Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VZPOMÍNKA: Kina a filmy v padesátých letech
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kanuk 5.12.2006 8:55Re: Re: Re: Polínko do ohníčku - doplňky 2 No problem. Asi jste byl před válkou moc mladý na chození do kina. Bez urážky, prosím, pouhé konstatování faktu. |
|
|
NevericiTomas 5.12.2006 10:16Re: Polínko do ohníčku To nebyl trik.Rusove meli v te dobe zdaleka nejvetsi vysadkove vojsko a kdyz ho na manevrech ve 30. letech predvedli, tak vsem vojenskym pridelencum spadla celist.A vedlo to k urychlenemu budovani vysdkoveho vojska v ostatnich armadach. Zaklad Eben-Emel, Krety,D-day neb Market Gerden bl prave tady! |
|
|
jag 5.12.2006 11:03Re: Polínko do ohníčku křižník Potěmkin se mi líbil a viděl jsem ho několikrát.Zejména záběry běžících parních strojů,to je unikátní.Ti parašutisti byla realita.Po zadku na křídlo a pak se spustit dolů.Prostě to dokázal jenom sovětský člověk.......Hitler to okopíroval a vznokl paradesantní jednotky(Kréta). |
|
|
Veruna 5.12.2006 6:49smutný konec plzeňských kin |
|
|
Cesilko 5.12.2006 20:08Vrely dik!:-) Cesilko :-) |
|
|
J.G. Pašek 5.12.2006 6:49Jen tak . . . . Pan Boudný napsal . . . . . I když některé filmy v padesátých letech byly naivní a někdy až hloupé, nikdy jsem nezaregistroval (ale i odborníci), že by měly nějaký špatný vliv na morálku nebo vyvolávaly násilí. To teda ne, komunisti na to přece dbali, aby jejich ovečky násilí a vraždy v kině neviděli . . . . . . "Dejte nám chleba a zábavu!" proletářů davy chtěly . . . . . a komunisti za jejich zády násilně zabírali továrny a živnosti, zabírali pole, dobytek a násilně budovali JZD, vesele třídní nepřítele věšeli na Pankráci šibenici, nepřítele proletariátu zavírala do věznic a posílala rubat uran . . . . . a my simpletoni se bavili, koukali na ty morální, čisté, slušné filmy a veselohry . . . . . |
|
|
JH 5.12.2006 9:02Re: Jen tak . . . . No existovaly volby, komunisté měli 48% a podle toho zvolili svůj program. Národní fronta včele s lidovci jim vše odsouhlasila. Řada členů ostatních stran měla z doby protektorátu máslo na hlavě a Košický vládní program se v podstatě líbil.Vzhledem k tomu, že ve válce a po ní živnostníci se projevili jako odporní zloději, nenažranci, podvodníci, tak jako nyní. Většina národa byla pro,aby se s nimi pořádně zatočilo. Venkovští kulaci v protektorátu za žrádlo vypumpovali z měst od zlata až po peřiny vše, co jim primitivům se zdálo k použití. Lidé si tyto válečné "dobroděje" dobře pamatovali a není divu, že se takovým typům postupně vrátilo to, co zaseli.To je situace, která se opakovaně opakuje! Lumpové všeho druhu nakradou, udělá se revoluce-ukradnou jiní a znovu. Jen pozoruji, že úroveň těch zlodějů je čím dál rafinovanější a jsou jich již celé rody a pokolení - že by genetika? |
|
|
NevericiTomas 5.12.2006 10:19Re: Re: Jen tak . . . . O tom kdo mel maslo na hlave: http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/97634#97634 odrolujte az dolu na vyznacne pracovniky. P.S. osobni douska-clovek s takovymi nazory je dobytek |
|
|
JH 5.12.2006 13:14Re: Re: Re: Jen tak . . . . Pečlivě jsem si prohlédl seznam a jen mi to potvrzuje co lumpů se dá najít pod rouškou "demokracie"-tedy připouštíte-li, že před válkou tu byla. A to je sbírka jen Praha,Brno, Kladno atd. dnes si dovedu představit co podobných stvůr bylo na vesnicích. A rozhodně nepopírám, že zde bylo mnoho, ne-li většina obětavých,slušných a hlavně normálních lidí. Ale tak jak nyní, sebranka vládne a slušní lidé se zase jen bojí, ne o to jestli je někdo zavře, ale o to zda budou mít práci, zda se uživí, uživí svůj byt, stačí se postarat o své děti aby nechcíply, co s nimi bude v nemoci a stáří. Krušné pomyšlení, že po všech těchto skutečnostech a poznání se vracíme zase o tolik let zpátky, kdy jednotlivci budou žít jak v pohádce a většina v hrůze, nouzi, marasmu dávnokapitalistického typu. |
|
|
Kolma Puši 5.12.2006 13:41Re: Re: Re: Re: Jen tak . . . . ???????? nějak mi uniká souvislost se vzpomínáním na filmy... |
|
|
A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 20:33Re: Re: Jen tak . . . . JH, Vy vole, a co Fierlingerovi (a)sociální demokrati? To Vás ve VUMLu neučili? A s tou genetiou máte pravdu, je to vidět i na Vás. Zauvažujte prosím po kom Vy jste takový zapšklý dobytek? Nebo to bylo Vaše osobní koryto o které jste nakonec přeci jenom přišel? |
|
|
Princ V. 6.12.2006 0:47Re: Re: Jen tak . . . . Nevim pane JH, jak jste prisel na to, ze lidovci stali v cele Narodni fronty. Pokud vim, tak moc nechybelo, a Lidova strana dopadla stejne jako agrarnici, zivnostnici a jine strany, ktere po zaniku protentokratu nebyly pripusteny k cinnosti.protoze jeji prislusnici byli vzdy povazovani za stejnou chatru, jako byli kapitalisti. Pokracovani v cinnosti jim umoznily jen zamery KSC, jak vyzrat na katolickou cirkev a ziskat pro tyto zamery verici. Pokud si stezujete na zivnostniky, ze se behem okupace projevili jako odporni zlodeji, nezapomente na delniky , kteri za cigarety a jine vyhody byli ochotni pracovat i v mimoradnycy smenach, na nichz vyrabeli zbrane, ktere nacisti ( nezkracene nacionalni socialiste) pouzivali proti tem, kteri na zapade i vychode bojovali za nasi svobodu ! |
|
|
Veruna 5.12.2006 6:46Kino Moskva, pak Elektra- předtím taky Elektra už nehraje. Zavřeli ho. V Plzni( spíš za Plzní) je dnes multikino Cinema. Takže moje dětství s nedělními dopoledními pohádkami je pryč. Mě se líbilo, že jsme tam mohli chodit sami- z Plachovky to byl kousek. Zdravím Česílka |
|
|
CD 5.12.2006 14:50Re: Kino Moskva, pak Elektra- předtím taky Elektra Ja jsem v Elektre videla prvni barevny kresleny film "Snehurka a sedm trpasliku". Muselo to byt kolem r.1937, 38, proste pred valkou. Film bezel v Plzni pul roku a ja jsem ho videla za tu dobu 4x. Zdravim Plzenaky!:-) |
|
|
A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 6:45Americké filmy Americké filmy byly k vidění už koncem padesátých let. Jeden z prvních byl Kramerův Malý uprchlík. Další byli Mustangové s Marylin Monroe, to bylo někdy v roce asi 57 a měli jsme srandu z toho že v Americe si může nezaměstnanej flákač koupit letadlo za pár měsíců práce, která ho navíc bavila. Pak byla samozřejmě Africká královna s Humprey Bogartem. A Někdo to, rád horké zase s Marylin Monroe. A Synkopy, které jsme viděli celá třída z průmyslovky asi desetkrát místo vyučování. . A samozřejmě Kleopatra. Na Lízu Taylorovic se jezdili Pražáci dívat na Kladno, kde strana a vláda postavila první širokoúhlé kino v československu. Alfa v Praze byla až vzdálená druhá. V šedesátých létech také byla k vidění vedle Bondarenkovy verze Vojny a míru také americká verze, s Henry Fondou v roli Pierra Bezuchova. To bylo také v Praze vidět už i Zpíváni v dešti. A v Pravé poledne.. A Prázdniny v Římě, které uvedly Audrey Hepburn i do Česka. .A Sedm statečných s Yulem Brynnerem. A Na sever na Aljašku. A Rio Bravo. V promítačce Národního technického muzea na Letné byly k vidění americké grotesky nejenom s Chaplinem, ale i s Busterem Keatonem a Lauerem a Hardym. Ty jsem viděl, ješte v padesátých letech, snad také v Ponrepu ve filmech Lauer a Hardy v cizinecké legii a Lauer a Hardy studují, jakož i Chaplinovo zlaté opojení a dokonce i Světla ramp a Diktátora. Tam jsem také viděl Dostavník s Johnem Waynem. Z válečných filmů stál za zmínku americký Konvoj do Murmanska a britský Kruté moře, oba to filmy námořní, i když třeba ve Vojně a míru v obou verzích bylo nakonec válečných scén také dost. Pak Britský Most přes řeku Kwai, |
|
|
A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 6:46Re: Americké filmy Jsem si jistý, že jsem spoustu amerických filmů které se dostaly skrze železnou oponu vynechal, nakonec je to už skoro padesát let, co jsem je všechny v Praze viděl. Nicméně bylo i za hlubokého socijálkizmu možno shlédnout umění nesovětské, pokud tedy měl jeden zájem. A já ten zájem o západ skutečně měl. Z ruských filmů si pamatuji pár. Vedle Bondarenkovy Vojny a Míru to byl Tichý don, na který nás coby dítka z obecné školy nahnali do kina Oko na Letné a pak veselohru Celý svět se směje z ranných čtyřicátých let, s chytlavou hudbou Izaáka Dunajevského. A pak už snad jenom Jeřábi táhnou. A to už bylo v letech šedesátých a pak jeřábi přitáhli. A já odešel. |
|
|
Jiří S. 5.12.2006 7:31Bondarčuk! Sergej Bondarčuk, žádnej Bondarenko. Podle imdb.com je Vojna a mír z roku 1968 (Viděl jsem v tv v 80. letech, skvělý dojem, díval bych se znovu. Americkou verzi s H. Fondou jsem viděl nedávno na videu (z tv) a byl jsem dost zklamaný její cajdákovatostí.) |
|
|
A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 8:52Re: Bondarčuk! Bodejť že Bondarčul a žádnej Bondarenko! Už si to tak nepomatuju, ale nehrál on tam Napoleona? Jinak ten film s Henry Fondou byl natočenej roku 56, tedy ještě čistej slaďákovej Hollywood. Přesto srovnáni s Bondarčukem jeho režisér King Vidor zcela jistě snese. |
|
|
Jiří S. 5.12.2006 9:31Re: Re: Bondarčuk! Bondarčuk hrál Pierra Bezuchova, jeho skutečná žena Pierrovu první nevěrnou manželku Helene. / Nic proti King Vidorovi :-), jen proti tomu konkrétnímu slaďáku (chtěl jsem to samozřejmě vidět kvůli Audrey), taky je to film běžné délky proti vícedílnému Bondarčukovovu a velmi tlusté předlozet. Roku 56 bych nepřikládal váhu, i dřive točili skvělé filmy a i později ubližovali knižním předlohám. |
|
|
dvd 5.12.2006 7:55Mate v tom bramboracku Mustangove (Misfits) jsou z roku 1961, takze jste je asi tezko videl v CSR v roce 1957. A African Queen je z roku 61. Maly uprchlík (Little Fugitive) z roku 53 nema s Kramerem nic spolecneho atd. |
|
|
A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 8:40Re: Mate v tom bramboracku Spíš guláš. Kramer samozřejmě mohl za Norimberský proces, a Malý uprchlik byl natočen třemi neznámými, Morris Engel , Ray Ashley a Ruth Orkin. Holt po ránu jsou ptáci rozespalí a zblblí. Jinak konec padesátejch a začátek šedesátejch let byl pro mne rozdělenej jenom vojnou, jinak to dost splývalo. |
|
|
A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 8:44Re: Re: Mate v tom bramboracku Aspoň jsem si dobře pamatoval, že Malým uprchlíkem to asi začalo. |
|
|
hamrak 5.12.2006 9:54Re: Mate v tom bramboracku Ale Africká královna je z roku 51, see Wikipedia: The African Queen... |
|
|
Drahomíra 5.12.2006 11:03Mate v tom bramboracku To skutečně radobypamětníku máte. V roce 1961 Byl Humphrey Bogart už 4 roky po smrti. 1951: African Queen (The African Queen) Regie: John Huston, Rolle: Charlie Allnut (Academy Award) Rolle: Kapitän |
|
|
dvd 5.12.2006 12:12Holt jsem se upsal Vzhledem k tomu, ze jsem tu Africkou kralovnu videl tusim v lete 54 tak to asi nebude neynalost ale sahnuti vedle. Tak abyste se, pani Drahomiro, nepodefekovala |
|
|
Drahomíra 5.12.2006 13:52Re: Holt jsem se upsal Tak proč se nejdřív hádáte? Když už jste byl tenkrát tak velký a mohl do kina? Proč se teď neřídíte Gottwaldovým dvakrát měř a jednou řež? Jiste jste už tenkrát taky chodil do školy a tohle rčení bylo v osnovách. Ale zajímalo by mne, jestli se najde někdo, kdo potvrdí, že film African Queen se už v roce 1954 v ČSR promítal. Nebo jste patřil k dětem privilegovaných rodičů, co travili každy rok prázdniny na Riviere? |
|
|
Vera 5.12.2006 15:07Re: Re: Holt jsem se upsal Tata s mamou Africkou kralovnu videli, mama umrela 1960. V dobe promitani mi jiste bylo mene nez 18, s sebou mne nevzali, tak to uz jsme v roce 1958. Presneji to neurcim. |
|
|
Hamrak 6.12.2006 10:51Re: Re: Re: Holt jsem se upsal Africká královna podle mne nebyla nepřístupná, viděl jsem ji s rodiči jako malé dítě, zapůsobila na mne velmi dobrodružně a exotickým prostředím. V 54. mi bylo 7, to by odpovídalo. |
|
|
iyiyuiyui 5.12.2006 15:09humprey bogart Zrovna nedavno jsem narazil na Casablancu, ze pry to je legendarni film. Tak jsem to skouknul a kdyz si predstavim, jak moc to je stary film, tak to je hodne dobry. |
|
|
Cesilko :-) 5.12.2006 6:16To bude mit pan autor radost, jakou odezvu jeho clanek ma....:-)Nojo Nojo, Doktor Zivago, jasne, a Lawrence of Arabia...:-) Vcera vyfotili Petera O'Toola tady u nas v novinach a je z neho staricek, vetchej... :-)Je, a na TOPKAPI s Petrem Ustinovem a Melinou Mercuri , tou co pozdeji byla reckou ministryni gultury, videli jste to nekdo???????????????:-) |
