Jak je to s muničákem ve Vrběticích, se ptá asi kde kdo. Podiv budí skutečnost, že v katalogu firem figuruje firma Imex, které se malér stal, jako eseróčko se 6 až 25 zaměstnanci, obratem mezi deseti až padesáti tisíci korunami a je zařazena v katalogu firem provozujících v oboru sportovní zbraně a střelivo a zábavní pyrotechnika. Hlavou bleskne myšlénka, copak je to asi za firmu a jak je to s její licencí.

V televizi to rozmázl Andrej Babiš. Podle něj neměla firma nikdy získat licenci a sklad nevybuchl náhodou.

Ano, já si to myslím taky. Ale takhle se nedá situace řešit. Není možné, aby ministr financí a vicepremiér nahrazoval seriózní vyšetřování a aby vyšetřil , odsoudil a potrestal provinilce před televizní kamerou.

Prý se alarmující informace dozvěděl od ministra Stropnického. Zase podivnosti: první exploze nastala 16. října, to je skoro dva měsíce. Na Imex měli skočit kontroloři okamžitě, tím spíš, že zahynuli dva lidé. Nebo snad byli politicky nedotknutelní a teprve teď někdo stáhnul oponu?

Otázka stíhá otázku a zbývá jediná odpověď – řešení před kamerou je nesystémové, nedemokratické a ve výsledku s bumerangovým efektem. Imex už chystá na Babiše žalobu.

Jako pan Šťáva z Diag Human prohnal republice perka také kvůli prostořekosti tehdejšího ministra zdravotnictví Pavla Bojara. A že pochybností vůči páně Šťávově firmě bylo víc než dost.

Jenže v demokratickém státě pochybnost je pouhá pochybnost, ale verdikt může nastat, jen když je prokázáno.

Kolem Imexu jsme zatím u pochybností. Pravda, silných.