19.4.2024 | Svátek má Rostislav


ČLOVĚČINY: Velikonoční pondělí

17.4.2017

Ze zvědavosti jsem zabrousila na jeden anglicky psaný web, který se věnuje velikonočním tradicím ve světě. Dozvěděla jsem se například, že v Polsku mají tradici zvanou Smingus-Dyngus. Spočívá v tom, že se chlapci snaží zmáčet co nejvíc (jakýchkoli) lidí vodou z kbelíků, stříkacích pistolí a vůbec všeho, co jim padne pod ruku.

Ve Finsku zase chodí děti na koledu, přičemž mají umazaný obličej, na hlavě šátek a nosí s sebou metly, kávové konvice a vrbové proutky. Důvody jsem se bohužel nedočetla, ale třeba bude někdo vědět.

Ve francouzském městečku Haux se prý každý rok v tento den podává na hlavním náměstí obří omeleta – je ze 4500 vajec a stačí pro 1000 lidí. Prý za to může Napoleon – když se tu zastavil se svou armádou, zachutnaly mu zdejší omelety natolik, že poručil měšťanům přinést všechna vajíčka a připravit na druhý den pro jeho armádu obří omeletu.

Velikonoční vajíčka

Na Korfu mají zvyk, který se sice neváže přímo na pondělí, ale na Velikonoce ano: tam se na Bílou sobotu vyhazuje z oken na ulici hliněné nádobí. Prý to vzalo počátek ve zvyku Benátčanů vyhazovat na Nový rok všechny staré věci, ovšem jiní učenci tvrdí, že jde o vítání jara a symbol nové úrody, která poputuje do nových hrnců.

V Norsku jsou prý neodmyslitelnou součástí Velikonoc detektivky – ať už knižní nebo filmové. Nakladatelství tam mají speciální velikonoční edici krimi románů, které se vydávají právě v tyto dny.

V Maďarsku si prý o Velikonočním pondělí potrpí na „kropení“. Chlapci vesele šplíchají na děvčata voňavky. Dřív prý lili dívkám na hlavu rovnou kýble vody, ale dnes je posprejují parfémem, kolínskou nebo obyčejnou vodou, a pak si řeknou o políbení.

Pokud prý přijedete do České republiky a na Slovensko, máte si dobře krýt záda! Muži si tu vlastnoručně vyrábějí karabáče z vrby, ty ozdobí mašlemi a produktem pak ženy seřežou. Prý je to kvůli tomu, že vrba je strom, který kvete na jaře jako první, takže její větve dodají ženám vitalitu a plodnost. Píše se tu, že výprasky jsou zábavné a jen jako a nemají způsobit bolest.

Tolik „zajímavosti ze světa“, ovšem bez záruky. Vzpomínám si, že u nás měli mládenci v největší oblibě šlehání jalovcovými větvemi (nijak jemně) a polévání vodou. Když nebyl po ruce potok, natočila se voda do přineseného kýblu anebo se rovnou natáhla zahradní hadice. Někdo si přinesl maxiflakón nějaké levné voňavky a štědře zlil vyhlédnuté holce vlasy. Pokud byl sníh, což často byl, házely se dívky rovnou do závějí. Většinou se to neobešlo bez symbolické honičky provázené množstvím jekotu a chechtotu.

Nebyla to zdaleka selanka, podroušení koledníci přestávali znát míru a občas nějakého zlitého (nikoli vodou) nezletilce vylovila z příkopu sanitka, ale stejně si mládenci dlouho schovávali své pomlázky s pečlivě spočítanými mašlemi a dívky vyhlížely, kdo k nim přijde. A všichni známí se ponavštěvovali. Jo a zdobit vajíčka voskem umím dodnes :-)

Přeji krásný den – ať už čistě jarní, anebo velmi sváteční.

Foto: PublicDomainPictures

Lika Neviditelný pes