22.2.2019 | Svátek má Petr



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


EKOLOGIE: Lesk a bída energetického využívání biomasy



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 133, poslední: 22.3.2007 20:56, přehled diskusí

....:
Autor: anonym155 Datum: 22.3.2007 20:56

!!

was?:
Autor: Mysch Datum: 9.2.2006 20:35

Moje otázka?:
Autor: ApollloXlll Datum: 9.2.2006 17:59

Co budeme jíst,až spálíme tu biomasu.

Destné pralesy:
Autor: Franc Datum: 26.1.2006 11:25

Re: par poznamek:
Autor: Chytka Datum: 28.11.2005 14:16

Spalování biomasy s uhlím v klasických elektrárnách bych nepřičítal k výrobě z obnovitelných zdrojů, protože vzniklý popílek nejde vrátit do krajiny a musí se uložit do skládek, protože z uhlí tam jsou těžké kovy a jiné problematické sloučeniny.
Zajímavější by bylo mít blok jen na biomasu, jenže to už je technologicky někde jinde, nemohl by mít asi 100 nebo 200 MW (aby to bylo zajímavé pro velkou energetiku) a chce to vlastní dlouhý vývoj.
Takže tu jde spíše o honbu za procenty (a odškrtnutí papírového závazku) podle zásady "Kdo neumí přelézt, může podlézt".

Re: Re: energie na výrobu solárních panelů:
Autor: qwert Datum: 21.11.2005 13:03

INITIAL EMPIRICAL RESULTS FOR THE ENERGY PAYBACK TIME OF PHOTOVOLTAIC MODULES
 
Až udělá někdo stejně dobrou studii pro ostatní typy elektráren, pak má smysl diskutovat, dřív ne. Samotná studie není argumentem proti solárním panelům, jen vyvrací lživá tvrzení, že fotovoltaické moduly za dobu své životnosti nevyrobí energii spotřebovanou ke své výrobě.
 
Jiné tvrzení "Neb ekonomicky si nevydělají ani na dvacetinu pouhých úroků z investiční částky. Čili ekonomicky jsou naprosto ztrátové. A ekonomika také představuje energii. Protože v podstatě celé náklady na výroby zase nejsou nic jiného než energie. Nejen při vlastní výrobě křemíkových plátků, ale všech použitých surovin a i patrně největší položka - mzdy - zase skončí jako spotřeba energie. I dělníci topí. I košile pro dělníky se vyrábí prostřednictvím energie atd atd. Takže solární články za dobu životnost energii nevyrobí nikdy, jen spotřebují." (jistý pan Vaněk) je rovněž mimo mísu, protože je zcela vytržené z kontextu využití. Pochopitelně že JSOU instalace, kde se solární moduly vyplatí. Například při místní potřebě několika set watů se rozhodně nevyplatí kopat 1 km dlouhou přípojku a pokládka kabelu - to totiž vyjde několikrát dráže, než fotovoltaické řešení.
 
Jinak bych řekl, že požadavek na nepřetržitou dodávku energie je spíž znakem deluviální ekonomiky.

České větrníky jsou kapaka v moři - no problem pro ČEZ:
Autor: qwert Datum: 14.11.2005 13:13

Podívejte - Poláci staví přípřežní (off shore) - tj několi km od pobřeží v moři na mělčině - větrnou farmu o plánovaném výkonu 4 GW . Zajisté chápete, že to není náš problém, nebo ANO? Pokud ano, pak platí ekonomie
- stavba větrných elektráren na hřebenech Krušných hor
znamená narušení vzhledu krajiny - IMHO  irelevantní, nepochybuji, že před tisícem let by autor bojoval proti výstvbe kostelíčků na kopcích. Když tam mohou být kostely, proč ne větrníky. Mě se líbí.
 
- Česká republika více než čtvrtinu elektřiny vyváží, budování dalších energetických kapacit větrné energetiky je tedy zbytečné - jestliže někdo chce vyrábět a prodávat anergii - je to jeho věc, problém konkurence a vývozu jejích nadbytků jsou irelevantní.
 
- Vzhledem ke kolísání větru je nutno mít rezervu výkonu pro případ bezvětří nebo jakékoliv poruchy. „Klasické“ zdroje, resp. jejich pohotová kapacita, stejně neubudou, ale musí být v pohotovosti, aby mohly včas „zaskočit“. Uvažujte globálně, když nebude foukat v Krušných horách, bude foukat na Vysočině, když ne na Vysočině, tak na Baltu a pod. Elektřina z větru je mimořádně nekvalitní, protože kolísá. Odhady ročního využití bývají nadhodnocené, jak se ukázalo například v Jindřichovicích pod Smrkem (místo předpokládané využitelnosti 20 % se dosáhlo jen 12 %).  - to je věc investora a vlastníka přenosové soustavy - nepravidelné dodávky = nižší výkupní cena a pod. Rozhodně to není argument, který by bylo možné použít k "zákazu" budování větrníků.   - musí se vykoupit za vyšší cenu. Ale nemusí, ale nemusí. Souhlasím s okamžitým zrušením výkupních cen. Cena se má tvořit na energetické burze a pod.

Když jsem diskutoval s duhovci o Temelínu....:
Autor: qwert Datum: 14.11.2005 12:49

to je právě ta chyba - o Temelínu nemá smysl diskutovat. Ten prostě být musí a ten se o o budoucnost (ve smyslu odbytu energie) nemusí obávat. Co považuji za mnohem důležitější je umožnit rovný vstup do odvětví všem potenciálním zájemcům o výrobu energie. Jinými slovy: na ukosnoutí z koláče má právo každý, kdo dokáže splnit státem vyhlášené podmínky. Ostatní je jen rétorika jednotlivých táborů, která s výrobou energie má dost málo společného.
 
Rád bych viděl opravdu solidní studii, která by ozřejmila, zda pro skupinu ČEZ představují větrné farmy, generátory na spalování biomasy a solární ohřev vody a pod. vážnou hrozbu. Pokud ano, tak si ČEZ nepochybně může dovolit nakoupit akcie perspektivních podniků, které představují pro něj hrozbu :o)

Re: Velice opatrné:
Autor: dino Datum: 14.11.2005 11:06

 Omlouvám se, ale protestuji. EKOLOGIE je vědecká disciplína zabývající se vztahy v přírodních ekosystémech, tedy věda biologická. Nikoliv zacházení s penězi. Už to tady kdosi rozlišil, ale opakování je v tomto případě ne matka moudrosti, ale nezbytnost - jinak se biologové s ekologickou spocializací, kteří opravdu obvykle netráví čas uvázaní ke kmeni stromu jako Šárka blahé paměti, uprotestují a uvysvětlují. Děkuji, a jak jsem přišel, tak odcházím

Re: Re: Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: Palustris Datum: 14.11.2005 1:16

Casem se mozna trh nasyti, ale dnes rostouci cena biomasy spise napomuze vyuziti dalsich "drazsich" zdroju  biomasy, protoze i ty jsou porad pod cenou hnedeho uhli. Nejlevnejsi odpadni biomasa z pil a drevozpracujiciho prumyslu je uz diky vstupu CEZu vycerpana a jeji cena roste tak (na 650-800 kc/t), ze bude mozno vice vyuzivat potencial tezebnich zbytky z mytnich tezeb a pozdeji snad i z vychovnych zasahu. Jednorazovy odber biomasy by podle vetsiny lesnickych odborniku nemel narusit kolobeh prvku v ekosystemu. Take palivove drevo muze byt vyrabeno vice - podle UHUL v soucanosti tezime v mytnich tezbach cca 70% prirustku. Podle nakladovych krivek by pak mela prijit rada na slamu a nakonec na zamerne pestovanou biomasu energetickych plodin. Cena b. z eplodin spise klesa se zavadenim vynosnejsich odrud, efektivnejsich zpusobu pestovani a samozrejme dotaci...nektere eplodiny jsou tak dnes prinejmesim na stejne cenove urovni jako hnede uhli pri stejne nebo lepsi vyhrevnosti (1100-1600 kc/t sur. - bez dotace cca o 200-400kc vyse).  

Re: Re: Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: R Datum: 13.11.2005 12:43

Buď bude připuštěna možnost, že ve spalinách určených k kondenzaci budou i unášené tuhé částice, potom bude muset být proti plynovým kondenzačním kotlům něco "ošizeno" Buď to bude muset mít mnohem menší účinnost nebo to bude mnohem větší a taky je rozdíl čistit suché saze z kotle, které po prvním přejetí kartáčem spadnou a nějakou pevnou hmotu vzniklou ze směsi sazí, popela, vody atd. Nebo bude mezi kotlem a kondenzačníkem výměníkem filtr, což je dost náročná věc.
Ale třeba vzniknou nové technologie, třeba bude takový výměník poteflonován pro snadné čištění nebo bude udělán tak, že při určitém režimu budou usazené tuhé částice oplachovány kondenzátem do odpadu a podobně. Taky velice nadějné jsou takzvané zplynovací kotle, kdy je nejdřív biomasa převedena částečným spálením na plyn a  ten se v druhé fázi spaluje definitivně, což snižuje počet pevných částic v kouřových plynech.
Tyto směry jsou dneska technicky realizovatelné, jenže v praxi to naráží na nutnost dodržet při spalování dost přesný režim. Musí se počítat nejen s charakteristikami spalování kotle, ale i s charakteristikami komína a v podstatě prostor, kde je kotel umístěn i umístěním celé budovy v terénu. Znamená to, že kotel musí mít trvalou kvalifikovanou obsluhu, takže to je na kotle pro nějakou hromadnou výtopnu. Pro rodinné domky bude asi mnohem levnější biomasu půl roku skladovat a sušit v nějaké místnosti než místo jednoduchého kotle na suchou biomasu používat nějaký složitější, dražší a větší kotel s výměníkem a složitou automatickou regulací.
No, na Aquaterm se letos nedostanu, ale na Infotermu do Frýdlantu nad Ostravicí ano, takže se o to budu zajímat.

Re: Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: Ivan Vitula Datum: 13.11.2005 11:55

Obávám se, že použití biomasy je velmi omezená záležitost. A s rostoucí cenou energie její  současná výhodnost rychle skončí, jakmile bude více těch, kteří budou chtít topit biomasou. Postupně zmizí z lesů každý volný klacík, potom se začnou ztrácet stromy, pak z toho bude problém pro policajty, aby uhlídali lesy jako naši vojáci v Kosovu.

Re: Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: Palustris Datum: 13.11.2005 0:19

Souhlas, zapomeli jsme jak a jakym drevem se topi - prastryc zemrel pred 3 roky a jeho potomci jeste porad topi jeho drevem (uz v zaizolavanem dome)...tomu se rika stategicka zasoba, energeticka nezavislost...pri tom mne napada neco jineho---nizkoenergeticky dum stoji stejne nebo mene jako standartni (Central group aspol) a potrebuje +- 50% energie na topeni a TUV mene, pak by stacilo na zimu 5-10m3 dreva.

Re: Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: Palustris Datum: 13.11.2005 0:05

Kondenzační výmeník napr. od Thermal Energy International na technologii FLU-ACE(R) zvladat emise i z horsich provozu - alespon podle jejich clanku. U nas KV pro biomasove zdroje vyvijela jedna firma v 90. letech - soucasny stav neznam.

Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: pavel 99 Datum: 12.11.2005 23:28

Obávám se, že Vaše přesvědčení o instalaci (opravdu účinných) filtrů na lokální topeniště je nemístný optimismus. Všimněte si, že dosud se to nepodařilo ani na starší automobily a to obměna automobilů je výrazně kratší než obměna obytných domů, nemluvě o tom, že když někomu zakážete jezdit (neboť nemá katalyzátor) tak to nejspíše přežije, zatímco když mu zakážete TOPIT když nebude mít filtr, tak je (v zimě) přežití velmi nejisté. Leda by na to byly zase nějaké dotace a někdo se pořádně "nakapsoval" - jak to v těchto případech bývá.

Re: Re: Re: Pane "R" jak to děláte s tím dřevěným uhlím?:
Autor: R Datum: 12.11.2005 22:58

Chybi mi tady tyto údaje:
Při topení dřevem vzniká cca řádově tolik a tolik dioxinů.
Při topení uhlím jich vzniká tolik a tolik
Při topení PVC jich vzniká tolik a tolik.

Re: Re: Re: je videt, ze pisete o tom,:
Autor: pavel 99 Datum: 12.11.2005 22:57

Čekal jsem, že tam bude ten poměr. Řekl Vám už někdo, že když porovnáváte DVA POMĚRY, tak výsledek ovlivňují jak čitatelé, tak jmenovatelé? A že tedy pokud z výsledku dovodíte pouze závěr por čitatele, jde o velmi nekorektní závěr? Znáte (snad hodně známý) příklad s pekařem u nás a v Rakousku? Jaký je jejich poměr spotřeby energie vzhledem k HDP i když mají oba stejné pece? Vyvodíme z toho, že u nás by měl bý chleba "nedopečený", abychom dohnali Rakousko?

Re: "Biomasa může vyprodukovat cca 10 t sušiny/ha. ":
Autor: R Datum: 12.11.2005 22:49

Podle pár let starých zkoušek křídlatka tuším 35 tun suché hmoty z hektaru za rok, energetický šťovík 30 tun a další rostliny potom postupně níž . To bylo z nějaké poloprovozní zkoušky. Jenže nyní po několika letech nepřetržitého pěstování šťovíku zemědělci hlásí pokles výnosu místy až  na 5 -6 tun na hektar, pravděpodobně bez přihnojování.

Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: R Datum: 12.11.2005 22:45

Teoretici, bavíte se o něčem, co se ve skutečnosti v praxi obvykle nedělá. Praktik nadělá dřevo na podzim a v zimě potom bere z hromady dřeva, co ji nadělal loni nebo ještě dříve. S biomasou z rostlin, bude se bude podomácku zpracovávat nějakým levným lisem se to bude nejspíš dělat podobně. Jinak špalky z tvrdého dřeva se doporučuje nechat vysychyt až několik let, měkké dřevo méně.

Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: R Datum: 12.11.2005 22:38

Kondenzační kotlena tuhá paliva je nesmysl, v kouřových plynech je příliš mnoho tuhých částic a kondenzační plocha se zanese těmito částicemi tak cca za hodinu.

Re: Rakovina:
Autor: Palustris Datum: 12.11.2005 22:34

Clanek jsem nenasel - rad si ho prectu...prosim o link.

Re: Re: par poznamek:
Autor: Palustris Datum: 12.11.2005 22:33

Moznosti je nekolik> - v kotlich s rostovym topenistem napr. Skandinavii se spaluje biomasa az 60% vlhka - v nem se postupne dosusi. Para se pak kondenzuje v kondenzacni jednotce aby se zpet ziskala energie potrebna na dosuseni, zaroven to funfuje na "mokra pracka" ne nektere emise - slama je pri sklizni sucha dost cca 15% - kmeny rychle rosotucich drevin seschnou z 50% pri sklizni na 20-30% asi za 50-100dni pri volnem skladovani na hromadach a to je vlhkost s kterou si poradi vetsina kotlu (kondenzacka by se tady podle mne taky vyplatila) Netusil jsem ze nekdo chce kryt celou energetickou spotebu biomasou. Nejvic jsem slysel 16% PEZ v roce 2030. Energeticke plodiny by se pak mely pestovat na cca 4-8tis km2 (dle ruznych studii) vcetne repky na "bionaftu" a obili na ethanol - to uz mi tak nerealne nepripada.

Re: Re: je videt, ze pisete o tom,:
Autor: Palustris Datum: 12.11.2005 22:18

Mel jsem na mysli energetickou narocnost (spotreba PEZ na HDP) kde jsme cca o 70% na prumerem EU viz nepriklad server CENIA (agentura MZP] http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webfiles/files-TT-uspory.pdf/$FILE/uspory.pdf Tenhle dokument obsahuje i nektere nevrhy na snizeni energeticke narocnosti "Ceske republiky"

Re: Re: par poznamek:
Autor: Palustris Datum: 12.11.2005 22:07

- ze to "cmoudi" si asi nekdo vsimnul opravdu davno, ale tezko davno zjistil, ze se pritom vytvareji POP - meri se to u nas akretidovanymi laboratoremi cca 5 let (poprve na biomase v roce 2000 a CEZ zverejnil svoje mereni na uhli a pri spoluspalovani letos). - zkvalitnovani spalovani biomasy tzn. i filtry v lokalnich topenistich si v dlouhem vyhledu predstavit dovedu technicky a snad i spolecensky (pokud se vyuziti dreva rozsiri, informovanost a zivotni uroven stoupne...vymeni se generace) - neefektivni spalovani se vyplati to propaleni prvniho kotle to muze trvat podle mych zkusenosti 2 az 5 let (nova investice cca 20-30tis)

Re: Re: jsem potěšen, že:
Autor: Ivan Vitula Datum: 12.11.2005 21:28

Existovaly, ale všechny je zničil nějakej nablblej Španěl, nějakej Don Quiote de la Mancha.

Re: Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: Ivan Vitula Datum: 12.11.2005 16:29

To víš, že jo. :-)))))))))))))

Re: Re: Re: par poznamek:
Autor: pavel 99 Datum: 12.11.2005 14:05

Ivane - já bych od jaderného reaktoru vážně očekával něco jiného než voňavé klobásky. Na druhou stranu i od udírny zase něco jinéhon ež od reaktoru. Nejlepší je asi mít obojí a nenamlouvat si, že jedno druhé může nahradit. V tom se nejspíše shodneme, ne?

Re: Re: par poznamek:
Autor: Ivan Vitula Datum: 12.11.2005 12:00

Pavle, spalování biomasy, zvláště bukového dřeva (švestka také není špatná) při nedostatku kyslíku je děj velmi příjemný, pokud pověsíme do komína klobásky nebo bůček. Vřele doporučuji. Na to opravdu jaderný reaktor nemá.

Re: "Biomasa může vyprodukovat cca 10 t sušiny/ha. ":
Autor: Ivan Vitula Datum: 12.11.2005 11:56

Ne, těch 10t (100q) je tak součet zrní a slámy z pšeničného pole na 1ha/rok. Nicméně zemědělec obdělávající půdu zpravidla zrní zkrmí a slámu v podobě hnoje vrací půdě. Přírůstek dřevní hmoty v lesích je necelých 10 t/ha, spíše tak 7, já si ověšem říkám - vem to nešť, o nějakou tunu se přít nebudeme.
Když jsem diskutoval s duhovci o Temelínu, oni tvrdili, že úsporami a OZE můžeme u nás ušetřit až 20% energie. Já byl velkorysý, říkám: dobře chlapci, třeba 30%, a nyní se bavme o těch zbývajících 70%.

"Biomasa může vyprodukovat cca 10 t sušiny/ha. ":
Autor: Šumavák Datum: 11.11.2005 22:25

Fakt? Kde ? v ČR ? za jak dlouho?? Já bych to tipl tak na dvaapůlroku !!!!A to by se muselo sakra hnojit !