Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
25.4.2024 | Svátek má Marek
Diskuse k článku
EKOLOGIE: Sluneční namísto jaderných elektráren?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Enik 7.3.2006 12:36Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! To mě zajímá! Byly by k dispozici nějaké odkazy na konkrétní provedení takového energetického mostu? 2GW totiž nejsou žádná sranda a ten kabel by musel být supravodivý. Pak ovšem jen ten přenos musí stát majlant. |
|
|
JJ 7.3.2006 12:15Re: Něčemu tady nerozumím K cenam doporucuji stranku 107 studie CEZu (link nize)
|
|
|
MPL 7.3.2006 11:55Něčemu tady nerozumím Často se tu uvádí, že velká energetická náročnost při výrobě fv článků je rozhodující, a proto je cena tak vysoká. Takže: cena fv článku je asi 18 500,-Kč pro výkon 110W. Pro instalovaný 1 kW to vychází cca 168 000,-Kč bez DPH 19%. Množství spotřebované el. energie by mělo být 2 325 kWh. I při ceně el. energie zhruba 4 KčkWh, kterou platíme doma, jsou náklady na el. energii při výrobě jen a jen něco přes 9 000,-Kč. Neboli ti co umí monokrystal v el. peci vyrobit a pak nařezat na jednotlivé články, mají vysokou zmetkovitost či co. Určitě ale vysoká cena fv článku není daná vysokou spotřebou el. energie při výrobě.
Přesto je cena jaká je (celkem asi 500 000,-Kč při instalaci 1,2 kW), a proto se dnes hodně mluví o nanotechnologiích. Mně ovšem vychází že, ani množství el. energie potřebné na výrobu fv článku není vyšší než dokáže za svoji dobu životnosti vyrobit a ani není vysoká cena fv článku daná vysokou cenou el. energie při výrobě. Nebo mám někde ve výpočtu fatální chybu. |
|
|
JJ 7.3.2006 11:50Re: Re: Re: Re: Re: Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! Treba mezi Francii a UK jsou 2 GW. Mezi Skandinavii a "kontinentem je jich taky plno (nektere celkem dlouhe. Projekt spojeni UK a Norska se neudal jenom kvuli ekonomickym duvodum, technicky byl NGC zpracovan. Mistne v "malem" napriklad spojeni Recka s Italii.
|
|
|
Enik 7.3.2006 11:44Re: Re: Re: Re: Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! Podmořský kabel pro napětí 750kV a prod min. 1000A? Suma sumárum to nedá ani jeden temelínský blok! Mimochodem rád bych to viděl v praxi. A nedej Bože kdyby se mrcha v té vodě šlusnul. |
|
|
Mysch 7.3.2006 11:33a panove porad jeste diskutuji. nam chytrym je to jasne.
UZ JSME SE DOHODLI, NEJVETSI POHODLI JE LAHVOVE PIVO DOMA.
|
|
|
JJ 7.3.2006 11:18Re: Re: Re: Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! Jo uz to vidim, diky za vysvetleni. Ale pokud z Lybie je mozne mit plynovod, proc ne elektricky kabel (ani ta delka by nebyla rekordni). Navic z Tuniska je to na Sicilii bliz, z Alzirska ci Maroka zase kousek do Spanel (Maroko dokonce kablik se Spanelskem uz ma). Ale nevim, jestli je tam ta "spravna" poust.
|
|
|
asdfjk 7.3.2006 11:12Opět jste brilantně klepnul hřebík na hlavičku zatímco mnozí diskutují pouze o výrobě energiie v megačíslech a následně dokazují proč to nejde, jasně jste těm gigawattovým šaškům naznačil, že společenské změny nepřicházejí s výstabou další jaderné elektrárny, ale v aplikaci každodenních dorbných zlepšení, která žádná lobby nemůže zastavit. No, možná může, ale pak by musela dávat elektrickou energii zadarmo :o))) |
|
|
qwert 7.3.2006 11:08Re: Re: Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! britové - to je politická záležitost, pokud jste nepochopil, Jasně ži myslím kabel Libye - Sicílie |
|
|
JJ 7.3.2006 10:36Re: Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! Myslite kabel Sicilie <--> UK? A na prenos elektriny? |
|
|
qwert 7.3.2006 10:24Re: Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. FOR JE V TOM ŽE VĚTRNÍK SI MOHU POŘÍDIT ZA CENU MERCEDESU, JADERNOU ELEKTRÁRNU ANI OMYLEM. tAKŽE MI CELÁ JADERNÁ LIGA MŮŽE VLÉZT DO PRDELE, KDYŽ JDE O TECHNOLOGII NA KTERÉ NELZE PŘÍMO PARTICIPOVAT. |
|
|
qwert 7.3.2006 10:20Re: Re: Re: šetřit, šetřit, šetřit Což samozřejmě není pravda, protože úspornými opatřeními nejen že snižujete svou energetickou náročnost, ale zároveň vám tato opatření přinášejí řadu dalších efektů, které musíte do svých rovnic zakalkulovat. Například zateplení - prinese lepší tepelnou pohodu, lepší ochranu proti promrzání zdiva a tím prodloužení životnosti objektu atd., úsporné žárovky - kromě nižší spotřeby vám umožní podstatně zlepšit úroveň osvětlení, namísto jedné klasické žárovky můžete instalovat 5 x 20 W a pod. a dalším efektem je, že nemusíte tak často měnit odešlé žárovky, čimž snižujte riziko vlastního úrazu (pád ze štaflí, úraz el.prodem a pod.). Použití biomasy - krbová vložka se samotížným (bez nucené ventilace) rozvodem teplého vzduchu do patra vám kromě estetického zažitku z pohledu do plamenů přinese nezávislost na na jiném zdroji tepla (minimálně v přechodném období) - např. při výpadku elektřiny/plynu lze alespoň dům temperovat. TAKŽE TA ROVNICE VŮBEC NEBUDE JEDNODUCHÁ, PROTOŽE BY MUSE ZAHRNOVAT CELOU ŘADU DALŠÍCH FAKTORŮ Z OBLASTI POHODLÍ A ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI. |
|
|
qwert 7.3.2006 10:09Prosím vás, v Grónsku se taky nepěstují banány!!! jde jen o to, jak široké je vaše uvažování. Představte si třeba to, že až Kadáfí překabátí a Britové trochu vychladnou, postaví se na pobřeží solární elekrárna. Položit podmořský kabel na Sicilii sice není prkotina, ale není to problém. Na Sahaře je dost místa i dost lokalit s malou prašností. Nebo snad věříte tomu, že po skušenostech s Lockerbie jim tam někdo dovolí postavit novou atomovou elektrárnu? |
|
|
Kolt 7.3.2006 9:51Re: Re: Re: jedna dobrá myšlenka na konec No tohle je spis hudba budoucnosti. Ale ten prach a smog nevadi jenom tim, ze ulpi na povrchu a musi se umyvat (coz dnes znamena lezt na strechu), ale prach a smog vyznamne snizuji ucinnost jenom tim, ze si poletuji ve vzduchu. |
|
|
vita 7.3.2006 9:50Re: Re: Re: jedna dobrá myšlenka na konec Jo, Jardo, AŽ to bude k disposici a to v cenách rozumných - proč ne. Jen upozorňuji, že prošlé světlo je světlo, které nezreagovalo a tudíž nevyrobilo elektřinu. |
|
|
Jarda 7.3.2006 9:35Re: Re: jedna dobrá myšlenka na konec Pri stavajicich cenach ano, pokud je technologie srazi na minimum tak to muze vypadat uplne jinak. Ostatne i temi vasimi solarnimi panely nejspis neco honi vodu dokola, neco vam muze cerpat vodu na strechu na zalevani, a oboje docela koreluje se slunecnim svitem. Ostatne, co udelat nejake kombo? Jeste takova ciste teoreticka uvaha - i kdyby byly panely levne a vsude nacpatelne, mame problem, ze holt mame slunce jen 12 hodin denne a to jeste ne vzdycky, takze lokalne si s nimi nevystacime. Co by obnasela globalni sit? Byla by dneska realizovatelna treba supravodiva rozvodna sit? |
|
|
JJ 7.3.2006 9:15Re: Re: Re: A co vy konkretně máte jako protiargument? Rozbor clanku vcetne overeni si nekterych udaju (vsechnosi nepamatuji a taky se to vyviji) zabere vice nez napsani dvou radku. Takze uceleneji jsem mel cas az "po zaviracce" |
|
|
Jarda 7.3.2006 8:57Re: Re: jedna dobrá myšlenka na konec Vyvijeji se solarni panely, ktere jsou polopruhledne, vypadaji jako metalizovana skla, kteryma se budovy zhusta obkladaji a daji se pouzit primo na okna, tam kde chceme tlumene svetlo. Cimz se zabijou dve mouchy jednou ranou, okna se s prachem taky moc nesnaseji a obvykle se pravidelne se myji:) Krom toho to vypada, ze nam nanotechnologie nadeli povrchy, na kterych spina ulpiva velmi spatne a dest ji splachne. |
|
|
Enik 7.3.2006 8:49Re: Re: šetřit, šetřit, šetřit S tímto tvrzením bych byl opatrný. Pokud totiž udržím vyrovnanou bilanci energie vyrobené a spotřebované, pak to co ušetřím nemusím vyrobit a je to tedy totéž jako když vyrábím pro účely plýtvání. V takovém případě lze úsporu hodnotit jako energii vyrobenou za cenu vloženou do dosažení těch úspor. Lze na to stanovit celkem jednoduchou matematickou rovnici. A právě v této rovnici je zakopaný pes. Neboť náklady na dosažení těch úspor bývají mnohem větší než-li náklady na výrobu energie potřebné na pokrytí toho plýtvání. Nehledě na to, že když rapidně snížíme spotřebu energie, pak stejně rapidně poroste její cena, neboť výrobce a distributoři inkasují právě za vyrobené a distribuované množství. Pokud klesne spotřeba o 50% při zachování jednotkové ceny, klesnou o 50% také zisky výrobce a distributorů, což se jim samozřejmě nebude líbit a cena za kWh půjde o 100% na horu. Což bude znamenat že odběratel neušetří ani ň! |
|
|
Václav Železný 7.3.2006 7:53Re: jedna dobrá myšlenka na konec Ty solární panely na střechách v centrech měst se zdá docela dobrý nápad, ale má to jeden malý háček. Solární panely se totiž zrovna moc nemilují s městským prachem a smogem. |
|
|
?? 6.3.2006 23:20Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Decentralizace zdrojů Trochu vážně : Pomocí wattmetru jsem si změřil skutečnou spotřebu mrazáku a spočítal cenu mražení za rok (2100,- Kč): Hodnota mražených potravin byla sotva třetinová. Tak jsme mrazák vyjedli a vypnuli. Nyní jej používáme (vypnutý !) k uložení konzerv a kompotů - jako pobočku špajzky. Pokud nemáte potraviny do mrazáku z vlastních zdrojů, tak k uskladnění kupovaných je to prodělečné. Obzvláště když v marketech koupíte čerstvé potraviny po 7 dní v týdnu !!! |
|
|
vita 6.3.2006 22:55Re: Re: no ja se minuly tyden No, vítem jsou věci mezi nebem a zemí, které jsou pouze Myschovi srozumitelné. Nic so z toho nedělejte. |
|
|
?? 6.3.2006 22:50Re: Re: Re: Re: Já ten ČEZ podezřívám, Mne by zajímalo, jak mamina Kuchtová rozliší elektřinu z jaderné elektrárny od té z vodní ? Doufám, že jí to jako ekologické bojovnici není fuk ! (Pak bych si musel myslel, že vodu káže; víno pije !) |
|
|
?? 6.3.2006 22:32Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Náhrada ebonitu Levnější nežli ropa je LPG! Co takle zkusit pohon elektroagregátu bioplynem? Nepomolo by "pšouknout" do nádrže ? |
|
|
Daneš Burket 6.3.2006 22:28Re: jedna dobrá myšlenka na konec Vy si bohužel pletete dvě zcela odlišné technologie (i když obě využívají slunce). Něco jiného je fotovoltaika (tedy zjednodušeně převod slunečních paprsků na elektřinu) a solární kolektory (přímý ohřev vody sluncem). Pokud jsem psal o domku, měl jsem samozřejmě na mysli druhou variantu - a myslím, že je to z té věty jasně patrné.
U nás se energie vložená do výroby fotovoltaických panelů vrátí asi za 7 let provozu. Více v tomto mém článku:
U jaderných elektráren se návratnost energie vložené do výstavby (včetně technologie) počítá v řádu několika týdnů - hustota výroby energie je v případě jádra, v porovnání se sluneční elektrárnou, obrovská.
S tím, že se může fotovoltaika stát doplňkovým zdrojem souhlasím, v našich podmínkách to však budou jen zlomky procenta celkové výroby elektrické energie. Vy, na rozdíl od pana Smrže, chápete, že nemůžeme stavět naši energetiku na obnovitelných zdrojích. To ale neznamená, že bychom se jich měli zříkat. Malým vodním elektrárnám nebo biomase fandím!
|
|
|
halďák 6.3.2006 22:14Re: šetřit, šetřit, šetřit Šetřením elektřinu nevyrobíš, ani ty, ani Bursík... |
|
|
Mysch 6.3.2006 22:04to je skutecne dobre srovnani. asi jako kolik transfuzi krve by portebovala prumerna zena, aby se ji nahradila ztrata krve pri menstruacich za cely zivot. |
|
|
ondra 6.3.2006 22:02Re: Re: A co vy konkretně máte jako protiargument? Tak vidíš, že času máš dost. |
|
|
ondra 6.3.2006 21:56Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Decentralizace zdrojů Mě to nepřekvapuje, ale vadí mi to. |
|
|
proatom 6.3.2006 21:47Re: Re: Re: Enik - - Mám řešení. Ale toho betonu a oceli na stavbu VTE je potřeba mnohem více:
|
