Jednou možná budou historici bádat nad náhodou, že Slovensko bylo zrovna předsednická země unie, když předáci unie konstatovali zásadní krizi. Na zasedání sedmadvacítky v Bratislavě nedošlo k ničemu přelomovému, nebyla uzavřena žádná dohoda nebo smlouva nebo směrnice. Pokud ale neklame zrak, vypadá to, že se začalo jinak myslet.

Ještě včera lucemburský ministr zahraničí zcela vážně navrhoval vyloučení Maďarska z unie. Uplynulo pár hodin a v Bratislavě bylo Bulharsko označeno za součást první obranné linie a na jeho posílení budou uvolněné peníze. I my přispějeme dvaceti miliony a vyšleme lidi. Je třeba uzavřít dohody s třetími zeměmi v zájmu omezení přílivu migrantů, slyšíme od Merkelové. Převedeno z jazykového ptydepe do obyčejné češtiny: je třeba na severoafrickém pobřeží najít partnery, kam budeme nelegály vracet, jako se to dělo za Kaddáfího, dokud jsme ho nevybombardovali a nezahnali vstříc lynčujícímu davu.

Aby to nevypadalo, že zvítězil koncept varující před rozvratem a že se o něčem jiném nemluvilo, bylo nutno pronést několik hesel o posílení efektivity průmyslu a zvýšení zájmu o mládež. Efektivita průmyslu se zvýší, když ubude zatěžujících direktiv a omezení, chce se k tomu říci.

Hodně rychle to utíká. Kdo by byl před rokem řekl, že místo willkommen a wir schaffen das budeme hovořit o první linii obrany, Řecko, Bulharsko a Itálie. I ta vojenská struktura se začíná rýsovat. Samozřejmě, že nemá jít o nějakou vyčleněnou armádu, ale o specifické, k jasným účelům sestavené mezinárodní svazky. NATO je uskupení pro globální obranu kontinentu a jasnou hrozbou je zde expanzionistická politika Ruska. O návrat nelegálů se žádné NATO ani starat nemůže. Nelegály však nelze vrátit nějakým usnesením. Je to silový, donucovací akt. Svým rozměrem přesahuje možnosti policejních sil. Bez nasazení armády to nepůjde a bylo by skutečně nespravedlivé a nesolidární, kdyby celoevropskou hrozbu měly řešit vojenské síly Řecka, Bulharska, Itálie a Francie, tedy států na jižní linii.

Nezbývá než si všimnout české pozice, jak jsme ji mohli sledovat z veřejných výstupů Bohuslava Sobotky. Jím reprezentované Česko se už dříve nepřipojilo k žalobě stran uprchlických kvót. Ukázalo se, že časem tento nerealizovatelný nesmysl uschnul dřív, než si nějací soudci stačili přečíst spis. Právě tak se nepřipojilo k horlivosti visegrádských kolegů předložit reformní návrhy na strukturu unie. Celý ten barák se kymácí a nikdo neví, jestli nakonec nespadne. Že přestavěný musí být, je jasné, že Fico s Orbánem budou hlavní architekti, je krajně nepravděpodobné.

Popich na konec. Kdyby nějakým strojem času byly závěry bratislavských jednání zveřejněny 16. září 2015 bez označení zdroje, byly by našimi majiteli patentu na evropské hodnoty označeny za nechutnou snůšku xenofobních a rasistických postojů pravděpodobně iniciovaných Putinovým Ruskem.