18.4.2024 | Svátek má Valérie


ČLOVĚČINY: Vyprávění klukovi (a děvčeti taky)

8.6.2006 20:32

Když zůstane spát květina, strom nebo zvíře, jejich světélka odlétají na místo, kde jsou zase všichni mladí, zdraví, nikdo jim neubližuje a už nikdy nezůstanou spát! To je proto, že rostliny a zvířata celý život prožily tak, jak je vedla příroda! Žádná rostlina nebo zvíře nemohou být zlé! To, co dělají, dělají proto, že nic jiného dělat nemohou. A vědí, že až přijde jejich čas, zůstanou spát, aby mohli žít a růst jejich potomci.

Když ta světélka na toto místo odlétají, jsou někdy vidět jako duha. Duha, kterou světélka vytvoří, je někdy tady, jindy jinde, ale světélka vědí, kde ji najdou.

S lidmi je to trošku jinak. Když se narodí, má v srdíčku světélko každý. Rostou, dospívají, někteří žijí tak, aby nikomu a ničemu zbytečně neubližovali a světélko si nesou dál. Jiní žijí tak, že světélko někdy svítí, někdy jen bliká a někdy zhasne úplně. Zhasnuté světélko duhu najít nedokáže, člověk zmizí a nikdo neví kam!

Světélka lidí, kterým v srdíčku svítila až do chvíle, kdy zůstali spát, se připojí ke světélkům rostlin a zvířat, přejdou duhou na druhou stranu a tam je čekají všichni, které měli rádi a kteří usnuli dřív a budou čekat na ty, které měli rádi a kteří ještě zůstali na světě. Ta světélka, která už jsou za duhou, věří, že ti, kdo zůstali na světě, budou žít tak, aby jejich světélka nezhasla a setkali se spolu za duhou.

Snaž se proto žít tak, aby ti tvoje světélko nezhaslo! Teď, dokud jsi ještě malý, ti máma poradí, jak máš žít. Když vyrosteš a máma už bude za duhou, budeš si vybírat svou cestu sám.

Když nebudeš vědět, po které cestě jít, vzpomeň si na mámu, co by ti poradila, zeptej se světélka ve svém srdíčku! To ti určitě poradí tak, aby sis svoje světélko donesl až na konec své cesty a tvoje světélko se setkalo s těmi, kdo tě měli rádi a budete spolu čekat na světélka tvých dětí!

Tojefuk