Třeba konkrétně: proč není liberální ekonomie uplatnitelná na "nová" odvětví výroby? Co je špatného na kritice podplacených byrokratů? Proč by zrovna živnostníčci rdoušení nadnárodním kapitálem měli prosazovat liberalismus? Proč by nemohli mít pravdu - jen kvůli tomu, že vzešli z maloměšťáckých poměrů? Považujete argumentaci ad hominem za korektní a věcnou?

Je toho hodně.

Kdybych chtěl, tak bych mohl na toto téma napsat knihu. A krásnou.

Ale nechci. Vyhrál jste. Můžet dál hlásat evangelium o svobodě pro všechny, já vám to dovoluji. Du domů.

Škoda že jste se neobtěžoval napsat aspoň jeden důvod....

A připadá Vám, že je toho schopen?

Jsem optimista...pořád věřím, že i na "druhé straně" existují lidé schopni argumentace, kteří by mě přesvědčili, že se mýlím... Bohužel každá diskuze nakonec skončila nějakým emotivním argumentem typu "prostě to tak je" :(

No na podobnou argumentaci ad hominem vůbec nemá cenu reagovat. A petice je pro některé zdejší jedince evidentně příliš abstraktní, ale budou padat další kapky a možná to nakonec dojde i těm pomalejším. Některé ty texty proti protekcionismu jsou tak nádherně názorné a logické, že to musí dojít i těm nejméně chápavým.

Vskutku, každému maloměšťákovi musí Bastiatovo kříšení kapitalismu volné soutěže z konce 18. století, který už byl v jeho době polomrtvý,  připadat jako "záblesk ryzího génia"   :-D

Velkoměšťáci 20.století však stále proti jeho argumentům odpověď nenašli...

http://www.infojet.cz/economy/rozbite_okno.html

Na některé ano, třeba o tom okně.

Ano, tohle jsem četl a ten člověk je úplně mimo. Jeho první dva argumenty se dají aplikovat pouze a výhradně na situaci, kdy by majitel stejně to okno sám rozbil a vyměnil. Ovšem takovou situaci zřejmě Bastiat nepopisuje, že? (vytváření rezerv a inovace naprosto není argumentem proti - spočtěte si výdaje na okna v delším období - životnost okna 10 let, po 5ti letech rozbito a nahrazeno...).

Bastiatova kritika se samozřejmě DÁ použít na kritiku zajišťování veřejných statků - je to ukázka toho, že je potřeba nejen odůvodnit přínos existence veřejného statku, ale je potřeba vzít v úvahu, že díky tomu přestane existovat spousta statků soukromých. Termín "stimulace hospodářství" lze samozřejmě kritizovat přesně na základě Bastiatovy kritiky, nic takového neexistuje.

Nějaké skutečné argumenty by nebyly?

Ta "odpověď " na infojet je je ve skutečnosti slabá sofistika postavená na předpokladu, že to okno bylo či mohlo být na odpis. Bastiat ovšem uvádí, že okno mohlo zůstat celé, z čehož nepřímo vyplývá, že se jednalo o okno funkční, nikoli zpuchřelé. Pro šťouraly je prostě třeba doplnit název Bastiatovy úvahy takto "Rozbité nové okno".

Jestli majitel měl vytvářet rezervní fond na Bastiatově úvaze nic nemění, zkrátka 6 franků se vydalo za něco, za co by se vydat nemuselo.

Ono je to ještě jednodušší než tady bylo řečeno předemnou. Bastiat chtěl na tom příkladu hlavně demonstrovat, že rozbytím okna nevznikne žádná práce NAVÍC. Tedy, že rozbíjení oken a ničení věcí obecně nemá žádný vliv na celkovou zaměstnanost. A přesně to dokázal a přesně to vyplývá i z toho článku na který odkazujete - ať už bylo okno staré nebo nové jeho rozbitím se Vůbec nijak nezvýšila zaměstnanost, jenom rozbití starého okna je o něco menší ztráta než rozbití okna nového.

Takže bohužel (pro vás), to co Bastiat napsal platí beze změny a protože v podstatě nejde o nic víc než o prostý zákon zachování energie tak to v našem vesmíru taky vždycky platit bude.

Jakto že po druhé světové válce přišel hospodářský vzestup? Dokážete vyvrátit že to nebylo díky "práci navíc" vzniklé ničením za války?

Dneska je tady 3x víc lidí a není 3x větší zaměstnanost. Ano, bylo "víc práce" - práce, která by nemusela být udělána a místo ní mohla být dělána nějaká jiná. Ta, na kterou přišla řada za 10 let, poté, co se opravily ty zničené věci. Pokud by nebyly zničeny, nemuselo se tak dlouho čekat.Když vám vybagruju dům a vy "musíte pracovat", abyste ho znovu postavil, tak jste na tom lépe? Hospodářský vzestup po WWII nastal především díky odstranění válečných a předválečných ekonomických politik a uvolnění trhu.

WOW blessing of destruction!

Ano já dokážu vyvrátit, že by se lidé měli líp díky válečnému ničení a to dokáže snad každý ekonom hodný toho jména. Poválečný hospodářský vzestup opravdu nebyl způsoben "prací navíc." A když vám povodeň vezme barák, taky nezažijete hospodářský vzestup. Dokonce ani celá země nezažije díky povodním hospodářský vzestup.  Spousta lidí bude jenom donucena makat víc než normálně ale líp na tom nebudou.

Kdyz lide "makaji vic nez normalne" tak na tom jsou brzy lip a celkova ekonomie ziskava...

kdyz lide "makaji vic nez normalne", tak na tom jsou lepe, nez v okamziku, kdy makat zacinali. Pokud mi povoden znici dum, tak po roce makani na tom budu lepe nez v dobe, kdy jsem pozoroval bahno v obyvaku. Jestli na tom budu lepe nez pred povodni je otevrena otazka. 

Jenže špatná otevřená otázka. Musíte totiž porovnávat stav

jak by ste na tom byl kdyby žádná povodeň nepřišla  +  rok  práce, se stavem povodeň zničila barák + rok práce. Myslím, že který stav je pro člověka lepší (bude toho mít víc) je vidět na první pohled. Taky se tomu říká náklady obětované příležitosti. Když mi povodeň zničí barák a já ho potom musím opravovat abych si zlepšil svou životní úroveň tak tím pádem nemůžu dělat něco jiného, čím bych si také mohl zvýšit životní úroveň. Lidé pravda víc dřou, pokud chtějí uspokojit potřeby které považují za tíživé - například potřebu někde bydlet. Jakmile jsou tyto základní potřeby uspokojeny tak obvykle pracovní tempo zvolní. Ale bohatství - to je právě rozsah potřeb které můžu uspokojit. A ten kdo má uspokojené základní potřeby jako jídlo a bydlení a pracuje už méně aby si uspokojoval potřeby trochu nadstandartnější jako luxusní dovolená, je na tom zkrátka lépe než ten, kdo musí tvrdě dřít aby měl kde bydlet.

jeden poněkud už krachující politik. Jmenoval se Josef Goebbels.

Ne. Ale nesvobodu jsem viděl po většinu života. Takže stran svobody jen houšť a větší kapky.

Bastiat nebyl obchodník, ale novinář. A co je špatného na požadavku "svoboda pro všechny"? "Svoboda jen pro někoho" je snad lepší slogan?

Ve věku 17 let opustil školu, aby se zapojil do rodinného podnikání v exportu. Ekonom Thomas DiLorenzo poznamenává, že tato zkušenost v rodinném podniku byla zásadní pro pozdější Bastiatovu práci, neboť mu umožnila získat znalosti o vlivu obchodních regulací na trh z první ruky.

Tolik encyklopedie. Nic nevíte, nic neznáte, hlavně že máte plnou hubu svobody, hlavně té svojí vlastní. K čertu s váma.