští, Divokým Kurdistanem, Z Bagdádu do Cařihradu, Zemí Skipetarů... nevzpomenu si. Bylo to krásné vydání s Burianovými ilustracemi, tipuji, že vyšlo v 69. Knihovnice ho, stejně jako Rychlé Šípy, měla u sebe za pultem, a nepůjčila najednou víc než jeden díl... V Praze byl May skutečně pouze trpěný, ve škole se ozývaly pichlavé narážky, které jsme nechápali a už ze zásady jim nevěřili. |
|
|
pavlik 18.6.2008 18:30jojo, taky jsem cetl pod dekou. Jak jste to dokazal, ze jste si pri tom nezkazil zrak? |
|
|
PS 18.6.2008 14:34a e šte Jožko Mrkvička - Spáč v ČR myslím úplne neznámy ! |
|
|
kopec 18.6.2008 13:25Re: Re: Verne a nacionalismus Nelibi se mi uz srovnani J.Verna s K Mayem.Je to sice dobrodruzna literatura, ale kazda jinak. Srovnavat je s pani Rowlandovou je prilis pritazeno za vlasy. V cem je Miss Potter tak inspirujici? Srovnavat je spolu, lze jen v komercnim uspechu, jinak je to nebe a dudy. |
|
|
Viktor 18.6.2008 13:20Re: Re: Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto: Jo, to byla ta speciální socialistická pokrácená vydání. Tři díly místo osmi. Ve stínu padišaha = Pouští; Šut; Divokým Kurdistanem; U ctitelů ďábla; V horách Šar-Daghu; V roklinách balkánských; V zemi Škipetarů; Z Bagdadu do Stambulu |
|
|
PPP 18.6.2008 11:25Re: Verne a nacionalismus Nejkladnější "Angličané" byli ovšem Skotové - Děti kapitána Granta |
|
|
Jirka J. 18.6.2008 10:58Re: Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto: Všechny tři díly Ve stínu padišaha vyšly počátkem 70. let, mám je doma. |
|
|
Jura Jurax 18.6.2008 10:56Re: Re: Re: Verne a nacionalismus Jmenovitě Otto Liddenbrock, profesor mineralogie na jednom hamburském gymnázium, bytem v Hamburku, Královská třída č. 19, jeho synovec Alex a islandský průvodce Hans Bjelke, doporučený reykjvavíckým profesorem přírodních věd Fridkinssonem. |
|
|
Jura Jurax 18.6.2008 10:51Re: Pan Lasica má bod Jednoduše: líbí - nelíbí |
|
|
Jura Jurax 18.6.2008 10:49Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto: No, některé mayovky vyšly česky v SNDK-KOD, nemýlím-li se, koncem šedesátých let. Takže já jsem je čítal z prvorepublikových vydání, jsa ročník 49. Ono v 18 si už na mayovkách tolik nepochutnáte ... to pak musíte počkat až k šedesátce ... |
... ale série Ve stínu padišaha snad po válce už česky nevyšla - nebo mi to ušlo ...|
|
bukowsky 18.6.2008 10:08Re: Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto: Mimochodom, ako študenti gymnázia sme si často púšťali pásky s vulgárnými pesničkami a vtipmi Vás a Vašich kolegov z bratislavských divadiel. Samozrejme nie pred oficialitami. Nezniesli by predvedenie ani pred rodičmi. Niektoré texty si pamätám dodnes. Malo to punc zakázaného ovocia. Možno by dnešná mládež, ba i starež Vás za to morálne odsúdili. Naša generácia to neurobila. A vy ju za to závdavkom očerňujete viac, než je treba. Pozn. len uvedením niekoľkých výrazov z Vašeho dielka z 1968 by bol moj príspevok vymazaný. |
|
|
bukowsky 18.6.2008 10:08Pán Lasica, ináč dobrý článok, ale nesúhlasím s týmto: 1. K. May nebol trpený. Na Slovensku vyšlo od Maya v dobe 60-70 rokov takmer všetko, čo napísal. Sám mám prečítané skoro úplně všetko v slovenčine, zbytok v češtine. A moji kamaráti to isté. A nehanbíme sa za to, i keď si občas z toho robíme srandu, ako sme to hltali, ako to prešlo do našich detských hier. Niektorých to neopustilo dodnes. Možno vy v Bratislave a mestské decko cez prázdniny na dedine ste to pociťoval ináč. My na východe sme politické tlaky nezaznamenávali. A možno je to len dodatočné domyslenie pocitov pod vplyvom ďalšieho dospievania a skúsenosti. A možno len povinná politická mantra. A tak to bolo nielen s Vinetouom, ale i s Apanačkou, posledným mohykánom, Verneovými hrdinami, záhadami detských detektívov, Foglarom, Angelikou, Dumasovými dielami, božskou AmbrouČachtickou paní, edíciami Karavána, Hanzelkou a Zikmundom a pravdaže i Dobšinským. Čítali sme veľa a detskú dušu tieto diela ovplyvňovali. Niekedy až do tej miery, že i dnes sa dokážu naježiť chlpy, keď niekto, prípadne Lasica mierne posúva minulosť. A nacionalizmus u Maya? Áno, trochu sme ho vnímali, ale autorovi sme ho vďaka iným podstatnejším veciam odpúšťali. Nakoniec, mal písať o Slovákoch či Židoch? Možno by nás to potěšilo, ale neviem si to predstaviť. Nakoniec: pri stretnutí spolužiakov po tridsiatich rokoch som sa rozprával s deťmi jednej spolužiačky. V ohromnom údive som zistil, že ich predstavy o nás ako o študentoch sú ako prefabrikát dnešnej propagandy. U absolventov gymnázia! Ich základná predstava vychádza z toho, že sme sa nesmeli smiať, žartovať a to ani mimo vyučovanie. Že sme žili v ponurom šedivom svete. To predsa nemajú z vlastnej hlavy, keď to nezažili. To im niekto o tom vykladá. A práve u spolužiačky s ktorou sme zažili toľko napínavých a veselých chvíľ ba i kanadských žartov od nej na moj účet. Doba bola, aká bola, v istých smeroch nechutná. Ale slnko tiež svietilo a žilo sa plnokrvne i vtedy. Nie je ctihodné však klamať a vymýšľať si aj veci, ktoré neboli. |
|
|
Servác 18.6.2008 8:09Pan Lasica má bod Podle čeho hodnotit literaturu? Podle originality, potažmu obtížnosti, nebo podle vlivu? Nebude se příští století domnívat že May je větší spisovatel než Joyce? |
|
|
Servác 18.6.2008 8:07Re: Verne a nacionalismus Z Angličanů si taky krutě utahoval. Kde to jen bylo, ta zkouška dítěte v misiích, kterým je vštěpováno, že Francie je britskou kolonií, a vládne jí guvernér lord Napoleon...? Vzpomenete si někdo? |
|
|
Jirka J. 18.6.2008 7:32Re: Re: Verne a nacionalismus V Cestě do středu země jsou hlavními a kladnými hrdiny Němci... |
|
|
DrT 18.6.2008 4:40Re: Verne a nacionalismus Angláni a Amíci byli sice většinou klaďasové... ale ti Frantíci přece jen o něco víc... |
|
|
Jenda 18.6.2008 2:11Verne a nacionalismus Taky se uplne nevyhnul. Jiste anglani byli obvykle v kladni, americani taky, ovsem nemci ... jak byl ve Verneovce nejaky nemec tak bylo jasny kdo bude padouch. |
