Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
20.4.2024 | Svátek má Marcela
Diskuse k článku
BTW: Koláč
Mám přítelkyni. Velmi dobrou přítelkyni. A ta peče skvělý koláč. Je natolik neodolatelný, že nedílně patří k našim domácím oslavám. Mám na něj recept, zkoušela jsem ho několikrát upéct. Cizí ochutnavači byli nadšeni, ale my doma víme své - Zuzin koláč se prostě nedá zkopírovat.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Medvídek 24.1.2006 14:04Re: Re: re: Ale chlapům ten výrok raději nedávejte číst :-))))))))))) Možná ale jak na koho, já mám děsivě mlsnou hubu.
No a s tou tlustou....heleďte, já vás neviděl, ale statisticky jsem podchytil, že ty ženské které o sobě tvrdí že jsou tlusté, se převážně rekrutují z těch nejhubenějších. Takže si dovoluji nevěřit ve slepotu Všeho manžela.
 |
|
|
zana 25.1.2006 8:23Re: Re: Re: re: Ale chlapům ten výrok raději nedávejte číst :-))))))))))) ba ne, je to hodnej člověk, kdysi jsem si spočítala, že abych dosáhla stávajících parametrů krásy, musela bych buď tak 15 kilo zhubnout, nebo asi o půl metru vyrůst...
ale jste, medvídku, kamarád
|
|
|
Vave 24.1.2006 12:26Milé kuchařinky, které kořeníte jídlo láskou, nezapoměňte, že pro mnohé bližní jsou ta nezapomenutelná jídla právě od vás. Právě vy jste pro mnohé ty báječně vařící maminky, babičky, tetičky či kamarádky! To je přece nádherně hřejivý pocit v dnešním mrazivém (a hektickém) dni!
|
|
|
Beňa 24.1.2006 10:49Koláč Jo, nejlepší buchty a koláče na světě pekla naše mamča... Já i když dělám úplně ty samý, tak to není to samý. Navíc mě ještě pečení zrovna dvakrát moc nebaví. Ale peču, my jsme taková "buchtová" rodina, máme to všichni moc rádi a když moji kluci odjíždí a já jim náhodou nenabalím koláč, bábovku, tak si připadám jako krkavčí matka, chudáci, jak budou moci vůbec existovat celý týden bez buchet? |
|
|
Rpuť 24.1.2006 9:47Jo, mám taky jednu starou "tetu" co vaří a peče nejlíp na světě a soustavně mě přivádí k šílenství, protože zásadně všechno děla od oka. A recept z ní nevylomíte - neví! A můžete u ní stát a koukat jí do rukou, stejně je to bačkoru platný! |
|
|
Iva 24.1.2006 10:44Re: Jo, mám taky jednu starou "tetu" co vaří a peče nejlíp na světě a soustavně mě přivádí k šílenství, když mě maminka zaučovala do kuchařského umění, tak její heslo bylo přiměřeně. "Mami, kolik té mouky?", "přiměřeně". "Jak moc to mám dosladit?" " No já nevím, tak nějak akorát " |
|
|
Bláža 24.1.2006 10:52Re: Re: Jo, mám taky jednu starou "tetu" co vaří a peče nejlíp na světě a soustavně mě přivádí k šílenství, Maminka mého muže peče nejlepší vánočku na světě - a taky od oka
|
|
|
Iva 24.1.2006 12:24Re: Re: Re: Jo, mám taky jednu starou "tetu" co vaří a peče nejlíp na světě a soustavně mě přivádí k šílenství, Zapomněla jsem dodat, že už zaučuji dcery a už se ani neptají kolik čeho: "Mami já vím, PŘIMĚŘĚNĚ!" |
|
|
YGA 24.1.2006 11:28Pche, moje maminka vaří, peče, smaží, dusí, zavařuje fšecko od oka, jsou to ty nejlepší mňamky pod sluncem a na otázku kolik tam toho dáváš odpovídá - já to nikdy nevážím, tolik, kolik je potřeba. Jejímu jídlu se nic nevyrovná (třeba její nádivka pod kuře - ach bóže, to je něco neskutečně lahodného). Jo, to se jí to vaří, když do toho sype plné hrstě lásky a radosti a našich vzpomínek na dětství a vůbec. Já se taky snažím (a heč, jsem opravdu celkem dobrá kuchajda, aspoň to všichni mí strávníci říkají), ale co platno, jako od maminky to pořád není. |
|
|
Zdena bez psa 24.1.2006 13:37Re: YGO a nikdy nebude! Ale tu štafetu nesete dál, protože o Vás přesně tohle budou říkat ti další. Nikdy to neuvaříte stejně, uvaříte a upečete to po svém, jinak a mooooooc mňam. |
|
|
Vakandi 24.1.2006 15:05Re: Jo, mám taky jednu starou "tetu" co vaří a peče nejlíp na světě a soustavně mě přivádí k šílenství,  takhle vařila moje babička, nejbáječnější kuchařka na světě. A kvůli mě to "od oka" začala vážit, aby mohla napsat recept...takže to znělo nějak takhle: " Dám tam asi půl hrnaka hrubé mouky ( Alenko je toho 27dkg přesně) ...." a pokračovala dál....
|
|
|
Jarka F. 24.1.2006 9:47Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: V té mé by mohl být prolog: "Chlapi sežerou všechno, a psům to raději nedávat..." |
|
|
Lída Š. 24.1.2006 9:52Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: A co psi nežerou dávat chlapům?:-))))))) |
|
|
Jarka F. 24.1.2006 10:05Re: Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: Li, jsi docela bystrá a chápavá :-) |
|
|
Lída Š. 24.1.2006 12:14Re: Re: Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: Milá Jarko, semtam mi to i v mém věku zápálí:-)))) To čumíš, co?:-))))) |
|
|
Hela S. 24.1.2006 9:52Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: :-))))))))))) Ale chlapům ten výrok raději nedávejte číst :-))))))))))) |
|
|
Zdena bez psa 24.1.2006 10:08Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: Ano - Taky znám. Betty, nedělej to tak dobrý, chlapi jsou čuňata, sežerou všechno.
|
|
|
Lída Š. 24.1.2006 12:12Re: Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: Ono na tom něco je. Můj muž si pomlaskává nad vším, ale ví kulový co jí. Nad kuřetem jásá, že ta kachnička je krásně libová, ten vepřový (ve skutečnosti kuřecí) řízek je tak jemňoučký a to vepřové v roštěnce tak měkkoučké...Ale to vem čert. Mě štve, že do každého jídla nasype půl pytlíku pepře, feferonky, chilli patričky. Jak pak může vědět co jí, že.... |
|
|
Iva 24.1.2006 12:16:o) já akorát nedávám pepř, za to kvanta česneku:-). Pak to vydávám za mexickou, indickou a já nevím jakou kuchyni. Ona když uteče ruka s kari, tak to taky stojí za to. Furt málo a najednou má člověk propálená hústa |
|
|
Kardiak 24.1.2006 18:32Re: Re: Jedna praktická poznámka stran vlastních knih kuchařských: Jo to se nedivte,děvčata.To se jezdí v mládí na čundr,pak skoro každý kluk mazal na vojnu a tam se naučíte zdlábnout cokoliv,co je alespoň trochu k jídlu.
|
|
|
Hela S. 24.1.2006 9:34Krásné povídání Takové přátelství je vzácné a je moc dobře, když člověk má někoho takhle blízkého. Bez přátel je smutno a mít dobrou přítelkyni je vzácný dar. Co se týká koláčů, paní Ruščáková tu tajnou přísadu nakonec odhalila, v jejím případě to je přátelství. U nás doma se tomu říká, že je to pečené s láskou. Nejbáječnější buchty na světě pekla moje babička. Než zemřela, naučila mě je péct. Peču ráda a prý i dobře, ale babiččiny buchty to nejsou a nikdy nebudou. Ona do nich přidávala tu svoji lásku a starostlivost :-)) Asi jsem "zaostalá", ale co je to "GUMBO"?
|
|
|
Zdenka111 24.1.2006 10:11Re: Krásné povídání Příjemné dopoledne přeji, také jsem nevěděla, co je to "GUMBO" a tak jsem hbitě našla jeden předpis na Gumbo Ya Ya na adrese http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=5456 Asi existuje celá řada obměn... |
|
|
Hela S. 24.1.2006 10:27Re: Re: Krásné povídání Díky za nalezení receptu. Taky to vypadá dobře. Mám co zkoušet :-))) |
|
|
D. R. 24.1.2006 10:19Re: Krásné povídání U nás gumbo znamená hrnec bublající dobroty s masem, spoustou různé zeleniny a koření. S New Orleansem to bohužel nemá v našich podmínkách nic společného, ale guláš to rozhodně není, omáčka už vůbec ne, hodně hustá polévka taky ne, prostě to nemá název a je to k "užrání". Jí se to s chlebem nebo s ničím...:)) |
|
|
Hela S. 24.1.2006 10:27Re: Re: Krásné povídání Mňam! To zní báječně! Prostě Gumbo! Nebyl by recept? :-))))
|
|
|
D. R. 24.1.2006 10:49Re: Re: Re: Krásné povídání Ono je to těžké, já jsem jako ta teta od Rputi -- tuhle kousek, potom tamto... Jde o to zapojit fantazii, nebát se experimentovat a být fanda na koření. Ten recept z Labužníka zhruba odpovídá, až na to, že jsem to zkoušela už i s hovězím :))) |
|
|
Hela S. 24.1.2006 10:57Re: Re: Re: Re: Krásné povídání Dobrý, díky, budu zkoušet. Experimentů se nebojím :-)) |
|
|
Ela 24.1.2006 9:14Lasagne Měla jsem v životě veliké štěstí, protože kromě jiného mi byly dopřány dvě takové kamarádky. A specielně pro ně dělám v prosinci babinec, na němž se podle termínu podávají mikulášské nebo vánoční lasagne. Původní recept byl mého tatínka, který jej přivezl ze slunné Itálie, a já už jenom napodobuju, ale moje nápodoba je pro děvčata něco jako Zuzin koláč - nepřekonatelná. Myslím, že by je klidně udělaly, ale vzhledem k pracnosti tohoto mého modelu to asi ani nezkoušejí, a lámou je ze mě, je to pro ně vždycky svátek, když se nechám ukecat, udělám je a přivezu třeba na statek ke koním, kde je prostě celá parta - a nedá se to říci jinak - sežere. No a moc jsem se zasmála, když jsem si vzpomněla na svého muže, který pravidelně loudí o termín mikulášského babince, protože si je dobře vědom toho, že sice bude potupně vyhozen s celou smečkou k rodičům či na chalupu, ale na lasagních, které na něj budou doma čekat, se mu to bude bohatě rentovat. Neudělat alespoň tři porce pro něj by mi totiž strach nedovolil. |
|
|
Iva 24.1.2006 9:13Pečení není moje nejsilnější stránka ale mám úžasný recept. Kdy se ze stejných surovin, ale mírným změněním pracovního postupu a dosypáním jiných pochutin, dá upéct takových 5 různých bábovek a buchet. No a nejlíp dopadlo těsto na letošní vánoční cukroví, tedy rohlíčky, to jsem nestihla upéct, protože ho rodinka prachsprostě sežrala (nesnědla) :-) |
|
|
Lída Š. 24.1.2006 8:47Jo koláč Moje maminka dělala taky naprosto úžasný koláč. Říkala mu : Obezitník vítězný:-) Recept netuším navzdory tomu, že si máti recepty zapisovala, ale......Vybavuji si jen letecky a velmi nahrubo co je k němu napsáno: připravím mouku, vajíčka. Díl rozinek sežere dcera, pes a zbytek já. Jdu vvenčit psa a naklepu ořechy. Než jim namlátím zkazí se tuk. ...Ale to je hrubý nástin jejích receptů z kterých fakt nevím nic, akorát že slzy smíchu rozmažou další poznámky:-) |
