Ing. Jozef Kružliak 18.12.2008 22:41

medaila k 300 ročnici carovania Romanovcov

[]

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ing. Jozef Kružliak 18.12.2008 22:36

Re: Identifikácia príslušníkov légií v Rusku

Prepáčte obrázky nezobralo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ing. Jozef Kružliak 18.12.2008 22:35

Re: Identifikácia príslušníkov légií v Rusku

[]

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kružliak Jozef 18.12.2008 22:21

Identifikácia príslušníkov légií v Rusku

Vo všetkých zapísaných dokladoch z tej doby sa zachovali len mená veliteľov a padnutých príslušníkov légií. O osud zajatcov, ktorí museli prejsť celú Sibír peší, sa nik vo svojích príspevkoch nezaujíma. Ich utrpenie a odriekanie bolo hodné obdivu. Po útrapách a nástrahách, s ktorými prešli túto tortúru utrpenia, sa chorí zajatci dostali na doživotie do baní  a zdraví zajatci išli vykonávať služby medzi civílne obyvateľstvo. Konkrétne môj starý otec Jozef Benický robil školníka vo Vladivostoku. Domov sa dostal loďou okolo Afriky až po siedmich rokoch. Osudy chorých  zajatcov v baniach zostali doteraz tajomstvom. Myslím si, že by bolo dobré, okrem zoznamov padlých uviesť kompletný zoznam zúčastnených, z toho zajatých a tých, ktorí sa zo zajatia vrátili. Ich osudy majú aj teraz po takmer sto rokoch čo povedať súčastníkom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kružliak Jozef 18.12.2008 22:11

Identifikácia príslušníkov légií v Rusku

Vo všetkých zapísaných dokladoch z tej doby sa zachovali len mená veliteľov a padnutých príslušníkov légií. O osud zajatcov, ktorí museli prejsť celú Sibír peší, sa nik vo svojích príspevkoch nezaujíma. Ich utrpenie a odriekanie bolo hodné obdivu. Po útrapách a nástrahách, s ktorými prešli túto tortúru utrpenia, sa chorí zajatci dostali na doživotie do baní  a zdraví zajatci išli vykonávať služby medzi civílne obyvateľstvo. Konkrétne môj starý otec Jozef Benický robil školníka vo Vladivostoku. Domov sa dostal loďou okolo Afriky až po siedmich rokoch. Osudy chorých zostali zajatcov v baniach zostali doteraz tajomstvom. Myslím si, že by bolo dobré, okrem zoznamov padlých uviesť kompletný zoznam zúčastnených, z toho zajatých a tých, ktorí sa zo zajatia vrátili. Ich osudy majú aj teraz po takmer sto rokoch čo povedať súčastníkom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bohous 12.5.2006 12:02

Re: Re: Zbyva jeste jedno bile misto v historii legii

No, muj dedecek bojoval u Celjabinska a prodelal celou anabazi na Magistrale, sam jsem ho jiz nezazil ale informace mam dosti presne.

Vlada se vuci legionarum snazila zachovat relativne slusne - pokud ji to nic nestalo. Slibila legionarum mista ve statni sprave a rezervaci jiste casti pozemku v pozemkove reforme (mozna si vzpominate, ze bolsevici tehdy agitovali "pozemkova reforma probehne bez vas"). Za leta stravena ve vojsku po skonceni valky - dve akcie legiobanky (zasahem spekulantu kurs srazen na 50% hodnoty).

Narod toto usili sabotoval jak mohl - dedovi nabidli ve statni sprave - pry pro chabe vzdelani - misto exekutora. V te dobe prace, o kterou nikdo jiny nestal. Tak se statni sluzbou prastil a prihlasil se do puzemkove reformy. Reakci verejneho mineni si dovedete predstavit.

A jeste neco, ac se o tom nevi, valecni zajatci si v Rusku vydelavali. A jako kvalifikovana sila si deda prisel na pekne penize. O veskere uspory v legiich prisel, a jak vypravel, nikdy nezazil tolik hladu jako v legiich. A po valce zacinal opet z nuly.

Mavani mavatky s slavnostni vitani nezpochybnuji, v tom jsme experti odjakziva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ing. Václav Křepelka 11.5.2006 15:06

Re: Zbyva jeste jedno bile misto v historii legii

Jsem sice ročník 1945, ale z vyprávění své pratety (1885) vím, jak v letech 1919 - 1920 s nadšením chodila vítat se svým synkem legionáře. Prastrýc z matčiny strany legionářem byl a podplukovníkem čs. armády. Právě naopak, další z mých příbuzných, byť v rakouské armádě to dotáhl až na kapitána v záloze (Reservehauptmann), přes své vynikající schopnosti včetně jazykových a včetně absolvování zvláštních kurzů francouzského generálního štábu v roce 1923 jako štábní kapitán armádu později opustil, protože ho legionáři přeskakovali. To mu nebránilo v získání doktorátu z fyzikální chemie a další kariéře v soukromém sektoru. A ti úplně obyčejní měli aspoň ty trafiky. Právě proto, že první republika legionáře oceňovala, tak další generace se pak osvědčila při mobilizaci v roce 1938 i v druhém odboji doma i za hranicemi. Konečně to bylo lze pochopit i z Četnických humoresek a dokonce náznakem i v ještě totalitním seriálu Byl jednou jeden dům. To, co píšete, jsou až padesátá léta.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ing. Václav Křepelka 11.5.2006 14:58

Dotaz na autora

Jako vždy skvělé, děkuji. Pouze mám dotaz, kdysi, snad to není ani tak dávno jsem něco o těchto událostech četl a vyskytovalo se tam jméno škpt. Ludvíka Krejčího v roli velitele praporu, pozdějšího generála a náčelníka hlavního štábu. Pamatuji si to dobře?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bohous 11.5.2006 10:53

Zbyva jeste jedno bile misto v historii legii

Zkuste prosim zaplnit jeste posledni bile misto v historii legii - jejich navrat do vlasti a "oceneni" jejich zasluh o republiku, ktreho se jim od jejich spoluobcanu dostalo. Pro neinformovane - postoj verejnosti k legionarum byl vice nez chladny - vlada slibila legionarum jako kompenzaci za leta v legiich mista ve statni sprave a rezervovala jim cast pozemku z pozemkove reformy.  Prislovecna ceska zavist pracovala na plne obratky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Čumil 11.5.2006 9:36

Pěkné, pane Kuthane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Älča 11.5.2006 7:00

Pane autore - díky,

máte dar podávat historické události poutavě a čtivě, navíc si můžeme připomenout, že ne vždy byli čechoslováci prezentováni jako Švejci, ulejváci a pokrytci - to potěší.

Ještě jednou díky a těším se na Vaše další povídání!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Loki_F 11.5.2006 1:10

Děkuji pane autore, toto je opravdu zajímavé čtení.

Přeji hodně zdraví a duševní pohody k další práci o historii čs. legií na jejich legendární cestě do Vladivostoku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek