dvd 5.12.2006 7:55

Mate v tom bramboracku

Mustangove (Misfits) jsou z roku 1961, takze jste je asi tezko videl v CSR v roce 1957. A African Queen je z roku 61. Maly uprchlík (Little Fugitive) z roku 53 nema s Kramerem nic spolecneho atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 5.12.2006 7:51

Re: Polínko do ohníčku - doplňky

Křižník Potěmkin - 1925

Celý svět se směje - 1934, režie Alexandrov

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dvd 5.12.2006 7:44

Kina

Sevastopol - Na Prikope         Svetozor - Vodickova u Vaclavaku

Zdravim do Cal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PM 5.12.2006 7:37

Re: Re: Re: Později

Hamleta hrál (a výborně) Smoktunovskij.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří S. 5.12.2006 7:31

Bondarčuk!

Sergej Bondarčuk, žádnej Bondarenko. Podle imdb.com je Vojna a mír z roku 1968 (Viděl jsem v tv v 80. letech, skvělý dojem, díval bych se znovu. Americkou verzi s H. Fondou jsem viděl nedávno na videu (z tv) a byl jsem dost zklamaný její cajdákovatostí.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 7:16

Re: Polínko do ohníčku

Kanuku, ruská bombardír Ilja Muromec z první světové války měl nejenom spoustu motoru, myslím dokonce šest,  ale i kabinu jako tramvaj, včetně plošiny vpředu, na které byl umístěn nikoliv tale ramvaják, nýbrž kulomet..

Jinak ovšem, s výjimkou Potěmkina, kterým byl ještě němý a z dvacátých let, ty filmy byly poněkud mladší, tak ze začátku čtyřicátých let,  a byly všechny vidět po válce v Čechách ještě před Ünorem.  To ale byl k vidění také Kačer Donald a Myšák MIckey.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 5.12.2006 7:07

Re: Jiří Werich

Pokud vím, tak všechny hry předválečného Osvobozeného divadla (= V + W) byly téměř určitě protinacistické, a hodně "levé". Jestli komunistické, nemohu soudit, žádnou jsem neviděl, ale "Hej pánové a bařtipáni, ..." byla jedna z jejich písní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 6:59

Re: Re: Jiří Werich

eMile, Vy vole, Jiří Voskovec (jeho tatínek se jmenoval ještě Wachsman , než se nechal přejmenovat) jim to možná nenandal, ale v žídném pžípadě nekolaboroval a našel si v USA slušné živobytí jako herec v divadle i ve filmu,  Hrál například ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů, která dokonce komunisti do Česka pustili,i když  asi jenom díky přímluvě Wericha.

O Werichovi zde nikdo neřekl, že byl zbabělec, jenom Vy. Asi podle sebe soudíte jiné. 

Je ale beze sporu, že Jan Werich kolaboroval s komunisty a't ruskými, tak i českými z plna hrdla. On byl vždycky trochu rusofil, tak holt se tomu nebránil. Ale kolaborant to byl. Tečka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Veruna 5.12.2006 6:55

Pruhovaná plavba

v kině Oko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kanuk 5.12.2006 6:51

Polínko do ohníčku

Jsa poněkud starší generace (je tu asi málo těch, kterým bych měl chodit pro pivo) dovoluji si připomenout několik předválečných sovětských filmů - naprosto ne proto, že bych chtěl dělat propagandu. Předně to byl "Křižník Potěmkin", nemýlím-li se režírovaný Eisensteinem (historie první lodi, na niž se vzbouřili bolševici, odjeli snad do Rumunska). Pak "Celý svět se směje", bláznivá komedie, snad zase Eisenstein, prý se vsadil s nějakým americkým režiserem kdo udělá směšnější film, s písní "Veselou písničku sobě zazpívám" - snad Dunajevski. Film "My z Kronštadtu", historie vzpoury bolševických námořníků v Petrohradě, se známou písní "Kupředu nás píseň naše vede" - také Dunajevski? Pak jeden film o sovětském letci, jehož syn byl zabit při nepřátelském útoku plynovými bombami. Následovala sovětská odplata, spousta parašutistů, dopravovaných již tehdy (1937?) čtyřmotorovými letadly, a nebylo jich jenom pár - pokud to nebyl trik. To by bylo tak všechno. Před válkou neběhalo moc sovětských filmů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Veruna 5.12.2006 6:49

smutný konec plzeňských kin

http://www.ufd.cz/index.php?ID=1997&

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 5.12.2006 6:49

Jen tak . . . .

Pan Boudný napsal . . . . . I když některé filmy v padesátých letech byly naivní a někdy až hloupé, nikdy jsem nezaregistroval (ale i odborníci), že by měly nějaký špatný vliv na morálku nebo vyvolávaly násilí.

To teda ne, komunisti na to přece dbali, aby jejich ovečky násilí a vraždy v kině neviděli . . . . . . "Dejte nám chleba a zábavu!" proletářů davy chtěly . . . . .  a komunisti za jejich zády násilně zabírali továrny a živnosti, zabírali pole, dobytek a násilně budovali JZD, vesele třídní nepřítele věšeli na Pankráci šibenici, nepřítele proletariátu zavírala do věznic a posílala rubat uran . . . . . a my simpletoni se bavili, koukali na ty morální, čisté, slušné filmy a veselohry  . . . . . 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 6:46

Re: Americké filmy

Jsem si jistý, že jsem spoustu amerických filmů které se dostaly skrze železnou oponu vynechal, nakonec je to už skoro padesát let, co jsem je všechny v Praze viděl.  Nicméně bylo i za hlubokého socijálkizmu možno shlédnout umění nesovětské, pokud tedy  měl jeden zájem. A já ten zájem o západ skutečně měl.  Z ruských filmů si pamatuji pár. Vedle Bondarenkovy Vojny a Míru to byl Tichý don, na který nás coby dítka z obecné školy nahnali do kina Oko na Letné a pak veselohru Celý svět se směje z ranných čtyřicátých let, s chytlavou hudbou Izaáka Dunajevského. A pak už snad jenom Jeřábi táhnou. A to už bylo v letech šedesátých a pak jeřábi přitáhli.

A já odešel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Veruna 5.12.2006 6:46

Kino Moskva, pak Elektra- předtím taky Elektra

už nehraje. Zavřeli ho. V Plzni( spíš za Plzní) je dnes  multikino Cinema. Takže moje dětství s  nedělními dopoledními pohádkami je pryč. Mě se líbilo, že jsme tam mohli chodit sami- z Plachovky to byl kousek. Zdravím Česílka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Kofroň, veterinární pedagog 5.12.2006 6:45

Americké filmy

Americké filmy

byly k vidění už koncem padesátých let. Jeden z prvních byl Kramerův Malý uprchlík.  Další byli Mustangové s Marylin Monroe, to bylo někdy v roce asi 57 a měli jsme srandu z toho že v Americe si může nezaměstnanej flákač koupit letadlo za pár měsíců práce, která ho navíc bavila.  Pak byla samozřejmě Africká královna s Humprey Bogartem. A Někdo to, rád horké zase s Marylin Monroe.  A Synkopy, které jsme viděli celá třída z průmyslovky asi desetkrát místo vyučování. . A samozřejmě Kleopatra. Na Lízu Taylorovic se jezdili Pražáci dívat na Kladno, kde strana a vláda postavila první širokoúhlé kino v československu.  Alfa v Praze byla až vzdálená druhá. V šedesátých létech také byla k vidění vedle Bondarenkovy verze Vojny a míru také americká verze, s Henry Fondou v roli Pierra Bezuchova. To bylo také v Praze vidět už i Zpíváni v dešti.  A v Pravé poledne.. A  Prázdniny v Římě, které uvedly Audrey Hepburn i do Česka. .A Sedm statečných s Yulem Brynnerem.  A Na sever na Aljašku.  A Rio Bravo.

V promítačce Národního technického muzea na Letné byly k vidění americké grotesky nejenom s Chaplinem, ale i s Busterem Keatonem a Lauerem a Hardym.  Ty jsem viděl, ješte v padesátých letech, snad také v Ponrepu ve filmech Lauer a Hardy v cizinecké legii a Lauer a Hardy studují, jakož i Chaplinovo zlaté opojení a dokonce i Světla ramp a Diktátora. Tam jsem také viděl Dostavník s Johnem Waynem.

Z válečných filmů stál za zmínku americký Konvoj do Murmanska a britský Kruté moře, oba to filmy námořní, i když třeba ve Vojně a míru v obou verzích bylo nakonec válečných scén také dost. Pak Britský Most přes řeku Kwai,  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

eMil 5.12.2006 6:43

Re: Jiří Werich

....ááááá, náš Hrdina! Pověz nám něco o svém hrdinném odboji během bolševické totality! Rozděl se s námi o to, jak jsi jim to - narozdíl od zbabělce Wericha - nandal!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 6:16

To bude mit pan autor radost, jakou odezvu jeho clanek ma....:-)Nojo

Nojo, Doktor Zivago, jasne, a Lawrence of Arabia...:-) Vcera vyfotili Petera O'Toola tady u nas v novinach a je z neho staricek, vetchej... :-)Je, a na TOPKAPI s Petrem Ustinovem a Melinou Mercuri , tou co pozdeji byla reckou ministryni gultury, videli jste to nekdo???????????????:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 6:12

A jeste jedn film, a koncim!Na jednom kanale

tady u Capifiku hrajou "film mesice" kazdej den, v osum! :-) Tak jsem se fcera dobre bavil: Miracle on 34th Street... Je to vo tom, jak ten jeden starik v NYC je Santa Claus ale nikdo mu to neveri, az on postupne presvedci jednu malou holcicku a jeji maminku a posleze i pany Macyho a Gimbela, milionarske majitele v roce 1947, kdy byl film natocen cernobile, dvou nejvetsich soupericich obchodnich domu na 34. uiici v NY. Pred lety ten cernobily film obarvili, je to pekny, mily, a vhodny pro dedecky, babicky, aji nemluvnata. A tu holcicku tam hrala Natalie Woodova, ktera se v roce 1981 utopila u ostrova Catalina tady u nas. Tak, dobrou noc! :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 6:07

Re: Re: Později

Ale nekteri by si mohli pamatopvat skvelou ruskou verzi Vojny a miru, Otela s Bondarcukem, Hamleta, taky rusky, jmeno predstavitele Hamleta se mi vyparilo. Nu a potom taky vybornou Vojnu a Mir americky, s Audrey Hepburnovou, Henry Fondou, etc. Jinak super film je ofsem Red October (Hon na pomorku???),  to muzu videt kazdej tejden, hraje tam i jeden muj pritel...:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 6:02

Re: Později

A co takhle Jerabi tahnou, Majove hvezdy s Vjaceslavem Tichonovem, to bejval fesak, uz taky umrel, myslim. A jeden taky dost propagacni., Zare na d Nemenem, a tech nasich starych Pudr a benzin, Hotel Modra hvezda, Tramtpoty oficiala trisky, Cech panen Kutnohorskych, U pokladny stal, C.K. polni marsalek, Nocni motyl, ale to uz si vy deti nemuzete vubec pamatovat.....:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 5:58

Re: Ale clovek na to rad vzpomina,-)

Omliuva, ma byti" vyborne se starlY!" ofsem! JInak nejnudnejsi film vsech dob byl CESTA

N.A. Chruscova a  ??? Bulganina po Indii. Povinne se skolou, dva tloustici furt jezdili v otevrenejch limuzinach a maly holcicky v sarickach jim davali takovy ty kvetinovy vence kolem krku, a trvalo to dvea pul hodiny....:-)Mozna, ze tento vydobytek uz nevim ktere narodni kinematografie jste take meli moznost videti...:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 5.12.2006 5:57

Re: naivita propagandy

Víte, pokud jde o ty dnešní filmy, tak záleží na tom, jaké si kdo vybírá. Ty vyloženě nechutné drasťáky jsou i dnes spíš ojedinělé a nikdo není nucen na ně chodit.

Já nepatřím k takovým těm fajnšmekrům, kteří chodí zásadně na ty filmy, na které nechodí nikdo jiný. Můj vkus je docela "hollywoodský", zde namátkový výběr filmů, které se mi v posledních cca 10 letech líbily: Hvězdé války, Indiana Jones, Piráti z karibiku, Shrek, některé (spíš starší) bondovky... samá bohapustá komerce, ale žádný mozek rozprsklý přes celé plátno si ne a ne vybavit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 5:55

Ale clovek na to rad vzpomina,-)

byli jsme mladi a hezci, dnes uz jsme jen hezci...:-) I Wericha v tom socialistickym Cisaruv pekar a pekaruv cisar jsem mel rad, Dovolenou s Andelem, Andela na horach ("skacu dobre, skacu rad..) a v techto filmech zvlaste zabavne byly ty "kulturni referentky", maticky pluku, co se vyborne starali i fsechny rekreanty..... Jinak jako dite pred rokem 48 jsem videl americky kresleny Gulliverovy cesty, a Lassie se vraci....:-) To bylo v kine Moskva v Plzni, predtim se to jmenovalo uz nevim jak a nedavno jsem se tam byl podivat, ta pasaz vypada jako nejaky brloh v zemi Tretiho sveta, v koutech spina, odpadky, zvratky, asi nejmis 40 let tu pasaz nikdo neuklidil, jak do toho prasecince muzou chodit normali lidi do bijaku, netusim...Dale se za socialismu dokutalel do Ceska i Kirk Douglas a Zizen po zivote, o Van Goghovi, taky basticka, jo, bejvavalo. Mam rad pana Caslavskyho a jeho Hledani ztraceneho casu. ..:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Cesilko :-) 5.12.2006 5:45

Oblibene filmy :-)

Bravo! Zase jednou krasnej clanek pro pametniky: :-) Mne vyvedli nemilosrdne, kdyz jsem se pokusil jit nezletilej na film Cerveny a cerny......Tak pak jsem si doma precetl knizku a byloto!:-) Jinak kino Sevastopol snad neni na Prikopech, ale na roku Vaclavku a Vodickovy????:-) Jednou mne tam rodice umistili na uzasny sovetsky film o ponorkach, Aston ten film taky zna! :-) Mezi dvema oceany.... Jinak v tech ldetech se mi llibil: Horsky pilot, Kdyby vsichni chlapi sveta, a Kocka, to bylo odnekud z Argentiny nebo odkud, moc si to nepamatuju. Bylo to UZ TEHDY! na SIROKEM PLATNE! a protoze bylo nabito, koupili jsme si s partou z recese listky za dve koruny do PRVNI RADY. Dodnes pri vzpomince na superfilm vidim v duchu veliky barevnmy fleky....:-) Nu a potom se v Plzni chodilo hodne na Filmovy festival pracujicich  FFP na Lochotine, v lete, kudy jsme se plizili shora lesem a koukali se na 8 1/2 zdarma, ten amfiteatr se dost dobre vobsancovat nedal, aby tam nepronikali neplatici taky-divaci....:-) Jinak za uplne nejblbejsi csl soc-film povazuji od let flick  LEDOVI MUZI! :-) Hokje, dva mancafty, chmik ve fabrice prijde na uzivani, ktery budto zrychluje nebo zpomaluje aktivitu hracu na lede...Uz pri prihlizeni filmu se mi to zdalo tak pitome, ze se mi rozbolela hlava, no des! Poprve jsem pochopil, co to znamena podcenovat divaka, kdyz se tvurce filmu domniva, ze divaci nemaji v hlave mozek ale puding...:-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 5.12.2006 5:20

Můj první film byl černobílý "Perníková chaloupka" . . . .

Vstupenka stála 5 korun, papírová 5 koruna byla malá červená a když jsem dal 5 mincí, korun,  do pusy tak pálily . . . . . herci mluvili německy a byly tam titulky. To mě bylo snad 4-5?  . . . . . seděl jsem v první řadě vedle maminky, ke mně nakloněná celý film něco polohlasem povídala. Šli jsme domů a já se ptal "Mami, co jsi furt v biografu povídala? . . . . maminka se hlasitě dlouho smála "Ty pitomče, já jsem ti četla titulky."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vsejasny(olbrajt) 5.12.2006 5:09

naivita propagandy

Podstata filmu te doby byla jejich naivita. Ruda armada vzdy vitezila (jak se proto nejdrive octla az u Moskvy, Leningradu a Stalingradu, tisice kilometru od hranic, nam nikdy vysvetleno nebylo) nacisti dostavali na frak, Hitler zbesile pobihal po sve pracovne a vzteky zral koberce. Ve v te dobe vzacnejsich veselohrach jakysi 30+ diblik stale lezl po stromech, nekde v Gruzii a zpival.Nebo snadvsichni zpivali, a snad celyten film: "pjatminjut, pjatminjut, eto ocen dolgo" a dlouhe to casto bylo!

Ale co, pravidelne kazdy listopad jsme upustili od navstev kin (mesic scsp). Kdyz, zpravidla v te dobe, nahnani na skolni predstaveni, do kina Flora (vzdy lepsi nez sedet ve skole) tak se bylo cim bavit. Cim blbejsi film, to je cim vetsi propaganda, tim (alespon pro nas) veselejsi.

Nedovedu si predstavit, ze bychom se tak dobre bavili dnes, kdy ve filmech je doslova vse (jen ne ta naivita). Nekolika minutovemu rozprskani se lidskeho mozku pres cele platno (in slow motion) bychom se asi nikdy tak srdecne zasmat neumeli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 5.12.2006 3:15

Re: Re: Později

My jsme se školou chodili na sovětské povinné filmy snad dvakrát ročně, ale tento jediný si z povinného promítání pamatuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří S. 5.12.2006 2:30

Re: K tomu Unosu od Kadara a Klose

Únos je strašná propagandistická slátanina (se slavnými herci), probírali jsme to tady, když ho před časem vysílala ČT. Skutečné hrdiny přeletu obdivuji (podobně jako organizátory obdobného Vlaku svobody). Ale chci se zastat Kadára a Klose - potom točili lepší filmy, dokonce kritické vůči režimu. Samozřejmě mírně, tak "lidskotvářně", jinak by ty filmy nebyly vůbec povoleny. V 50. letech se "vybarvila" řada filmařů - propaganda trčící z Cisařova pekaře mi ten film v rozumberoucím věku úplně znechutila (podobně pohádku Sůl nad zlato).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří S. 5.12.2006 2:16

Re: Později

Červenou kalinu Šukšin napsal a hrál tam hlavní roli. Viděl jsem ten film (v 80. létech) se školou, naše ruštinářka, velmi kulturní paní, měla Šukšina ráda a tenhle film vybrala jako naplnění povinné kvóty sovětských filmů (jiné školy podobné štěstí neměly). Dodnes si pamatuji úvodní scénu, kde nejsou vidět lidi, jen propagadistický trasparent o svobodě (něco jako Arbeit mach freit v ruštině), a hlas říká, že sbor recidivistů zazpívá píseň a ti, co mají být propuštění, zbívají brumendo. Teprve potom sjela kamera níž a ukázala řady vězňů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Wachsmann 5.12.2006 2:10

Jiří Werich

Ten kolaborant s komunisty se přece jmenoval Jan. Jiří byl Voskovec, ten se s komunisty nikdy nespustil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek