asi by bylo nejlepší celý arabský - muslimský - svět "oplotit" a ať si tam žijí podle svého. Právo šarija a ostatní jejich postuláty jim nebrat - je to prostě jiný svět. Věřím totiž, že arab - muslim - ti podává s úsměvem pravici a levicí ti vrazí do zad kudlu. A imigranti z tohoto světa do Evropy přinesou svůj pohled na život, Evropu změní a my s tím nic neuděláme. Nikdo s tím nic neudělá.

Vypadá to tak, že my na Západě už se na to nemůžeme dívat, a tak nezbývá než zasáhnout. Jsou však Američané, kteří mají jiný názor. Jako David Swanson: ( http://warisacrime.org/content/method-post-911-madness ):

Průměrně vzdělanému pozornému konzumentovi US zpravodajských médií se náš militarismus jeví tak, že reaguje až dodatečně. Krize vypukne tuhle. My "intervenujeme" tamhle. Někde nějaký neracionální cizí diktátor ohožuje mír. A tak jdeme do války, protože nemáme na výběr. A pak ve válce pokračujeme, protože ukončit ji by bylo horší než pokračovat.

Ve skutečnosti váleční plánovači plánují s velkým předstihem. Mají přpravený seznam  nastávajících válek. (Podle Wesleye Clarka Pentagon v r.2001 zvažoval války s Irákem, Syrií, Libanonem, Libyí, Somálskem, Sudánem a s Íránem. Tony Blair potvrdil podobný seznam). V případě potřeby vynalézají zdůvodnění pro veřejnost. Aktuální motivace není humanitární, ale je motivována šílenou touhou dominovat světové ekonomice, vodním cestám, a fosilním palivům.

tento fakt možná mnozí považují za pozitivní jev.

Asád asi do konfliktu dobrovolně Turecko zatahovat nebude. Musel by zešílet.Na počátku se zdálo, že má trochu chuť se do konfliktu vmísit Erdogan. Ale zdá se, že mu to někdo rozmluvil. Jinak turecká armáda je považovaná za jednu z nejkvalitnějších a také největších na světě. Snad hned po atomových mocnostech.

na hledání alternativ - jestli vůbec někomu pomáhat a jak. Tento čas ale nemá Izrael a nemají jej ani další sousedé Sýrie - Libanon, Jordánsko, Irák a především Turecko.

R. J. opomenul uvážit, že Turecko je členem NATO (na které se již jednou obrátilo v záležitosti leteckého konfliktu nad mezinár. vodami). Pokud se Assád, s Iránem v zádech, pokusí zatáhnout do konfliktu Turecko - mnoho nezbývá - máme válku rázem za dveřmi.

Navíc je tu i stále doutnající kurdský problém, kurdská menšina je nejenom v Iráku (tam je to dokonce "vládně koaliční menšina") a v Turecku, ale i v Sýrii.

Po zkušenostech s arabským jarem může věřit islámským povstalcům řeči o demokracii jen velmi naivní člověk. Praxe povstalců dokazuje, že jim nejde o obyčejné lidi, ale pouze o prosazení islámského práva. Libyi islámští bojovníci zvítězili Také tam používali slogan „Chceme svobodu a demokracii.“ Stejně jako to vykřikují povstalci v Sýrii a naivové jim to baští. Když islámští bojovníci zabíjeli Kaddáfího, vykřikovali Allahu akbar. Islámští bojovníci proti Assadovu režimu vyhánějí křesťany ze Sýrie, kdysi převážně křesťanské zemi. Od 7.století začali muslimové likvidovat křesťanství na Blízkém východě, v severní Africe a v Malé Asii, dnešním Turecku. Osmanskou praxi zákazu budování kostelů a modliteben praktikuje většina islámských zemí i dnes. Je politováníhodné, že se v islámské propagandě angažují někteří církevní představitelé.Řecko-ortodoxní arcibiskup Atallah Hanna založil Islámsko-křesťanský výbor a vyzývá k vytvoření Islámsko-křesťanské unie, která by „osvobodila Palestinu od řeky až k moři.“ Tento arcibiskup, který si evidentně plete církev s nacistickou stranou NSDAP, také pohlásil: „Sebevražední útočníci konají své aktivity ve jménu náboženství, jsou národními hrdiny a my jsme na ně hrdí.“Nesvatá aliance muslimů s křesťany sahá podle Bat Ye´orové do roku 1970, kdy Islámská konference doporučila spolupráci církví v boji proti Izraeli. Bezcharakterní lidé z různých církví se na tomto zločineckém projektu účastní dodnes. Jiný příklad. Anglikánská církev sehrála v 19. století pro vznik Izraele pozitivní roli. Dnes je její arcibiskup Rowan Williams jedním z těch, kdo provádí štvavou protižidovskou kampaň.