Dnes ta koncentrace CO2 už dosahuje kulatých 400ppm. Pradou ale je že kvůli roční variabilitě se na tento průměr planeta dostame až asi v roce 2016. Jinou pravdou je, že  trend rychlosti nárůstu neklesá a tak i když se o změnách klimatu začnou zas víc obírat vědci tak dopadům v konci století se sotva kdo vyhne. Dnes je nárůst samotného oteplení pro nás v echách víceméně vítán. Otázkou je jak dlouho? Odpoví na to pravděpodobně vývoj vláhové bilance a vliv migrace ale kupodivu nikoli jen samotná úroven GO.

http://researchmatters.noaa.gov/news/Pages/arcticCO2.aspx

Když začínal život na Zemi, byla koncentrace CO2 minimálně 500-krát vyšší než dnes. Životu to nesmírně svědčilo (rychle se rozvinul do gigantických forem).

P.S. Migrace jednak není nevyléčitelná nemoc a to tím spíš, že její proroci zapoměli započítat kolik lidí pojmou opět se zelenající pouště.

Tak která ta "globální teplota" je ta správná? Když už tedy nelze říci, že se lidi mají líp... :-P

No přeci ta, která dává nejlepší udržitelnou úživnost planetě. Hák je v tom, že se vypočítává až s dlouhodobých - alespon 30letých průměrů  - a o výnosech toto palí obdobně - dokonce i u oceánů. Ty teplé jsou na rybnatost pravidelně velmi chudé. Dlouhodobé otázky ale pna Langera nezajímají a tak může být odpovědí zklamán.

Obecně stále platí, že teplé periody v historii této planety vedly k růstu biodiverzity.

Především přírodní zákony a zákonitosti kam až dohlédnem. Obecně v průměru také platí, že biodiverzita v průběhu věků rostla v reltivně ustálených podmínkách až do apokalyptyckých krizí. Od té poslední před 66miliony let, kdy vymřeli dinosauři a vše hmotnější jak 25kg, biodiverzita opět rostla až do dnešních dnů kdy začíná naopak klesat pro konkurenčnost tlaků od dominantního druhu homo sapiens sapiens. Také platí to, že čím hlouběji do minulosti tím jsme v přesnosti poznatků omezenější.. Konkrétně tam kde před 100tis let vznikl dnešní druh homo - bývaly lesy, jezera.... tam je dne dnes  poušt s minimální biodiverzitou. Celosvětově jde ale o růst. Tam kde má dnes homo pole, lesy, sídliště...  opečované pesticidy i herbicidy... se relativní rozmanitost vzláště rychle vytrácí bez ohledu na klimatické podmínky.

Právě ty obnlasti kde je diverzita vysoká jsou vůči změnám klimatu nejodolnější. Rovněž přínos služeb biosféry vyčíslitelný na 33 trilionů dolarů dvakrát převyšuje celosvětové HDP.

Obecně také platí, že procesy nutné k rozvoji života jak jej známe potřebují pro svůj rozmach optimum a relativní stabilitu - nikoli extrémy ac vysokou dynamiku. To platí pro teploty, vláhu, mineralizaci.... ale i pro homogenitu prostředí. Nejzajímavější jevy totiž probíhají pravidelně na rozhraní. Více o vazbách ekonomiky na biosféru L. Nátr:

http://www.kosmas.cz/knihy/164356/priroda-nebo-clovek/

http://www.csebr.cz/images/aktuality/Cena-rektora_A.jpg

Ano ty konkurenční tlaky platí, ale lokálně, ne globálně. Jak jsem již poznamenal, smysl ochrany ŽP vidím právě na té lokální úrovni.

Člověk jako takový-Homo-nevznikl před 100 tis. lety, ale mnohem dříve.(třeba Homo Habilis)

Naopak obecně platí, že pro rozvoj života-evoluci jsou potřebné změny vnějšího prostředí, jakožto evoluční stimul. Kdyby se klima neměnilo třeba od Kambria, bylo tu dnes to stejné teplé moře obývané takovými živočichy jako třeba Anomalokaris.

Omyl pane Petřek. Druh homo sapiens sapiens se kterým jsme už geneticky prakticky totožní o o kterém píši vznikl z malé skupinky právě v období před cca 100tis let. s té doby se zachovali nástěné malby i hudební nástroje, svědčící právě o náhlém nárůstu schopnosti abstraktního myšlení a tedy i strategického myšlení, které jeho další dynamiku umožnilo. To byl podstatný moment, kdy se ze sotva přežívajících hloučků pronásledovaných jinými predátory stal naopak nejnebezpečnější predátor, který už právě v té době vyhubil řadu stádních zvířat a rozmohl se prostřednictvím organizovaného lovu relativně náhle po celé planetě.

Konkurenční vstahy platí tam kde se druh vyskytuje a pokud si podmanil celou planetu tak tedy všude. Navíc se dopady  transformují přes potravní řetězce na podstatně větší území než odpovídá přímému výskytu.

Zaměnujete podmínky pro změnu druhového složení s tím oč šlo - tedy o druhovou četnost. Je ale opravdu zajímavé, že i krizový vývoj má na vývoj nového pozoruhodné dopady, jakoby Darwinova teorie stála na tenkém ledě. Lze proto spekulovat právě o tom, že i náš druh může zkončit ale nikoli úplně ale přechodem na něco životaschopnějšího. Lecos tomu nasvědčuje.

p. Rado nejdříve jste sice napsal Homo sapiens sapiens, ale pak už jen Homo a na to jsem reagoval - vznik celého rodu homo. Vznik Sapiens cca před 100 tis. lety, s tím bych souhlasil.

Neměnnost nevede k evoluci, ale ke stagnaci. Tedy to, že změny vnějšího prostředí ( tedy podmínek, vč výskytu nebo nevýskytu predátorů, nebo konkurenčních druhů, výskyt rostlinných druhů, krajinný ráz - tedy tím nemyslím jen klimat, ten ale k tomu výsostně patří neboť to vše ovlivňuje) jsou evolučním stimulem, je jednou ze základních premis Darwinismu. Nijak to tuto teorii nestaví na hranu či na tenký led.

Změna druhového složení přece souvisí s druhovou četností. Se změnou druhové četnosti se logicky mění druhové složení. Se změnou druhového složení se nutně nemusí měnit druhová četnost, ale to není myslím moc pravděpodobné.

Mně spíš připadá, že jako lidstvo degradujeme (devoluce) někde na úroveň ovce, přestáváme jako celek mít nárok na "sapiens". Jsme Homo TV-ovce.

Já bych dokonce navrhla označení Homo konzumensis.

A k té změně podmínek jako předpokladu evoluce- jde snad také o to, jak rychle a jak moc se prostředí mění. Stávající ekosystémy mají určitou adaptabilitu, ale nic se nesmí přehnat, ani charakter těch změn.

Pan Kremlík je historik a tímto se neživí (na rozdíl od různých parazitů, kteří mají z boje proti CO2 dobrý byznys).

A mohl by pan Sedláček alespon naznačit čím se Kremlík živí - dyž je v obraze čím se neživí??? ... A koho míní oním parazitem?

Poblém je totiž v tom, že většina lidstva považuje euroamerickou civilizaci jako celek za parazity, kteří jim vyjídají planetu tak, že kdyby se oni chtěli mít stejně už na ně nezbude.

Vaše logika je také kouzelná: Pro pojem "lidstvo" může být vícero definic, ale pořád to není exaktní údaj, ale jen jakési zobecnění - každý přece ví, co ten pojem znamená. Co se týče té globální teploty, sám dobře víte, že je vícero způsobů jejího "výpočtu" (zjednodušeně řečeno) a přitom se tato uvádí jako exaktní údaj. A teď si ješte vemte, že sady dat pro např. r. 1900 a třeba r. 2000, jsou zcela neporovnatelné (počet stanic, přesnost měření, umístění stanic, tepelné ostrovy...) - takže tento údaj - globální teplota - je sám o sobě pochybný.

A ještě tu musím znovu dát část svého včerejšího příspěvku: Pan Kremlík, bude mít práce víc, než může jeden člověk zvládnout. Veřejnost je totiž "lidmi zaviněnou klimatickou změnou" indoktrinována, je v lidech "zaset" pocit viny a strach z toho, co bude (viz Římský klub). Pana Kremlíka také pohání fakt, že klimatologové "nemají zájem" uvádět na pravou míru nesmysly o změně klimatu objevující se v masmédiích. A hlavně to nedělá p. Kremlík pro peníze, ale zcela dobrovolně, takže nemůže být řeč o nějaké kariéře, jde o jeho osobní angažovanost. Nezbývá, než mu popřát hodně sil a nezdolnou vůli a také poděkovat.

Na tom pocitu viny bude velký kus pravdy. Takoví Kremlík či Klaus to jsou právě ti hoši, co svým propagačním přičiněním pocit viny berou s ostatních součastníků jaksi na sebe. Mají s toho ovšem náramnou satisfakci už v tom, že se o nich mezi miliony až miliardami bezejmených ví daleko více. Otázku je jaký typ satisfakce jim přidělí následníci.

Jiný problém jsou totiž dopady změn klimatu na budoucí generace a otázka zdali nás to má vůbec zajímat.

Ty které zajímá věda o klimatu si s dnes už dostatečnou přesností měření vědí rady jak s měřicími metodami tak s interpretací dat. Ti které zajímá zneužitelnost poznání zas vědí jak dosud nevýrazná data znevažovat a dál využívat u nezlalého publika. V tomto ohledu plní Kremlík mezi konkurenčně vystresovaným obyvatelstvem pozitivní roli. Mezi těmi, kteří ještě mají nadhled je to naopak.

Pan Petřek by měl umět říci co je korektnější - udržovat lid v bludu, aby žil momentálně blaze i když kráčí třeba scestně - nebo se chovat jako by lid byl sestaven ze svéprávných občanů s nadhledem nad svou životní situací?

Osobně si myslím, že pro lid český, je momentální mírný nárůst teplot přínosem ale že to tak nezůstane dlouho. typuji jedno dvě desetiletí. To už mnozí ale budou "za vodou". Možná , že ale právě o to dnes jde víc jak o klima které se přetřásá jak hlavní téma.

No, pan Rada také možná prahne jen po jakési satisfakci, ale asi o Vás miliony mluvit nebudou. Nebo jde taky o pocit viny?

Dostatečně přesná data jsou tak za posledních 30 či 50 let. Hlouběji do historie jsou to jen aproximace nebo odhady. Z pohledu trvání této planety a jejího klimatu jsou to zlomečky času.

To by musel pan Rada korektně říci, proč udržovat lidi v bludu a tvrdit jim, že se ženou do propasti, když tam žádná není. Alespoň ne taková o jaké mluví P. Rada.

Osobně si myslím, že ekologické problémy nelze řešit globálně, ale lokálně - tak také vznikají. Pan Rada může "typovat tak, někdo jiný onak" - od toho typování je.

Ano mám pocit viny v tom smyslu, že jsem dlouho neoprávněně důvěřoval v možnosti technologického rozvoje - např v oblsi jaderné energetiky..

Dostatečně přesná data jsou za dobu existence přístrojových měření - tj pár století zpět - která značně přesahuje běžné periody klimatických změn.

Z pohledu trvání této planety vyhovují paleoklimatologická data právě vzhledem ke krátkosti období vývoje našeho druhu a ke znalostem biologických potřeb našeho druhu dostatečně.

O tom jaká je před civilizací propast hovoří poznatky o velikosti úživných ploch a vývoji lidnatosti. Tou propastí míním ale dosavadní vývojový trend. Je možné, že vývoj bude pokračovat na vyšší úrovni ale sotva už extenzivně. Tomu prostě brání fyzikální poznatky. Pěkně t popsal Tom Murphy - viz překlad:

http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/fyzik-ekonom-akt-prvni

Třeba Thoriové reaktory, ale bohužel, je "ušito".

Dostatečně přesná data za pár století - jo třeba satelitní měření (sarkazmus).

Data ze začátku 20. stol. se nemohou srovnávat s daty z 21. stol. To jsou hrušky a jablka a mezi tím brambory.

Paleoklimatická data právě nemůžete srovnávat s posledními 30-ti lety. Rozlišení těch dat je úplně někde jinde. V paleoklimatických datech proto nemůžete sledovat výkyvy  v takových krátkých obdobích - jsou tam "vidět" jen delší jakoby stabilní období a pak změna. Je to jakoby jeden člověk měřil venkovní teplotu 1 měsíc 30x (1x denně) a druhý 720x(každou hodinu) a pak si porovnejte grafy- ten první bude poměrně hladký, ten druhý bude asi jako hřeben.

Pane Petřek Klementinská řada začíná 1771 a o počátcích u nás ale i ve světě se pěkně píše v knize: http://www.almanachlabyrint.cz/knihy/50414/velka-kniha-o-klimatu-zemi-koruny-ceske/ 

Jak už jsem uvedl tak za minimální období se z hlediska vývoje klimatu považují data za dobu delší jak 30let, tak je mimo mísu rozebírat metodiku podle úvah dne. Ta musí být po celé sledované období stejná nebo alespon odborně korigovaná a o tom, že toto meteorologové umějí není pochybnost s ohldem na poznatek trendu GO už po zhruba století. Do té doby ale převažoval (až na nejasnéstředověké optimum) mírný pokles. Viz http://www.academia.cz/autori/william-f-ruddiman.html

Souhlasím ale s tím, že poznání jak dynamicky se trend klimatu bude vyvíjet se dál upřesnuje a až budem mít za pár desetiletí víc dat - např i ze sond projektu Argo - budem zas moudřejší. Obává se ale, že budem zároven bezmocnější a to proto, že nám aktivitu neumožní ekonomická situace.

Pane Rado, ten kdo chce porovnávat data ze satelitních měření s daty z 18. stol, nechť jde k šípku. Jestli nechápete, že to nelze porovnávat, pak už je zbytečné cokoliv dodávat.

Nedělejte prosím ze sebe nechápavce - příklad není nikdy mimo mísu, je to jen "příklad" pro názornost rozdílu jaké mají rozlišení data z poslední doby a paleoklimatická data. Paleoklimatická data nevycházejí ani z přímých měření teploty, ale jsou "čtena" třeba z ledovcových vrtů - tato data se musí brát s rezervou z důvodu vyhlazení a možného zkreslení-tedy to nejsou data "tvrdá" jako z měření. . A co jako dokazuje proslulá Klementinská řada? Lidské zavinění změny klimatu? To nedokazuje ani BEST.

Nevím jak jste přišel na myšlenku že "někdo" chce porovnávat satelitní data s daty s 18 století a dát to jako reakci na mě.. Pokud to nevysvětlíte bude to nejspíš myšlenka Vaše.... "a pak u je zbytečné cokoli dodávat".

Obávám se  také, že jste mě nepochopil a berete to naopak tak, že ze sebe dělám nechápavce. Opak může být pravdou spíše - právě tak podobně jako v případě tvrzení o srovnávání družicových dat s 18 stoletím.

Jen upřesnuji, že už v 18 století byly teploměry kalibrované a schopné měřit lépe jak na desetiny stupně. Rovněž námořní sít byla rozvinutá, palubní deníky běžné a systematicky udržované.

Naopak družicová sít je zde krátce a dosahuje o řád nižší přesnosti jak pozemní pevné a hustě osazené stanice - (pro nejistoty ve výšce měření, vliv pokryvu oblačností...) Tím víc udivuje kde se vzal nápad na porovnávání družic a 18 století?

Ten nadpis "kdo je tu kouzelný" má zřejmě nad autorem kouzelnou moc.

Podle me takova vec jako globalni teplota realne neexistuje , Asi neco jako Globalni HDP , spocitat to sice jde (a nektere organizace se na to odvolavaji) , ale vypovidajici hodnotu to mit NIKDY nebude ..

Vypovídací hodnotu může mít kde jaká abstrakce ale korektně provedená. Tedy např.  v případě porovnávání výsledků výpočtu s dat získaných za adekvátních podmínek. Jde přeci také o to, jaký výsledek by daná metoda měla zobrazovat. Jak praví klasik:

"Pokud výsledky odpovídají očekávání - udělali jsme měření - pokud nikoli - udělali jsme objev".

Změny probíhali a probíhají - to ano - ale dnes už především pod taktovkou lidstva. Otázka je kdy se souhry v dobývání bohatství s planety, herní repertoár změní a jak?

Dosavadní trend je evidentně neudržitelný. Dokazuje to stagnace právě nejjrozvinutějších ekonomik a růst jen těch které mají nevyužívané zdroje. Rozvoj technologie poslední desetiletí totiž už ke krytí nárůstu potřeb nedostačuje a ekonomické bubliny dotované tištěním peněz, začínají plaskávat.

Za Stagnací nejrozvinutějších ekonomik je především odklon od tržního hospodářství k sociálně-tržnímu. Toto sociálně-tržní hospodářství právě podporuje udržitelný rozvoj (OZE, sociální inženýrství, tzv. zelená ekonomika...) a toto přímo vede k ekonomickému úpadku. Naopak, tam kde je trend "neudržitelný" (zjevně je to oxymorón) dochází k růstu ekonomiky - Čína, Indie...Tištění dalších a dalších "papírků" je jen malá část repertoáru dluhově-sociálně-tržní ekonomiky, kterou tak usilovně rozvíjí EU, ale taky již USA v čele s ˇčerným" Leninem.

Pane Petřek Mýlíte se leckde. Rychlost tempa růstu ekonomiky v Číně totiž začla klesat s tím, jak ji pachové bouře donutily investovat do výsadby největšího lesa světa a výstavby největšího zavlažovacího kanálu aby Čína sama sebe neudusila.

Ekonomiky pravidelně rostli tam, kde byla vysoká efektivita těžby energií i surovin. Tyto parametry ale všeobecně klesají už celá desetiletí a naděje na radikálně nové technologie které v období minulého století byly hnacím motorem se dnes jeví stále mizivější.

OZE jsou vesměs skutečně podstatně méně efektivní technologie, jak jen jednorázové otvírání fosilních konzerv, které ale čerpáme rychlostí miionkrát větší jak se vytvářely. Euforií při úspěchu těžby a celkovém rozvoji až do kosmu...  jsme si přitom přivodili iluzi, že takové tempo musí zákonitě pokračovat.

Není tedy divu, že neznalý podstaty problému si plete nynější technologickou past s něčím co na něj bylo záměrně ušito kýmsi... a že kdesi ještě někde existují ti kteří donedávna přicházeli s jedním převratným oběvem za druhým - jen jim stačí uvolnit cestu ultraliberalizací.