aubis 22.1.2007 12:45

Re: Re: Re: Moje anabáze

Milý Mirku od lesa - CSc značí Kandidát věd a je to univerzitní vědecká hodnost. Stejně tak DrSc neboli doktor věd, tedy hodnost nejvyšší. Problém není v hodnosti, ale v tom, z jakých věd či pavěd byly získány. Takže je bylo lze je získat na ČVUT za technický obor stejně jako na zmiňované Vokovické Sorboně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

aubis 22.1.2007 12:36

Re: Re: Moje anabáze

Správně - Rozhodnutím Strany doktor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

aubis 22.1.2007 12:34

Re: Pár poznámek - 2

S tvrzením, že dítko nešlo studovat z finančních důvodů, bylo vzácné, nesouhlasím. Učím na "učňáku" cca čtvrtstoletí. A i v 70. letech jsem se setkával s tím, že i nadaný kluk (dívky se v hornickém učilišti příliš nevyskytovaly), doporučovaný pro své schopnosti, studovat nešel. Rodiče prostě řekli NE, a bylo to. Ať jde makat, už nás stál dost. Vzhledem k tomu, že i začínající horník bral tolik, že já - absolvent FF UK s placem cca 1600 hrubého - jsem mu mohl maximálně závidět,, to šlo i pochopit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

aubis 22.1.2007 12:27

Re: Re: Re: Re: AVIA IL 14

Avia-14 nebyla žádnou Dakotou. Sice nějaký počet originálních Dakot v SSSR létal, ale byly s nimi provozní problémy vzhledem k úplné závislosti na originálních amerických dílech.Letouny DC-2 byly v SSSR vyráběny v licenci. Vzhledem k tomu, že USA používá jiný systém než Evropa (palce a pod, witworty místo metrických závitů...) bylo nutné americké podklady překreslit do metrické soustavy. A motoy byla též sovětské provenience. Prací byl pověřen konstruktér Lisunov, proto označení licenční verze L"I. Ta dvojka je zde proto, že s terminologii sovětského letectva byla lichá čísla pro stíhačky a sudá pro ostatní stroje. Takže ona značka Li-2 znamenala "první konstrukce Lisunova, jiné - dopravní". Iljušinův Il 12 byl původní konstrukcí, přirozeně dosti podobnou Douglasům. Důvod je prostý - Douglasy byly velmi kvalitní knstrukcí s parametry na špičce své doby. Takže konstrukce ostatních konstruktérů se jim zvnějšku dost podobaly. Ovšem "střeva" již byla o něčem jiném. A Il-14 byly rozvinutím Il-12 především v oblasti motorické a přístrojového vybavení. Sovětské předpisy způsobily, že nosnost původní konstrukce byla hluboce nevyužita, což dokázali právě Češi v Avii, kdy při přípravě licenční výroby stroj překonstruovali do podoby, ve které se pak nejen používal u nás, ale byl zpětně vyráběn i v SSSR.  

Pro milovníky letadel podotýkám, že v leteckém muzeu ve Kbelích jsou na ploše umístěny jak originální Dakota, tak Li-2 i Avia -14. Bohužel ve velice zbědovaném stavu, ale to je v naší zemi s desítky let pěstovanou neúctou k hmotným památkám minulosti již téměř normou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mirek od lesa 14.1.2007 17:00

Re: Re: Re: Moje anabáze

Ještě malá poznámka: na průmyslovce jsme měli jeden den v týdnu dílny, na ty jsem se vždy těšil. Sváření mi moc nešlo, většinou jsem plech propálil. Ale později na univerzitě jsem byl vždy hrdý na to, že si umím na soustruhu nebo fréze udělat, co potřebuji, získal jsem tím i respekt svých spolupracovníků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mirek od lesa 14.1.2007 16:53

Re: Re: Moje anabáze

Máte pravdu, byl to RSDr., dnes většinou užívaný jako JUDr, viz komunistického bachaře v KSČM. Další podobné tituly ale ne vždy nezasloužené byly CSc. nebo DrSc. za jménem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor 14.1.2007 16:48

Re: Re: Re: Re: Re: Re: ... teda, Vy to slíznete taky že zaslouženě.

Vážený pane, s Vaším názorem naprosto souhlasím, hlavně s bodem 2. U bodu 1 bych hlavně nerad přišel o film Slunce, seno... , protože to je jeden ze střípků, kdy se u něho bavím a čas od času si ho pustím. Faktických a seriózních připomínek si vážím. S pozdravem Autor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 14.1.2007 16:47

Re: Moje anabáze

nebyl to náhodou RSDr?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor 14.1.2007 16:43

Re: Moje anabáze

Vážený pane, Váš zřejmě pravdivý příběh je velmi cenný, protože koresponduje s mnoha podobnými. Mám řadu přátel s různými úrovněmi vzdělání, kteří by mohli uvést podobné životní příběhy. Každopádně takoví lidé si váží svých životních zkušeností, byť nelehkých a jsou to lidé přátelští a většinou charakterní. I to přinesla doba, kdy nebylo lehké studovat, nebo něčeho dosáhnout s "pečetí" nedělnického syna či dcery. S úctou Autor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mirek od lesa 14.1.2007 16:12

Moje anabáze

je trochu podobná. V mém rodném městě jsem jako 15 letý neměl šanci, tatínek důstojník buržoasní armády, maminka kapitalistka (mistrová krejčovského řemesla, udělala chybu, že si po 1945 otevřela "dámský módní salón") takže jedině na stavbu jako přidávač. Ale tatínek byl jako člen buržoasní organizace "Obrana národa" zatčen Gestapem a zemřel ve vězení Gestapa na Sonderbehandlung už na podzim 1941. Na jeho úmrtním listě stálo klempíř, takže jsem se chopil příležitosti a jako dělnický kádr ve věku 15 let odešel z moravské province do Prahy na průmyslovku v Ječné ulici 30. Další slavná škola byla v Betlémě- Chlévě, což byla strojní průmyslovka.

V r. 1953 se naše vysoké školy teprve vzpamatovávaly z protektorátu, když 1948 začali kádrováci probírat profesory a asistenty, byla to další katastrofa. Řada vynikajících pedagogů se tak stala učiteli na průmyslovkách nebo odborných učilištích, tím lze vysvětlit vynikající úroveň některých odborných škol.

Končil jsem v. r. 1957, nastoupil do ústavu Akademie Věd. Když jsem 1959 chtěl začít studium na ČVUT, zažil jsem velké dohady, jestli má smysl, někoho s ukončeným vzděláním posílat ještě na vysokou. Díky několika příznivcům se mi to zdařilo, 1964 jsem "promoval" v Karolínu. Později jsem promoval doopravdy v Cáchách, ale pohlédnu-li zpět, ta průmyslovka byl můj můstek ke skoku do života.

Bohužel je dráha technika mnohem namáhavější, než dráha ekonoma, filozofa nebo historika, matematika a fyzika se nedají ošidit. S ideologií se technik nikdy dále nedostal, na Vokovické Sorbonně zase stačilo jenom reprodukovat naučené poučky, aby se získal RNDr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 14.1.2007 13:44

Re: Re: Re: Re: Re: ... teda, Vy to slíznete taky že zaslouženě.

Děkuji za odpověď. Pokud mohu, měl bych 2 poznámky.

1) klidně bych oželel filmy jako Slunce seno.... apod, pokud by současně s tím šlo vymazat i oněch 40 let a velmi mnoho zničených životů.

2) ke změně systému napomáhalo i určité procento lidí takřka "nedopatřením", neboť netušili co vlastně tržní ekonomika znamená - tedy i mnoho oněch jak píšete "přemožených" - ovšem těžko kvantifikovat kolik. (Je to patrné na značné části soudobého "rozčarování" mnoha lidí, když zjistili, že podnik, kde se chodí do zaměstnání, nikoli pracovat jednoduše zkrachuje a další a další "překvápka".)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor 14.1.2007 12:53

Re: Re: Re: Re: ... teda, Vy to slíznete taky že zaslouženě.

Vážený pane, je pravda, že obecně to prostředí deformovalo charaktery, ale na druhé straně zase tříbilo charaktery těch, kteří nepodlehli a nekráčeli s davem. Přátelství některých lidí bylo založeno na jejich odporu k totalitě jako takové. Na druhé straně byly některé totalitní tlaky tak naivní, že i pobavily. Viz  filmy Slunce, seno, jahody; Vesničko má středisková, jejichž komičnost spočívala právě na totalitním prostředí. A kdyby všichni byli totalitním prostředím "přemoženi", zřejmě by nedošlo ke změně systému. S úctou Autor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 14.1.2007 12:10

Re: Re: Re: ... teda, Vy to slíznete taky že zaslouženě.

"...Nicméně, řada odpůrců komunistického režimu mnohdy přiznává, že přece jen některé aspekty lidských vztahů byly lepší..." - víte marně přemýšlím, které ty aspekty to mohly být v prostředí, kde úplným základem vztahů (a výchovy) bylo pokrytectví a přetvářka, kde základním "výchovným" prvkem bylo "nevyčuhovat ze šedého průměru" a kde nejčastějším a nejpodporovanějším pohledem na souseda byla závist?

Obávám se, že s důsledky výšeuvedených atributů minulého režimu, se budeme potýkat pěknou řádku let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 14.1.2007 11:28

Re: R, R, zases to vzal z opačného konce

plošné vyhazováni kvalifikovaných lidí a jejich náhrada nekvalifikovanými ve fabrikách proběhlo až v prověrkách po 68 roce. V 50 letech možná jeden, dva ze sta z kvalifikovaných, kteří tehdy odmítli souhlasit s komunisty, možná šli k lopatě. Ale všichni ostatní zůstali, protože to byli všechno zaměstnanci, ne podnikatelé nebo živnostníci nebo majitelé nějakých velkých majetků, po kterých komunisté šli. Různí státní úředníci a podobné to bylo něco jiného, ale co se týká fabrik, tak tehdy měli komunisté ještě rozum a ty chytré nevyhazovali. Naopak je v těch fabrikách využili, třeba ty, co se před válkou učili u Bati.  A jinak dodnes mám doma ty učebnice z 50 let a  to skutečně nebyl žádný rychlokurs, to byla skutečně plnohodnotná večerní průmyslovka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor 14.1.2007 11:11

Re: tak pan autor dostal v nekterych komentarich co proto :-(

Vážený pane, děkuji Vám za slova, jež jste v komentáři uvedl. Neudělal jsem žádnou "díru do světa", ale pracoval jsem od postavení dělníka, parťáka, mistra až po ředitele (ale to až na krátký čas před důchodem). Moje další zkušenosti budou v mém příštím článku Gulag zvaný ČKD Stalingrad. S úctou Autor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor 14.1.2007 11:06

Re: Re: Re: Re: ... teda, Vy to slíznete taky že zaslouženě.

Vážený pane, potěšila mě Vaše slova. Je pravda, že mně bylo doporučeno, abych na invektivní příspěvky nereagoval, ale já mám lidi rád a neumím oplácet stejným za stejné, přestože jsem byl reprezentant v boxu. Tu knihu se psát pokouším na doporučení a měla by být o mladých v době našeho mládí. Možná by Vás zaujala nějaká vzpomínka z mého článku, který je na  dole uvedené adrese. S úctou Autor

http://neviditelnypes.zpravy.cz/spolecnost-cerni-baroni-0wr-/p_spolecnost.asp?c=A060901_110527_p_spolecnost_wag

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jurijv 14.1.2007 10:53

Re: Re: Re: ... teda, Vy to slíznete taky že zaslouženě.

Vážený pane,děkuji za velice výstižnou charakteristiku té doby.Osmiletku jsem končil v roce 1955.Mám velice podobné zážitky a zkušenosti. Obdivuji vaši trpělivost s jako reagujete na mnohdy nejen hloupé a nejapné příspěvky, ale také na nepochopení smyslu vašeho článku. Psal jste, že píšete knihu, pochopil jsem to správně? Rád bych se jí dočkal. Srdečně zdraví Jura V. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vadí/nevadí 14.1.2007 10:35

R, R, zases to vzal z opačného konce

Zřejmě si to tvoji rodičové trochu upravili k obrazu svému (a tvému). Jak píšeš, nedostalo se jim vzdělání, ale byli posláni do škol v 50tých na doplnění vzdělání (a jistě také uvědomnění). T. zn. že byli pak po rychlém školení posláni na místa, kde seděli dříve ti kvalifikovaní, leč nespolehliví, kteří byli posláni k lopatě. V tvém případě bych to radši moc neventiloval...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tich@dohoda 14.1.2007 10:12

tak pan autor dostal v nekterych komentarich co proto :-(

pokud spravne chapu psany text, pan autor popsal vcelku objektivne dobu a sebe popsal bez prikras, coz plati o vsech jeho clancich. Mezi radky lze snadno vycist i to, ze pan autor to v zivote nekam dotahl, byt klikatejsi cestou nez byva obvykle ale to je udel vsech samorostu kteri se vypracovali od piky, on se totiz clovek vyviji a nerodi se vzdy "Mirkem Dusinem" , spise je potreba ocenit to , kdyz prave clovek co jiz dost pamatuje neztratil pamet a dobre si vzpomina co vyvadel jako mlady, s takovym pohledem totiz casto zjistite, ze se od dnesni mladeze v podstate moc nelisime. Jen prave schazi kolikrat padna ruka dospeleho, ktera by skotacici mladezi "vysvetlila" , ze pravidla se maji dodrzovat a za porusovani nepsanych zakonu se tresta na miste. On totiz prave rychly trest ma nejvetsi ucinek, protoze clovek si presne pamatuje za co byl potrestan.

Ja jsem o dost mladsi a od taty jsem dostal jen jednou / a to jsem si zaslouzil vrchovate/ , ve skole fyzicke tresty byly vcelku bezne , ovsem v daleko mensi mire . Co mi zustalo v pameti z tech dob, tak fakt, ze spolecnost bezne akceptovala nasili na zenach /tzv. domaci nasili/ , takze bylo dosti bezne , ze sestry mych spoluzaku a kamaradu byvaly casto doma v nedustojnem podradnem postaveni vuci svym muzskym sourozencum a deti byvaly casto svedky fyzickeho tyrani svych matek ze stran otcu. Jinak mam dojem, ze v Anglii byly fyzicke tresty na skolach /soukromych ?/ zruseny nekdy pred 20 lety. Provinilce ovsem netrestal pedagog nybrz osoba k tomu ucelu reditelem urcena :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 14.1.2007 10:00

Re: Re: když do Tatrovky v Kopřivnici přišli první američtí manažeři v polovině minulého desetiletí

Asi záleželo i na firmě. Těm američanům, co tehdy byli v Tatrovce, evidentně  nikdo neřekl, že to tak může být  někde i u nich i tady v Tatře. A trvalo to dlouho, než na to přišli sami, snad půl roku,  protože si s sebou nepřivezli žádné své lidi, kteří by jim řekli pravdu, jak to na těch tatrováckých dílnách vypadá, česky neuměli a naši tehdejší tatrováčtí ředitelé jim nakecali to, co se jim hodilo do krámu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 14.1.2007 9:52

Re: Re: Re: Re: Re: Re: po sametu se pochopitelne zacalo diskutovat o ceskem skolstvi

Přirozeně i ta duševní vyžilost dělá svoje. Taky hodně záleží na prostředí. Něco jiného je třeba těžká lisovna, kde se ti lidi pohybují v prostředí nasáklém olejem mezi třímetrovými stohy lisovacích přípravků, zdivočelými kočkami a potkany, něco jiného linka, kde musí navěsit ručně každou směnu několik stovek kilo dílů a něco jiného třeba elektrodílna, kde sedí a šroubují vypínače a strkají kabely do desek. Stačí deset let v takovém prostředí a kdo si nehlídá zdraví a nepracuje na sobě, je nenávratně poznamenán. A za socíku se nábor vesměs dělal tak, že lidi byli dáváni zrovna tam, kde zrovna bylo volno. Třeba v té lisovně většinou člověk nabyl na tuku, protože tam byla věčně zima a průvan, nabyl na pomalosti a majestátnosti, protože přemisťovat dvacetitunové lisovací formy se musí s rozmyslem, zbrklý člověk spíše udělá chybu a je z něho placka, nabyl na specifické pleti, protože organismus byl promaštěn tím olejem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František 14.1.2007 9:43

Re: Re: Re: AVIA IL 14

Není důvodu se přít: Originální Dakoty byly v rámci pomoci dodávány a vozeny po moři v rozebraném stavu během války i do SSSR. Tam z toho základu ve značném chvatu sestrojili téměř totožnou Ilku. Tedy ruskou variantu Dakoty ( nemohli okopírovat originál, protože neměli součástkovou základnu USA ). Později to přepracovali na IL 14, vyráběný také u nás jak pro armádu, tak pro ČSA. Dakota a IL 14 jsou sice podobná, ale zcela jiná letadla. Pro toho, kdo chce podrobnosti lze vše najít v odborné literatuře. IL 14 vyráběný v Rusku a vyráběný u nás se také liší, protože naše výrobní zázemí bylo na vyšší úrovni než v Rusku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 14.1.2007 9:31

Re: Same

No, já jsem to trochu přehnal. Omlouvám se.  O té době vím akorát z vyprávění rodičů. Ale vím, že třeba otec byl typický kovozemědělec a nejspíš by celý život dělal napůl klempířinu, kterou se vyučil a napůl by žil z kozy v chlívku a z pár králíků, pro které by sekal trávu kolem cest a podobně.  Matka měla před válkou absolvovanou měšťanku a nejspíš by skončila někde na úřadě nebo jako manželka zemědělce s dvěma hektary pole a jednou kravkou ve chlévě.  Ale v 50 letech oba zasedli zase do školních lavic a podařilo se jim vystudoval a dostat se do fabriky, což byla v té době mnohem větší jistota a záruka větších peněz než co mohli dosáhnout předtím. To dneska už není, dneska je záruka velkých peněz sako, kravata a managořina. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František 14.1.2007 9:27

Re: Pár poznámek - 3

Také jsem ( jako ročník 1935 ) absolvoval celý slalom = gymnásium, střední škola, učení, průmyslovka, vojna, technika a ČVUT, takže jsem končil ve 32 letech. Nicméně v době, kdy jsme absolvovali průmyslovku, měla hodně vysokou úroveň ( později to šlo rychle z kopce ). Hlavně byly dobře vypracované učebnice, které jako praktické příručky používám dodnes. S mnohými znalostmi z průmky jsem později ( po rozšíření o vyšší matematiku ) vystačil i na technice. Dnes si přivydělávám v různých odborných nástavbách a žasnu, jak málo toho mladší absolventi znají a hlavně, jak s tím málem neumí pracovat. Jinak to zpatlané české školství nevadí. To, co jednotlivec pro svoji profesi potřebuje se stejně musí doučit ( jako my, dříve narození práci s PC ), a doučit ho je výbotný obchod pro ty, kteří ho to naučí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Kofroň, veterinární pedagog 14.1.2007 7:10

Re: když do Tatrovky v Kopřivnici přišli první američtí manažeři v polovině minulého desetiletí

Milé R, jak vidět jste nikdy ve fabrice v USA nedělal. Ve Westinghausu v Jersey City v roce 1959 uměli číst výkresy na dílně všichni, i ti dílenští počišťovači, kteři za zadky dělníků u strojů uklízeli.  Věděli totiž, že příští místo u stroje bude jejich, jestliže u zkoušky administrované mistrem a zástupcem odborů prokáží, že mají základní znalost   (core knowledge) pro posici. A znalosti obvykle získali kombinací praxe v zaměstnání  a školského vzdělání, ať už toho co si zapamatovali ze střední školy (ano, Františku, na mnoha high school jsou předměty jako technické kreslení, svařování, kovoobory včetně automechaniků a tak dále, podle místních potřeb), nebo na Junior (Community) College které jsou přímo zaměřeny na výchovu kvalifikovanách pracovních sil.  To nic nezmění na faktu, že mistři na dílně (často vysokoškolsky vzdělaní ale skoro vždy zkušení praktici)  při výběru pracovníků "z venku" dávali mnohdy přednost nezaučeným silám, které si vychovali podle potřeb podniku, s tím, že "zelené" pracovníky nemusejí odnaučovat spoustu zlozvyků získaných jinde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

68 14.1.2007 5:05

Re: když do Tatrovky v Kopřivnici přišli první američtí manažeři v polovině minulého desetiletí

Taky říkám, že je to tam samej blbec, kterej když se pak dostane k nám, je z toho na větvi. A na tu jejich úroven tam u nich, si stejně jen nakradli loupežnejma válkama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

CD 14.1.2007 3:32

Re: Same

Prumyslovky existovaly a gymply se prejmenovaly. Myslim, ze zrusene byly jen rodinne skoly (knedlikarny) Asi v r.1950 "Tonda URO"- Zapotocky vyhlasil kampan 80.000 uredniku do vyroby. O zaskolovani a preskolovani nevim nic, jen na pr. jerabnikum ukazali, jak s tim "granichem' popojizdet. Na urednicka mista dosazovali soudruzi svoje uvedomele delnicke kadry.  Ourada, ktery v kancelari odvadel dobrou praci  byl ve vyrobe nemehlo a delnicke kadry v kancelarich byly postrachem vsech, kdo za ne jejich praci museli delat.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Autor 14.1.2007 0:25

Re: Kanuku, 5. třídě, žáček musel skládat zkoušky na gymnázium . . .

Pane, zapomněl jste k těm titulům s. Nejedlého dodat: Akademik. Jinak máte vcelku pravdu, protože si na to vše pamatuji, i když jsem v roce 1947 chodil teprve do druhé třídy. Autor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 14.1.2007 0:14

Kanuku, 5. třídě, žáček musel skládat zkoušky na gymnázium . . .

a to musel mít výborný prospěch od 1. -  5. třídy . . . brácha byl coby jediný, kterého doporučil pan řídící na to gymnázium a tak jít na zkoušky . . . . čekal v parku na lavičce na výsledky, zda zkoušky udělal. Prej skoro omdlel, když odpoledne na seznamu jeho jméno nebylo, protože se bál co řekne mámě a že je hloupej . . . . na seznamu byl, ale z rozrušení svoje jméno přehlédnul. To se psal rok 1947. Dokončil prímu, 6. třídu a tehdy rektor-docent-doktor-inženýr ministr školství a kultůry, Zdeněk Neledlý zrušil gymnázium jako takové a brácha musel do měšťanky dokončit základní školu a poté jezdil od 1952 na jedinou chemickou průmyslovku, která byla v Mostě, zaměřena na paliva pro Staliňák v Záluží u Mostu. Nejedlý zrušil první 4 třídy gymnázia protože to byl bužoazní přežitek a nebylo to  "fér" proletariátu . . . . a tak SLOVO "GYMNÁZIUM" zmizelo a začalo se používat slovo-název "jedenáctiletka" a později "dvanáctiletka. My "průmyslováci" jsme si o žácích 12ti letky mysleli a říkali svoje oni si to samé o nás "průmyslovácích." Jenomže, ten kdo neměl mezi ušima, či nechtěl dále jít studovat na VŠ po 12ti letce tak byl namydlenej a stal se z takových šiml-úředník a která chtěl všelijaké nástavby kurzy . . .  mnoho takových zůstalo na vojně-dýzláci, dali se k esenbákům, politrugové a později papaláši KSČ . . . .To jen tak hóóódne krátce co jsem chtěl dodat . . . . .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

pavel 99 13.1.2007 23:48

Re: Re: Re: Re: Re: po sametu se pochopitelne zacalo diskutovat o ceskem skolstvi

no osobně bych mluvil o "vyžilosti" spíše duševní. Na učňáku se naučil "točit klikou" u stroje  a hodlá "točit klikou" až do důchodu. Pokud přivezou stroj, který už kliku nemá, tak "se na to může...." a učit se nehodlá ani "ň".

• reagovat
• nahlásit příspěvek