Copak dělá moje květina? Voní, moc voní! A zase se dělá kolem ní mlha…..

To už je podzim? Po stráních kolem auta je tolik barev, pomalu každý strom jiný, to musí být podzim! On řídí a nemluví, asi by si na té rozbité silnici překousl jazyk. Budu ještě chvilku dělat, že spím, ať může kličkovat mezi dírama v silnici. A teď jsme nadskočili pořádně!

To je dobrý, ještě kousek a jsme na boudě!

Mně se to jeho věčné "už jen kousek" asi začne líbit! Tady má někdo úžasnou kadibudku! Kolem ní samé kvítí, ale proč je přidrátovaná ke kolíkům? A ta chatrč vedle, copak ji asi drží pohromadě? Kýchnout vedle ní, tak spadne! Co je!? Zatáčíme! A k té chatrči! On si ze mne jistě dělá legraci, tohle nemůže být ani na přespání, to tak leda podpálit, než to na někoho spadne! Brzdí!

Tak vystupujem, už jsme tady! A uhni psům, ať tě nepodupou!

On tu ruinu odemyká! Maminko moje, proč já tě neposlechla! Tys mně říkala, nechoď, dcero! Kdybys mne raději zamkla do špajzky! Co mne tady čeká! Třeba je to jen zlý sen a za chvilku se probudím!

Ale! To jsem ještě neviděl! Je to živý nebo dřevěný nebo dokonce solný sloup? Oči to má vytřeštěný, ani nemrká, že by to děvče zkoprnělo? Ale proč, vždyť je tady docela hezky! Co asi udělá, když na ni chlístnu kýbl vody? No, tak zlý to snad nebude, pošimrám ji na tom rajcovně odhaleném pupíku, to by ji mohlo probrat! Tak tohle je opravdu zajímavá reakce! Kdyby mně dala přes hubu, tak to pochopím, ale překulit se na záda, třepat všema čtyřma ve vzduchu a vyrážet šílený smíchy, to jsem ještě nezažil! No nic, polejt vodou ji můžu vždycky. Sundám pikslu z komína, zatopím, do té doby padne rosa a možná ji probere! Vypadá to, že se probírá! Nevřeští, nožičkama netřepe, uvolnila se a natáhla se do trávy, už se jenom pochechtává, i mrkat začala, už to bude dobrý! Ještě že psi bez váhání zmizeli, bůhví, v čem by ležela! Tak už vstaň, za chvílí tady bude mokro, není to nic příjemného!

Prosím tě, to myslíš vážně? Do toho mám vlízt? Vždyť to spadne! To nemůže dobře skončit, pojeď odtud pryč!

Nespadne, neboj! Je starší než ty a ještě nespadla! A zevnitř vypadá o trochu líp! Podrž vrata, já vyhodím ven ty zgarby a uvidíš, že se ti tady bude líbit!

Co mám teď dělat? Večer na krku, maminko, maminečko, dceru ti vrátí placatou, prkýnkama zabitou, co jsem komu udělala!

Tak už nekoukej a pojď! Já prolezu ke sporáku, ty zatoč kolem bedny doleva, batoh hoď na levou horní postel. Ty budeš spát na pravé horní, tak si srovnej matrace, podám ti podložku.

Jakou podložku?

Co já vím, jak se to jmenuje? Tuhý molitan v povlaku přes celou postel! Nemudruj a ustel si, podám ti spacák!

Opravdu ta chajda nespadne?

Ne! Přece si nedám ledničku do něčeho na spadnutí! A nesměj se!

Nesměj se! To je logika! Proč by kvůli nějaké ledničce neměla spadnout chajda? A zrovna se budu smát!

Na chvilku se natáhni, udělám něco k jídlu! Chceš kapra nebo kuře?

To si můžu vybrat?

Ano! Taky ti můžu nabídnout syrovou cibuli a Bohušu, pospěš, ale to mám pro psy!

Udělej, co chceš, nejsem vybíravá!

Tak bude kuře, má větší kosti!

Mám se urazit! Já umím jíst ryby!

Jistě, ale ne potmě!

Tady bude tma?

Jo, až se budeš divit jaká, když se mně nepovede nahodit pojistky!

Ty tady máš bednu dynamitu? Na co, proboha!

Bedny jsou dvě, nebyl to dynamit, ale tritol a teď se koukej, na co je mám! Jedna je kredenc, ve druhé je to ostatní! Petrolejka taky! A jdu se podívat na pana Ampéra! Je tady! Je to dobrý, máme technickou vymoženost! Nemotej se tady, vidíš, že se sem dva naráz nevejdeme!

Ale když já musííím…

Tak to máš říct a né se tady kroutit jak bajadéra! Tady máš hygiénu, na záchodě není dekl, zato je tam klacek! Tím zatočíš okolo otvoru, vybereš tak pavučiny. Sednout si mezi pavouky je dost velký leknutí!

Vodu ti nechám u vrat, ručník taky!

Tak tenhle šok ustála v pohodě! A zatím neječí - tohle bude taky dobrý!

Kdes vzala psy?

Přišli za mnou, tak jsem je pustila. Chtěli podrbat, tak jsem je podrbala a jdeme domů!

Výborně, domů, ne do chajdy, už to leknutí vydýchala! Tak už se může dívat kolem, teď už uvidí jen hezké věci!

Nakrájej prosím rajčata a chleba, můžem se najíst!

Už máš hotové jídlo? Kdys to dělal?

Co jsem zatopil, to je hned. Vem si na to vidličku, maso se jen rozpadá, chleba si ulamuj a máčej v sósu, támhle je sůl a dobrou chuť!

Cos tam dal, že to tak voní?

Nevím, až dojíš, tak se můžeš podívat! Je to ta krajní sklenička. A jez, nebo ti psi uslintají kolena! Já jim něco dám, ať tě nechají najíst!

Proč nejdou za tebou?

Protože mne znají a jez a nemluv pořád a zapamatuj si otázky všechno ti řeknu potom já mám teďka hlad!

Tak se nezlob! Když ono je to tak dobrý a psi jsou taky fajn a...

Když ti zalepím pusu, tak se nenajíš a o tu dobrotu přijdeš! Tak jez a zkus vydržet s mluvením na potom!

Jaký potom?

Nikoho nevidím, nikoho neslyším, nikdo mně nemluví do jídla a až se najím začnu zase slyšet! Možná!

Už máš dost?

Mám, bylo to dobrý! Něco jsem se tě ptala!

Opravdu? Tak promiň, asi jsem tě přeslechl!

Přeslechl, to tak! Mlčel, zíral do jídla a mně se nevěnoval! Jako bych byla vzduch! To mne chce urazit? Ale, zas tak dobrý jídlo, kdyby mne chtěl urazit, tak by mně dal Bohuša! No, ještě se neurazím, počkám co provede dál.

Víš co, venku je pěkně, vezmi si támhle tu deku, ať si máš na co sednout, já vezmu tu sedmičku a půjdem si povídat ven!

Deku! Sedmičku! Maminko, kam mne to vede? Nemám raději utéci? Ale kam, nevím kde jsem, nevím, jak jsem se sem dostala, mamííí co mne čeká?

Deku si dej na ten menší špalek a sedni si! Co se tváříš tak vyjeveně? Něco tě kouslo nebo co se děje?

Nic se neděje, jen tady špatně vidím!

Tak já nechám láhev na tom druhým špalku a udělám ohýnek! Když nevidíš, tak se radši nehýbej, jinou láhev nemáme!

Už vidíš? Tak si podrž skleničku! Já se natáhnu za oheň a můžeme si povídat!

O čem?

Jen tak, jak je tady hezky a tak.

Tak půjdem spát! Nepřeraz se, máš oslněný oči, podám baterku!

Vylez si nahoru, já jdu se psama ven, tak máš chvíli na převlečení! A dobrou, kdybys už spala!

To už je ráno? Tam je hezky! Okno rovnou před očima, on ještě spí? Nespí, je pryč! To nemohl počkat a říct mi dobré ráno, když tady spím po první? Co je to za oknem? Ta lampa vadí, musím se natáhnout, abych viděla ven. Jsem zapnutá, kdyby koukal? Jsem, a stejně nekouká! To je snad srnec, a hned u chaty! To není možný, nenarafičil tam něco vycpaného? To je živý, vždyť to kouše trávu! To je paráda, a on se někde potlouká a neuvidí to! A už odchází. Pomalu, a v klidu, jako by mu ta tráva patřila! Tak se ještě chvilku natáhnu a budu koukat z okna na kopce! Tady je přece jen hezky!

Dobrý ráno!

Jau, to jsem se lekla! Pokaždé chodíš potichu jak duch?

Ne, jen když je to potřeba! Byl tady srnec, vidělas ho?

Viděla, ten byl krásný, že? A ty kopce kolem, ty tady máš hezké okolí!

Že jo! Tak se obleč, najíme se a půjdem se na ty kopce podívat zblízka! A nedělej obličeje, já počkám venku!

Už se sem nevrátíme, že bereš všecko sebou?

Možná vrátíme, ale nevím, kdy! Vezmem to přes kopce a pojedem domů!

Pojedem domů, tak brzo?

Ne, ještě pokoukáme po lese, přece tě nepřipravím o tak krásnou krajinu! Tak pojď, jedem!

Tohle jsem už někde viděla! Kamení, za nimi les, kde to jsme?

To není kamení, to je ledovcová moréna! Měly by tam být houby, jdem se podívat! A psy nech v autě!

Proč?

Protože jsou tam mezi balvanama díry, kdyby tam spadli, už je neuvidím! Neboj, dá se poznat, kam šlápnout! Půjdeš vedle mne a polezeš jen tam, kam ti ukážu. A bude to v pohodě!

Tady je to o zabití! Tos musel brát čtyři koše?

Musel, přece sem nepolezem dvakrát! Opři si nohu mezi kameny, ruku o kámen, koš drž ve druhé ruce! Za chvilku ti to půjde samo!

Ty mně chceš tvrdit, že tady rostou houby? Nedělej si legraci! Nepůjdem na ty tvoje houby někam jinam?

Ne! Slezem ještě o padesát metrů níž a uvidíme! A dávej pozor, kam šlapeš, dole to bude na chození lepší! Tak se snaž tam dojít vcelku!

Jak prosím tě poznám, kdy si děláš legraci? Pořád nemůžu poznat, kdy mluvíš vážně a kdy si ze mne utahuješ!

To je úplně jednoduchý! Hoď si korunou a když ji tady najdeš, budeš to vědět hned! A ohni se, můžeš začít sbírat!

No jo, zase srandičky! Neohnu se, nemám proč!

Neblbni a podívej se pod nohy! Přece sem nelezeš jen abys měla na urážení se romantický místo!

Tys nekecal! Jak to mám vědět předem? A co jsou ty černé houby?

Nekecal, nemám ve zvyku jen tak kecat! Strnádky, jsou dobrý a nečervavý! A dávej pozor, kam šlapeš!

No, a máme skoro plno! Ostatní doberem cestou nahoru! A že se děvče drží, vždyť už musí být celá zpřelámaná! Slezu k ní, vezmu jí aspoň jeden koš a pohladím ji po zádech, aby věděla, že se jí obdivuji!

Jau! Ta má reakce! Až se mně zuby ulouply! Honem nějakou výmluvu!

Co blbneš, já jsem trochu uklouzl a náhodou jsem se tě dotknul!

To je pitomá výmluva! Jediný rovný místo, na něm stojím já a budu klouzat! Ale co, už je to venku!

Taky si mohl vymyslet něco lepšího! Jestli tady může někdo uklouznout, tak jsem to já!Ale takovou si snad nezasloužil, vždyť vlastně nic neprovedl!

Já jsem se lekla a jak jsem chytala rovnováhu, tak jsem jen mávala rukama! Tak promiň!

My jsme jeden lepší než druhý! Já vrávorám na rovině, ona jen mává rukama, to bych rád věděl, jak bych dopadl, kdyby mně ji střihla doopravdy!

Tak dobrý, máme dost, lezem nahoru! Dej mi jeden koš, já vždycky popolezu nahoru, podáš mně koše, pak ruku a za chvilku jsme u auta!

Tady chceš lézt nahoru? Tohle už snad není ani kopec, když si stoupnu, mám kameny metr před nosem!

Vidíš, jak jsi všímavá! Není to kopec, je to násep pod cestou! Tady má možná tak pět metrů, pak už je silnice. Tak buď lezem tady nebo jdem kilometr zpátky přes ty balvany! Vyber si!

Tak tedy to zkusíme tady, ale nespadne to s námi? A je tam vůbec nějaká cesta? A jak to víš?

Já asi slezu za ní dolů a plácnu ji! Třeba přestane mudrovat a konečně se pohnem!

Tu cestu jsem trasoval, tak bych asi měl vědět, kde je! Opři se zády o ten klen vedle tebe, koše zapři o kameny, já popolezu kousek výš a podáš mně je! Vidíš, že to jde! Podej mi ruku a lez ke mně!

Ta má zrasované dlaně! Asi od opírání o kameny, ale jak tohle dokázala? A nestěžuje si, vždyť to musí bolet! Že by to bylo opravdu tak fajn děvče, jak si myslím? Nahoře s tím něco provedem!

Vidíš, že to jde! Tak znova! Zapři se, já popolezu a budeš podávat!

Kolikrát ještě budem popolízat? Tady se nedá stoupnout!

Tak já počkám, než se zapřeš jinak! Odtud když sjedeš po zadku, tak přinejmenším přijdeš o kalhoty! Když po břiše, bude to ještě horší! Tak se napřed pořádně postav, ostatní počká!

Tak ještě jednou a máme to za sebou! Odtud už dosáhnu nahoru! Tak podávej koše! A teď zas ruku, přelezeš kolem mne, já ti zapřu paty a budeš nahoře!

Tak vidíš, že to nebylo tak strašné!

Tobě se to mluví! Bylo nebylo! Kam jdeš?

Jen se podívat po nějakém lupení!

Dobrý, trochu to pomačkat a než dojedeme domů, bude z nejhoršího venku!

Vezmi si do každé dlaně půlku toho lupení a drž je! Stačí jen zlehka!

Co to je? Proč to mám držet?

Přestanou tě bolet dlaně! Až to přestane chladit, tak to řekni, něco s tím provedem!

Jak víš, že mne bolí dlaně?

Protože nejsem pitomej, kruci! Máš dlaně jak struhadlo, místama do živého a nebude to bolet!

Opravdu to příjemně chladí! Je to nějaké divné! Napřed mne protáhne cestou necestou, pak se o mne stará, má jen špatné svědomí nebo je na mne opravdu hodný? To je jedno, hlavně že to chladí!

Kam zase jdeš?

Pro vodu! A nastav dlaně i s tím lupením, trochu to poleju, teď už ti to vydrží až domů!

No vidíš, a jsi doma! Tak pojď, pomůžu ti s tím k výtahu!

Tak, to bychom měli! Přeju ti krásnou dlouhou noc!

Tobě taky! A ahoj!

Čemu se tak usmívá? A zase není poznat, jestli se usmívá hezky nebo škodolibě!

Já jsem doma? Jak to, že jsem v domácím a na pohovce? Byla jsem tady nebo co se to děje? Taková těžká vůně, jako když kvete asparagus! Že by tak voněla ta květina? No tak jo! Květinu zakryju talířkem a vyvětrám! A jdu do sprchy!

KDE SE VZALY V PŘEDSÍNI ČTYŘI KOŠE HUB?????

(První část najdete tady...)