Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Svobodný žák, ale jaký učitel?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Miloš 26.11.2007 12:04Re: Trefný člének Hm, hm. Opravdu si stojíte za názorem, že škola je tím místem, které má VYCHOVÁVAT? A co si vlastně pod tím představit? Mnozí z rodičů nemají ani základní návyky slušného chování - pozdravit v budově (a to s ním jde jeho dítě!), poděkovat, požádat... Kdepak se to děti mají učit? Ve škole? Těžko. Do škol přicházejí (čím dál víc, ne všichni) děti, které nic nemusejí (viz RVP PV), řád je nahrazován nedůsledným odložením k televizi, sebestřední (nikdo se jim nevěnuje - myšleno nedá jim svůj čas), obtížně zařaditelní do kolektivu (jájínci). Škola má především vzdělávat, ať je to v jakémkoliv směru, tzn. stavět na pevném základu z rodin. Když není základ, není dům. |
|
|
Miloš 26.11.2007 11:57Re: Re: Objektivně... Moc se mi "líbí" řeči o tom, že kdo si koho zvolí, toho tam taky má... Vy volíte přímo starostu? Já tedy ne. A těžko Vám někdo na kandidátku vedle svého jména napíše jméno budoucího starosty, pro kterého zvedne ruku. Takže se jím pak stane člověk, který ani neměl ve volbách nejvíc (nebo téměř nejvíc, anebo alespoň znatelně..) víc preferenčních hlasů. Dělá to zkrátka ten, koho přemluví ostatní, nebo kdo je ochoten to dělat - a jak, to je další otázka... Takže školství je kde? Hodně daleko. |
|
|
Magor Milda 24.11.2007 20:07Pedagogických prostitutů jsme měli vždy houfy za protektorátu i za totáče. |
Jinak to také nemohlo tenkrát fungovat. Je pomalu na čase, abychom si vybírali pedagogy s pozitivním postojem k národu a státu českému. Příznivce fašismu, rasismu nebo ekologie bychom do státních služeb neměli přijímat. |
|
Jenda 24.11.2007 19:11Re: Ambassadore Fajn. Takze zkusime skolni prikazani cislo ctyri. "TY nebudes rusit vyklad" ... no to je pekne, ze ty nerusis, pokud tam beztrestne delaji bordel ostatni tak je ti to houby platny, stejne prd slysis. Staci par svobodnych chuliganu a ostatni se muzou jit klouzat. |
|
|
Jenda 24.11.2007 19:09Re: Kvalita člověka... z vaseho pisemneho projevu k urcitemu zaveru o vasi kvalite dospela uz spousta lidi. |
|
|
pavel 99 24.11.2007 17:03Re: Objektivně... zato když je "nýmand" ministr či pár klíčových úředníků tak jsou následky jaké? A mimochodem - starosta je takový, jakého si občané obce zvolí (a pokud se jim nelíbí, může být odvolán - což se nejednou děje). O ministrovi či "bandě úředníků" se toto říci nedá. p.s. - pokud se někomu nelíbí jak starosta řídí školu v obci špatně, je možnost vozit děti do sousedních obcí - což se také občas děje. Pokud jde školství "do kytek" v celém státě, tak nelze dělat nic. |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 24.11.2007 12:46Kvalita člověka... Z písemného projevu lze dospět k závěru o kvalitě jeho pisatele... |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 24.11.2007 12:43Objektivně... V České republice je přes 6300 obcí. Z nich pouze 75 % má do 1000 obyvatel a pouze necelá 2% měst má přes 10 000 obyvatel. Proto pohled „pražskýma“ očima - který je pro mnohé zákonodárce jedině možný - je zkreslující. Kdyby se v pouhých 10 procentech obcí a měst objevil starosta "nýmand", následky by nebyly zanedbatelné: stovky nespokojených až nešťastných ředitelů a škol, tisíce učitelů a desetitisíce dětí... |
|
|
Hrad 24.11.2007 10:21Stále na stejnou notu, i já Domnívám se, že ti, jimž je svěřeno koncepční řešení současnosti a budoucnosti našeho školství by se měli intenzivně zabývat způsoby, jak zabezpečit jeho fungování a nepřesouvat tyto úkoly na školy a učitele. Zatím zjišťuji jen to, jak se bývalá ministryně školství tvářila jakoby měla dostatek znalostí. Ty nemá. Kde by je mohla získat. Při účasti na protestech proti Temelínu? Do současnosti(je to tristní 17 let po listopadu) jsme se mohli spoléhat na setrvačnost systému založeném v minulosti. Tento systém byl postaven na výkonnosti, byť v mnoha aspektech deformované. Dnes je výkon považován za málem nepatřičnou kategorii. Zážitkoví pedagogové se množí už i mezi řediteli škol, těmi manažery výskytu. Spoléhat se však na tuto setrvačnost mi připomíná myšlenku Jeana Lavacheryho, pedagoga tuším z 19. století o tom, že „pohřební a školské zvyky se ve vývoji civilizace nejméně mění. To proto, že jedny i druhé vedou ke hrobu. První pohřbívají tělo a druhé ducha“. Tato setrvačnost zdá se, pomalu končí. V systému roste entropie, když jsou oslabeny regulativní zpětné vazby. Těmito vazbami jsou především inspekce a hospitace. To je v dnešní době nedostatkové zboží. Jsou nahrazovány pedagogickou "kreativitou", což je jen náš název pro anarchii. To vše pod praporem něčeho tak pozitivního, jako jsou práva dítěte. Škola, to není ostrov v moři. Je spojena a mravním klimatem celé země. I když je nejistota základním atributem tržního hospodářství a její přijetí známkou dospělosti, myslím si, že jistý druh jistoty pro školu musí existovat. Nejistota děti neurotizuje, a děti přece do školy chodí. Jenom při zaručené existenční jistotě budou moci učitelé zastávat ve škole funkci herce, policajta, učence, žalářníka, rodiče, inspektora, rádce, přítele, psychiatra,..... jak nám to ve své moudré a úsměvné knížce „Nahoru po schodišti dolů“ sdělila Bel Kaufmanová. To vše dělat efektivně, jak to doporučuje zástup čtenářů, kteří by se měli raději podívat do čeho šlápli, když tak "zapáchají". |
|
|
Hrad 24.11.2007 9:49Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: Co s těmi, kteří stěží(ale zvládnou za týden usilovné práce)zvládnou. Zase jeden.... odborník. Každý z nás kopl do míče - expert na fotbal, každý z nás chodil do školy - expert na pokud možno celé školství, každý z nás stavěl hrady na pískovišti - expert na stavbu jakékoliv budovy, každý z nás zná nějakou lidovou pranostiku - a hned se objeví expert na chod počasí, na co si ztěží troufne odborník s nejvýkonnějším počítačem. |
|
|
Von 24.11.2007 9:25Re: Re: Re: Re: Post skriptum Pane Jirko - přesvědčil jste mne docela dost a ani to vlastně nebylo třeba. Jde o to, že jsem poněkud tolerantnější než Vy, o pododobných výrazech jako používáte Vy si myslím, že se nehodí "na papír", tedy přesněji na obrazovku a dle mého názoru pan Vízek patří mezi to malé procento těch lidí zvláštního ražení, které si ta označení nezaslouží. Ale nejhorší je, že se o těchto lidech vůbec bavíme - nechme toho. Zdravím Vás. |
|
|
Kvetla 24.11.2007 2:46Re: Re: I vy jeden lichotníku,nejsou oni snad nakonec i od toho zmiňovaného,potrefenýho řemesla ? Ale vážněji,abyhom vyvrátili vaše pochyby.Díky opakovanému manželství jsme vychovali 5 dětí (4xmaturita,1xvyučení,ale všichni se bezproblémově "chytli" a úspěšně pracují pro soukromé firmy).Nyní doučujeme průběžně už jen tři z osmi vnoučat a 1 pravnouče.I zde to vypadá nadějně (5x maturita a tři pokračují na VŠ).Tudíž se právem domníváme,že jsme suplovali za školy různých typů ve všeobecných předmětech docela úspěšně. |
.|
|
68 23.11.2007 23:37Re: Pár poznámek Rozumná řeč. Stálo by za pokus uplatnit to v Columbii? |
|
|
Stois 23.11.2007 21:44Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: vidím, že jste čas ve škole ZTRÁVIL opravdu efektivne. God bless you. |
|
|
Fafa 23.11.2007 20:48Ambassadore Ale jak se člověk může chovat mravně v nemravné společnosti? To by si přpadal jako blázen! Nekdy je asi dobre pripadat si jako blazen. Mozna i proto je Desatero napsane v druhe osobe JEDNOTNEHO cisla. Nepise se tam "Krast je spatne". Tam se pise zcela jednoznacne "TY nepokrades"! A ani slovo o tom, jak se chova okolni spolecnost. |
|
|
Kanuk 23.11.2007 19:56Pár poznámek 1) Představa, že žák má nějak pracovat, aby se něco naučil, je iluzorní. Já (a moji spolužáci) jsme chodili do školy, protože jsme museli (raději bychom byli hráli kuličky nebo kopanou), při vyučování jsme hráli "námořní bitvu" nebo "moře, kuře, znamení" a přesto nám v kebulích něco zůstalo. A to proto, že páni profesoři něco vyložili, a pak to "zkoušeli". Za celé moje studium mi žádný profesor neřekl, abych se něco naučil z učebnice. Ty byly jenom pro šprty. Jedna z mála skutečných prací ve škole byla, že jsme při matice počítali současně s tím, kdo počítal u tabule. Protože ten musel myslet nahlas, my jsme byli rychlejší, a zbylý čas jsme věnovali nějaké "užitečné" zábavě, viz výše. Další skutečné práce byly psaní, kreslení a rýsování. Matiku jsme skoro všichni zvládli aspoň na "dobrou" (3), s pravopisem jsme problémy neměli, ten nám natloukli do hlavy už na obecné škole (1-5). Závěr: úkolem školy je natlouct žákům do hlavy určité vědomosti, ať chtějí, nebo nechtějí. Ovšem, "získání vědomostí" je pouze prostředek, nikoliv cíl. To je trochu složitější. 2) Kázeň veškole. Na obecné škole jsem občas od jednoho učitele dostal pravítkem přes dlaň, na střední škole jsem dostal jeden pohlavek, který jsem si zasloužil. Nevím, zda jsem se tím pochlubil doma, protože bych dostal jen přidáno. Kdyby se takový případ stal dnes, druhý den by přilítla rozzuřená saň, jakto že nějaký kantůrek si dovolil ohrozit budoucnost jejího nastávajícího Einsteina tím, že mu vrazil jednu za ucho. Všeobecně, na střední škole se trestalo zápisem do třídní knihy, obvykle dvojka z mravů a mazec doma. Dnes by za to trpitel asi dostal mobila nebo aspoň kartu nebo DVDčko, protože to aspoň nebyla trojka. |
|
|
jirka.s. 23.11.2007 18:55Re: Re: Re: Není proč... Že by další domovní důvěrnice? |
|
|
jirka.s. 23.11.2007 18:52Re: Názor, který NEPROŠEL... Srandista francek opět exceluje! Nějaký rok jsem chodil do škol já sám, další roky mé děti, o vnoučatech nemluvě, ale za všechna ta léta jsem se potkal s jediným haj/zlem, který kdy odvolal učitele (pokud to nebyl pedofil). A tím jsi byl, francku, ausgerechnet ty, v případě paní Ivy Flídrové! A jestli jsem někdy mluvil s učitelem, který by se bál, že ho starosta odvolá? No, co myslíš, francku? Tvá paralýza už přechází do dokonalé schízy a zkoušíš namlouvat své paralytické představy všem ostatním! No, nějaká současná Anna proletářka jim snad uvěří, ale věř že pro normální lidi už jsi jenom objekt pro útrpný úsměšek! |
|
|
jirka.s. 23.11.2007 18:43Re: Re: Re: Post skriptum Pane Von! Jestli se Vy osobně nějak cítíte uražen mými příspěvky, velice rád se Vám omlouvám! Jste zřejmě velice distinguovaný pán, pro kterého je čtení mých příspěvků možná trochu ekel haft! Ale též již nejsem nejmladší (čerstvý důchodce) a určitě jsem se nepohyboval v prostředí podobném tomu Vašemu! Soudruzi mne nainstalovali z příčin, které si zajisté dovedete představit ve dvaadvaceti letech k různým lisům, kde se, jak je Vám doufám jasné, zrovna podle Gutha-Jarkovského nevystupovalo ani nemluvilo! Píšete:"Takže pro slušného člověka často vychází jako vítěz pan Vízek." A můžete mi, prosím Vás, sdělit, kdo vyšel například jako vítěz pro Vás dnes? Možná, že si příliš fandím, ale právě proto, že jste jeden z těch slušných, domnívám se že já! A co se dále týče té formy, kterou používám ve styku s obdobnými kreaturami jako je francek, septik, geront atd. atd. Vězte, že je to naprosto účelová forma! Tihle parchanti si nic jiného nezaslouží! Domnívám se, že jsem Vás alespoň trochu přesvědčil o své schopnosti se se slušnými lidmi domluvit slušně! |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:33Re: Názor, který NEPROŠEL... Nevím, zda vědomky či nevědomky jste popsal své představy o vztahu ředitel (pedagog) versus nadřízený orgán. ("..Starosta by neměl být pro pedagoga „modlou“..... ředitel by se neměl každé 4 roky obávat, kdo zase vyhraje volby, komu se "vlichotit".) Osobně nevidím důvod (a neviděl jsem jej ani když jsem svého času učil) se někomu vlichocovat, svoji práci odvádím tak, jak považuji za správné. Stejně tak v pozici rodiče nechápu, jak by mne měly uspokojit "dobré známky", pokud vidím, že dítě nic neumí. Pokud máte starost o jednotnou školskou politiku na území státu, řešení je prosté (a v mnoha jiných oblastech se praktikuje). Stát stanoví standardy (co by mělo dítě přibližně ve třetí, v 5-té,.... třídě přibližně znát) a školská inspekce (stačí pár inspektorů, nemusí to být plné baráky úředníků) nebudou kontrolovat správně zapíchané špendlíky na nástěnkách, ale plnění právě oněch standardů. A při nesplnění jednoduše škole odeberou licenci. |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 23.11.2007 18:30Aby nedošlo k nedorozumění... Jednotná školská politika neznamená uniformitu. Školský zákon ničemu takovému nefancí... Zřizovatelé mohou být a jsou různí: obce a města, stát (krajské úřady a ministerstva), církve, fyzické osoby, právnické osoby... Pokud se ale žákovi (studentovi) dává do ruky certifikát se státními symboly, musí "ten papír" něco garantovat... |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:11Re: Re: Re: Re: Re: Trefný člének každé připodobnění se nekryje svými vlastnostmi - to by se přirovnání nedala používat. Podstatné je, aby se (v představách) kryly právě a pouze ty vlastnosti, pro které je přirovnání prováděno - a dost dobře si dovedu hned několik představit. |
|
|
F.VÍZEK 88.100.57 23.11.2007 18:08Názor, který NEPROŠEL... Jmenovat ředitele škol zřizovaných obcí by NEMĚLA obec se souhlasem krajského úřadu, ale krajský úřad se souhlasem obce. Jmenovací dekret by řediteli školy měl podepisovat představitel státní správy (hejtman, ředitel školského odboru KÚ), aby bylo jasné, že na území státu je jedna školská politika, že pro ředitele a pedagogy není měřítkem hodnot názor pana starosty a jeho choti. Starosta by neměl být pro pedagoga „modlou“ a ředitel by se neměl každé 4 roky obávat, kdo zase vyhraje volby, komu se "vlichotit". Svobodní, nezávislí, stateční žáci mohou vzejít pouze ze škol, kde budou i učitelé nezávislí na místních mocných. Práce školy by NEMĚLA odrážet výsledky voleb v obci. PS: Obnovení vlivu místních mocných do školství - to je návrat před 19. století ! |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:07Re: Re: Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: a to by jim tam někteří géniové připojili děti z "pomocných škol". Hlavně aby nevznikaly "elity", jak pravil nejmenovaný pan ministr. |
|
|
pavel 99 23.11.2007 18:04Re: Pro pana Portwyna sice nejsem Portwyn, přesto si dovolím názor (s touto myšlenkou jsem si nějaký čas pohrával). Úkolem školy není (nemělo by být) pouze "naučení vědomostí" - to je vážně hodně okleštěné. Chtě-nechtě je škola pro dítě první setkáním s "prací v kolektivu". Narazí zde na spolupráci při plnění úkolu, ale také na soutěžení, kdo bude nejlepší, nejspíše také na "nekalé praktiky" v soutěžení - tedy je to mnohem, komplexnější příprava pro život. Učitel je pro dítě rovněž prvním vzorem "vedoucího kolektivu" (bohužel ne vždy vzorem pozitivním - ale i to je život). Toto lze asi velmi obtížně nasimulovat při domácím vyučování a je pravdou, že k osvojování těchto sociálních návyků může být na střední škole pozdě. Na druhou stranu může některé školní prostředí působit (na některé dítě) natolik negativně, že je domácí vyučování i s těmito negativy menším zlem či přímo výhodou. Obecně platné závěry (ve smyslu domácí vyučování jednoznačně ano či ne) asi nikdo dát nemůže. |
|
|
fuurie 23.11.2007 17:35Re: Re: Svobodný učitel ? Za dané situace ? Problém ! Rok na kanadské vsi popisuje situaci kolem r. 1970, kdy navíc byly žáky, rodiči, kantory i úřady akceptovány tělesné tresty jako přirozená součást výchovy (pokud kantor neměl žaludek na to lumpům nařezat, požádal o vykonání exekuce ředitele školy, takto důstojníka kanadské jízdní policie ve výslužbě). Nevím, jestli jim tyhle zlaté čase vydržely dodneška. |
|
|
Kolma Puši 23.11.2007 17:06Pro pana Portwyna pokud se sem ještě podívá. Pozoruji, že máte opravdu přehled, pokud jde o školu. Jaký je náhled učitelů a hlavně váš osobní na domácí vzdělávání dětí, kdy rodiče děti vyučují sami a děti pak chodí na přezkoušení. Děkuji. |
|
|
Alfred 23.11.2007 17:03Re: Re: Re: Tohle je tak krásná formulace: A vidíte, školští "humanisté" by nejraděj znovu nacpali všechny na ZDŠ namísto osmiletých gymnázií, aby ti snaživější ignoranty "táhli". Kam asi? Svoje vlastní děti "humanisti" umístí do elitních soukromých škol. |
|
|
Alfred 23.11.2007 17:00Re: Re: Re: Re: Trefný člének Možná, že trpaslík je moc konkrétní, jeho vlastnosti se nekryjí s vlastnostmi elektronu a tak je váš výklad matoucí. Elektron není ani kulička, ani trpaslík, je to elektron. |
|
|
Alfred 23.11.2007 16:56Re: Re: Re: Re: Trefný člének Vystudovala ekonomii a slušně programuje. |
