František 22.6.2006 22:21

Re: Autor napsal

Pouze doporučuji rozlišovat co je cena nákladová, výrobní, kalkulovaná na svorkách rozvodny energobloku a co je cena pro zákazníka na jeho odběrovém místě. Tam je těch cen několik ( základní cena a několik cen regulačních ). Kdyby měli větrníky stejná dodávková pravidla jako uhlí, tak si ani nevrznou. Větrníky se používaly už ve středověku k pohonu technologií, které jsou oddělené. Mletí obilí, čerpání vody, pohon šrotovníku, řezačky atd. Zapojit je do výkonově a frekvenčně stabilizovaného elektrického systému je vpodstatě sabotáž. Můj kolega provozoval léta větrník spojený s dynamem a nabíjel na chatě autoakumulátor, na který večer připojoval přenosnou 12V televizi, neboť z principiálních důvodů svítil petrolejkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 22.6.2006 12:15

kdo chce stavět nové uhelky, já tedy ne, ale pořád jsou

lepší než větrníky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 12:20

Re: kdo chce stavět nové uhelky, já tedy ne, ale pořád jsou

vetrniky stavime v ramci sveho zavazku EU. Tam, kde nefouka jsou skutecne lepsi uhelky (v UK by to nebylo tak jednoznacne).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jasan 22.6.2006 12:22

Re: Re: kdo chce stavět nové uhelky, já tedy ne, ale pořád jsou

a az EU rozhodne, ze budeme stat na hlave budeme stat na hlave

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 12:27

Re: Re: Re: kdo chce stavět nové uhelky, já tedy ne, ale pořád jsou

To je zavazek, ktery jsme prijali a nerozporovali (myslim na rozdil od Slovenska) pri pristupovych rozhovorech, ktera za CR vedla CSSd.

Holt neseme dusledky toho, jak jsme volili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

AeroKarel 22.6.2006 12:08

Re: Mimochodem

Nemá. Má antijádro zapotřebí demagogii zelených?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 12:13

Bez toho, ze bych stranil

Antijadro tvori dve skupiny: jednak zeleni a potom lide, kterym vadi jaderny odpad (zatizit zalsich min 10 generaci odpadem, ktery vyprodukuji - nic moc), ci nechteji nest riziko pripadne nehody velkeho rozsahu. Tito lide az na vyjimky (napriklad Jihoceske matky) mlci, pokud se jich primo nekdo nezepta. Proste nemaji vyhraneny postoj.

Co se tyce Jihoceskych matek, tam jde o boj vsemi prostredky. Myslim si, ze by bez demagogie meli stejnou vahu jako literarni klub.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 22.6.2006 12:24

Re: Bez toho, ze bych stranil

Ovšem, jaderný odpad je budoucí surovina a ani jeho trvalé uložení by nikoho nezatížilo. Pokud je uložiště projektováno, tak zásadně tak, aby se o to nikdo po jeho naplnění nemusel starat.

Jenže veřejnost je klamána protijadernými demagogy ve sdělovacích prostředcích.

Maximální možná havárie reaktoru typu Temelína se už stala roku 1979 v Harrisburgu, USA. Dopad na obyvatelstvo nebyl žádný, firmu to ovšem stálo dvě miliardy dolarů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 13:19

No jo, surovina

Ci jednou bude technologie ... Proste to ruzni lide vnimaji ruzne. O uloziste se clovek musi starat - je otazkou jestli je vetsim rizikem je znepristupnit, ci drzet v kontrolovanem provozu.

S tim klamanim verejnosti souhlasim.

Havarie Cernobylu byla take podle techniku naprosto vyloucena. Alespon podle toho, co tvrdili verejnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Delfín 22.6.2006 13:26

Re: No jo, surovina

O uloziste se nikdo v budoucnu starat nebude muset. Uloziste se po zaplneni zakonzervuje a hotovo.

U VVER nic podobneho jako v Cernobylu nastat nemuze. VVER je mimo jine chranena fyzikalnim zakony, ktere proste podobnou nehodu vylucuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František 22.6.2006 22:35

Re: No jo, surovina

Existují státy, kde je vzhledem ke specifickému postoji k zodpovědnosti, morálce, celkové životní filozofii riskantní provozovat i elektrický kafemlejnek. Takové země je nezbytné od takových technologií oddělit. Kdo někdy letěl v bývalém Sujuzu vnitrostátní linkou o tom ví své. Proto také se EU snaží letadla takových zemí na evropská letiště nepouštět. Totéž platí pro lodní dopravu, železnice a samozřejmě vše ostatní. Jsou porovnatelné technologie u nás a v rozvojových zemích. U nás mají na zdi pár minimaxů pokrytých prachem a sundají se je k revizi. Ke stejnému provozu jezdí na středním východě požární team cca 2× týdně. Tam má totiž větší váhu: když Aláh dopustí nic se nemůže stát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tomsa 22.6.2006 14:15

Re: Re: Bez toho, ze bych stranil

Termin vyhorele palivo je celkem nestasny, to ze tyto odpady zatim neumime vyuzivat neznamena ze je nebudem moci vyuzivat v budoucnu. Za 30 let budou treba lide jeste vdecny za to ze sme ho vyprodukovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Delfín 22.6.2006 12:41

Re: Bez toho, ze bych stranil

"zatizit zalsich min 10 generaci odpadem, ktery vyprodukuji"

O jake zatizeni konkretne jde? Co si mam predstavit pod tou velkou nehodou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 13:15

Re: Re: Bez toho, ze bych stranil

Velka nehoda - ala Cernobyl

Palivo je aktivni po stovky let.

Ale nechtejte po me, abych toto obhajoval. Do znacne miry jde o to jak dany clovek hodnoti uvadena rizika a je hodnotim trochu jinak nez lide, kteri jsou zurive proti jadru. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Delfín 22.6.2006 13:22

Re: Re: Re: Bez toho, ze bych stranil

Mluvit v souvislosti s VVER o Cernobylu je zasadni neznalost problematiky.

Pokud by se stalo nevim co a musel se RAO ulozit pod zem tak si stejne nedokazu predstavit to nebezpeci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 13:36

Re: Re: Re: Re: Bez toho, ze bych stranil

Vy ne, odpurci jadra ano. Proste to tak funguje.

Pred Cernobylem byla havarie Cernobylu odborniky vyloucena. Ted je vyloucena havarie, ktera by ohrozila okoli elektrarny u VVER. Prirozene u JETE nejsou dav oparatori v rozdilnych mistnostech, kady z nich kroutici jinym kolem ci mackajici tlacitka.

Osobne jsme rad, ze je pasivni bezpecnost klasickych JE postatne zlepsena. Bude to tak i u ctvrte generace? Jake nehody budou opet vylouceny? Me to netrapi, ale odpurce jadra mozna ano (pokud o ctvrte generaci neco vedi).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Vaňura 22.6.2006 15:11

Kterými odborníky byla vyloučena havárie v Černobylu??

Naopak, v příručce pro jaderné inženýry z roku 1959 se můžete dočíst o fyzikální nestabilitě tohoto typu reaktoru. Jaderní odborníci také začali budovat kontainmenty pro lehkovodní reaktory, první měla elektrárna Dresden v USA roku 1963, to ještě o zelených nikdo neslyšel.

V roce 1979 se obsluze reaktoru v elektrárně TMI 2 (Harrisburg, USA) podařilo způsobit havárii prakticky stejného reaktoru, jako je v Temelíně. Nebylo to až tak složité, pouze spustili reaktor při zavřeném hlavním ventilu chladicího okruhu a pak ještě ručně vypnuli automaticky spuštěné havarijní chlazení, v důsledku čehož došlo k tavení palivových článků (byly tam i další chyby, ale toto je nejdůležitější). Nicméně, ani tak nebyla překročena emisní norma elektrárny pro radioaktivní odpady. Firma ovšem musela odepsat miliardovou investici a další miliardu si vyžádala likvidace havárie.

Zajímavé jsou rovněž úpravy, které byly u reaktorů provedeny po havárii TMI2 a havárii v Černobylu. Američané zablokovali obsluze možnost ručně vypnout automaticky spuštěné havarijní chlazení. Rusové zase přimontovali na regulační tyče reaktorů RBMK (typ "Černobyl") zarážky, aby obsluha nemohla s nimi manipulovat v rozporu s předpisy tak, jako v Černobylu. Jinými slovy, provozní předpisy nestačí, nesprávné postupy je nutné zablokovat technicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 22.6.2006 13:35

Re: Re: Re: Bez toho, ze bych stranil

Pouzdro pro jaderný odpad je v podstatě, pokud vím z článků  silně tlustostěnná hermetická nádoba. Jaderný odpad by měly být většinou pevné látky,  korozního potenciálu něco jako popel z uhlí.  Kapaliny zřejmě budou nasáknuty do nějakého nosiče.  Takže je otázka stovek let, než ta nerezová stěna i jen prorezne.  Do té doby tady buďto nebudem nebo se budou takové kontejnery běžně lifrovat jako odpad třeba do slunce.

Co se týká samovolného úniku, jako model si představuji když prorezne obyčejný sud s nějakou toxickou chemikálií.  Když se nádoby kontrolují a to u radioaktivity se dá poznat perfektně dálkovým čidlem,  ze sudu stihne vytéct pár litrů chemikálie, která znečistí nějakou desítku kg  zeminy.  Někdo pak přečerpá ty chemikálie do nového sudu a do druhého nacpe tu zeminu a případně kontaminované ochranné obleky, takže maximálně z jednoho sudu nebo kontejneru budou dva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 13:44

Srovnejte si poznamky s Delfinem

On by to rovnou zasypal.

Me ta pouzdra netrapi, ja tem technikum co je delali verim. Ale na druhou stranu je nikdo neotestoval na stovku let a tak je pouze predpoklad, ze je vse v pohode. S nejvetsi pravdepodobnosti, ale ...

Pruchodnost vchodu do prazskeho metra take spocitali matematici podle skvelych modelu. Ale do vstupu zapomeli zahrnout rust populace mesta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Delfín 22.6.2006 13:55

Re: Srovnejte si poznamky s Delfinem

Doporucuji www.surao.cz a nejake dokumenty na www.popularis.cz

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Vaňura 22.6.2006 15:26

Radioaktivní odpady se dělí na nízkoaktivní středně aktivní a vysoce aktivní,

anglické zkratky jsou LLW, MLW a HLW. Někdy se zvlášť klasifikují odpady obsahující transurany (TRU).

Absolutně neexistuje aby někdo ukládal kapalné odpady. Odpady MUSÍ být v každém případě FIXOVÁNY do pevné formy, což bývá u LLW a MLW beton nebo asfalt (bitumen). Teprve takto fixované odpady lze ukládat do podzemního úložiště.

Vyhořelé palivo má klasifikaci HLW. Odpady klasifikace HLW, pokud se nejedná o palivové články se mohou fixovat jen do skla nebo speciální keramiky (jako SLOŽKY, nejedná se o pouhé zapouzdření). Každopádně, palivové články by se ukládaly v kontejnerech, ty by se zasypaly přírodním sorbentem pro záchyt případně uniklých radionuklidů a to celé by bylo v úložišti několik set metrů pod zemí v místech, kde není a nějaké statisíce let nebyla podzemní voda.

To jen pro představu. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MirekG 22.6.2006 18:28

Re: Radioaktivní odpady se dělí ...

To vsechno zni hezky, ale kolik by vsechna ta vami uvedena "by" stála?! Na jakou cenu za kWh se pak dostaneme? Nemluve ani o napadu, ktery tu uvedl nejaky pan R, ze by se odpad mohl v budoucnu posilat do slunce. Takovy napad byl odborniky jiz davno oznacen za nerealizovatelny. Cena energie by se tak vysplhala do zavratne vysky a riziko uvolneni vysoce radiaktivniho odpadu do atmosfery by stouplo na 99.9% jistotu behem prvniho roku takoveto likvidace odpadu. Obvykle se cena kompletni likvidace odpadu ci jeho fixace v ulozisti nekalkuluje do ceny za kWh. Jednoduse proto, ze se cely problem "resi" odsunem na budouci generace a tak kalkulace je temer nemozna. Pravda, vydelavat na ukor budoucich generaci je jiz vlastne samozrejmosti a temer nikoho nenapadne neco takoveho zapocitavam do cen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 20:38

Re: Re: Radioaktivní odpady se dělí ...

Kalkuluje. V CR se tvori rezerva, ve Francii ji tvori EdF, v Anglii BE ...

 Neni to nijak zavratna castka, presne nevim, mistni mozna opravi, ale 50-60 korun/ MWh by stacit melo. Otazkou ovsem zustava, jak clovek ohodnocuje budouci rizika. Klasicke metody na stolete projekty moc nefunguji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Vaňura 23.6.2006 10:35

Re: Re: Radioaktivní odpady se dělí ...

Mirku, kalkuluje.

A to, co jsem tady popsal je běžná praxe, likvidaci radioaktivního odpadu si můžete objednat. Možná Vás překvapí, že subjektů, které mají povolení nakupovat radioizotopy je v Česku řádově tisíc. Většinou se jedná o lékařské aplikace. Radioizotopy si samozřejmě také můžete koupit, ale prodávající firma se napřed podívá do databáze zda zvaše pracoviště vlastní příslušné povolení.

Samozřejmě, vyhořelé palivo je jiná kategorie, ale náklady na jeho likvidaci se povině započítávají do ceny elektřiny. Zajímaví detail, když v Německu byli ve vládě zelení, pokusili se tento fond, který mají i v Německu zkonfiskovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pavel ze Slezska 22.6.2006 12:06

Re: To treperendum

Taky nemám zájem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JJ 22.6.2006 12:01

Re: Spočítal někdo množství "fosilní" energie spotřebované na výrobu litru řepkového a lihového "ekopaliva" ?

V Brazilii to finguje bez vetsich dotaci, u nas mozna nebude tak jednoduche, ale pokud se o dany pozemek musi stejne nekdo starat, i kdyz se na nem nic neprodukuje ..

Nechapu, co mate proti biopalivum. Opravdu ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek