V posledních týdnech v dánských zprávách dominovala otázka svobody slova

V březnu 2019 sociální služba pohrozila veřejné kritičce islámu, Jaleh Tavakoli, dánsko-íránské blogerce a autorce knihy Veřejná tajemství islámu, že by jí mohla být odebrána z pěstounské péče dcera kvůli tomu, že sdílela online video o znásilnění a zavraždění dvou mladých skandinávských žen teroristy Islámského státu v Maroku. Jaleh Tavakoli a její manžel mají v pěstounské péči od narození dívku, které je dnes 8 let. Sociální služba je nyní dopisem informovala, že rozhodla o zrušení jejich způsobilosti k pěstounské péči. Dívka jim může být odebrána, protože úřad usoudil, že „nemají nezbytné kvality k tomu, aby mohli pečovat o dítě.“ V dopise bylo napsáno:

„U schválené pěstounské rodiny se při péči o dítě se speciálními potřebami předpokládá zvláštní odpovědnost, a proto nesmí být morálka a etika takové rodiny ani trochu zpochybnitelná.“

Jaleh Tavakoli

Sociální služba ve svém dopise, zmínila, že Jaleh Tavakoli byla obviněna – nikoliv však odsouzena – na základě dánského trestního práva za sdílení videa džihádistické vraždy Louisy Vesterager Jespersen. Podle dánských zákonů je nelegální „nevhodné zveřejnění zpráv nebo snímků vztahujících se k soukromí jiné osoby... v situaci, která by v jejím zájmu neměla být zveřejněna.“

Jaleh Tavakoli vysvětlila, že toto video sdílela proto, že mezinárodní média informovala, že Dánce byla useknuta hlava, zatímco v dánských médiích se žádná taková informace neobjevila.

Sociální služba Jaleh Tavakoli napsala:

„Pro dítě, které máte, Jaleh, v pěstounské péči, může být problematické, že jste obviněná ze závažného přestupku. V rámci Vašeho veřejného působení v debatě jste sdílela video... tímto způsobem jste se rozhodla zapojit se do politiky v současné kauze sdílení násilných videí... a tím, že jste se ocitla ve veřejné debatě... v čelních dánských médiích jak tištěných, tak elektronických, a tím, že jste sdílela toto násilné video, jste ohrozila dítě ve Vaší pěstounské péči... A Vy, Jaleh, již díky vašemu současnému chování na sociálních sítích nejste vzorem chování, což by pěstounka měla být... V tomto kontextu Vaše aktivity mohou dítě zmást a být příčinou závažných pochybností, jak se chovat v digitálním světě...“

„Toto je nejhorší způsob zneužití moci, jaký jsem kdy viděl,“ řekl dánský právník Karoly Németh, který zastupuje Jaleh Tavakoli a jejího manžela. Tento dopis od sociální služby způsobil v Dánsku široké pobouření u politiků napříč celým politickým spektrem. Ministryně pro děti a sociální záležitosti Mai Mercado napsala na Facebook:

„Nemám slov. Nemohu zasahovat do konkrétního případu, dokud není vyřešen. Musím říci jasně, že jestliže pravidla způsobují, že se děti v pěstounské péči stávají obětí systému, tak jsem připravena tato pravidla okamžitě změnit a již jsem byla informována, že bude-li to nutné, může to být provedeno okamžitě.“

Zdá se, že po tomto dopisu se sociální služba pokusila zařadit zpátečku. Její úředníci poslali Jaleh Tavakoli a jejímu manželovi nový dopis, v kterém psali, že „by rádi zdůraznili, že sociální péče neměla v úmyslu omezovat svobodu projevu adoptivním rodinám, protože adoptivní rodiny mají stejnou svobodu vyjadřování, jako všichni ostatní občané Dánska.“

Tento případ stále není uzavřený a Jaleh Tavakoli ještě neobdržela konečnou odpověď, jak to s dívkou v její pěstounské péči dopadne. Je šokující, že státní agentura pohrozila odejmutím dítěte z pěstounské rodiny nikoliv proto, že by existovalo sebemenší podezření ze špatného zacházení s dítětem, ale protože pěstounka uplatňuje své právo na svobodu projevu.

V jiném případě omezování svobody slova státem vlastněná a daňovými poplatníky financovaná veřejnoprávní mediální společnost DR zahrnující rádio, televizi a internet (dříve Dánské rádio), známé také jako dr.dk, začátkem dubna kontaktovala Facebook se stížností na malé nezávislé dánské internetové médium 24nyt. Tento server byl kritický vůči EU a následné muslimské imigraci do Dánska a vůči dánskému establishmentu obecně. Poté, co si DR stěžovalo u Facebooku, Facebook vymazal stránku 24nyt. „Před týdnem DR kontaktovalo Facebook a seznámilo ho s fakty a záležitostmi ohledně aktivit 24nyt provozovaných na jeho platformě,“ napsalo DR v článku na svém webu.

„Facebook v textové zprávě DR News potvrdil, že na základě šetření provedeného DR o 24nyt, stránku 24nyt smazal, ale dosud neuvedl proč.“

Později DR bez vysvětlení změnil znění článku tak, že nepřiznává zásadní roli DR a potom konstatoval:

„Facebook DR napsal, že uzavřel facebookové stránky 24nyt kvůli „nedůvěryhodnému a zavádějícímu chování“. Facebook dosud podrobně nespecifikoval, co to vlastně znamená.“

Expert na sociální média Johan Farkas z Univerzity v Malmö ve Švédsku označil toto opatření jako „mimořádné“. Řekl: „To, že Facebook vymazal dánské médium, je velmi neobvyklé. Pokud vím, tak se to stalo poprvé.“

Vysvětlením, proč si DR přeje smazání profilu malého informačního serveru, je možná to, že 24nyt DR konkuruje. Podle článku na webu DR:

„Během minulého roku dosáhl 24nyt na Facebooku 295 000 lajků, odpovědí, sdílení a komentářů. DR zjistil tyto hodnoty přímo od Facebooku. Tak, relativně mladé medium obdrželo více interakcí než (mainstreamový) deník Børsen a blíží se úrovni (velkých mainstreamových) novin Information a Kristeligt Dagblad.“

Za zmínku stojí také načasování vypnutí stránek. 17. června 2019 se v Dánsku konaly parlamentní volby a 23. – 26. května 2019 se konaly volby do Evropského parlamentu. 24nyt není kritický jenom k EU a dánské imigrační politice, ale také k celé politice establishmentu.

Je přijatelné, aby státem vlastněný kolos zničil soukromého konkurenta, který není financován z veřejných peněz, tím, že mu nechá smazat profil na Facebooku? Žádnému mainstreamovému médiu ani politickému establishmentu v Dánsku to ve skutečnosti nevadí.

Nejdramatičtěji byla v Dánsku otestována hranice svobody slova 14. dubna 2019, když Rasmus Paludan, předseda malé protiislámské strany Stram Kurs – která se snažila uspět u nadcházejících voleb –, pořádal jednu z jeho mnoha antiislámských demonstrací, tentokrát v Kodani, ve čtvrti Nørrebro, kde žije vysoké procento muslimů. Rasmus Paludan, který sám sebe nazývá „bojovníkem za svobodu, ochráncem slabých, strážcem společnosti a světlem Dánů“, objel se svými antiislámskými protesty v uplynulých letech celé Dánsko. Jeho vystoupení často zahrnují nějaký výstup s koránem. Přitom Paludan buď rozhazuje korán kolem sebe, pálí ho nebo do něj strká slaninu. V dubnu, byl Paludan odsouzen k podmíněnému trestu 14 dní vězení za údajně rasistické poznámky vůči Afričanům ve svém videu, které nahrál na internet. Paludan se proti rozsudku odvolal.

Paludan, který je nyní pod policejní ochranou, protože obdržel vyhrůžky smrtí, to v rozhovoru vysvětlil takto: „Je důležité pokračovat, dokud v této zemi budou muslimové nebo jiní lidé, kteří věří, že můžou rozhodovat, kde by měla být hranice svobody slova.“

„Jestliže lidé začínají měnit své legální demokratické výroky, protože jim někdo chce ublížit nebo protože se je někdo pokouší zabít, no tak to už není demokracie. Nic špatného jsem neudělal, aby mi vyhrožovali smrtí. V Dánsku jsou dvě věci, které jsou úplně legální, ale nikdo se je neodváží udělat: Znesvětit korán spálením, vyhozením nebo vkládáním slaniny dovnitř a nakreslit proroka Mohameda. Důvodem je, že riziko napadení a zavraždění je příliš vysoké. My si myslíme, že útočníci a vrazi by neměli rozhodovat, kde by měla být hranice svobody slova, a proto si myslíme, že je potřeba udělat právě toto.“

Demonstrace ve čtvrti Nørrebro 14. dubna 2019 trvala pouhých 15 až 20 minut. Paludan a zejména policisté, kteří ho chránili, byli napadeni místními muslimy a aktivisty krajní levice a Paludan musel být v zájmu své bezpečnosti evakuován. Poté v této čtvrti následovalo několik hodin násilností, včetně žhářství a házení kamenů na policisty. Násilnosti se poté rozšířily do ostatních částí Kodaně a jejich výsledkem bylo 20 případů žhářství a 23 zadržených. V důsledku toho policie zakázala Paludanovi na týden demonstrovat v Kodani.

„Svoboda slova je vážně ohrožena, když dovolíme, aby násilí a výtržnosti způsobily ukončení demonstrace.“ řekl ředitel Dánského institutu pro lidská práva Jonas Christoffersen. „To, že Rasmusovi Paludanovi nebylo umožněno se vyjádřit, je problém. Výtržnosti, jaké jsme viděli, jsou pro demokracii extrémně nebezpečné.“ A Christoffersen radí, aby nespokojení občané protestovali proti Paludanovi mírumilovně nebo ho prostě ignorovali.

„Jestliže pokračuje snaha některých skupin lidí bránit ostatním lidem pomocí násilí a výtržností v projevu, může to odradit ostatní od vyjádření jejich názoru. To může způsobit, že lidé nebudou mluvit nebo budou mít obavy mluvit, protože se bojí případné reakce.“

Ukázalo se, že několik výše postavených politiků obviňuje Paludana za jeho činnost více než ty, kteří jeho a policii násilně napadli. I když si může někdo myslet, že Paludanovy akce jsou necitlivé a urážejí muslimy, jeho činnost je legální a pod ochranou dánského práva. Právo na svobodu slova ochraňuje menšinu před tyranií většiny. Konejšivý, politicky korektní projev nepotřebuje ochranu. Předseda vlády Lars Løkke Rasmussen tweetoval v souvislosti s násilnostmi toto:

„Velmi nesouhlasím s nesmyslnými Paludanovými provokacemi, které nemají jiný cíl, než rozdělovat společnost. Oponujte mu argumenty, ne násilím. Ochraňujte demokracii a svobodu slova. Nedopusťte, aby hanlivé činy zaměřené proti určitým skupinám v Dánsku zničily naší jednotu.“

Ministr spravedlnosti Søren Pape Poulsen tweetoval:

„Smutná neděle. Paludanův cirkus je pouze o tom, jak provokovat a rozdělit společnost. Ta druhá strana - násilní antidemokraté - hází kameny na policii. Násilí není nikdy odpovědí! Použijte argumenty nebo – ještě lépe – Paludana ignorujte.“

Je příznačné, že ani jeden člen vlády explicitně neřekl, kdo je za násilnosti proti Paludanovi odpovědný.

Avšak jak zdůraznili někteří dánští komentátoři, zde není v sázce Paludan, ale svoboda projevu. Když je svoboda projevu omezována násilím a výtržnostmi, tak musí být zaručena, bez ohledu na to, koho uráží.

Zdá se, že tato otázka již byla zodpovězena v roce 2006, poté, co kvůli dánským karikaturám proroka Mohameda vypukly v muslimském světě nepokoje. Jejich výsledkem byly útoky a dokonce žhářství vůči dánským ambasádám v muslimských zemích, například v Sýrii. Dánští karikaturisté obdrželi vyhrůžky smrtí a jeden z nich čelil pokusu o vraždu. Mnozí lidé místo toho, aby dánské karikaturisty podpořili, raději zpochybnili svobodu slova. Například britský ministr obrany Jack Straw v roce 2006 noviny za publikování těchto karikatur kritizoval:

„Existuje svoboda slova a my ji respektujeme. Ale neexistuje jakýkoliv důvod někoho urážet či bezdůvodně pobuřovat. Myslím si, že nebylo nutné tyto karikatury publikovat. Bylo to necitlivé. Bylo to nezdvořilé a bylo to špatně.“

Podobně v roce 2006 Ministerstvo zahraničí USA sdělilo:

„Tyto karikatury jsou skutečně pro věřící muslimy urážející. My plně uznáváme a respektujeme svobodu slova a tisku, ale musí jít ruku v ruce s odpovědností. Rozpoutávání náboženské nebo etnické nenávisti je nepřijatelné.“

Ukázalo se, že definitivní odpověď na tuto otázku padla o deset let později, když francouzský satirický časopis Charlie Hebdo zveřejnil karikatury proroka Mohameda a zaplatil za to životy svých redaktorů. Redakční rada tohoto časopisu později prohlásila, že karikatury proroka Mohameda se v časopisu už nikdy neobjeví.

Pálení koránu pod silnou policejní ochranou nikam nevede a staré dobré časy nenavrátí. V Dánsku i v celé Evropě je hlavně zapotřebí udržet svobodu projevu.

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu:Free Speech in Denmark
Překlad: René David

Převzato z webu Gatestone Institute