Balení obsahu je diskutabilní, protože prezident Miloš Zeman vyslovil své zásadní stanovisko přes média a nikoli na nějaké oficiální platformě. Je ovšem třeba brát ohled na dynamiku událostí na Ukrajině, kde se zřetelně schyluje k situaci, která by mohla umožnit další zábor.

Zeman promluvil v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán. Anexi Krymu považuje za nevratný krok a připustil – ač hodně nepřímo – určitý díl legitimity ruskému kroku. Chruščovův "dar" Ukrajině označil za hloupé rozhodnutí a bezpochyby to hloupé rozhodnutí bylo, tím spíš, že i Chruščov by se měl vázat nějakými zákony a žádný úředník nemůže dávat součást svého státu jinému státu, i když je tento úředník shodou okolností hlava státostrany.

Anexi východní Ukrajiny však pokládá Zeman za červenou linii. Pokud by ta měla být překročena, apeluje na maximálně tvrdou odezvu NATO, včetně vstupu armád na ukrajinské území.

Toto prohlášení asi vyvolá hodně bolehlavů v politických kruzích Západu. Patrně nebude ojedinělý názor, že jednoho podivína se Česko zbavilo a druhého si zvolilo. Ve své hře na Churchilla zašel Zeman hodně daleko a možná by bylo lépe, kdyby se spíš držel alkoholu než válečnických provolání.

V ukrajinské situaci je totiž ještě jeden aspekt a pokud ho Zeman bere v úvahu, nedal to nijak srozumitelně najevo. Všímal si jen ruské bojechtivosti a velmi správně podpořil odhodlání agresivnímu chování čelit. Druhý aspekt je přinejmenším stejně důležitý. Ukrajina je coby státní stroj v rozkladu. Legitimita její vlády je pochybná a cíle jsou nezřetelné. Zcela nejasné jsou politické síly, jež má zastupovat. Možná se schyluje k další ruské anexi, ale daleko pravděpodobněji se schyluje k občanské válce. Asociační dohoda s takto rozvrácenou zemí je pro Evropskou unii maximálně rizikový krok hraničící s pokusem o sebevraždu. Ukrajina je nyní – hodně mírně řečeno – nekompatibilní s Evropskou unií. Ta je v obrovských ekonomických problémech a zabředá do potíží politických. Snahy o teritoriální expanzi jsou historicky tradiční a historicky nejméně osvědčený způsob, jak hospodářské a politické problémy řešit. Bohužel, tyto otázky hlava státu zcela pominula. Nejspíš je nevidí.