kanuk 3.9.2006 22:04

pár poznámek

Myschovi: za deset let se mohlo mnoho změnit (pokud se týče vojny).

Alfonsovi: shodujeme se jen v tom, že mezi vojáky a specielně důstojníky, byli i slušní lidé. Ale bylo tam i dost podrazáků. Někteří z přesvědčení, někteří z vypočítavosti a někteří z blbosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Standa 3.9.2006 20:39

Je to přesně tak .......

jak jsi to Jardo popsal. Zkrátka všechno bylo tehdá absurdní ("Čo je to také slovo absurdné" :-) )Absurdita doby je vždy poplatná klimatu a proměnlivá. Jeden můj oblíbený klasik prohlásil "Jedeme dál močálem černým okolo bílých skal". Zkrátka homo sapisens to má zatím v rukou a podle toho to vypadá. To co přesně popisuješ je jedna z nezpochybnitelných historuckých epizod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Frantisek 3.9.2006 17:47

Hedvickovy clanky o vojne jsou lepsi...

Sice to autor popsal podle pravdy, ale Hedvickovy clanky o vojne jsou o moc lepsi. Ten umi psat. Boudny asi umel boxovat. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PK 3.9.2006 16:58

Pěkné ...nicméně

bych doporučil autorovi, aby se díval na zprávy  i jinde než na Nově a nečetl tolik noviny. Pak nebude mít takový strach z dnešní doby ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kanuk 3.9.2006 8:28

K Leteckému stavebnímu praporu

Na rozdíl od později založených PTP to nebyla kárná jednotka, ale útvar, který měl zajišťovat výstavbu letišť. U jeho zrodu hned po skončení války byli důstojníci, kteří přišli z Anglie.  Ve škole pro důstojníky letectva v záloze byla zvláštní skupina, specialisté pro výstavbu letišť. Útvar byl vybaven několika stavebními stroji, jmenovitě bulldozery DC8, hlubičem příkopů Barber-Greene, a snad i jinými (scrapery?). Tyto stroje byly pronajímány firmám, které stavěly letiště. Obsluhovali je vojáci, kteří byli v jejich řízení vycvičeni plk. Krohou, který přišel z Anglie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Edmont Dante 3.9.2006 7:45

Pěkný článek i komentáře

Nezažil jsem tu dobu a  jsem rád. Sloužil jsem v Litoměřicích u radistů a dalo by se říct většinu času v kriminále. Jedním z trestů  byla prace na hřbitově, kde jsme likvidovali německé hroby. V jednom místě se měl stavět pamatník sovětským vojákům, měl to být takový oblouk ve střeše díra ve tvaru hvězdy. Nedočkal jsem se toho opět jsem šel sedět a pak mě pustili do civilu. Stojí tam něco takového? Pořád se chystám, že se tam podívam  a nějak mi to nevycházi, však to znáte. Kolik už je to desítek let?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Kolář 3.9.2006 1:41

Hezký článek II

Prohlížeč Netscape mně z nějakého důvodu nedovolil přidat příspěvek, jenom nadpis Tak znova, tentokrát z Firefox:

Pane Boudný, článek se mi velice líbil, dýchnul z toho takový pravdivý duch té doby. Dokonce jsem i přečetl všechny komentáře, které až na Alfonse (který se zdá být profesionálním negativistou), byly vesměs příznivé a oceňující. Řekl bych dokonce, že ty komentáře daly dohromady pěkné pokračování vašho článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kanuk 3.9.2006 1:21

K těm jeptiškám

Na prázdniny jsem jezdil s rodinou na různá místa, m.j. Do Štěkně u Strakonic a do Jindřichovic pod Smrkem. V obou těchto místech byly "domovy důchodců" spravované jeptiškami. To bylo někdy v 60. letech. Ve Štěkni to bylo v zámku, který patříval neblaze známému Windschgraetzovi (v r. 1848 dal střílet do pražských "revolucionářů")

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Kolář 3.9.2006 1:04

Hezký článek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

kanuk 3.9.2006 1:02

Pro Mysche, a případně jiné

Zmiňujete se, že jste sloužil u stavebního útvaru a měli jste modré uniformy. To by odpovídalo Leteckému stavebnímu praporu, který měl domovská kasárna ve Vysokém Mýtě, ve kterém já sloužil 1950-1951. To ovšem nebyl žádný trestní nebo podobný útvar. Důstojníci byli sice vojáci z povolání, ale aspiranti (pozdější absolventi) byli - v mé době - stavaři a podobná "řemesla", kteří se ke "stavební branži" hlásili dobrovolně, a vojáci byli řemeslníci stavebních profesí. A mohu dodat, že na vojně jsem poznal některé z nejlepších lidí ve svém životě, i když, na druhé straně, tam byla zvýšená koncentrace blbců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Baron 2.9.2006 23:38

Cepicka zkoncil v 1955 a s nim PTP

Stavel jsem Polaneckou spojku, je zde nekdo kdo ji stavel se mnou? :-) Tenkrat nas bylo asi 60 zakladaku a 600 zalozaku. Vidim, ze jeste dnes polanecka spojka dobre pracuje, tenkrat mela zachranit Ostravu pre zamrznutim. Jedinou vyhodu, kterou my jsme meli 1962-64 je, ze jsme meli civilni kucharky a dobre jidlo, vyzbroj byla jeste pulitraky onuce a zelene monterky. Penize jsme dostali jen mesicni zold jako kazdy vojak i kdyz my jsme byli Zeleznicni pracovni jednotka a v oznaceni jsme meli kotvu a ozubene kolo, kazdy den nas z Opavy prevazeli v zelenych monterkach autobusy na Polanku. Pusku Marenu vzor 52 jsme meli jednu na celem utvaru, ale nikdy z nas nikdo nestrilel. Zato jsme meli par smrtelnych zraneni na pracovisti. Zajimave, ze na vojnu vsichni vzpominame se spoustou zazitku a hlavne tech legracnich.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.G. Pašek 2.9.2006 21:23

Jeptišky . . .

Fabrika Sfinx -Kovona měla letní stanový tábor v malebné Lobendavě. Kolem 1957-60? mě tam máma posílávala na 3 týdny. Poblíž středu lobendavské návsi stála velká 3 patrová budova, které se říkalo "klášter. Tam byly německy mluvící jeptišky, které se tam údajně staraly o staré nemohoucí důchodce. Každé ráno jeptišky klečely na fošně "klekátku" u potoka a tiše vypíraly pos-rané prostěradla a noční košile. Za klášterem bylo velké žitné pole a my tam chodili na "brigádu" pro jeptišky sbírat námel a za to nás nechaly v "klášteře" vysprchovat. Ve sklepech nam ukázovaly všelijaké tkalcovské stavy na kterých tam jeptišky od rána do večera tkaly knoty do petrolejek a všelijaké těžké popruhy pro zemědělství a průmysl a tak snad vydělávaly či přivydělávaly na provoz toho "domova důchodců."  

Vzpomínám, byl jsem cvrček, kolem 1951-52  do naší Lhoty přijeli Pétépáci zbourat zahradní restauraci, pekárnu, pekařství  a řeznictví, aby tam mohla být "točna" pro autobus s vlečňákem  a čekárna vozit dělníky do městských fabrik. S klukama jsme tam očumovali a obdivovali Pétépáky, zelené uniformy a pulitáky.      Dnes by to byly miliónové nemovitosti majetky . . .  autobus už tam léta nejezdí a dnes tam roste divoká tráva. Komunisti věděli jak bourat . . . .   

• reagovat
• nahlásit příspěvek