Starý, moudrý, všemi uctívaný rabín na smrtelné posteli. Kolem se shromáždí mnoho přátel a ptají se:
„Rebe, za svůj dlouhý život jsi určitě došel k nějakému poznání. Řekni nám, na cos za ta léta přišel.“
Umírající rabín se probere a řekne:
„Život je jako hluboká studna.“
Všichni naléhají:
„Rebe, to je opravdu moudré, ale prosíme tě, vysvětli nám to. Proč je život jako hluboká studna?“
Rabín naposledy otevře oči a vydechne:
„Vím já?“

Včera jsem se stal Svědkem Jehovovým. Ne kvůli té víře, ale aby mě přestali otravovat u dveří.

Chirurg, konstruktér a politik se hádají, jaká je první zmíněná profese v Bibli.
„Myslím, že lékařská profese byla zmíněna jako první,“ prohlásí chirurg. „Bůh stvořil Evu z Adamova žebra.“
„Kdepak, první byla strojařina,“ opáčí konstruktér. „Jen si představte, co to bylo za práci, stvořit věci z chaosu.“
„Ale vůbec ne,“ triumfuje politik. „Kdo si myslíte, že stvořil chaos?“

Matka připravuje lívance pro své dva syny, Matouše (5) a Árona (3). Chlapci se začnou hádat, kdo dostane první lívanec, a matka využije příležitosti k morálnímu ponaučení:
„Kluci, kdyby tady seděl Ježíš, řekl by ,Ať si první lívanec vezme můj bratr, já mohu počkat.’“
Matouš se otočí na mladšího bratra a prohlásí:
„Árone, ty budeš Ježíš!“

Mladá dívka přijde celá zničená ze schůzky a oznámí své matce: „Tak si představ, že Jeff mě zrovna před hodinou požádal o ruku.“
„A proč jsi tedy tak smutná?“ podivuje se matka.
„Když on mi taky řekl, že je ateista. Mami, vždyť on ani nevěří, že existuje peklo.“
„No, víš co? Vezmi si ho i tak. Mezi náma, my dvě mu ještě ukážeme, jak šeredně se mýlí.“

Kohn a Lebowitz se potkají na Wilsonově nádraží.
„Uctivá poklona, pane Kohn, kampak jedou?“
„Do Vídně.“
„Za obchodem, za obchodem?“
„Ále kdepak. Na pohřeb.“
„No to je mi líto. A kdopak jim umřel?“
„Tchýně.“
„Jó, Vídeň je Vídeň.“

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*******************************************

A sakra!

A sakra podruhé