24.3.2019 | Svátek má Gabriel


DÁNSKO: "Naše země se změnila během jedné generace"

15.2.2019

Dánsko se objevilo v titulcích mezinárodních médií koncem listopadu 2018 poté, co dánská vláda oznámila plán přesunout některé žadatele o azyl na malý, neobývaný ostrov Lindholm. Mezinárodní pobouření ještě zesílilo, když vyšlo najevo, že na ostrově v současné době sídlí výzkumné centrum pro nakažlivé choroby zvířat, a že trajekt, který budou žadatelé o azyl moci použít během dne ke své cestě na pevninu, se nazývá „Virus“ a také že azylové centrum bude pod neustálým policejním dozorem.

Skupinu žadatelů o azyl, kteří budou umístěni na ostrov Lindholm, tvoří různí zločinci, mezi něž patří migranti odsouzení k deportaci z Dánska, migranti považovaní pro Dánsko za bezpečnostní hrozbu a tzv. „zahraniční bojovníci“.

Tito žadatelé o azyl však nemohou být deportováni do svých zemí původu proto, že tyto země nedodržují úmluvy o lidských právech, které zakazují mučení, tzv. nelidské zacházení a trest smrti, tedy smlouvy, které Dánsko podepsalo a kterými je nyní vázáno. Někteří žadatelé o azyl nemohou být deportováni do svých zemí původu jednoduše proto, že je tyto země odmítají přijmout zpět.

Objekty na ostrově podstoupí rozsáhlou rekonstrukci, která má trvat téměř tři roky a bude stát dánské daňové poplatníky přibližně 759 milionů dánských korun (přibližně 116 milionů dolarů). Dokud tato rekonstrukce nebude dokončena, zůstane tato skupina žadatelů o azyl v současném ubytovacím zařízení, azylovém centru známém jako Kærshovedgård, vzdáleném 6 km od města Bording. Kærshovedgård je bývalé vězení, které se stalo azylovým centrem v roce 2016.

Od té doby, tedy během dvou a půl let, vznesla policie proti obyvatelům tohoto azylového střediska 85 obvinění z násilí, vyhrožování násilím, vandalismu, krádeže a zločinů souvisejících s drogami. Manažer supermarketu v Bordingu popsalzkušenosti s azylovým centrem jako „peklo na zemi“. Co mezinárodní média zřejmě nezaregistrovala je to, že rozhodnutí o přesídlení zločinců z azylového střediska na neobývaný ostrov Lindholm bylo přivítáno obyvateli města Bording s velkou úlevou. Mezinárodní morální pobouření samozřejmě vůbec nerespektuje právo občanů dodržujících zákony na pokojný život. Nyní však vyjádřili své obavy ohledně zřízení azylového centra na Lindholmu také obyvatelé městečka Kalvehave, které se nachází v přímém sousedství ostrova na pevnině. Považují to prostě za přesunutí problému z jedné oblasti do druhé. Někteří místní obyvatelé mluví o umístění bezpečnostních kamer, plotů, ostnatého drátu a přemýšlí dokonce i o získání zbrojního průkazu.

Je příznačné, že rozhořčený mezinárodní tisk neposkytl žádnou odpověď na legitimní otázku, co mají vlády dělat se zatvrzelými zločinci mezi žadateli o azyl, kteří skutečně ohrožují své okolí a byli odsouzeni k deportaci, která však nemůže být provedena kvůli mezinárodním závazkům v oblasti lidských práv. Tento problém zdaleka nemá jen Dánsko. Prakticky všechny evropské země podepsaly mezinárodní úmluvy o lidských právech a jsou nyní naprosto bezradné.

Lars Loekke Rasmussen

Lars Loekke Rasmussen

Dánského premiéra Larse Løkke Rasmussena neodradila v prosinci 2018 od podpisu Globálního paktu OSN o migraci ani perspektiva přílivu dalších zločinců mezi žadateli o azyl ani opozice proti této iniciativě mezi členy jeho vlastní vlády. Objevilo se dokonce tvrzení, že na internetu vytvořili populární opozici proti Migračnímu paktu hackeři. Pravděpodobnějším důvodem odporu opozice vůči tomuto paktu OSN je to, že stále více Dánů dochází k závěru, že masová imigrace způsobila v Dánsku řadu vážných problémů.

Jedním takovým problémem je existence paralelních muslimských společností ve velkých dánských městech, na kterou upozornili dánští dokumentaristé již v roce 2016. Během svého tajného natáčení skrytou kamerou se snažili potvrdit podezření, že se na udržování paralelních muslimských společností v Dánsku intenzivně podílejí imámové.

Od té doby se věci nezlepšily. Například v únoru 2018 navštívila dánská televizní stanice TV2 News čtvrť Vollsmose, čtvrť třetího největšího dánského města Odense, kde početně převažují muslimové. Televizní štáb udělal v kavárně, kde seděli muži a ženy odděleně od sebe, rozhovor s mladou Somálkou. 31letá Hibo Abdulahi, která přišla do Dánska, když jí bylo deset let, zdůvodnila samovolnou segregaci dle pohlaví takto: „Taková jsou naše pravidla. Ano, náš zákon... To je islámské právo, muži a ženy nesedí společně.“ Reportér se jí zeptal, jestli to znamená, že on nesmí sedět v ženské části kavárny. „Ano, můžete tu sedět, protože jste bílý muž, a nejste muslim.“ Hibo Abdulahi zřejmě nepovažovala kavárnu za součást muslimské paralelní společnosti:

„Kavárna se řídí dánskými zákony... Ale segregace dle pohlaví patří k naší kultuře, která nám chybí a trochu se nám po ní stýská. Co je na tom špatného? Prostě nechápu, proč se musíme integrovat. Znamená to, že bychom měli odvrhnout celou naši kulturu a stát se Dány? Už toho mám dost. Jsem plně integrovaná a mám hodně dánských známých a přátel.... Klídek, nechte nás být.“

Se zvyšujícím se počtem mešit se mění i dánská krajina. Podle Turecké kulturní asociace, která stojí za stavbou turecké mešity v druhém největším městě Dánska Århusu, „je minaret v první řadě symbolem.“ Minaret mešity je vysoký 24 metrů a vidí jej lidé přijíždějící do města po dálnici.

V rozšiřování své činnosti v Dánsku je Turecko mimořádně aktivní. Zřejmě je to součást plánu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na posílení islámu na Západě. Na konci roku 2017 již v Dánsku bylo zhruba 170 mešit, z toho bylo 30 mešit tureckých. V roce 2006 bylo v celém Dánsku 115 mešit. To je nárůst téměř o 50 % za jedenáct let.

Nedávná vládní studie „Analýza dětí potomků imigrantů s nezápadním pozadím“ukazuje, že s asimilací imigrantů do dánské společnosti jsou stále obrovské problémy.

Studie uvádí, že imigranti třetí generace - druhé generace, která se již narodila v Dánsku - ve škole stále nedostávají lepší známky než jejich rodiče, více jich nedokončí vysokoškolské vzdělání a ani jich více nenajde zaměstnání. Od ledna 2018 bylo v Dánsku 24 200 imigrantů třetí generace, z nichž 92 % mělo nezápadní pozadí. Z těch, kteří nemají západní pozadí, má 41 % turecké pozadí a 21 % pákistánské pozadí.

Dnes žije v Dánsku zhruba 500 000 imigrantů a jejich potomků. S tím spojené náklady dánského státu činí podle dánského ministerstva financí 33 miliard dánských korun ročně (4,4 miliardy eur). Odhaduje se, že v roce 2060 bude v Dánsku podle Dánského statistického úřadu (Danmark’s Statistik) žít téměř 900 000 imigrantů a jejich potomků. Dánsko má v současné době celkem 5,8 milionu obyvatel. Pokud se imigranti neintegrují ani v příští generaci, tak Dánsko bude mít významný společenský problém, jehož řešení je v nedohlednu.

A nejmenší ponětí ze všech má o řešení tohoto problému dánský premiér Lars Løkke Rasmussen. Ve svém novoročním projevu řekl, že se „situace v Dánsku vyvíjí dobře“. Nezmínil se však o studii zabývající se dětmi potomků imigrantů s nezápadním pozadím, ani o tom že dánská vláda nemá jasnou odpověď na mnoho problémů, které souvisejí s existencí muslimských paralelních společností. Přestože Lars Løkke Rasmussen uvedl, že muslimské paralelní společnosti představují problém a že imigranti se musí naučit upřednostňovat sekulární hodnoty před náboženskými, tak neřekl, jak se s tím vším chce vypořádat. Také řekl: „Když jsem byl na střední škole, tak v Dánsku žilo asi 50 000 lidí s nezápadním pozadím. Dnes je jich téměř půl milionu. Naše země se změnila během jedné generace.“ Země se však „nezměnila“ sama od sebe, změnili ji dánští politici svojí politikou.

Rasmussen se také zmínil o nedávném brutálním znásilnění a zavraždění dvou mladých skandinávských žen teroristy ISIS, z nichž jedna byla Dánka, které byly v Maroku na pěší túře:

„Všichni reagujeme zároveň s odporem a smutkem, ale musíme také dále hájit to, v co věříme. Svobodu a rovnost lidí. Musíme bojovat za naše hodnoty.... Nestačí mít přísná pravidla, policii a hraniční kontroly. Potřebujeme také úzkou evropskou spolupráci, rozvojovou pomoc, diplomacii a zvýšené investice do naší obrany. Musíme stát za naší svobodnou společností.“

To, že si Dánové myslí, že to jejich premiér - který nedávno podepsal Globální migrační pakt OSN – nemyslí upřímně, je naprosto pochopitelné.

Autorka je komentátorka, právnička, politická analytička a vedoucí spolupracovnice Gatestone Institute.

Překlad původního textu:Denmark: „In One Generation, Our Country Has Changed“
Překlad: Helena Kolínská, Libor Popovský

Převzato z webu Gatestone Institute



Diskuse


M. Jandáková
19:50
15.2.2019

J. Kombercová
20:04
15.2.2019

M. Jandáková
20:09
15.2.2019

M. Jandáková
20:05
15.2.2019

L. Popovský
20:32
15.2.2019

J. Kanioková
20:55
15.2.2019

P. Dvořák
1:47
16.2.2019

J. Kombercová
21:19
15.2.2019

J. Jurax
17:36
15.2.2019

J. Schwarz
16:20
15.2.2019

J. Kanioková
15:51
15.2.2019

S. Netzer
15:58
15.2.2019

H. Lukešová
16:15
15.2.2019

S. Netzer
16:50
15.2.2019

H. Lukešová
16:54
15.2.2019

J. Jurax
17:38
15.2.2019

S. Netzer
18:25
15.2.2019

J. Jurax
22:10
15.2.2019

P. Sinclair
18:57
15.2.2019

J. Cervenka
14:12
15.2.2019

R. Langer
15:04
15.2.2019

M. Mikulec
15:28
15.2.2019

J. Kanioková
15:39
15.2.2019

F. Navr8til
13:30
15.2.2019

J. Kotala
11:19
15.2.2019

M. Prokop
11:49
15.2.2019

V. Novák
12:10
15.2.2019

J. Veverka
15:12
15.2.2019

J. Novak
15:57
15.2.2019

J. Kotala
12:40
15.2.2019

J. Vortel
16:17
15.2.2019

R. Meišner
10:42
15.2.2019

K. Janyška
9:48
15.2.2019

M. Mikulec
9:44
15.2.2019

J. Kanioková
1*
15:55
15.2.2019

J. Jurax
17:43
15.2.2019

J. Vlček
9:25
15.2.2019

J. Tachovsky
9:16
15.2.2019

V. Šedivý
11:18
15.2.2019

P. Neubauer
9:15
15.2.2019

T. Hraj
8:50
15.2.2019

Š. Hašek
9:05
15.2.2019

T. Hraj
9:26
15.2.2019

J. Tachovsky
9:17
15.2.2019

V. Novák
12:12
15.2.2019

J. Schwarz
16:24
15.2.2019

R. Vacek
8:31
15.2.2019

Š. Hašek
9:06
15.2.2019

R. Brzák
11:38
15.2.2019

Š. Hašek
8:20
15.2.2019

D. Polanský
8:06
15.2.2019

R. Tichý
7:24
15.2.2019

D. Polanský
8:09
15.2.2019

F. Svoboda
10:54
15.2.2019

J. Jurax
17:48
15.2.2019

J. Jurax
17:52
15.2.2019

P. Dvořák
7:16
15.2.2019

T. Hraj
9:09
15.2.2019

M. Jandáková
15:46
15.2.2019

P. Dvořák
1:47
16.2.2019

J. Nový
7:09
15.2.2019

Š. Hašek
9:19
15.2.2019

M. Krátký
1:58
15.2.2019

R. Gramblička
8:28
15.2.2019

M. Jandáková
0:28
15.2.2019

M. Jandáková
0:32
15.2.2019

J. Franke
4:26
15.2.2019

R. Langer
5:53
15.2.2019

J. Sedlář
0:24
15.2.2019

M. Jandáková
0:20
15.2.2019

D. Polanský
8:08
15.2.2019

T. Hraj
9:22
15.2.2019

V. Novák
12:18
15.2.2019

M. Jandáková
15:52
15.2.2019

počet příspěvků: 82, poslední 16.2.2019 01:47









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.