Kika 24.5.2007 19:13

Kralik?

A co kralika? S kralikmi je sranda:D Jedneho mam doma. Ked sa potavi na zadne a prosi tak je taaaky zlaty:) Toto je tiez pekny http://www.kraliknufi.estranky.cz/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

RenataE 16.5.2007 22:28

Milá Kataríno,

moc pěkný článeček, vtipný a zároveň zodpovědný. Ale ešte krajšia slovenčina! Nemyslím si, že byla chyba, že se náš stát rozdělil - píšu náš stát, protože většinu svého života jsem prožila v Československu. Ale ta slovenština, ta mi chybí. Ačkoliv jsem jí slyšela a rozuměla odmalička, vždycky měla trochu pohádkový zvuk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 16.5.2007 20:07

Milá Katko,

jsem moc ráda, že jsi zase jednou napsala, slovenštinu mám moc ráda a Ty ji umíš velmi pěkně používat, jsi vtipná, tenhle humor se mi líbí.

Rozumím Ti, pes je Tvého srdce šampión a basta! Je to jedinečné zvíře, stejně jako kočka, a nejde nahradit žádným jiným. Chce to objevovat krásu úplně jiného tvora, možná si pořiď ty zebřičky nebo jiné malé ptáčky, možná zakrslého králíčka.

A až přijde ten správný čas, Generální distribuce Ti nějakého toho pejska sama přidělí a ledasco se mu přizpůsobí, půjde to, a určitě to bude dřív, než budeš v důchodu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 16.5.2007 17:18

Re: Kluci andulky

Terra má pravdu, já jsem mívala andulky dlouho a pamatuju si, jak jsem se snažila získat páreček. Na třikrát! Měla jsem svého domácího samečka Béďu, který byl něžná poněkud melancholická povaha, odmítal létat a chtěl se vozit na Maxovi. To opravdu nebylo bezpečné a poté, co spadl do psí misky s vodou, rozhodli jsme se mu pořídit holku -- aby mu nebylo smutno. První holka byla kluk a když vyrostl, začal chudáka Béďu mydlit. Musel do jiného domova. Podruhé se stalo...hádejte... totéž. No a stalo se to i po třetí, jen s tím rozdílem, že tenhle kluk se nerval a měli se s Béďou rádi. Tak nám nakonec zůstal homo/sexuální párek... A všichni ti "samečci" měli správně nahnědlé či narůžovělé ozobí. Do modra se jim zbarvilo o dost později...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.5.2007 14:42

Re: Re: Re: Vůbec vás všechny +nechápu!

Kateřino a co má co společného vztah se zvířetem a jeho rodokmenem? Nic - není-liž pravda. Tak o čem se tu chcete dohadovat? Nechte toho

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.5.2007 14:40

Kluci andulky

mají ozobí jasně modré, ale mám dojem že asi až po měsíci života. Přesně to nevím, andulky jsme mívali, když jsem byl malý ( a po domě se neplížil černý domácí s chutí na drůbeží svačinku).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 16.5.2007 13:50

Re: Re: Re: Vůbec vás všechny +nechápu!

Co je na tom nepochopitelného ? Přece se stává, že se na něco těšíte, představujete si to ...no a skutečnost je jiná.  Kdo v životě neměl kočku nebo psa (nebo nějaké jiné zvíře),  tak sice může mít nějaké představy, ale život pak je jiný....Já když jsem si pořizovala první kočky, tak to bylo hlavně kvůli dceři a první týdny jsem je sice měla ráda, ale že bych nadšením skákala, to ne....no a po pár týdnech jsem jejich kouzlu natolik propadla, že kočkám věnuji podstatnou část volného času. U někoho jiného to může být tak, že ta opravdová láska prostě nepropukne, to neznamená, že je ten člověk zlý a slouží mu ke cti, pokud si to přizná a situaci důstojně řěší....buď je i tak se zvířátkem spokojený a to zvířátko u něj, že si ho nechá, nebo mu najde nový hezký domov. Mně se moc líbí přístup, když si někdo zkusí opatrovnictví kočky či psa, zjistí všechna pro i proti a pak teprve zváží, zda chce dát domov zvířátku na několik let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 16.5.2007 13:43

Opatrovací tety

jsou báječná věc, mi si s kamarádkou hlídáme hafíky navzájem a je to fajn. Zrovna teď je to u nás aktuální.   Xena se rozhodla hárat, takže Argus asi bude muset odejít na ,,školu v přírodě." Napřed chci zkusit, jestli to zvládneme sami,  mít je odděleně zas tak velký problém není. jen mám strach, že takhle bude Argus truchlit mnohem víc, než když bude úplně jinde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kateřina 16.5.2007 13:31

Re: Re: Vůbec vás všechny +nechápu!

Samozřejmě, i já mluvím o vztahu oboustranném a opakuji, že přestože šlo o pejsky z útulku s nepěknými minulými zážitky, ke sblížení došlo během prvního týdne. Já totiž od zvířete nečekám, že se se mnou bude mazlit na povel, že mně bude zabavovat, že mně ulehčí od nudy. Já chci zvířeti vytvořit oparvdu šťastný domov, kde bude mít své jistoty. Neberu si zajímavé rasy, abych si vylepšila image, beru si křížence a je mi jedno, jestli je někdo nazve ošklivými. Dám tomu zvířeti a ono mně stejně tolik lásky a oddanosti, jako zvíře s rodokomenem. Toto se sice týká hlavně psů a koček, ale i s potkany lze navázat krásný vztah, jen je nesmím doma mít jako baviče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiřina z GB 16.5.2007 13:08

Kataríno

Když budeš studovat ty pipinky, podívej se na zebřičky... Tam pohlaví určíš bezpečně. Pro mě to byli nejlepší ptáčci,  které jsem kdy měla. Nemám ráda moc hluk a ostré zvuky a to větší ptáci vydávají. Zebřičky zpívají naprosto neodolatelně. Mají krásné kadence a vítaly mě jimi, když jsem zaharašila klíčema při příchodu domů... Dokonce jednou i zahnízdily, ale neuměla jsem se o to postarat dál...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.5.2007 12:32

Re: Vůbec vás všechny +nechápu!

Milá Kateřino - ono nejde jen o Tvůj vztah ke zvířeti - ale také o jeho vztah k tobě. A kamarádčoft je vždy o vztahu vzájemném....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.5.2007 12:30

Re: Re: Kataríno, tak jsem o tom přemýšlela....

Kataríno, pohlaví andulek se rozeznává celkem snadno podle zbarvení nosní houby (užjsem to zapomněla - ale v té knížce to určitě bude), takže ani pracovníci zverimexu by to neměli poplést. I samička může být dominantnější než sameček a třeba ho utiskovat, ale do krvavých soubojů to snad nedojde. Andulky jsou zvyklé žít v hejnech, takže jsou docela sociabilní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kateřina 16.5.2007 11:58

Vůbec vás všechny +nechápu!

Miluju zvířata (hmyz teda ne), mám a měla jsem po sobě 2 kočky, společně 3 potkany, po sobě dva psí voříšky (z útulku), milovala jsem všechny od prvního okamžiku, přestože sžívání nebylo vždy úplně idylické (pejsci z útulku si nesli stará traumata) a přestože potkánci taky nebyli moji - nevešli se do miniaturního bytu , kam se můj syn se slečnou odstěhovali. Teď jsem přes rok chodila sousedce krmit kočičku (sousedka pobývala mimo byt a do Prahy jezdila 1x týdně) a měla jsem jí moc ráda od prvního dne  a když minulý týden zemřela, dost jsem to obrečela.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Katka 16.5.2007 11:47

Re: Kataríno, tak jsem o tom přemýšlela....

Ďakujem za rady ohľadne zžívania sa s rôznymi zvieratkami. Inak andulky napadli už aj mne, takže v tomto sa zhodujeme. Už niekoľko týždňov sa vážne zaoberám myšlienkou na kúpu týchto operencov. Aj keď  zrejme príde na rad najprv kniha  Ak sa odhodlám a zaobstarám si ich, pošlem report. Mám len jedinú otázku. Keďže u vtákov sa mi veľmi ťažko rozoznáva, či ide o chlapa alebo ženskú a nerobím si ilúzie ani o väčšine predavačov vo zverimexoch, nehrozí riziko, že ak náhodou kúpim dvojicu a budú to dvaja chlapi, budem svedkom krvavých súbojov? Nepobijú sa mi o klietku? Alebo vtáky nemajú také teritoriálne sklony??? Tuším naozaj potrebujem tú knižku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 16.5.2007 11:35

Hele lidi,

moje babička říkávala: "Žádný zprávy - dobrý zprávy." A u Poopíše to platí na 100%.

Podobný problém se zaměstnáním jsem řešila taky. Není špatný křeček. Vlastně křeččice. Křeček bývá línější a je dost cítit. Morče je ze stejného důvodu taky lepší v dámském provedení. Co se týká koček,  doporučuji 2 holky  - sourozence. A hlavně obyčejnou evropskou směsku.  Jsou překrásné, holky neznačkují a když je máš od miminek (já jsem k nim chodila denně a když jim byl 24 hodin, už jsem je měla na chvilinku v dlani), tak se nemusí zdolávat bariéra při seznamování. Dospěla jsem k názoru, že je poměrně dost zvířat, které se zabydlí a nebudou tě přes celý den postrádat, ale přizpůsobí svůj živůtek tvému. Ale neměj nikdy jedno, bylo by mu smutno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

baty 16.5.2007 11:34

Střídá??

a ne třeba dekuje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.5.2007 10:42

Kataríno, tak jsem o tom přemýšlela....

a myslím, že by se pro tebe , při tvém časovém vytížení, nejlépe hodily andulky, či menší papouchové. Budou-li aspoň dva, tak se sice nenaučí mluvit, ale nebude jim smutno a bez problémů zvládnou den až do večera, kdy je třeba možno nechat je proletět po kuchyni, aniž by nadělali větší škody a až si na tebe zvyknou, zažiješ s nima i legraci. (Co dítko měla jsem těch andulí 7) Potřebná péče je minimální a jejich pokecávání docela milé. A na noc se přes ně hodí hadr, aby měli tmu a ty se i klidně vyspíš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 16.5.2007 10:23

Díky, Kataríno,

za svižné vyprávění o tom, kterak hledáš vhodného živočicha a zároveň tak úžasně pomáháš kamarádům odjíždějícím "za hranice všedních dní". Ale jak už tu psali jiní, ono to vůbec neznamená, že bys nemohla mít vlastní kočku, potkana, fretku nebo cokoliv jiného. Vtip je v tom vlastní. Od mrněte vychované a pozorované, krmené a dotýkané  -  ono na tom hodně záleží. A taky byt si člověk uzpůsobí tak, aby minimalizoval škody: aby v dosahu neležely věci jedovaté a nejedlé, aby se nedalo nic shodit, nebyly v dosahu nechráněné vodiče, horká plotna, kýbl s vodou... Koupí si všelijaké hračky, zábrany a odpuzovadla a pod., přesně podle druhu zlozvyku svého nového kámoše (a on ty zlozvyky projeví rychle, při denním kontaktu si nejde nevšimnout). Není to tak dlouho, co jsem s mírným úžasem zjistil, že opatření proti škodám způsobeným domácím mazlíčkem a čerstvě pohyblivým lidským miminem (tedy už batoletem, ha!) jsou prakticky stejná . Opatření provedená "aby si nějak neublížili" taky... Tak třeba někdy jindy, jinak... určitě to jednou vyjde. Krásný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dee 16.5.2007 9:36

Re: Hlídačka na dovolenou.

tohle zrovna zežíváme taky,kočky byly o víkendu na "službě" u tchýně,páč jsme byli na výletu v Praze. Klára hrála uraženou až do pondělka,Kryšpín se odrazil teprve včera. A dneska ráno najeli do svých kolejí,to znamená budíček ve čtyři a dožadovat se snídaně. Včera,jak byly uražené,byl svatý klid.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zuzka 16.5.2007 9:25

Hlídačka na dovolenou.

Už mnoho let slouží naše domácnost jako letní byt pro Lumpa, rozelu z domácnosti mé sestřenice. Děje se tak už skoro deset let a vždy je u nás tři týdny až měsíc. Když si ho pak odvezou domů, pár dnů s nimi "nemluví" a trucuje na bidýlku, otočen zády do místnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tosca 16.5.2007 9:22

:-)))

Díky za milé povídání napsané (opět, jak jinak ) nádhernou slovenštinou

Pokud by ses rozhodla zkusit znovu kočky, doporučuji zkusit dvě a raději ty obyčejné. Britky prý moc mazlivé nebývají - říkají ti, co se v kočkách vyznají

A stejně jsi skvělá, že hlídáš zvířata kamarádům po dobu dovolené. Za prvé se mi líbí zodpovědnost, že si to nejprve zkousíš na nečisto (7- 14 dní přežijeme s jakýmkoliv zvířetem, že? ) a za druhé je hezké, že díky Tobě mohou kamarádi jet na dovolenou s klidným srdcem, protože ví, že je o jejich zvířátko dobře postaráno.

Katka, vydržať! ;-) Určitě najdeš zvířátko, které Tě chytí za srdíčko a budeš vědět, že "tohle" je to pravé a že počáteční problémy spolu určitě překonáte. I sžívání se zvířetem má svá pravidla a chce svůj čas - jako všechno

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 16.5.2007 9:12

Milá Kataríno,

moc hezky Jsi to napsala,úsměvně a zajímavě.Ale musím dát za pravdu Rputi,zvyknout si na zvíře trvá několik měsíců,než člověk pozná,co ten tvor potřebuje,co mu vadí a co má rád.Odborné knihy poskytnou informaci,čím ho krmit,v čem ho chovat,ale na povahu každého jedince asi žádná příručka nebude.Takže hlídání během něčí dovolené je spíš o tom,aby zvířátko neumřelo hlady a aby se mu nic nestalo.Ještě bys mohla vyzkoušet křečka,nebo morče,nebo andulku,ale každé zvíře má svá "špecifiká".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 16.5.2007 8:11

Káťo,

díky za krásný a humorný článek. Taky jsem duše především psí, ale jeden tvoreček mě jako domácí plyšák skutečně nadchnul. A sice fretka! Měla jsem dvě po sobě a pokaždé byly naprosto úžasné. Možná by to byla pro tebe ta pravá kámoška! Držím palce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.5.2007 8:02

Milá pěstounko Káťo

- moc jsi mě pobavila - hlavně to, jak jsi nastudovala život potkana, a on se vybarvil úplně jinak . Jinak naprosto souhlasím s Rputí - zvířátko se nepozná za pár dnů, dokonce když je jen na hlídání - není vlastní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.5.2007 7:53

Re: Re: Re: Jejda, jejda!

Já se v poslední době nějak na paní Poopíškovou nemůžu trefit - ona se tam střídá. Ale pokusím se!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 16.5.2007 7:44

Re: Re: Jejda, jejda!

No jo, fakt, už dloho tady nebylo Poopiší zpravodajství! Že by Rpuť měla zakázán vstup do jisté trafiky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jenny 16.5.2007 7:33

Re: Jejda, jejda!

Milá Rputi, když jsem si představila rozmilého Poopíše u pisatelky, tak to bylo snad poprvé co jsem se od Ajuščina  odchodu rozesmála na plný pecky,ta plastická představa mně dostala, takže díky.Prosím písni zas něco o tom jak se má Poopíš u vzácné to ženy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.5.2007 6:41

Jejda, jejda!

Článek je hezký, o to nic,,,, ale, ozvat se musím Tedy ono by to chtělo další články, ale na to teď nemám vůbec čas, takže aspoň stručně - jakékoli sžívání je v řádu měsíců, takže to fungovat nemohlo jako majitelka zvěřince si to troufám tvrdit zcela kategoricky. Ony báječné zlozvyky a lumpárny našich miláčků, které nás doma tak baví, mohou být pro pěstouny nervydrásající záležitostí. Darmo si představuju, co by z nervovou soustavou milovníka zvířat leč koček nezkušeným nadělal takový Poopíš

U potkana je to pak umocněno faktem, že potkan se čistotnosti nenaučí a samec navíc hodně značkuje, takže nechat ho pobíhat volně bytem je prostě nesmysl. A pokud člověk není ochoten akceptovat, že občas z trika i ten bobek vyklepe, lépe potkana nepořizovat. Navíc - a to už je vážné varování - ve Zverimexu raděj nekupovat (což byl asi případ potkaního hosta). Jsou to zvířátka z "chovů", která lidskou ruku nepoznala a počátek svého života prožila v holém akvárku (aby se snadno čistilo) a pak "chovatel" nahází potkaní mimina do krabice, odnese do Zverimexu a je mu fuk, jestli to někdo koupí třeba jako potravu pro hada. Zažila jsem ten rozdíl hned 2x. První Irenina myška byl nalezeneček, co v listopadu málem umřel zimou. Ale život divoké myšky jí lecčemu naučil a její dušičku stimuloval natolik, že sledovat jí, jak v terárku blbne a má srandu ze života bylo lepší než televize. Pak jsme dostali myš laboratorní - při vší lásce ke zvířatům - prostě myš blbec. Po pár měsících se to trochu vylepšilo, ale  nebylo to nikdy ono. Potkan Pája byl taky zverimexák, milej, ale nic, co by člověka 2x nadchlo. Naše "kluky" máme přímo vymazlené od chovatelky a ti o tu komunikaci c člověkem stojí!

• reagovat
• nahlásit příspěvek